OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červenec 2017
www.praha8.cz
37
Situační plán Karlína, 1816, Národní archiv
předměstí bylo umístěno
náměstí s kostelem, po jehož
stranách měla stát fara a škola.
Hlavní brandýská silnice (dnešní
Sokolovská), která spojovala celé
východní a severní Čechy
s Prahou a vedla až do Slezska,
měla zůstat nadále i hlavní
třídou, kde bylo policejně
zakázáno provozovat hřmotné
živnosti jako zámečnictví nebo
kovářství. Hostince mohly být
v omezeném počtu pouze
v nárožních domech.
Stavěli jen Pražané
Každý stavebník musel dle
guberniálního dekretu předložit
stavební dokumentaci ve dvou
exemplářích, směl použít na
zakrytí střechy pouze ohnivzdorný materiál, byl povinen
stavbu dokončit do tří let
a novostavba musela být
alespoň jednopatrová nebo
dvoupatrová. Aby bylo zaručeno
kvalitní provedení stavby, směla
být zadána pouze některému
z pražských stavitelů. Bylo
zakázáno prorážet ve štítových
zdech okenní nebo dveřní
otvory, aby nebyl problém
přiřazování sousedních budov,
a stavět sklepy pod ulicemi nebo
jinými veřejnými místy, aby
později nebránily zavádění
kanalizace a vodovodu. Náklady
na zřizování chodníků byly
přeneseny na majitele domů
a stavební povolení bylo
vydáváno za podmínky, že
vlastník domu podepsal
tzv. demoliční revers, na jehož
základě mohl být dům v případě
hrozícího vojenského obležení
Prahy zbořen na náklad majitele
a bez nároku na náhradu.
Eventuální útočník neměl
v okolí Prahy najít nic, co by
jej mohlo podpořit.
Podmínka v dekretu obsažená,
že každá stavba v Karlíně musí
být dokončena nejdéle do tří let,
pomohla plynulé výstavbě
stalo se v praze 8...
2. 7. 1942 Předposlední den stanného
práva bylo popraveno na Kobyliské
střelnici 44 osob, den poté 46 osob.
5. 7. 1547 Vojska krále Ferdinanda I.
rozložená na Špitálsku drancují Zábransko
(za bránou – dnešní Florenc) a následně
i okolí.
6. 7. 1788 Vysvěcena nová školní budova
v Bohnicích.
8. 7. 1844 Před Poříčskou branou (dnešní
a způsobila, že vybudování
Karlína bylo uskutečněno v době
poměrně krátké. Od roku 1816
do roku 1834 byl stavební ruch
v Karlíně velmi živý, pak se sice
zpomalil, ale zejména v letech
1845–1848 se znovu vzmohl.
Roku 1938 obývalo Karlín
2500 osadníků, roku 1848 více
než 10 000 ve dvou stech
domech. V druhé polovině
19. století se stavební růst
Karlína kvůli nedostatku
volných parcel zpomalil.
Po uvolnění pozemků vojenského eráru v roce 1901 se mohl
Karlín rozšiřovat dále směrem
k barokní budově Invalidovny
a Karlín zažil další prudký
stavební rozvoj.
Karlín předvídal vývoj
Původní podoba regulačního
plánu pro Karlín byla později
částečně změněna. První změna
se týkala zvětšení hlavního
náměstí (1836), s čímž souviselo
později nové umístění kostela,
druhá byla způsobena nutností
postavit viadukt (Negrelliho)
pro Pražsko-drážďanskou
železnici, třetí změnou bylo
postavení Ferdinandových
kasáren (1846–1849) a poslední
zřízení spojovacího železničního
viaduktu koncem 60. let
19. století. I přes tyto změny se
charakter pozdně klasicistního
regulačního plánu Karlína
konzistentně zachoval a je nutné
podotknout, že žádné předměstí
Prahy nevyrostlo tak organizovaně jako Karlín, na základě
plánu, který prozíravě předvídal
hospodářské požadavky
i populační vývoj předměstí.
Jeho realizace stavěla Karlín
nejen před ostatní pražská
předměstí, ale dávala mu
možnost všestrannějšího
rozvoje, než kterého mohla
dosáhnout historická Praha.
Pavla Tomšíková
Florenc) se srazili stávkující dělníci ze
stavby železnice s jednotkou granátníků –
čtyři mrtví.
20. 7. 1874 Bourání pražských hradeb
na náklady pražské obce započalo mezi
Poříčskou bránou a ulicí Na Florenci.
14. 7. 1420 Bitva na hoře Vítkově. Současně byla husity zahnána na útěk křižácká jízda na Špitálském poli (dnešní Karlín).
21. 7. 1432 Začíná dvoudenní povodeň
v Praze.
15. 7. 1827 Vypukl požár, kvůli kterému lehla popelem škola, fara a šest dalších
domů v Bohnicích.
24. 7. 1866 Při obléhání pruskými
vojsky vypukla v Libni cholera. Trvala
do 20. října.
18. 7. 1860 Arcibiskup kardinál Schwarzenberg vložil svorník do dokončené klenby v kostele Cyrila a Metoděje v Karlíně.
28. 7. 1893 Strhla se velká průtrž mračen
a liják rozvodnil Rokytku tak, že se na
silnici lidé brodili po pás ve vodě.