10 Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ČERVEN 2023 

www.praha8.cz

Fórum

Jaký je váš

názor na snahy

aktivistů

o zavedení

plošného

omezení

rychlosti ve

městě na

30 km/h?

Budete

tyto snahy

podporovat

jako zastupitel

Prahy 8?

TENTO MĚSÍC

SE PTÁ:

SPD

A TRIKOLÓRA

V této rubrice najdete

názory zástupců stran

zvolených

do Zastupitelstva

MČ Praha 8.

Každý měsíc postupně

jedna z nich vybere

otázku, na kterou

odpovídají i ostatní.

Martin Cibulka

místostarosta

MČ Praha 8

Matěj Fichtner

místostarosta

MČ Praha 8

Jan Šimbera

zastupitel

MČ Praha 8

ODS

ANO

8ŽIJE A PRAHA SOBĚ

Neustupujme

řvoucím

marginálním

skupinkám

Rychlost není

problém, tím

jsou chybějící

dopravní stavby

Podívejme se na

data z Helsinek či

Curychu

Zavádět plošné omezení rychlosti v Praze na 30 km/h je

samozřejmě hloupost. Doprava

v metropoli má naprosto jiné

problémy, jako je třeba okruh,

zužování jízdních profilů a další

opatření, která se děla pod

rouškou „zklidňování“ dopravy.

Krásně je to vidět v Zenklově

ulici, kde vznikly široké chodníky a cyklopruhy zející prázdnotou, aby se na několika místech

mohli lidé v autech poslat do

jednoho pruhu s lidmi v tramvajích. A výsledek je, že stojí MHD

s auty v jedné, ještě větší

koloně.

Současné dění kolem 30

km/h alegoricky ukazuje jiný

problém. Zbabělost části politického spektra. Jak si totiž vysvětlit, že aktivistická úderka 38 lidí

teroristicky zablokuje dopravu,

a vedení Prahy se s nimi sejde,

jedná s nimi jako s partnery,

a legitimizuje tak jejich konání?

Výsledkem tak není jen slibované zavedení „Koordinátora pro

zklidnění dopravy“, ale i znechucení těch, kteří současné

vedení magistrátu volili.

Přitom naprosto legitimní by

bylo s těmito lidmi nejednat.

Pokud budou politici nadále

ustupovat podobným řvoucím

skupinkám, kdy naprosto marginální menšina utlačuje většinu, respektive většinou zvolení

politici půjdou na ruku takovému chování, je na místě otázka,

zda nezrušit volby.

Ať se pak nikdo nediví, že lidé

kteří nemají chuť si vydělávat

aktivismem, nebo chtějí jen

normálně žít, k volbám nepřijdou. Proč by také měli, když je

to vlastně zbytečné, protože

jimi zvolení zástupci couvnou

před nezvolenými blázny (nebo

profesionálními placenými

aktivisty), a pošlapou tak svůj

program, pro jehož prosazování

dostali mandát.

Žijeme v divné době. Dálnice se

staví hlemýždím tempem,

vysokorychlostní železnice,

které jsou mimochodem v západní Evropě i třeba v komunistické Číně už dávno v provozu,

jsou u nás v nedohlednu. Každý

den tráví lidé naprosto zbytečné

desítky minut v autě jen proto,

že ani jedno vedení Prahy nebylo schopno dokončit tolik potřebné části Městského okruhu.

Dostavba Pražského okruhu má

být zahájena nejdříve za 5 let,

i to je ovšem s otazníkem.

Z Bohnic do Suchdola se stále

nelze dostat přes most. Radlická

radiála, Vysočanská radiála,

Čimická radiála, Břevnovská

radiála nejsou a ani se nestaví.

Máme dvacetiletý skluz.

Přesto je nám aktivisty prezentováno, že nejpalčivějším

problémem je rychlost vozidel

a že by se měla celá Praha zpomalit na 30 km/h. Není to

nejpalčivější problém a není to

problém vůbec. Třicítka v rezidenčních zónách je již dnes

realitou. Snižovat rychlost na

hlavních komunikacích není

rozumné a naprosto nepřijatelné je pokoušet se o to v místech,

kde naopak poměry bezpečně

umožňují povolit rychlost vyšší.

Prioritou pražské dopravní

politiky by měla být propustnost, dostupnost a plynulost

dopravy. Toho lze dosáhnout

jedině urychleným dopracováním všech významných silničních i železničních staveb a rozšířením sítě MHD spolu se

snahou o její soustavné zkvalitňování. Bohužel to však vyžaduje práci, což je dnes, zdá se,

už cizí slovo. Jestli chceme,

abychom se dostali rychle

a pohodlně do práce, aby nebyly

v ulicích kolony a nevznikaly

zbytečné exhalace, vyhrňme si

rukávy a pracujme na tom, aby

byly co nejdříve hotové.

Téma je především zatížené

nepochopením na obou stranách. Bavíme se tu o zavedení

třicetikilometrového limitu ne

plošně, ale jako základní možnosti, z níž je nutno tak jako

dnes s padesátkou dělat výjimky na obě dvě strany: rezidenční

a školní ulice si leckde zaslouží

limit nižší, na víceproudých

komunikacích nebo v koridorech MHD má zůstat vyšší.

Zda dává třicítka jako základní limit smysl, přitom musí

rozhodovat především data

z měst, kde byla zavedena

(například Helsinky, Paříž či

Curych); zkušenost každého

z nás, i když je důležitá, je na to

příliš malá. Z provedených

studií přitom vyplývá, že při

inteligentním zavedení, tak, jak

se to povedlo v Karlíně, má

třicítka řadu přínosů. Především

nedochází k měřitelnému zpomalení dopravy (jak často už

dnes opravdu jezdíme padesátkou?). Naopak se kvůli méně

časté akceleraci a brzdění zlepšuje plynulost provozu, mírně

ubývá i emisí hluku, CO2 a polétavých prachových částic z pneumatik. Ulice s klidnějším

provozem jsou živější a lépe se

v nich rozvíjí podniky; není ani

třeba stavět speciální cyklostezky, protože lze na kole bezpečně

jet v běžném provozu.

Můj hlavní argument pro

třicítku jako základ je právě

bezpečnost. Všech lidí, především však chodců. Statisticky: je

potvrzený výrazný pokles počtu

závažných nehod, zranění

a úmrtí. Lidsky: přál bych si,

abych se svou dceru nemusel

bát pustit pěšky do školy nebo

hrát na ulici a nemusel ji všude

vozit autem. Taková svoboda

má pro mě přednost před komfortem za volantem v městských

ulicích, a ve smyslu výše napsaného se za ni i za závěry plynoucí z dat a studií zasadím i svým

zastupitelským hlasem.