16
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ÚNOR 2022
www.praha8.cz
Kultura
BOTANICKÁ ZAHRADA
Magická a bláznivá oka
tropických podražců
nnNěkteré rostliny člověka zaujaly krásou a elegancí, jiné
nějakou zvláštní vlastností nebo podivuhodným vzhledem.
K nejbizarnějším květům rostlinné říše zcela jistě patří podražce, latinsky Aristolochia.
Podražce jsou rodem rozsáhlým,
více než 500 druhů roste
v tropech i subtropech celého
světa kromě Austrálie, několik
druhů dokonce v mírném pásu.
Náš domácí podražec křovištní
(A. clematitis) je jediným zdrojem potravy ohroženého motýla
druhu pestrokřídlec podražcový.
Severoamerický podražec velkolistý se jako okrasný druh pěstuje i v našich zahradách.
Podražce upoutají především
květy, na jejichž bizarní tvary
často zůstáváme nevěřícně
hledět. Zvlášť na ty velké tropické – například květ Aristolochia
gigantea bývá dlouhý kolem
30 centimetrů. Malokvěté druhy
mají stejně bláznivý tvar, ale
délku sotva několik centimetrů.
Všechny podražce mají mimořádně zajímavou strategii opylování, jsou to mistři šalby a pastí.
Květy většiny druhů mají trubkovitě srostlou, esovitě prohnutou korunu, která bývá na okraji
rozšířená do jakéhosi límečku.
Na něm přistávají opylovači,
často různé druhy much. Temný
či žlutý jícen, připomínající
magické oko, jim pomáhá v ori-
entaci, kam se vydat za slibným
pachem nebo vůní (většina
podražců vydává silnou vůni,
která nám podle druhu připomíná citron, čokoládu nebo odporně páchnoucí výkaly či zkažené
maso). Mouchy se derou do
dutiny květu skrz úzkou vstupní trubku, vystlanou dovnitř
směřovanými chlupy – a proti
tuhým chlupům se nedostanou
ven. Od tohoto okamžiku se
stávají vězni, protože záklopka
je jen jednosměrná a květ funguje jako dočasná past. Rostlina
si je uvězní na tak dlouho, dokud květ neopylí. Poté květ
začne uvadat, sesychat a mouchám se uvolní východ ven.
Velmi rychle zeslábne i pach,
protože rostlina už dosáhla
toho, co potřebovala.
Některé druhy podražců však
lákají své opylovače ještě důmyslněji. Keřovitý druh Aristolochia arborea vykvétá na kmínku a na jeho bázi mnoha
drobnějšími květy. Květy mají
nápadnou bílou skvrnu, která
nízko při zemi připomíná podhoubí (mycelium), navíc vydávají
silný houbový zápach. Láká
ARISTOLOCHIA TRICAUDATA pochází z Mexika.
bedlobytky (mušky, které kladou
vajíčka do hub, jejich larvičky
jsou ti „červíci“ v hříbcích)
a oklamané bedlobytky rejdí
v nastrčené houbičce, přičemž
opylují květy. Za tropickými
podražci se není nutné trmácet
do odlehlých končin světa,
některé pozoruhodné květy
podražců můžete spatřit i v botanické zahradě hlavního měst
Prahy, v Troji. Ve skleníku Fata
Morgana během roku rozkvétá
několik druhů, které působí jako
z jiného světa.
Do skleníku Fata Morgana
můžete přijít v zimním období
i po setmění v rámci programu
Džungle, která nespí. Na tuto
prohlídku je třeba se registrovat
na webových stránkách botanické zahrady. Od 17. ledna se
prostřednictvím fotografické
výstavy dozvíte řadu zajímavostí o krmení ptáků a od 10. února
připravují odborníci botanické
zahrady cyklus online přednášek. Informace o akcích a novinkách naleznete na webu www.
(red)
botanicka.cz.
Pamětní deska připomíná časopis Divoké víno
Základní školu Bohumila
Hrabala v Libni zdobí nová
pamětní deska. Připomíná
literární časopis Divoké víno
a takzvané Kluby poezie,
které inspirovaly i Bohumila
Hrabala k napsání stejnojmenné knihy. Slavnostního
odhalení desky se zúčastnili
zleva Irena Trojanová,
Michal Švarc (Patrioti),
Jaroslava Nováková, Ludvík
Hess, Marie Machálková
a Václav Bárta.
Na desce je umístěn tento
text:
Bohumil Hrabal pojmenoval svoji knihu Kluby
poezie inspirován plátěným transparentem, který
v roce 1964 vyvěsili Emil
Machálek a Ludvík Hess
mezi dvě pouliční lampy
na křižovatce ulic Zenklova, Krejčího a Primátorská.
Transparent upozorňoval
na Klub poezie, jenž založili ve sklepě domu číslo 4
v Krejčího ulici, kde pořádali divadlo poezie
a 19. září 1964 vydali první
číslo literárního časopisu
Divoké víno dodnes vycházejícího jako www.divokevino.cz.
(tk)