OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / květen 2018 

www.praha8.cz

11

Mají být v Praze 8 zachovány zahrádkářské kolonie?

Pavlína Dunovská,

zastupitelka

MČ Praha 8

za KSČM

Perla Kuchtová

zastupitelka

MČ Praha 8

za Osmička žije

KSČM

Osmička žije

Zachovat,

ale i rozšiřovat

a motivovat

Ovšem! Zahrady

přinášejí užitek

Zahrádkářské kolonie mají svůj

půvab a ke koloritu Prahy 8

nesporně a tradičně patří. Navíc

pro mnoho obyvatel představují

nejen jednu z mála možností

pravidelného kontaktu s přírodou a zelení, ale i možnost

vypěstovat si své vlastní plody.

Prohodit přitom pár slov

se sousedem v příjemném

prostředí, které jen vzdáleně

připomíná blízkost města,

je balzámem na duši.

Z té praktičtější stránky je

také nezbytné si uvědomit, že

zahrádkářské kolonie mohou

pomoci s revitalizací některých

částí Prahy 8, a to včetně těch

problémovějších. Jsou to krásné

kouty, které odráží hodiny práce

a úsilí občanů všech věkových

kategorií. Otázka by tedy

neměla znít, zda tyto kolonie

zachovat, což je naprosto

zřejmé, ale spíše bychom se měli

snažit vytipovávat, případně

získávat, další vhodné lokality

a připravit je k tomuto účelu.

Jistě každý z nás zná ve svém

okolí rodinu či jednotlivce, který

by tuto možnost rád využil.

Mimo vyhledávání dalších

vhodných lokalit by určitě stála

za zvážení podpora či motivace

stávajících zahrádkářů, kteří

o svých „pár metrů“ půdy

vášnivě pečují. Dalo by se

uvažovat např. o soutěži

o nejpůvabnější zahrádku či

o nejchutnější domácí plod

apod. Přestože se jedná zdánlivě

o úsměvné maličkosti, mohou

našim zahrádkářům udělat

radost a městskou část více

zapojit do sousedské

vzájemnosti.

Domnívám se tedy, že v jádru

věci jsme všichni stejného

názoru: jednoznačně zachovat!

Nejen zachovány – zahrádkářské

kolonie ve městě mají být

hýčkány a opatrovány. Zásah

je nutný pouze tehdy, stanou-li

se obydlenou skládkou hyzdící

a obtěžující okolí.

Městské zahrádky přinášejí

útočiště před městským

shonem. Je to víc než jen místo

pro pěstování ovoce, zeleniny

a okrasných druhů rostlin:

zahrádky jsou cenné kvůli

využití a udržování půdy, kvůli

mikroklimatu, kvůli stínu

stromů a kvůli hospodaření

s vodou v městské krajině.

Udržovaná zahrada je pravým

opakem bezohledného vyčištění

„zelených ploch“ od stromů

a keřů včetně kořenů a jejich

nahrazení anglicky střiženým

trávníkem (taková „údržba

zeleně“ má smysl snad jen pro

firmu, která si za to nechá

proplatit fakturu). Tak jako

venkovské krajině neprospívají

lány monokultur, ani městské

krajině nesvědčí úplné

vyklučení.

I zahrádkaření ve městě se ale

mění. Města v Evropě začala

ožívat zakládáním komunitních

zahrad – a to spontánně, ještě

bez oficiální podpory úřadů.

Jedním ze skvělých příkladů,

mezi prvními na Praze 8, je

Komunitní zahrada Kuchyňka

(http://kzkuchynka.cz/),

opečovávaná soudržnou partou

lidí, se školkou pro děti, ekocentrem a letním táborem.

Takže ano: péče o společné

zahrady souvisí s pěstováním

sousedských vztahů a s vytvářením města, kde se dobře žije.

Josef Gattermayer

člen

Strany zelených

Jana Netopilová

nezávislá,

tajemnice

ZO ČSZ Palmovka

strana zelených KDU-ČSL,

Osmička sobě

Nevzdávejme

a nezávislí

se půdy

(pod nohama)

Jednoznačně ano. Zahrádkářské

kolonie nejsou relikt minulosti,

jak se snaží někteří politici

podsouvat.

Naopak – jsou nástrojem, jak

propojit ekonomický růst

a kvalitu života, což v současnosti využívají mnohé západní

metropole. Pouze takové město,

které je atraktivní pro všechny

obyvatele, k sobě láká další

talenty a vytváří služby

s vysokou přidanou hodnotou.

Kolonie poskytují prostor pro

odpočinek a realizaci všem

vrstvám obyvatelstva. Zahrádkaření tak není dostupné pouze

pro ty, kteří zaplatí 100 000 Kč/

m2, ale pro všechny – průměrné

roční nájemné v kolonii se

pohybuje kolem 3 000 Kč.

Důsledky devastace obecního

nájemního bydlení z 90. let se

v době ekonomické prosperity

podepsaly na stále rostoucích

cenách nájmů. Bylo by proto

krátkozraké stejně zdevastovat

i obecní trh se zahrádkami.

Zahrádkaření má u nás

tradici, jen český zahrádkářský

svaz má přes 170 000 členů.

Stejně tak se může stát každý

členem kolonie a získat do

nájmu chatku či záhonek, chce

to jen trochu času a obíhání

(generační výměna zde probíhá

stejně jako všude jinde).

Dalším důvodem, proč

zachovávat ve městě zeleň

(jakéhokoliv typu), je boj

s letními vedry – zelená

nezastavěná plocha pozitivně

snižuje jejich dopad. A na rozdíl

např. od parků nestojí údržba

zeleně v zahrádkářské kolonii

městskou kasu ani korunu.

Zahrádkářské kolonie proto

zůstávají od Berlína po Stockholm. Ale i na Libeňském

ostrově, kde navíc koupíte kočku

za 1/2 litru vodky. A to se

vyplatí.

Jasné PRO

zahrádkám!

Ano. Mají. A nejen v Praze 8

a nejen zachovány. Měly by být

součástí všech větších měst

a mělo by jich i u nás přibývat

stejně, jako rostou ve zbytku

Evropy. Například v Německu,

Nizozemsku i v dalších vyspělých zemích se navíc těší velké

veřejné podpoře. Lidem

přehlceným prací a ubitým

šedostí měst čím dál víc chybí

kontakt s přírodou – to vidíme

právě na obrovském zájmu

o pronájem městských zahrádek. Jde i o ty, kteří se z venkova

museli přestěhovat do městských aglomerací kvůli

zaměstnání, ale zdaleka ne jen

o ně. Výhoda je oboustranná:

lidé kultivují pozemky obce,

ještě za to platí peníze, a jsou

šťastní. Těchto zahrádkářů

přibývá, jsou mladí, mají

mnohdy rodiny a lásku k zeleni

předávají dalším generacím.

Některé osady v Praze 8 mají

i „volný pozemek“, na němž

mohou pořádat osvětové akce

pro veřejnost, jiné kolonie jsou

maličké a takovou možnost

nemají. Ale i z těch vylétají

včely, i v těch kvetou a rodí

tradiční i šlechtěné rostliny.

I v zahrádkových osadách

v Praze 8 byli zaznamenáni

živočichové, které dnes těžko

někde najdete, leckdy jsou

chránění. Najdeme zahrádkáře,

kteří tráví na „svých“ zahradách

většinu volného času. A nezapomeňme na důležitou věc – pronajaté zahrady jsou stále

součástí městské zeleně, která

je zahrnuta ve všech procentuálních údajích o tom, kolik jí

které město má. Všechna zeleň

se přece nedá zastavět domy!