OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / prosinec 2018 

www.praha8.cz

35

kromě toho experimentoval

s netradičními fotografickými

technikami i s fotogramy a montážemi, se sazovkami, přiblížil se

k problematice letrismu. Byl

osobností, která dokázala uskutečnit svůj vlastní výtvarný

program kvalitativně srovnatelný s tím, co se dělo ve světě,

a přitom původní a nezávislý.

Díky své neobvyklé tvůrčí

invenci a experimentálním

výtvarným postupům Boudník,

víceméně intuitivně, formuloval

některé úvahy, které tehdy stály

v centru proměn světové malby,

především evropského tašismu

a americké action painting.

Legendou už

během života

Strukturální grafika, 1960, Galerie hl. m. Prahy.

ně s Jiřím Šmejkalem výstavu,

která mapovala jeho tvorbu

od roku 1950.

Abstrakce ve fabrice

V roce 1952 neodešel Vladimír

Boudník pouze ze společné

domácnosti s Bohumilem

Hrabalem, ale dal také vale práci

v propagačním oddělení národního podniku Kovoslužba Praha

a nastoupil do společnosti

Středočeské strojírny, kde

pracoval nejprve jako soustružník, později jako dílenský rýsovač. Stejně jako u uličních

akcích bylo neuvěřitelné, že

Boudník své abstraktní práce,

v tehdejší době považované za

buržoazní, ne-li přímo imperialistické, vytvářel veřejně mezi

dělníky ve fabrice, která byla

základním stavebním kamenem

tehdejšího státu.

Práce v továrně umožnila

Boudníkovi vytvořit si svůj

vlastní hlubotiskový lis potřebný pro práci grafika, a tak zájem

o asociaci a interpretaci skvrn

vystřídala postupně práce

grafická. V továrně nacházel

také materiál a inspiraci pro

svou tvorbu. Odstřižky plechu,

zlomené pilníky, šrouby, matky,

raznice či kusy litiny, odpadlé

při zpracování kovu, vlisovával

a vtloukal do plechových plátů,

které pak propaloval autogenem, škrábal do nich dlátkem

a rydlem a tloukl do nich kladivem. Z těchto desek pak i se

svými kolegy z továrny tiskl

stalo se (nejen) v praze 8...

1. 12. 1906  Otevřena pošta

v Kobylisích.

2. 12. 1770  Slavnostně

vysvěcená zámecká kaple

Nanebevzetí Panny Marie

na Libeňském zámečku.

2. 12. 1805  Proběhla bitva

u Slavkova, známá jako

Bitva tří císařů – Napoleon

v čele francouzské armády

porazil koalici ruského cara

Alexandra I. a rakouského

císaře Františka I.

3. 12. 1901  Založen chlapecký

útulek v Libni, budoucí ZŠ

Na Korábě.

6. 12. 1925  Narodil se Zdeněk

Lonský. Tento student byl

v sedmnácti letech zatčen

a popraven na Kobyliské

střelnici.

8. 12. 1956  Bohumil Hrabal

se žení na Libeňském zámečku.

10. 12. 1805  Kostel sv. Petra

a Pavla v Bohnicích byl po

přestavbě znovu vysvěcen.

10. 12. 1948  Schválena

Všeobecná deklarace lidských

práv OSN.

13. 12. 1895  Došlo k novému

pojmenování ulic a náměstí

v Libni.

grafické abstrakce, které nazýval aktivní grafikou. Kromě této

techniky později vynalezl strukturální grafiku a kolem roku

1965 začal tvořit grafiku magnetickou, při které využíval

elektromagnety.

Tovární prostředí ponouklo

Boudníka k tomu nejlepšímu,

co tady v grafice bylo v té době

uděláno, a není s podivem, že

prestižní cena za významný

grafický přínos určený českým

žijícím umělcům v oblasti umělecké grafiky, která se pravidelně

uděluje od roku 1995, nese právě

jeho jméno. Tento nekonformní

umělec zanechal po sobě odkaz

nevídaných rozměrů. Svými

akcemi v ulicích předběhl některé postupy tzv. akčního umění,

Vladimír Boudník, který se

narodil 17. března 1924 v Praze,

zemřel před padesáti lety 5. prosince 1968 v pozdní noci po

nevydařené oslavě vernisáže

své výstavy v pražské Viole.

Bylo mu pouhých 44 let. Za tu

dobu však stihl za sebou zanechat v lidech, již ho znali, nezapomenutelný otisk. Stihl se stát

legendou. Stal se mýtem už

během svého života, a to díky

textům Bohumila Hrabala.

Boudník byl pro něj, tak jako

strýc Pepin, pábitelem. I kdyby

Boudník po sobě nezanechal

žádné grafické práce, jeho životní příběh a přístup k bytí, jeho

celostní ponor do života, který

byl seismografickým záznamem

explozí a erupcí, úzkostných

propadů i orgastických stavů by

bohatě stačil zanechat nezapomenutelnou stopu bytí na

libeňské hrázi Věčnosti.

Pavla Tomšíková

14. 12. 1967  Podán návrh

připojení Ďáblic k Praze.

bitev první světové války na její

západní frontě.

16. 12. 1905  Zahájen provoz

divadla zvaného Nové lidové

divadlo Praha VIII, nynější

Divadlo pod Palmovkou.

24. 12. 2007  Kaple sv. Karla

Boromejského v Karlíně po

rekonstrukci a po povodních

znovu vysvěcena arcibiskupem

kardinálem Miloslavem Vlkem.

18. 12. 1744  Císařský reskript

nařizoval vypuzení židů

z Prahy pro neloajální chování

za pruské okupace. Židovské

obyvatelstvo z Prahy se

usadilo v blízkém okolí města,

především v Libni.

19. 12. 1953  Slavnostně

otevřen pěší tunel mezi

Karlínem a Žižkovem.

19. 12. 1916  Skončila bitva

u Verdunu, jedna z největších

25. 12. 1945  První lyžařský

kurs sokola v Libni.

27. 12. 1844  Magistrát královského města Prahy uzavřel

smlouvu s Vratislavskou plynárenskou společností, ve které ji

dal právo k zavedení a obstarávání plynového osvětlení.

31. 12. 1883  Od června do Silvestra řádily v Libni neštovice.

Zemřelo 114 dětí a dospělých.