Strana 16
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA / ÚNOR www.praha.cz
Kultura
Podražce jsou rodem rozsáhlým,
více než druhů roste
v tropech i subtropech celého
světa kromě Austrálie, několik
druhů dokonce v mírném pásu.
Náš domácí podražec křovištní
(A. clematitis) je jediným zdro
-
jem potravy ohroženého motýla
druhu pestrokřídlec podražcový.
Severoamerický podražec velko
-
listý se jako okrasný druh pěstu-
je i v našich zahradách.
Podražce upoutají především
květy, na jejichž bizarní tvary
často zůstáváme nevěřícně
hledět. Zvlášť na ty velké tropic
-
ké – například květ Aristolochia
gigantea bývá dlouhý kolem
centimetrů. Malokvěté druhy
mají stejně bláznivý tvar, ale
délku sotva několik centimetrů.
Všechny podražce mají mimo
-
řádně zajímavou strategii opylo-
vání, jsou to mistři šalby a pastí.
Květy většiny druhů mají trub
-
kovitě srostlou, esovitě prohnu-
tou korunu, která bývá na okraji
rozšířená do jakéhosi límečku.
Na něm přistávají opylovači,
často různé druhy much. Temný
či žlutý jícen, připomínající
magické oko, jim pomáhá v ori
-
entaci, kam se vydat za slibným
pachem nebo vůní (většina
podražců vydává silnou vůni,
která nám podle druhu připomí
-
ná citron, čokoládu nebo odpor-
ně páchnoucí výkaly či zkažené
maso). Mouchy se derou do
dutiny květu skrz úzkou vstup
-
ní trubku, vystlanou dovnitř
směřovanými chlupy – a proti
tuhým chlupům se nedostanou
ven. Od tohoto okamžiku se
stávají vězni, protože záklopka
je jen jednosměrná a květ fun
-
guje jako dočasná past. Rostlina
si je uvězní na tak dlouho, do
-
kud květ neopylí. Poté květ
začne uvadat, sesychat a mou
-
chám se uvolní východ ven.
Velmi rychle zeslábne i pach,
protože rostlina už dosáhla
toho, co potřebovala.
Některé druhy podražců však
lákají své opylovače ještě důmy
-
slněji. Keřovitý druh Aristo-
lochia arborea vykvétá na kmín-
ku a na jeho bázi mnoha
drobnějšími květy. Květy mají
nápadnou bílou skvrnu, která
nízko při zemi připomíná pod
-
houbí (mycelium), navíc vydávají
silný houbový zápach. Láká
Základní školu Bohumila
Hrabala v Libni zdobí nová
pamětní deska. Připomíná
literární časopis Divoké víno
a takzvané Kluby poezie,
které inspirovaly i Bohumila
Hrabala k napsání stejno
-
jmenné knihy. Slavnostního
odhalení desky se zúčastnili
zleva Irena Trojanová,
Michal Švarc (Patrioti),
Jaroslava Nováková, Ludvík
Hess, Marie Machálková
a Václav Bárta.
Na desce je umístěn tento
text:
Bohumil Hrabal pojme
-
noval svoji knihu Kluby
poezie inspirován plátě
-
ným transparentem, který
v roce vyvěsili Emil
Machálek a Ludvík Hess
mezi dvě pouliční lampy
na křižovatce ulic Zenklo
-
va, Krejčího a Primátorská.
Transparent upozorňoval
na Klub poezie, jenž založi
-
li ve sklepě domu číslo
v Krejčího ulici, kde pořá
-
dali divadlo poezie
a . září vydali první
číslo literárního časopisu
Divoké víno dodnes vychá
-
zejícího jako www.divoke-
vino.cz.
(tk)
BOTANICKÁ ZAHRADA
Magická a bláznivá oka
tropických podražců
Některé rostliny člověka zaujaly krásou a elegancí, jiné
nějakou zvláštní vlastností nebo podivuhodným vzhledem.
K nejbizarnějším květům rostlinné říše zcela jistě patří pod-
ražce, latinsky Aristolochia.
bedlobytky (mušky, které kladou
vajíčka do hub, jejich larvičky
jsou ti „červíci“ v hříbcích)
a oklamané bedlobytky rejdí
v nastrčené houbičce, přičemž
opylují květy. Za tropickými
podražci se není nutné trmácet
do odlehlých končin světa,
některé pozoruhodné květy
podražců můžete spatřit i v bo
-
tanické zahradě hlavního měst
Prahy, v Troji. Ve skleníku Fata
Morgana během roku rozkvétá
několik druhů, které působí jako
z jiného světa.
Do skleníku Fata Morgana
můžete přijít v zimním období
i po setmění v rámci programu
Džungle, která nespí. Na tuto
prohlídku je třeba se registrovat
na webových stránkách botanic
-
ké zahrady. Od . ledna se
prostřednictvím fotografické
výstavy dozvíte řadu zajímavos
-
tí o krmení ptáků a od . února
připravují odborníci botanické
zahrady cyklus online předná
-
šek. Informace o akcích a novin-
kách naleznete na webu www.
botanicka.cz.
(red)
ARISTOLOCHIA TRICAUDATA
pochází zMexika.
Pamětní deska připomíná časopis Divoké víno