20

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červenec 2017 

www.praha8.cz

územní rozvoj

Analytická studie Palmovky

Kdy, když ne teď?

nnZpracování Analytické studie oblasti Palmovka je prvním

krokem v rámci přípravy projektu Vize Palmovka 2030.

Analytická studie, představená začátkem června v rámci

venkovní výstavy u stanice metra, si klade za cíl oživit

debatu o budoucí podobě Palmovky. Nad územím s velkým

a dosud nenaplněným potenciálem se vznáší řada otazníků.

zahájení výstavy na Palmovce. Foto: Vladimír Slabý

Stane se Palmovka jedním

z významných center Prahy?

Jaká klíčová rozhodnutí

a záměry ovlivní budoucí podobu

tohoto území? Jaké kroky je

nutné podniknout pro koncepční

a koordinovaný rozvoj Palmovky? Tyto a další otázky zaznívají

v Analytické studii oblasti

Palmovka, jejíž zpracování zadala

městská část Praha 8 zastoupená

místostarostou Petrem Vilgusem,

kanceláři UNIT architekti.

Analytická studie oblasti

Palmovka mapuje historii

i současný stav území, ale také

současné záměry, které nám

ukazují s poměrně vysokou

mírou pravděpodobnosti

Palmovku příštích několika let.

I další části analýzy se obracejí

do budoucnosti: Jaká je potenciální kapacita území? Jaké plány

mají s Palmovkou různé

koncepční dokumenty? Jak vidí

budoucnost Palmovky někteří

z aktérů – velcí institucionální

hráči, místní podnikatelé,

zástupci občanských sdružení

a velcí investoři?

Palmovka a její území

Analyzováno bylo území,

rozprostírající se od bývalých

doků po Balabenku a od

Thomayerových sadů po bývalý

plynojem. Nikoli překvapivě,

vyhodnocení analýz ukazuje

na velké vnitřní rozpory tohoto

území – jak nesmírný potenciál,

tak velké strukturální problémy

a hrozby.

Na jedné straně se na

Palmovce nachází řada

zajímavých stop minulosti,

ať už se jedná o památky na

židovskou minulost, minulost

průmyslovou či hrabalovskou.

Zároveň je jedním z nejvytíženějších uzlů veřejné dopravy,

pohybuje se zde více cestujících

než např. na stanicích metra

Národní nebo Hradčanská.

Také se zde nachází stále ještě

nedořešená transformační

území převážně v majetku

města a jím spravovaných

organizací, věc v rámci Prahy

spíše výjimečná.

Na straně druhé Palmovku

charakterizuje stále větší

nečitelnost městské struktury,

doprovázená sníženou kvalitou

veřejných prostranství.

Současnou podobu definuje

řada velkých rozhodnutí

minulosti, ale i současných

záměrů. Nejvýrazněji se do

území propsaly dopravní stavby

dvacátého století, ale také

současné záměry jak infrastrukturních staveb, tak nových

obytných či kancelářských

budov a souborů. Současná

Palmovka je jakousi Šípkovou

Růženkou: stávající nabídka

služeb a pracovních příležitostí

zdaleka neodpovídá výborné

dopravní dostupnosti ani

výjimečné poloze v rámci Prahy.

Problémy území

Výrazným problémem území,

jak potvrdily analýzy, je vysoká

míra nejistoty ohledně klíčových

záměrů v území. Kromě

rozestavěného Centra Palmovka

se tento problém obzvláště

bolestivě týká velkých dopravních záměrů. Ty mají ze své

podstaty celoměstský dopad,

zároveň ale nejvíce ovlivní své

bezprostřední okolí. Příkladem

mohou být dvě z nejdiskutovanějších staveb – přestavba

Libeňského mostu a propojení

Rohanského nábřeží s městským okruhem pomocí tzv.

tunelu pod Palmovkou. Řada

klíčových investorů vyčkává,

až jak dopadnou rozhodnutí

o těchto stavbách. Naopak ti,

kteří nevyčkávají, ve svých

řešeních nechávají zadní vrátka

pro mnoho eventualit, které by

mohly nastat. Tato situace často

vede ke zhoršení čitelnosti

veřejných prostranství.

Jedním z míst, které nenaplňuje potenciál centrálního

veřejného prostranství, je

bezprostřední okolí stanice

metra Palmovka. Při pohledu

do historie bývalo toto území

jakousi periferií, kde železnice

tvořila hranici mezi starší

zástavbou Dolní Libně a novou

čtvrtí blokových nájemních

domů podél ulice Sokolovské.

S výstavbou Libeňského mostu

měla dnešní křižovatka ulic

Na Žertvách a Zenklova projít

významnou přestavbou v rámci

dořešení širších dopravních

vazeb, ke které ale nikdy

nedošlo. Výstavba stanice metra

při ústí Libeňského mostu na

jednu stranu potvrdila význam

Palmovky, na straně druhé dále

zkomplikovala situaci. Navazující autobusové nádraží mělo

být dočasným řešením, jehož

existence se však protahuje

na desítky let.

Palmovka je urbanisticky

jedno z nejkomplikovanějších

míst v Praze. Aby se mohla stát

důležitým místním centrem,

potřebuje cílevědomé plánování

a jasnou koordinaci dalších

kroků. V závěru Analytické

studie oblasti Palmovka je

uvedeno devět doporučení pro

další postup – předpokladů

regenerace území. V duchu

těchto bodů nyní navázaly další

práce na návrhu institucionálního rámce budoucí proměny

a na tvorbě zásobníku drobnějších či dočasných projektů,

které mohou nastartovat

proměnu v mezidobí přípravy

velkého projektu.

Hlavní výstupy ze studie

je možné si prohlédnout na

výstavě s názvem Palmovka:

Kdy, když ne teď?, která bude

až do 4. července k vidění na

prostranství u stanice metra

Palmovka, před budovou

Komerční banky. Celá studie

je potom ke stažení na webu

městské části: www.praha8.cz/

Palmovka-2030.

Filip Tittl, UNIT architekti

Ukázky vizualizací oblasti Palmovky z dílny UNIT architekti. Jak by mohla Palmovka vypadat, si můžete prohlédnout na výstavě pod otevřeným

nebem u stejnojmenné stanice metra.