22
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ÚNOR 2022
www.praha8.cz
Zdravotní a sociální péče
CHARITA
Srdce osmičky a příběh Jakuba
nnDruhý ročník projektu Srdce osmičky přinesl mnoho nového. Mimo jiné nám představil Jakuba, klienta Centra duševního zdraví, kterému za jeho možnost podpořit svou otevřeností ostatní, nesmírně děkuji, říká na úvod místostarostka
Vladimíra Ludková (ODS). Jakub zaslal do dárcovského projektu místostarostky Ludkové přání „vydání úvah“. Mladý
muž píše své texty zatím pro sebe a své přátele. Na stránkách
Osmičky vám představujeme text o životě se schizofrenií
a budeme za Jakuba doufat, že se najde dárce, který by jeho
úvahy vydal souhrnně.
Schizofrenie, existence duševní
povahy a světa svého. A život s ní
není žádný med. To patří hlavně
k začátkům onemocnění, kdy
člověk nemá zkušenost s psychickou nemocí a první bolestí to
všechno začíná. Člověk se obviňuje, že si ji zasloužil svými
skutky, ale realita je jiná. Je to
prostě psychická nemoc, i když
hodně tvrdá a zlomí kdekoho až
na kolena. Je to nemoc mysli,
nikoliv charakteru člověka, která
se ve fyzickém světě projevuje
bolestí hlavy, tedy přesněji mozku, tedy psyché. Může se projevovat dlouhodobým vyšinutím, či
jednotlivými záchvaty, těžkou
depresí, halucinacemi, bludy,
chorobnou vztahovačností,
štěpením kompletního já, kterým
jsem tvořen jako jedinec, a citovou oploštělostí atd.
U mne to naplno propuklo ve
22 letech, kdy na konci tunelu již
nebylo žádné světlo, jenom
bolest a tma a temno v mysli,
tedy rozumu a totální úzkost.
Tak to u mne začalo. A dnes? Už
zažívám i normální dny skrze
čakry a ducha samého, tedy
i duše, která je nejvíce zranitelná
a její zranění, či onemocnění
člověka „dodělá“. Napadaly mě
příšerné myšlenky o sobě i svém
okolí a byl jsem totálně paralyzován. Ze střech na mne mířili
ostřelovači, měl jsem pocit, že
mě někdo sleduje, že mám vyšší
poslání spasit svět a moc uzdravovat jiné, že se o mě přetahují
výzvědné složky. Že jsem voják,
milenec i syn a kamarád a že
kdyžtak nasadím vlastní život,
jestli přijde válka i k nám do
Evropy, tedy ČR.
Z psychiatrického hlediska si
myslím, že je to klasická paranoidně halucinační schizofrenie,
kdy výše popsané drží pospolu
jen tak tak. A například Spasení,
tedy záchrana života, se dá
naučit, zatímco v nemoci je to
chiméra nemocné duše, tedy
mozku, která je prakticky výkřikem do tmy. Naštěstí jsem to
všechno nakonec ustál a opustil
svět dlouhodobého vyšinutí
a k dnešku už vím, že to nejhorší
už mám snad za sebou, pokud se
mně to zase nespustí, nebo
nebudu blbnout s užíváním léků.
Od svých zhruba 30 let má už
můj život zase nějaký ten smysl
a jednotlivé části mého rozumu,
tedy mysli, či psyché chcete-li,
jsou celistvé. I to tzv. Spasitelství,
tedy záchrana druhého či sebe
JAKUB ZIMERMAN ustál svoji nemoc a ví, že nejhorší už má za sebou.
se nakonec též usadila s časem.
A už není jako v nemoci, kdy
člověk blouznil, strašákem ve
tmě, v absolutní pozici neochvějného přesvědčení o svých skutcích, že jsou správné. Bohužel to
byla jenom nemoc, a tak bylo to
spasení ovlivněno nemocí
a v tom stavu bych neuzdravil,
tedy nespasil ani sebe. To víte,
POHLED
Schizofrenikova zamyšlení
Jen málokdo si dovede představit,
co se stane, když člověk onemocní
schizofrenií. Nemoc sama i lidé,
kteří jí trpí, jsou obklopeni tajemnem, které může vyvolat nedůvěru.
Tato nemoc vás okrade o mnohé:
přátele, zájmy, vůli, často rodinu.
A to, co vám do života přinese, by
nechtěl nikdo z nás.
Chtěli byste vědět, jak lidé,
kterým „se stala schizofrenie“,
myslí, jak žijí? Nabízíme vám
text Jakuba Zimermana, který
má se schizofrenií zkušeností
nadmíru.
Jakub prožil hezké dětství
a vyrostl v milého, okouzlujícího
mladíka. Dařilo se mu: vystudoval
gymnázium a pokračoval na
stavební fakultu ČVUT, hrál
výkonnostně fotbal a měl spoustu
dalších zájmů, ale v průběhu
dospívání se s ním začalo dít něco,
čemu nerozuměl a neměl pro to
žádné vysvětlení. Zažíval stavy,
kterým nerozuměl, najednou se
mu někdy zdálo, že nic nemá
smysl, nic ho nebaví, nerozumí
lidem kolem sebe.
Ve druhém ročníku VŠ musel
zanechat studia, zaměstnání,
která vykonával, byla přechodného charakteru a dlouho v nich
nevydržel. Stav se nelepšil, až mu
byl ve 27 letech přiznán plný
invalidní důchod. Poprvé hospitalizován v Bohnicích byl ve
svých 23 letech a pak ještě
dvanáctkrát.
ataka nemoci si nevybírá a ani
víra jí nemá šanci uniknout.
Pěkná potvůrka ta schizofrenie,
co? Ale vezměme to pozitivně,
sice i ona chce žít, a tak je to
nakonec bitva dvou králů, nemocného a schizofrenie. Pro
většinu lidí asi nepochopitelný
svět. Co naděláš. Jimi. Hurá!!!
Jakub Zimerman
Zmínil jsem se, o co vás dokáže
schizofrenie okrást – ale Jakub je
bojovník a také měl štěstí: má
soudržnou rodinu, která při něm
nikdy nepřestala stát, přátele
a kamarády, o které se mohl opřít,
když to bylo potřeba, a v neposlední řadě víru v Boha.
Po letech začal své pocity, postoje
a zážitky vkládat na papír – glosuje
tak svůj život ve zdraví i nemoci,
a když jeho texty čtu, myslím, že
nemocným o něco lépe rozumím.
A doufám, že to byste mohli i vy.
Jan Křička,
pracovník Centra duševního zdraví
Praha 8 a Jakubův přítel