OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / květen 2018
www.praha8.cz
19
ÚČASTNÍK V ÚZEMNÍM ŘÍZENÍ
VEŘEJNOST V ÚZEMNÍM ŘÍZENÍ
účastník má právo v řízení uplatnit námitky
veřejnost (tj. každý) má právo v řízení uplatnit připomínky
stavební úřad námitky kvalifikovaně vypořádá v odůvodnění rozhodnutí
připomínky stavební úřad vyhodnocuje v odůvodnění rozhodnutí
účastník může napadnout vydané rozhodnutí správního orgánu odvoláním či správní žalobou, a tím se domáhat zrušení či změny rozhodnutí
veřejnost nemůže napadnout vydané rozhodnutí správního orgánu
odvoláním ani správní žalobou, může podat podnět k zahájení přezkumného řízení z moci úřední
účastník má právo nahlížet do spisu, a získat tak informace o řízení
veřejnost obecně nemá právo nahlížet do spisu, ale může jí být přiznáno,
pokud prokáže právní zájem či jiný vážný důvod
a v určitých případech se může
též zapojit do veřejného ústního
jednání. Připomínky by měly být
vždy stavebním úřadem
vyhodnoceny v odůvodnění
územního rozhodnutí. Práva
veřejnosti jsou v řízení omezena
na možnost uplatnění připomínek bez možnosti uplatnění
opravných prostředků (odvolání,
žaloby), v úvahu přichází pouze
podání podnětu k zahájení
přezkumného řízení.
Veřejnost rovněž obecně
nedisponuje právem nahlížet
do spisu. Veřejnost se může
domáhat práva na nahlížení
do spisu, pokud prokáže právní
zájem nebo jiný vážný důvod.
Existenci právního zájmu bude
v konkrétním případě posuzovat
stavební úřad, přičemž aplikační
praxe v otázce přístupu
veřejnosti ke spisu
je nejednotná.
Zároveň však platí, že
stavební úřad musí v případě
konání veřejného ústního
jednání umožnit každému
nahlédnout do podkladů pro
vydání rozhodnutí po dobu
30 dnů před konáním veřejného
ústního jednání.
Uplatnění námitek
Kromě závazných stanovisek
dotčených orgánů jsou v řízení
uplatňovány námitky účastníků
řízení a připomínky veřejnosti,
které musí být uplatněny
nejpozději při ústním jednání
(případně při veřejném ústním
jednání, je-li konáno), a to
písemně, jinak se k nim nepřihlíží. Nelze doporučit uplatňovat
námitky (či připomínky) ústně
na ústním jednání a následně se
domáhat zaznamenání námitek
(či připomínek) do protokolu.
Není ani možné, aby stavební
úřad prominul opožděné podání
námitek. O podmínkách pro
uplatňování námitek musí být
účastníci řízení poučeni
v oznámení o zahájení řízení.
Účastník řízení ve svých
námitkách uvede skutečnosti,
které zakládají jeho postavení
jako účastníka řízení, a důvody
podání námitek. K námitkám,
které překračují rozsah
stanovený v ust. § 87 odstavci 4 stavebního zákona, se
nepřihlíží.
Jak bylo uvedeno v předchozím díle, ústní jednání není
obligatorní (povinné) a stavební
úřad může od ústního jednání
upustit. Pokud bylo upuštěno
od ústního jednání, musí být
námitky a připomínky uplatněny ve lhůtě stanovené stavebním úřadem, jinak se k nim
nepřihlíží.
Stavební úřad námitky
v souladu s ust. § 89 odst. 6
stavebního zákona posoudí.
S jednotlivými námitkami se
musí stavební úřad vypořádat
v odůvodnění rozhodnutí.
Pokud by tak neučinil v dostatečném rozsahu, bude rozhodnutí zatíženo vadou, která je
důvodem pro zrušení rozhodnutí v odvolacím řízení.
Odůvodnění musí ve vztahu
k námitkám obsahovat úvahy,
kterými se stavební úřad řídil
při jejich hodnocení, vyjádření,
zda se námitce vyhovuje či
nikoli nebo jak se tato skutečnost promítla do samotného
výroku rozhodnutí. Konečně lze
uvést, že odůvodnění rozhodnutí musí být dostatečně jasné,
určité a srozumitelné.
rozhodnutí, v případě připomínek pak zákon stanoví, že musí
být stavebním úřadem
vyhodnoceny.
Otázky a odpovědi:
3. Má veřejnost jinou možnost
bránit se proti rozhodnutí
správního orgánu?
Veřejnost nemá možnost
podat opravné prostředky proti
rozhodnutí správního orgánu
(odvolání, správní žalobu), může
však podat podnět k provedení
přezkumného řízení podle
příslušných ustanovení
správního řádu. Přezkumné
řízení zahajuje nadřízený
správní orgán z úřední povinnosti, pokud po předběžném
posouzení věci dojde k závěru,
že vydané rozhodnutí stavební(vic)
ho úřadu je nezákonné.
1. Jaký je rozdíl mezi námitkami účastníků řízení a připomínkami veřejnosti?
Obecně lze uvést, že námitky
účastníka řízení jsou silnějším
prostředkem zásahu do
územního řízení, a tedy i lepší
obranou proti umístění stavby.
To plyne mj. ze silnějšího
postavení účastníků řízení
oproti veřejnosti, která
kupříkladu nemá možnost
brojit proti rozhodnutí stavebního úřadu o jejích připomínkách. Námitky jsou kvalifikovaně vypořádány v odůvodnění
Vysazení stromu odstartovalo novou éru parku Dlážděnka – chystá se jeho revitalizace.
2. Jaká konkrétní práva má
účastník územního řízení?
Účastník má zejména právo
být informován o zahájení
řízení, právo nahlížet do spisu,
právo účastnit se ústního
jednání a navrhovat důkazy.
Účastník může také napadnout
vydané rozhodnutí správního
orgánu odvoláním či správní
žalobou (např. pokud by
stavební úřad řádně nevypořádal jeho námitky), a tím se
domáhat zrušení či změny
rozhodnutí.
roce revitalizován, výrazně zvětšen a stane
se zeleným srdcem nejen místních
obyvatel z Kobylis a Libně, ale všech
obyvatel Prahy 8, kterým bude sloužit
k příjemnému trávení volného času.
Nová podoba parku také výrazně přispěje
ke zlepšení stavu této části pražské
krajiny.
„Pevně věřím, že nový dub zde zapustí
mohutné kořeny, a i dalším generacím
bude připomínat odkaz Olgy Havlové,
výjimečné ženy, který vždy pomáhala
slabším, ženy, která dodávala mnoha lidem
naději,“ dodal Vít Céza, předseda komise
pro životní prostředí.
Tento akt navázal na první vysazený
Strom dobré vůle, kdy lípu zasadila osobně
právě první manželka prezidenta Václava
(vic)
Havla v roce 1993 v Olomouci.