OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / květen 2018 

www.praha8.cz

19

ÚČASTNÍK V ÚZEMNÍM ŘÍZENÍ

VEŘEJNOST V ÚZEMNÍM ŘÍZENÍ

účastník má právo v řízení uplatnit námitky

veřejnost (tj. každý) má právo v řízení uplatnit připomínky

stavební úřad námitky kvalifikovaně vypořádá v odůvodnění rozhodnutí

připomínky stavební úřad vyhodnocuje v odůvodnění rozhodnutí

účastník může napadnout vydané rozhodnutí správního orgánu odvoláním či správní žalobou, a tím se domáhat zrušení či změny rozhodnutí

veřejnost nemůže napadnout vydané rozhodnutí správního orgánu

odvoláním ani správní žalobou, může podat podnět k zahájení přezkumného řízení z moci úřední

účastník má právo nahlížet do spisu, a získat tak informace o řízení

veřejnost obecně nemá právo nahlížet do spisu, ale může jí být přiznáno,

pokud prokáže právní zájem či jiný vážný důvod

a v určitých případech se může

též zapojit do veřejného ústního

jednání. Připomínky by měly být

vždy stavebním úřadem

vyhodnoceny v odůvodnění

územního rozhodnutí. Práva

veřejnosti jsou v řízení omezena

na možnost uplatnění připomínek bez možnosti uplatnění

opravných prostředků (odvolání,

žaloby), v úvahu přichází pouze

podání podnětu k zahájení

přezkumného řízení.

Veřejnost rovněž obecně

nedisponuje právem nahlížet

do spisu. Veřejnost se může

domáhat práva na nahlížení

do spisu, pokud prokáže právní

zájem nebo jiný vážný důvod.

Existenci právního zájmu bude

v konkrétním případě posuzovat

stavební úřad, přičemž aplikační

praxe v otázce přístupu

veřejnosti ke spisu

je nejednotná.

Zároveň však platí, že

stavební úřad musí v případě

konání veřejného ústního

jednání umožnit každému

nahlédnout do podkladů pro

vydání rozhodnutí po dobu

30 dnů před konáním veřejného

ústního jednání.

Uplatnění námitek

Kromě závazných stanovisek

dotčených orgánů jsou v řízení

uplatňovány námitky účastníků

řízení a připomínky veřejnosti,

které musí být uplatněny

nejpozději při ústním jednání

(případně při veřejném ústním

jednání, je-li konáno), a to

písemně, jinak se k nim nepřihlíží. Nelze doporučit uplatňovat

námitky (či připomínky) ústně

na ústním jednání a následně se

domáhat zaznamenání námitek

(či připomínek) do protokolu.

Není ani možné, aby stavební

úřad prominul opožděné podání

námitek. O podmínkách pro

uplatňování námitek musí být

účastníci řízení poučeni

v oznámení o zahájení řízení.

Účastník řízení ve svých

námitkách uvede skutečnosti,

které zakládají jeho postavení

jako účastníka řízení, a důvody

podání námitek. K námitkám,

které překračují rozsah

stanovený v ust. § 87 odstavci 4 stavebního zákona, se

nepřihlíží.

Jak bylo uvedeno v předchozím díle, ústní jednání není

obligatorní (povinné) a stavební

úřad může od ústního jednání

upustit. Pokud bylo upuštěno

od ústního jednání, musí být

námitky a připomínky uplatněny ve lhůtě stanovené stavebním úřadem, jinak se k nim

nepřihlíží.

Stavební úřad námitky

v souladu s ust. § 89 odst. 6

stavebního zákona posoudí.

S jednotlivými námitkami se

musí stavební úřad vypořádat

v odůvodnění rozhodnutí.

Pokud by tak neučinil v dostatečném rozsahu, bude rozhodnutí zatíženo vadou, která je

důvodem pro zrušení rozhodnutí v odvolacím řízení.

Odůvodnění musí ve vztahu

k námitkám obsahovat úvahy,

kterými se stavební úřad řídil

při jejich hodnocení, vyjádření,

zda se námitce vyhovuje či

nikoli nebo jak se tato skutečnost promítla do samotného

výroku rozhodnutí. Konečně lze

uvést, že odůvodnění rozhodnutí musí být dostatečně jasné,

určité a srozumitelné.

rozhodnutí, v případě připomínek pak zákon stanoví, že musí

být stavebním úřadem

vyhodnoceny.

Otázky a odpovědi:

3. Má veřejnost jinou možnost

bránit se proti rozhodnutí

správního orgánu?

Veřejnost nemá možnost

podat opravné prostředky proti

rozhodnutí správního orgánu

(odvolání, správní žalobu), může

však podat podnět k provedení

přezkumného řízení podle

příslušných ustanovení

správního řádu. Přezkumné

řízení zahajuje nadřízený

správní orgán z úřední povinnosti, pokud po předběžném

posouzení věci dojde k závěru,

že vydané rozhodnutí stavební(vic)

ho úřadu je nezákonné.

1. Jaký je rozdíl mezi námitkami účastníků řízení a připomínkami veřejnosti?

Obecně lze uvést, že námitky

účastníka řízení jsou silnějším

prostředkem zásahu do

územního řízení, a tedy i lepší

obranou proti umístění stavby.

To plyne mj. ze silnějšího

postavení účastníků řízení

oproti veřejnosti, která

kupříkladu nemá možnost

brojit proti rozhodnutí stavebního úřadu o jejích připomínkách. Námitky jsou kvalifikovaně vypořádány v odůvodnění

Vysazení stromu odstartovalo novou éru parku Dlážděnka – chystá se jeho revitalizace.

2. Jaká konkrétní práva má

účastník územního řízení?

Účastník má zejména právo

být informován o zahájení

řízení, právo nahlížet do spisu,

právo účastnit se ústního

jednání a navrhovat důkazy.

Účastník může také napadnout

vydané rozhodnutí správního

orgánu odvoláním či správní

žalobou (např. pokud by

stavební úřad řádně nevypořádal jeho námitky), a tím se

domáhat zrušení či změny

rozhodnutí.

roce revitalizován, výrazně zvětšen a stane

se zeleným srdcem nejen místních

obyvatel z Kobylis a Libně, ale všech

obyvatel Prahy 8, kterým bude sloužit

k příjemnému trávení volného času.

Nová podoba parku také výrazně přispěje

ke zlepšení stavu této části pražské

krajiny.

„Pevně věřím, že nový dub zde zapustí

mohutné kořeny, a i dalším generacím

bude připomínat odkaz Olgy Havlové,

výjimečné ženy, který vždy pomáhala

slabším, ženy, která dodávala mnoha lidem

naději,“ dodal Vít Céza, předseda komise

pro životní prostředí.

Tento akt navázal na první vysazený

Strom dobré vůle, kdy lípu zasadila osobně

právě první manželka prezidenta Václava

(vic)

Havla v roce 1993 v Olomouci.