20
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červenec 2017
www.praha8.cz
územní rozvoj
Analytická studie Palmovky
Kdy, když ne teď?
nnZpracování Analytické studie oblasti Palmovka je prvním
krokem v rámci přípravy projektu Vize Palmovka 2030.
Analytická studie, představená začátkem června v rámci
venkovní výstavy u stanice metra, si klade za cíl oživit
debatu o budoucí podobě Palmovky. Nad územím s velkým
a dosud nenaplněným potenciálem se vznáší řada otazníků.
zahájení výstavy na Palmovce. Foto: Vladimír Slabý
Stane se Palmovka jedním
z významných center Prahy?
Jaká klíčová rozhodnutí
a záměry ovlivní budoucí podobu
tohoto území? Jaké kroky je
nutné podniknout pro koncepční
a koordinovaný rozvoj Palmovky? Tyto a další otázky zaznívají
v Analytické studii oblasti
Palmovka, jejíž zpracování zadala
městská část Praha 8 zastoupená
místostarostou Petrem Vilgusem,
kanceláři UNIT architekti.
Analytická studie oblasti
Palmovka mapuje historii
i současný stav území, ale také
současné záměry, které nám
ukazují s poměrně vysokou
mírou pravděpodobnosti
Palmovku příštích několika let.
I další části analýzy se obracejí
do budoucnosti: Jaká je potenciální kapacita území? Jaké plány
mají s Palmovkou různé
koncepční dokumenty? Jak vidí
budoucnost Palmovky někteří
z aktérů – velcí institucionální
hráči, místní podnikatelé,
zástupci občanských sdružení
a velcí investoři?
Palmovka a její území
Analyzováno bylo území,
rozprostírající se od bývalých
doků po Balabenku a od
Thomayerových sadů po bývalý
plynojem. Nikoli překvapivě,
vyhodnocení analýz ukazuje
na velké vnitřní rozpory tohoto
území – jak nesmírný potenciál,
tak velké strukturální problémy
a hrozby.
Na jedné straně se na
Palmovce nachází řada
zajímavých stop minulosti,
ať už se jedná o památky na
židovskou minulost, minulost
průmyslovou či hrabalovskou.
Zároveň je jedním z nejvytíženějších uzlů veřejné dopravy,
pohybuje se zde více cestujících
než např. na stanicích metra
Národní nebo Hradčanská.
Také se zde nachází stále ještě
nedořešená transformační
území převážně v majetku
města a jím spravovaných
organizací, věc v rámci Prahy
spíše výjimečná.
Na straně druhé Palmovku
charakterizuje stále větší
nečitelnost městské struktury,
doprovázená sníženou kvalitou
veřejných prostranství.
Současnou podobu definuje
řada velkých rozhodnutí
minulosti, ale i současných
záměrů. Nejvýrazněji se do
území propsaly dopravní stavby
dvacátého století, ale také
současné záměry jak infrastrukturních staveb, tak nových
obytných či kancelářských
budov a souborů. Současná
Palmovka je jakousi Šípkovou
Růženkou: stávající nabídka
služeb a pracovních příležitostí
zdaleka neodpovídá výborné
dopravní dostupnosti ani
výjimečné poloze v rámci Prahy.
Problémy území
Výrazným problémem území,
jak potvrdily analýzy, je vysoká
míra nejistoty ohledně klíčových
záměrů v území. Kromě
rozestavěného Centra Palmovka
se tento problém obzvláště
bolestivě týká velkých dopravních záměrů. Ty mají ze své
podstaty celoměstský dopad,
zároveň ale nejvíce ovlivní své
bezprostřední okolí. Příkladem
mohou být dvě z nejdiskutovanějších staveb – přestavba
Libeňského mostu a propojení
Rohanského nábřeží s městským okruhem pomocí tzv.
tunelu pod Palmovkou. Řada
klíčových investorů vyčkává,
až jak dopadnou rozhodnutí
o těchto stavbách. Naopak ti,
kteří nevyčkávají, ve svých
řešeních nechávají zadní vrátka
pro mnoho eventualit, které by
mohly nastat. Tato situace často
vede ke zhoršení čitelnosti
veřejných prostranství.
Jedním z míst, které nenaplňuje potenciál centrálního
veřejného prostranství, je
bezprostřední okolí stanice
metra Palmovka. Při pohledu
do historie bývalo toto území
jakousi periferií, kde železnice
tvořila hranici mezi starší
zástavbou Dolní Libně a novou
čtvrtí blokových nájemních
domů podél ulice Sokolovské.
S výstavbou Libeňského mostu
měla dnešní křižovatka ulic
Na Žertvách a Zenklova projít
významnou přestavbou v rámci
dořešení širších dopravních
vazeb, ke které ale nikdy
nedošlo. Výstavba stanice metra
při ústí Libeňského mostu na
jednu stranu potvrdila význam
Palmovky, na straně druhé dále
zkomplikovala situaci. Navazující autobusové nádraží mělo
být dočasným řešením, jehož
existence se však protahuje
na desítky let.
Palmovka je urbanisticky
jedno z nejkomplikovanějších
míst v Praze. Aby se mohla stát
důležitým místním centrem,
potřebuje cílevědomé plánování
a jasnou koordinaci dalších
kroků. V závěru Analytické
studie oblasti Palmovka je
uvedeno devět doporučení pro
další postup – předpokladů
regenerace území. V duchu
těchto bodů nyní navázaly další
práce na návrhu institucionálního rámce budoucí proměny
a na tvorbě zásobníku drobnějších či dočasných projektů,
které mohou nastartovat
proměnu v mezidobí přípravy
velkého projektu.
Hlavní výstupy ze studie
je možné si prohlédnout na
výstavě s názvem Palmovka:
Kdy, když ne teď?, která bude
až do 4. července k vidění na
prostranství u stanice metra
Palmovka, před budovou
Komerční banky. Celá studie
je potom ke stažení na webu
městské části: www.praha8.cz/
Palmovka-2030.
Filip Tittl, UNIT architekti
Ukázky vizualizací oblasti Palmovky z dílny UNIT architekti. Jak by mohla Palmovka vypadat, si můžete prohlédnout na výstavě pod otevřeným
nebem u stejnojmenné stanice metra.