OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / březen 2018 

www.praha8.cz

nepořádek, rozházené polštáře.

Závěr vyšetřování se přesto

klonil k sebevraždě. Usnesením

Generální prokuratury

z 10. 11. 1969 v oné tzv. normalizační době byl případ odložen.

Utrhlo se mu srdce?

Pokračovalo se až v období let

1993–1996. Vyšetřovatel vyvodil

závěr, že před nezvanými

návštěvníky chtěl Jan Masaryk

uprchnout: Z okna koupelny se

dostal sesunutím po břiše,

s obličejem obráceným do

místnosti (resp. ke zdi). Po římse,

která se táhla po obvodě budov,

ustupoval doleva do vzdálenosti

1,3 až 2 metry od okraje okna,

přičemž se přidržoval zdi.

Za nehty měl části omítky,

na přední straně břicha oděrky.

Z nějakého důvodu ztratil

rovnováhu. Jeho devadesátikilové tělo letělo do hlubiny. Závěr:

„Do vzdálenosti těla (nohou) –

2,9 metru ode zdi pod oknem

a 13,1 metru od postranní zdi –

nemohlo dojít v sebevražedném

úmyslu. Tělo živého či mrtvého

Masaryka lze do této vzdálenosti v daném úhlu vyhodit.“

Zatím poslední dějství podivné-

Americký velvyslanec Laurence Steinhardt (vlevo) a Jan Masaryk.

ho dramatu se odehrálo

v období let 2001–2003.

Vyšetřování se zúčastnil

i tehdejší šéf katedry kriminalistiky Policejní akademie prof. Jiří

Straus. Je odborníkem na

forenzní biomechaniku. Do ní

rovněž náleží zkoumání pádů

z výšky. Dovodil, že k pádu

Masaryka z okna koupelny

došlo působením vnější síly,

přičemž se na něm podílela

minimálně jedna osoba. Od prof.

Strause, kterého autor těchto

řádků dobře znal, jsme se dozvěděli: „Masaryk v plném vědomí

stalo se (nejen) v praze 8...

1. 3. 1923  Uskutečnil se první

zkušební let na vnitrostátní lince Praha–Bratislava–Košice.

3. 3. 1991  Celostátní sčítání

lidu, domů a bytů ukázalo, že

Praha měla 1 214 174 obyvatel, 83 267 domů s 516 293 byty

a průměrnou hustotu osídlení

242 obyv./km2. (Například v Libni žilo 22 359 občanů, v Bohnicích 30 208 obyvatel.)

6. 3. 1923  Vydán Zákon

na ochranu republiky směřující

proti extremistickým politickým stranám pravicového

i levicového charakteru.

8. 3. 1946  Na základě prezidentského dekretu o zbavení

Němců a Maďarů čs. státního

občanství (z 3. 8. 1945) byl

z Prahy vypraven první transport německého obyvatelstva.

Do 28. 10. 1946 bylo z metropole odsunuto cca 21 000 osob

německé národnosti.

15. 3. 1939  Okupace zbytku

českých zemí nacistickým

Německem. Do Prahy

přijel nadšený Adolf Hitler.

Následující den byl vydán

výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

19. 3. 1939  Na Václavském

náměstí se konala vojenská

přehlídka německé armády jako

demonstrace vlády nad českým

obyvatelstvem Prahy.

6. 3. 1948  Hlavní třída v Praze 8 získala název Sokolovská.

Připomíná, že u ukrajinské vesnice Sokolovo příslušníci 1. čs.

samostatného praporu v SSSR

v březnu 1943 poprvé bojovali

proti německé armádě.

14. 3. 1953  Zemřel prezident

Klement Gottwald – pár dnů

po návratu z Moskvy, kde se

zúčastnil pohřbu J. V. Stalina.

(Novým prezidentem se stal

Antonín Zápotocký.)

14. 3. 2003  Začala nové

éra Divadla pod Palmovkou

po povodních z léta 2002.

16. 3. 1985  Demolice kvůli

stavbě Severojižní magistrály

zničila budovu oblíbeného

nádraží Praha–Těšnov

(Denisovo nádraží).

