OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / březen 2019 

K mlýnu

Tato ulice vznikla v roce 1979

a odkazuje na pomístní název.

Ten se původně vztahoval k cestě

z Čimic k Drahaňskému mlýnu –

a právě ta byla v roce 1979

prodloužena a zpevněna v rámci

výstavby. Drahaňský mlýn postaven

v roce 1676 na starších základech

dřevěného mlýna. V provozu byl

do roku 1915. Dodnes jej můžeme

vidět v horní části hlubokého údolí

Drahaňského potoka.

Na Zámkách

Zámka, pomístní název lokality na

ostrohu nad Vltavou západně od

Čimic, která je jednou z archeologicky nejcennějších chráněných území

v Praze. Ulice byla pojmenována již

před rokem 1948. Lokalita Zámka

byla osídlena od pozdní doby

kamenné. Sídliště především kultury

řivnáčské bylo obehnáno palisádou

zapuštěnou do skalního podloží.

Osídlení ve starší době bronzové

dokládají nálezy kultury věteřovské

a z pozdní doby bronzové – kultury

únětické. Osídlení je doloženo

i nálezy z doby železné (halštatské),

a keramikou kultury bylanské. Asi na

konci 8. stol. n. l. zde bylo vybudováno

slovanské jednodílné hradiště.

Zaniklo zřejmě násilně na konci

9. století. Opevnění tvořila hradba

ze dřeva hlíny a kamenů. Pozůstatky

valů jsou dnes patrné na severní

straně, příčný val na úzké šíji je

značně pozměněn zemědělskou

činností. Nevýraznou stopou po

opevnění je také žlábek vysekaný

ve skalním podloží na západní straně.

Jeho hloubka se pohybovala od patnácti do dvaceti centimetrů a široký

byl až čtyřicet centimetrů. Výzkum ho

odkryl v délce čtrnácti metrů, ale část

žlabu byla již dříve zničena těžbou

kamene. Celková rozloha zapsané

památky je přibližně 6,5 ha.

Pekařova ulice

Josef Pekař (12. 4. 1870 –

23. 1. 1937) byl významný český

historik, profesor, děkan a rektor

Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu

se postupně vyrovnal se všemi

významnými kapitolami české

historie, přičemž revidoval

romantizující Palackého pojetí

českých dějin a vtisknul textům

vlastní kriticko-pozitivistickou

koncepci. V letech 1909 a 1911 vydal

své nejznámější dílo Knihu o Kosti,

která je důkladným popisem

šlechtického života za třicetileté

války a poměrů poddaných

v 17. a 18. století. Roku 1912 vydal

studii Masarykova česká filosofie,

kde se bránil proti Herbenovým

útokům na Gollovu školu a kde

kritizoval Masarykovu historickou

metodu. Odmítl myšlenku, že by

smyslem českých dějin byla

náboženská myšlenka humanity; tím

zahájil dlouhý spor o smysl českých

dějin. Prohlásil: „Smysl českých dějin

je, že Čechové, kdykoli se dopracovali

vysoké úrovně svobody a samostatnosti, podvrátili sami obojí v zápětí

nedostatkem rozumné umírněnosti,

a to jak v oboru života politického,

tak duchovního.“ Pekař byl členem

České akademie věd a umění.

V prosinci 1935 byl po abdikaci

T. G. Masaryka navržen na funkci

prezidenta republiky, kandidaturu

však odmítl.

Pešinova ulice

Jan Tomáš Pešina z Čechorodu

(1629–1680) byl katolický duchovní,

dějepisec a spisovatel. Pro svůj

přínos býval srovnáván s Balbínem.

Jeho dílo, co se týče množství, je však

skromnější. Svým významem však

svému autorovi zajistilo trvalé místo

v dějepisectví Čech a Moravy. Z jeho

děl vyniká např. Mars Moravicus. Psal

poezii jako Balbín. Psal o historii

našich zemí jako Balbín. A sám Balbín

o něm napsal, že snad nezná nikoho

v té době, kdo by byl zběhlejší

a šťastnější v pěstování povědomí

o historii Čech a Moravy. Ne nadarmo

je pokládán za „otce“ moravského

dějepisectví. Jeho stěžejní životní

náplní nicméně byla církevní kariéra,

která ho dovedla až do funkce

kanovníka u sv. Víta a nakonec až

k titulu biskupa samandrijského.

Skálova ulice

www.praha8.cz

na ulici Drahanskou, jejímž

pokračováním je polní cesta

do stejnojmenného údolí,

kolem níž bylo na přelomu

50. a 60. let 20. století vysázeno

oboustranné stromořadí ve

funkci větrolamu.

Nedomická  Nedomice, ves

na Mělnicku. Ulice pojmenována v roce 1976.

Ke hřišti  Ulice existovala

pod tímto jménem, které

vyjadřuje její směr ke hřišti, již

před rokem 1948.

Ouholická  Ouholice, ves severně od Prahy. Ulice pojmenována v době vzniku roku 1980.

