OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / březen 2018
www.praha8.cz
nepořádek, rozházené polštáře.
Závěr vyšetřování se přesto
klonil k sebevraždě. Usnesením
Generální prokuratury
z 10. 11. 1969 v oné tzv. normalizační době byl případ odložen.
Utrhlo se mu srdce?
Pokračovalo se až v období let
1993–1996. Vyšetřovatel vyvodil
závěr, že před nezvanými
návštěvníky chtěl Jan Masaryk
uprchnout: Z okna koupelny se
dostal sesunutím po břiše,
s obličejem obráceným do
místnosti (resp. ke zdi). Po římse,
která se táhla po obvodě budov,
ustupoval doleva do vzdálenosti
1,3 až 2 metry od okraje okna,
přičemž se přidržoval zdi.
Za nehty měl části omítky,
na přední straně břicha oděrky.
Z nějakého důvodu ztratil
rovnováhu. Jeho devadesátikilové tělo letělo do hlubiny. Závěr:
„Do vzdálenosti těla (nohou) –
2,9 metru ode zdi pod oknem
a 13,1 metru od postranní zdi –
nemohlo dojít v sebevražedném
úmyslu. Tělo živého či mrtvého
Masaryka lze do této vzdálenosti v daném úhlu vyhodit.“
Zatím poslední dějství podivné-
Americký velvyslanec Laurence Steinhardt (vlevo) a Jan Masaryk.
ho dramatu se odehrálo
v období let 2001–2003.
Vyšetřování se zúčastnil
i tehdejší šéf katedry kriminalistiky Policejní akademie prof. Jiří
Straus. Je odborníkem na
forenzní biomechaniku. Do ní
rovněž náleží zkoumání pádů
z výšky. Dovodil, že k pádu
Masaryka z okna koupelny
došlo působením vnější síly,
přičemž se na něm podílela
minimálně jedna osoba. Od prof.
Strause, kterého autor těchto
řádků dobře znal, jsme se dozvěděli: „Masaryk v plném vědomí
stalo se (nejen) v praze 8...
1. 3. 1923 Uskutečnil se první
zkušební let na vnitrostátní lince Praha–Bratislava–Košice.
3. 3. 1991 Celostátní sčítání
lidu, domů a bytů ukázalo, že
Praha měla 1 214 174 obyvatel, 83 267 domů s 516 293 byty
a průměrnou hustotu osídlení
242 obyv./km2. (Například v Libni žilo 22 359 občanů, v Bohnicích 30 208 obyvatel.)
6. 3. 1923 Vydán Zákon
na ochranu republiky směřující
proti extremistickým politickým stranám pravicového
i levicového charakteru.
8. 3. 1946 Na základě prezidentského dekretu o zbavení
Němců a Maďarů čs. státního
občanství (z 3. 8. 1945) byl
z Prahy vypraven první transport německého obyvatelstva.
Do 28. 10. 1946 bylo z metropole odsunuto cca 21 000 osob
německé národnosti.
15. 3. 1939 Okupace zbytku
českých zemí nacistickým
Německem. Do Prahy
přijel nadšený Adolf Hitler.
Následující den byl vydán
výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
19. 3. 1939 Na Václavském
náměstí se konala vojenská
přehlídka německé armády jako
demonstrace vlády nad českým
obyvatelstvem Prahy.
6. 3. 1948 Hlavní třída v Praze 8 získala název Sokolovská.
Připomíná, že u ukrajinské vesnice Sokolovo příslušníci 1. čs.
samostatného praporu v SSSR
v březnu 1943 poprvé bojovali
proti německé armádě.
14. 3. 1953 Zemřel prezident
Klement Gottwald – pár dnů
po návratu z Moskvy, kde se
zúčastnil pohřbu J. V. Stalina.
(Novým prezidentem se stal
Antonín Zápotocký.)
14. 3. 2003 Začala nové
éra Divadla pod Palmovkou
po povodních z léta 2002.
16. 3. 1985 Demolice kvůli
stavbě Severojižní magistrály
zničila budovu oblíbeného
nádraží Praha–Těšnov
(Denisovo nádraží).