20. 3. 1948  Rozhodnutím

ústředního akčního výboru

Národní fronty k 28. 2. 1948

ukončily činnost všechny

tělovýchovné organizace

(např. DTJ, Orel, Sokol). Spojily

očekával, že ho někdo vyhodí

z okna. Padal přímo na nohy.

Pokud by nespadl z téměř

15 metrů, pravděpodobně by

přežil… Hlavu si nezranil.

Jeho zranění pat, pánve a páteře

nebylo smrtelné, ale přetížení

při dopadu bylo příliš velké.

Bezprostřední příčinou smrti

bylo utržení srdce.“ Tedy vražda!

Pachatel neznámý...

Pochybnosti zůstávají

Celý případ tragédie však

provázely další domněnky:

Údajně šlo jen o nešťastnou

se do jednotné tělovýchovné

organizace s taktickým názvem

Sokol.

21. 3. 1968  V Praze zahájil

činnost přípravný výbor

Československého junáka.

21. 3. 1969  Na pražském Václavském náměstí se konala oslava vítězství československých

hokejistů nad sovětskými reprezentanty na mistrovství světa v ledním hokeji ve Švédsku.

Na shromáždění zazněly protesty proti sovětské okupaci v srpnu 1968. Protesty pokračovaly

o týden později, po dalším vítězství. Oslava se změnila v protisovětskou demonstraci.

22. 3. 1968  Na funkci prezidenta

republiky rezignoval Antonín

Novotný. Jeho nástupcem byl

30. 3. 1968 uvolen armádní

generál Ludvík Svoboda.

35

náhodu. Proč? Masaryk prý

sedával na římse okna, pokuřoval a obdivoval krásy Prahy.

Nečekaně spadl! Podle jedné

teorie se mu spiklenci pomstili

za to, že podpořil Klementa

Gottwalda. Podle jiné se ho

naopak chtěli zbavit komunisté,

aby neemigroval a nestal se

v Anglii vůdcem odboje. Některé

skutečnosti totiž nasvědčují

tomu, že měl mnoho nabídek

k exilu. V jistém pražském

hotelu už prý na společný odjezd

čekala Masarykova tehdejší

americká milenka. I odpůrci

ovšem namítají, že nehodlal

opustit prezidenta Beneše, jak

ho k tomu v roce 1937 zavázal

„tatíček“ Masaryk. Ještě 7. 3.

navečer jel do Lán na hrob svého

otce. O tři dny později už nebyl

mezi živými ani Jan Masaryk!

Tehdejší americký velvyslanec v ČR Laurence Steinhardt,

povoláním právník, šalamounsky uvedl: „Lze seřadit všechna

fakta tak, aby odpovídala jak

sebevraždě, tak vraždě a můžete

z toho pokaždé udělat jiný

případ.“

Milan Koukal

haček. Bomby však zasáhly

i 1600 budov mj. v Libni, v Holešovicích, na Proseku a Střížkově. Útok měl 250 lidských obětí.

26. 3. 1948  Vláda rozhodla

o obnově mimořádných

lidových soudů. První rozsudky vynesly už 9. 4. 1948.

Celostátně byla tyto soudy

zrušeny 31. 12. stejného roku.

27. 3. 1991  František kardinál Tomášek rezignoval na úřad

pražského arcibiskupa. Jeho

nástupcem papež Jan Pavel II.

jmenoval pražského arcibiskupa Miloslava Vlka.

30. 3. 1945  Německé vojenské

velitelství v Praze rozhodlo

o podminování mostů a všech

významných budov na pravém

břehu Vltavy.

24. 3. 1948  V Praze se uskutečnilo první pokusné TV vysílání

v ČSR.

31. 3. 1949  Vyhlášeno vládní

nařízení, podle kterého se

hl. město Praha rozdělilo

na 16 obvodů značených

arabskými číslicemi.

25. 3. 1945  Na Květnou neděli

se uskutečnily mohutné anglo-americké nálety na průmyslové podniky v Libni a Vysočanech (například Praga a Aero),

jejichž výrobky využívali Němci. Zaútočilo na 500 bombardérů a 200 doprovodných stí-

31. 3. – 5. 4. 1950  Před

soudem v Praze stanula

skupina deseti představitelů

řeholních řádů. V tomto prvním

procesu proti představitelům

římskokatolické církve byly

vyneseny tresty vězení od dvou

let až po doživotí.