Kočova  Míla Koča

(1911–1943), pracovník

českého mládežnického hnutí

Svazu mladých, tajemník

krajské mládežnické pražské

organizace Rudých odborů,

byl zatčen hned po příchodu

nacistů v roce 1939, zahynul

v Osvětimi.

Korycanská  Korycany, obec

na Mělnicku. Ulice pojmenována roku 1977.

Křivenická  Křivenice, ves na

Mělnicku. Ulice pojmenována

roku 1980.

Libčická  Libčice, městečko

Libčice nad Vltavou severně

od Prahy. Ulice takto pojmenována po připojení obce k Praze

roku 1962.

Pavel Skála ze Zhoře (1583–1640)

byl český protestantský historik,

příslušník pobělohorské emigrace.

S prací na Historii církevní, svém

jediném díle, začal Skála v roce 1626

v Lübecku. Jeho záměrem bylo

sepsat dějiny křesťanství od počátku

do současnosti. Rukopis obsahuje

deset svazků, poslední dovedl do

roku 1623. Celkem obsahuje rukopis

16 000 stran. Z tohoto důvodu

Skálova práce nebyla nikdy vydána

celá. Na dějiny nahlíží Skála jako na

výsledek boje pravé, tedy reformované církve, s Antikristem, kterého

ztělesňuje katolická církev včele

s papežem. Pro české dějiny jsou

nejdůležitější pasáže, věnované

Českému stavovskému povstání

a počátku třicetileté války, tedy

období, které znal Skála z vlastní

ukušenosti. Skálovo dílo bylo dlouho

neznámé. Asi v roce 1679 je objevil

a získal Tomáš Pešina z Čechorodu ve Slezsku v knihovně Čeňka

z Lipé. Po Pešinově smrti koupil jeho

pozůstalost arcibiskup Jan Bedřich

z Valdštejna, který ji uložil v rodinné

knihovně v Duchcově. Zde Skálův

rukopis našel roku 1825 František

Palacký, který z něj otiskl dvě krátké

ukázky a až za dalších 40 let začal

s vydáváním dosud nejrozsáhlejší

edice Karel Tieftrunk.

25

Libeňská  Libeň, původně

ves, nyní součást městské části

Praha 8. Ulice pojmenována

roku 1962 zřejmě podle toho,

že ústí do Čimické ulice, která

prochází zhruba místy staré

silnice spojující původně

samostatné Čimice s Libní

a tehdejší Prahou.

Lužecká  Lužec nad Vltavou,

ves ve středních Čechách ležící

jihozápadně od Mělníka.

Mikovická  Mikovice, ves

na Mělnicku. Ulice pojmenována roku 1979.

Minická  Minice, ves na Lounsku. Ulice pojmenována roku

1977.

Mlazická  Mlazice, ves na

Mělnicku. Ulice pojmenována

roku 1980.

Na hranicích  Dle své polohy

na hranici mezi katastrálními

územími Bohnice a Čimice.

Současný název platí od

vzniku ulice v roce 1933.

Na průhonu  Název ulice dle

starého pomístního názvu odvozeného buď ze spojitosti

k blízkému Čimickému rybníku, nebo též dle jména místa,

kudy se honil dobytek na pastvu. Ulice s tímto názvem zde

byla již před rokem 1948.

Okořská  Okoř, ves západně

od Prahy. Do roku 1962 se ulice

nazývala Růžová.

Přívorská  Přívory, ves na

Mělnicku. Ulice pojmenována

v roce 1976.

Rousovická  Rousovice, ves

na Mělnicku. Ulice pojmenována v roce 1979.

Spádná  Ulice pojmenována

dle charakteru komunikace,

která nicméně leží v rovině.

Pojmenována roku 2009.

Strážnická  Strážnice, ves

na sever od Prahy na Mělnicku. Ulice pojmenována v době

vzniku někdy po roce 1962.

Tišická  Tišice, ves na

Mělnicku. Ulice pojmenována

po svém vzniku v roce 1980.

Turská  Tursko, ves severozápadně od Prahy mezi Roztokami a Kralupy nad Vltavou.

Vánková  Pojmenování ulice

dle klimatické povahy místa,

v němž se ulice nachází. Název

od vzniku v roce 1993.

Vehlovická  Vehlovice, ves

severně od Prahy. Ulice jako

tehdy nová byla pojmenována

roku 1981.

Větrná  Podle klimatického

rázu místa, kterým prochází

ulice. Název od roku 1962.

Vidimská  Vidim, ves na sever

od Prahy na Mělnicku. Ulice

pojmenována v době vzniku

v roce 1981.

Vidovická  Vidovice, ves

severně od Prahy na Mělnicku.

Ulice pojmenována v době

vzniku v roce 1981.

Zaječická  Zaječice, ves

ležící severovýchodně

od Chomutova. Ulice

pojmenována roku 2004.

Zlončická  Zlončice, ves

severně od Prahy na Mělnicku.

Ulice pojmenována v době

vzniku v roce 1979.

Žalovská  Žalov, ves

severozápadně od Prahy.

Název od roku 1962.

Dvoustranu připravil

Vladimír Slabý