OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / květen 2018
www.praha8.cz
11
Mají být v Praze 8 zachovány zahrádkářské kolonie?
Pavlína Dunovská,
zastupitelka
MČ Praha 8
za KSČM
Perla Kuchtová
zastupitelka
MČ Praha 8
za Osmička žije
KSČM
Osmička žije
Zachovat,
ale i rozšiřovat
a motivovat
Ovšem! Zahrady
přinášejí užitek
Zahrádkářské kolonie mají svůj
půvab a ke koloritu Prahy 8
nesporně a tradičně patří. Navíc
pro mnoho obyvatel představují
nejen jednu z mála možností
pravidelného kontaktu s přírodou a zelení, ale i možnost
vypěstovat si své vlastní plody.
Prohodit přitom pár slov
se sousedem v příjemném
prostředí, které jen vzdáleně
připomíná blízkost města,
je balzámem na duši.
Z té praktičtější stránky je
také nezbytné si uvědomit, že
zahrádkářské kolonie mohou
pomoci s revitalizací některých
částí Prahy 8, a to včetně těch
problémovějších. Jsou to krásné
kouty, které odráží hodiny práce
a úsilí občanů všech věkových
kategorií. Otázka by tedy
neměla znít, zda tyto kolonie
zachovat, což je naprosto
zřejmé, ale spíše bychom se měli
snažit vytipovávat, případně
získávat, další vhodné lokality
a připravit je k tomuto účelu.
Jistě každý z nás zná ve svém
okolí rodinu či jednotlivce, který
by tuto možnost rád využil.
Mimo vyhledávání dalších
vhodných lokalit by určitě stála
za zvážení podpora či motivace
stávajících zahrádkářů, kteří
o svých „pár metrů“ půdy
vášnivě pečují. Dalo by se
uvažovat např. o soutěži
o nejpůvabnější zahrádku či
o nejchutnější domácí plod
apod. Přestože se jedná zdánlivě
o úsměvné maličkosti, mohou
našim zahrádkářům udělat
radost a městskou část více
zapojit do sousedské
vzájemnosti.
Domnívám se tedy, že v jádru
věci jsme všichni stejného
názoru: jednoznačně zachovat!
Nejen zachovány – zahrádkářské
kolonie ve městě mají být
hýčkány a opatrovány. Zásah
je nutný pouze tehdy, stanou-li
se obydlenou skládkou hyzdící
a obtěžující okolí.
Městské zahrádky přinášejí
útočiště před městským
shonem. Je to víc než jen místo
pro pěstování ovoce, zeleniny
a okrasných druhů rostlin:
zahrádky jsou cenné kvůli
využití a udržování půdy, kvůli
mikroklimatu, kvůli stínu
stromů a kvůli hospodaření
s vodou v městské krajině.
Udržovaná zahrada je pravým
opakem bezohledného vyčištění
„zelených ploch“ od stromů
a keřů včetně kořenů a jejich
nahrazení anglicky střiženým
trávníkem (taková „údržba
zeleně“ má smysl snad jen pro
firmu, která si za to nechá
proplatit fakturu). Tak jako
venkovské krajině neprospívají
lány monokultur, ani městské
krajině nesvědčí úplné
vyklučení.
I zahrádkaření ve městě se ale
mění. Města v Evropě začala
ožívat zakládáním komunitních
zahrad – a to spontánně, ještě
bez oficiální podpory úřadů.
Jedním ze skvělých příkladů,
mezi prvními na Praze 8, je
Komunitní zahrada Kuchyňka
(http://kzkuchynka.cz/),
opečovávaná soudržnou partou
lidí, se školkou pro děti, ekocentrem a letním táborem.
Takže ano: péče o společné
zahrady souvisí s pěstováním
sousedských vztahů a s vytvářením města, kde se dobře žije.
Josef Gattermayer
člen
Strany zelených
Jana Netopilová
nezávislá,
tajemnice
ZO ČSZ Palmovka
strana zelených KDU-ČSL,
Osmička sobě
Nevzdávejme
a nezávislí
se půdy
(pod nohama)
Jednoznačně ano. Zahrádkářské
kolonie nejsou relikt minulosti,
jak se snaží někteří politici
podsouvat.
Naopak – jsou nástrojem, jak
propojit ekonomický růst
a kvalitu života, což v současnosti využívají mnohé západní
metropole. Pouze takové město,
které je atraktivní pro všechny
obyvatele, k sobě láká další
talenty a vytváří služby
s vysokou přidanou hodnotou.
Kolonie poskytují prostor pro
odpočinek a realizaci všem
vrstvám obyvatelstva. Zahrádkaření tak není dostupné pouze
pro ty, kteří zaplatí 100 000 Kč/
m2, ale pro všechny – průměrné
roční nájemné v kolonii se
pohybuje kolem 3 000 Kč.
Důsledky devastace obecního
nájemního bydlení z 90. let se
v době ekonomické prosperity
podepsaly na stále rostoucích
cenách nájmů. Bylo by proto
krátkozraké stejně zdevastovat
i obecní trh se zahrádkami.
Zahrádkaření má u nás
tradici, jen český zahrádkářský
svaz má přes 170 000 členů.
Stejně tak se může stát každý
členem kolonie a získat do
nájmu chatku či záhonek, chce
to jen trochu času a obíhání
(generační výměna zde probíhá
stejně jako všude jinde).
Dalším důvodem, proč
zachovávat ve městě zeleň
(jakéhokoliv typu), je boj
s letními vedry – zelená
nezastavěná plocha pozitivně
snižuje jejich dopad. A na rozdíl
např. od parků nestojí údržba
zeleně v zahrádkářské kolonii
městskou kasu ani korunu.
Zahrádkářské kolonie proto
zůstávají od Berlína po Stockholm. Ale i na Libeňském
ostrově, kde navíc koupíte kočku
za 1/2 litru vodky. A to se
vyplatí.
Jasné PRO
zahrádkám!
Ano. Mají. A nejen v Praze 8
a nejen zachovány. Měly by být
součástí všech větších měst
a mělo by jich i u nás přibývat
stejně, jako rostou ve zbytku
Evropy. Například v Německu,
Nizozemsku i v dalších vyspělých zemích se navíc těší velké
veřejné podpoře. Lidem
přehlceným prací a ubitým
šedostí měst čím dál víc chybí
kontakt s přírodou – to vidíme
právě na obrovském zájmu
o pronájem městských zahrádek. Jde i o ty, kteří se z venkova
museli přestěhovat do městských aglomerací kvůli
zaměstnání, ale zdaleka ne jen
o ně. Výhoda je oboustranná:
lidé kultivují pozemky obce,
ještě za to platí peníze, a jsou
šťastní. Těchto zahrádkářů
přibývá, jsou mladí, mají
mnohdy rodiny a lásku k zeleni
předávají dalším generacím.
Některé osady v Praze 8 mají
i „volný pozemek“, na němž
mohou pořádat osvětové akce
pro veřejnost, jiné kolonie jsou
maličké a takovou možnost
nemají. Ale i z těch vylétají
včely, i v těch kvetou a rodí
tradiční i šlechtěné rostliny.
I v zahrádkových osadách
v Praze 8 byli zaznamenáni
živočichové, které dnes těžko
někde najdete, leckdy jsou
chránění. Najdeme zahrádkáře,
kteří tráví na „svých“ zahradách
většinu volného času. A nezapomeňme na důležitou věc – pronajaté zahrady jsou stále
součástí městské zeleně, která
je zahrnuta ve všech procentuálních údajích o tom, kolik jí
které město má. Všechna zeleň
se přece nedá zastavět domy!