20. 3. 1948 Rozhodnutím
ústředního akčního výboru
Národní fronty k 28. 2. 1948
ukončily činnost všechny
tělovýchovné organizace
(např. DTJ, Orel, Sokol). Spojily
očekával, že ho někdo vyhodí
z okna. Padal přímo na nohy.
Pokud by nespadl z téměř
15 metrů, pravděpodobně by
přežil… Hlavu si nezranil.
Jeho zranění pat, pánve a páteře
nebylo smrtelné, ale přetížení
při dopadu bylo příliš velké.
Bezprostřední příčinou smrti
bylo utržení srdce.“ Tedy vražda!
Pachatel neznámý...
Pochybnosti zůstávají
Celý případ tragédie však
provázely další domněnky:
Údajně šlo jen o nešťastnou
se do jednotné tělovýchovné
organizace s taktickým názvem
Sokol.
21. 3. 1968 V Praze zahájil
činnost přípravný výbor
Československého junáka.
21. 3. 1969 Na pražském Václavském náměstí se konala oslava vítězství československých
hokejistů nad sovětskými reprezentanty na mistrovství světa v ledním hokeji ve Švédsku.
Na shromáždění zazněly protesty proti sovětské okupaci v srpnu 1968. Protesty pokračovaly
o týden později, po dalším vítězství. Oslava se změnila v protisovětskou demonstraci.
22. 3. 1968 Na funkci prezidenta
republiky rezignoval Antonín
Novotný. Jeho nástupcem byl
30. 3. 1968 uvolen armádní
generál Ludvík Svoboda.
35
náhodu. Proč? Masaryk prý
sedával na římse okna, pokuřoval a obdivoval krásy Prahy.
Nečekaně spadl! Podle jedné
teorie se mu spiklenci pomstili
za to, že podpořil Klementa
Gottwalda. Podle jiné se ho
naopak chtěli zbavit komunisté,
aby neemigroval a nestal se
v Anglii vůdcem odboje. Některé
skutečnosti totiž nasvědčují
tomu, že měl mnoho nabídek
k exilu. V jistém pražském
hotelu už prý na společný odjezd
čekala Masarykova tehdejší
americká milenka. I odpůrci
ovšem namítají, že nehodlal
opustit prezidenta Beneše, jak
ho k tomu v roce 1937 zavázal
„tatíček“ Masaryk. Ještě 7. 3.
navečer jel do Lán na hrob svého
otce. O tři dny později už nebyl
mezi živými ani Jan Masaryk!
Tehdejší americký velvyslanec v ČR Laurence Steinhardt,
povoláním právník, šalamounsky uvedl: „Lze seřadit všechna
fakta tak, aby odpovídala jak
sebevraždě, tak vraždě a můžete
z toho pokaždé udělat jiný
případ.“
Milan Koukal
haček. Bomby však zasáhly
i 1600 budov mj. v Libni, v Holešovicích, na Proseku a Střížkově. Útok měl 250 lidských obětí.
26. 3. 1948 Vláda rozhodla
o obnově mimořádných
lidových soudů. První rozsudky vynesly už 9. 4. 1948.
Celostátně byla tyto soudy
zrušeny 31. 12. stejného roku.
27. 3. 1991 František kardinál Tomášek rezignoval na úřad
pražského arcibiskupa. Jeho
nástupcem papež Jan Pavel II.
jmenoval pražského arcibiskupa Miloslava Vlka.
30. 3. 1945 Německé vojenské
velitelství v Praze rozhodlo
o podminování mostů a všech
významných budov na pravém
břehu Vltavy.
24. 3. 1948 V Praze se uskutečnilo první pokusné TV vysílání
v ČSR.
31. 3. 1949 Vyhlášeno vládní
nařízení, podle kterého se
hl. město Praha rozdělilo
na 16 obvodů značených
arabskými číslicemi.
25. 3. 1945 Na Květnou neděli
se uskutečnily mohutné anglo-americké nálety na průmyslové podniky v Libni a Vysočanech (například Praga a Aero),
jejichž výrobky využívali Němci. Zaútočilo na 500 bombardérů a 200 doprovodných stí-
31. 3. – 5. 4. 1950 Před
soudem v Praze stanula
skupina deseti představitelů
řeholních řádů. V tomto prvním
procesu proti představitelům
římskokatolické církve byly
vyneseny tresty vězení od dvou
let až po doživotí.