24 Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ČERVEN 2023
www.praha8.cz
Zdravotní a sociální péče
PSYCHOTERAPEUTICKÁ PÉČE
I s duševním onemocněním se dá žít
„Když se poprvé pokusíte o sebevraždu, už nikdy
nebude nic jako dřív. Nebo jsem si to alespoň myslela.
Bylo mi tehdy dvanáct a strašně moc jsem chtěla nebýt.
Vzala jsem provaz a vyrobila smyčku. Došla jsem ke
stromu na konci louky, uvázala ho a dramaticky jsem se
naposled nadechla – naposled vydechla. Skok dolů.
Jenomže rupla pode mnou větev. Dlouho jsem
o svém nepovedeném pokusu o sebevraždu mlčela,“
říká Eliška Bittnerová, současná zaměstnankyně
neziskové organizace BONA, o.p.s.
Té byla diagnostikována insomnie, tedy chronická nespavost a později schizoafektivní
porucha, následkem níž je
člověk nevyspalý, trpí silnými
depresemi, postupně téměř
úplným vyčerpáním organismu
a někdy i halucinacemi a bludy.
Eliška poté často končila
v psychiatrických léčebnách,
kde vždy strávila několik týdnů
nebo měsíců. Začala navštěvovat svého psychiatra a pobírala
nezbytné léky. To vše činí dosud. Vyhovuje jí však, že se
o psychických onemocněních
více mluví a že není s péčí
o svoje zdraví odkázána jen na
velká psychiatrická zařízení.
Pacienti, kteří se v životě setkali
s duševním onemocněním,
mnohdy nedokáží včas svůj
zdravotní stav podchytit a pojmenovat. O tom mimochodem
vypovídá i Eliščin příběh.
BOHNICE I SEBEVRAŽDA
„Nevěděla jsem, že to, co právě
prožívám, jsou úzkosti, měla
jsem dojem, že nejsem dost
dobrá. U nás doma se hrálo
především na výkony. A já jsem
byla jedničkářkou. Později na
gymplu jsem trpěla. Mým snem
bylo dělat krejčovinu. Nestalo se.
Zůstal gympl a výkon. Zdravotní
stav se postupně zhoršoval.
Následovaly deprese a první
halucinace – sluchové. Když mi
bylo devatenáct, přešla jsem
k lékařce, která mi konečně
naslouchala a dala mi žádanku
k psychologovi. Tehdy jsem
zjistila, že to, co prožívám, jsou
opravdové deprese. Nepřidalo
mi, že mi tehdy mamka onemocněla rakovinou, na krku maturita
a výběr vysoké. Tehdejší terape-
utka mě naštěstí poslala k psychiatričce. Tam jsem nafasovala
první neurol. Poprvé za několik
let jsem se dobře vyspala,“ líčí
svůj příběh Eliška.
„Šla jsem záměrně na vysokou, které u nás doma nikdo
nerozuměl. A tak obor molekulární biologie a biochemie organismů bylo to pravé. Někdy
v prvním semestru jsem poprvé
vyzkoušela, jaké to je dát si kafe
a cigaretu. A také jsem napsala
první povídku. V dalším semestru se však ze mě stávala hromádka stresových hormonů
zralá na hospitalizaci. Následovaly Bohnice. Poté ve druháku
jsem se opět pokusila zabít.
Následoval Národní ústav duševního zdraví v Klecanech.“
Odtud Eliška odcházela stabilizovaná a opět se pokusila o studium. Po půl roce se sesypala jako
nikdy předtím. A tak následovaly
další Bohnice a poté doléčení ve
Šternberku. „Tam to bylo skvělé,
začínalo jaro a areál, kde byla
mimo jiné i voliéra s papoušky,
krásně kvetl,“ popisuje Eliška,
Můj dávný sen se stal
skutečností, konečně
jsem začala šít.
která během té doby již začala
kompletovat svoje mikropovídky,
jež jí pomáhaly vyrovnat se s tím,
co prožívala. V knize „Vrásky
jedné rusovlásky“ jich pod pseudonymem Ella Mrkvičková
později zveřejnila dvacet pět.
Elišce Bittnerové pomohla spolupráce s organizací BONA
Po delší hospitalizaci se naposledy pokusila o studium. Nevyšlo to. Nevěděla, co dál. Musela
si najít práci. Plný úvazek však
pro ni nebyl. Věřila, že už nikdy
nebude hospitalizovaná. Po
devíti měsících se však opět
sesypala. Po propuštění z léčebny na Karlově náměstí věděla,
že potřebuje najít zaměstnání,
ve kterém bude plně respektován její zdravotní stav. Naštěstí
narazila na textilní dílnu JEDNA
BEDNA fungující pod neziskovou organizací BONA, o.p.s.,
která pomáhá vracet lidi se
zkušeností s duševním onemocněním do života. „Můj dávný
sen se stal skutečností, konečně
jsem mohla začít dělat řemeslo
– šít. Sice bez výučního listu, ale
šít. Mezitím, co pracuji v JEDNÉ
BEDNĚ, jsem byla ještě jednou
hospitalizovaná, ale už jsem
neměla hrůzu z toho, co se
stane, až vylezu z léčebny. A tak
pracuji v JEDNÉ BEDNĚ, šiju,
píšu a žiju si svůj skromný
životní sen.“
S PODPOROU RADNICE
„Naši klienti pracují nejenom
v textilní dílně,“ říká Jan Kret,
který v BONA vede také středisko úklidu a údržby zeleně. „Ve
spolupráci s městskou částí
Praha 8 uklízíme domy s pečovatelskou službou, udržujeme
zeleň v parku Pod Čimickým
hájem. BONA také každým
rokem s finanční podporou a pod
záštitou radních osmého obvodu
Vladimíry Ludkové (ODS) a Tomáše Slabihoudka (TOP 09 +
STAN) pořádá velkou společenskou akci pod názvem Zahradní
slavnost. „I letos ji podpoříme,“
říká místostarostka Ludková,
radní pro zdravotnictví a sociální
služby Prahy 8. (TK)