OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / březen 2019
K mlýnu
Tato ulice vznikla v roce 1979
a odkazuje na pomístní název.
Ten se původně vztahoval k cestě
z Čimic k Drahaňskému mlýnu –
a právě ta byla v roce 1979
prodloužena a zpevněna v rámci
výstavby. Drahaňský mlýn postaven
v roce 1676 na starších základech
dřevěného mlýna. V provozu byl
do roku 1915. Dodnes jej můžeme
vidět v horní části hlubokého údolí
Drahaňského potoka.
Na Zámkách
Zámka, pomístní název lokality na
ostrohu nad Vltavou západně od
Čimic, která je jednou z archeologicky nejcennějších chráněných území
v Praze. Ulice byla pojmenována již
před rokem 1948. Lokalita Zámka
byla osídlena od pozdní doby
kamenné. Sídliště především kultury
řivnáčské bylo obehnáno palisádou
zapuštěnou do skalního podloží.
Osídlení ve starší době bronzové
dokládají nálezy kultury věteřovské
a z pozdní doby bronzové – kultury
únětické. Osídlení je doloženo
i nálezy z doby železné (halštatské),
a keramikou kultury bylanské. Asi na
konci 8. stol. n. l. zde bylo vybudováno
slovanské jednodílné hradiště.
Zaniklo zřejmě násilně na konci
9. století. Opevnění tvořila hradba
ze dřeva hlíny a kamenů. Pozůstatky
valů jsou dnes patrné na severní
straně, příčný val na úzké šíji je
značně pozměněn zemědělskou
činností. Nevýraznou stopou po
opevnění je také žlábek vysekaný
ve skalním podloží na západní straně.
Jeho hloubka se pohybovala od patnácti do dvaceti centimetrů a široký
byl až čtyřicet centimetrů. Výzkum ho
odkryl v délce čtrnácti metrů, ale část
žlabu byla již dříve zničena těžbou
kamene. Celková rozloha zapsané
památky je přibližně 6,5 ha.
Pekařova ulice
Josef Pekař (12. 4. 1870 –
23. 1. 1937) byl významný český
historik, profesor, děkan a rektor
Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu
se postupně vyrovnal se všemi
významnými kapitolami české
historie, přičemž revidoval
romantizující Palackého pojetí
českých dějin a vtisknul textům
vlastní kriticko-pozitivistickou
koncepci. V letech 1909 a 1911 vydal
své nejznámější dílo Knihu o Kosti,
která je důkladným popisem
šlechtického života za třicetileté
války a poměrů poddaných
v 17. a 18. století. Roku 1912 vydal
studii Masarykova česká filosofie,
kde se bránil proti Herbenovým
útokům na Gollovu školu a kde
kritizoval Masarykovu historickou
metodu. Odmítl myšlenku, že by
smyslem českých dějin byla
náboženská myšlenka humanity; tím
zahájil dlouhý spor o smysl českých
dějin. Prohlásil: „Smysl českých dějin
je, že Čechové, kdykoli se dopracovali
vysoké úrovně svobody a samostatnosti, podvrátili sami obojí v zápětí
nedostatkem rozumné umírněnosti,
a to jak v oboru života politického,
tak duchovního.“ Pekař byl členem
České akademie věd a umění.
V prosinci 1935 byl po abdikaci
T. G. Masaryka navržen na funkci
prezidenta republiky, kandidaturu
však odmítl.
Pešinova ulice
Jan Tomáš Pešina z Čechorodu
(1629–1680) byl katolický duchovní,
dějepisec a spisovatel. Pro svůj
přínos býval srovnáván s Balbínem.
Jeho dílo, co se týče množství, je však
skromnější. Svým významem však
svému autorovi zajistilo trvalé místo
v dějepisectví Čech a Moravy. Z jeho
děl vyniká např. Mars Moravicus. Psal
poezii jako Balbín. Psal o historii
našich zemí jako Balbín. A sám Balbín
o něm napsal, že snad nezná nikoho
v té době, kdo by byl zběhlejší
a šťastnější v pěstování povědomí
o historii Čech a Moravy. Ne nadarmo
je pokládán za „otce“ moravského
dějepisectví. Jeho stěžejní životní
náplní nicméně byla církevní kariéra,
která ho dovedla až do funkce
kanovníka u sv. Víta a nakonec až
k titulu biskupa samandrijského.
Skálova ulice
www.praha8.cz
na ulici Drahanskou, jejímž
pokračováním je polní cesta
do stejnojmenného údolí,
kolem níž bylo na přelomu
50. a 60. let 20. století vysázeno
oboustranné stromořadí ve
funkci větrolamu.
Nedomická Nedomice, ves
na Mělnicku. Ulice pojmenována v roce 1976.
Ke hřišti Ulice existovala
pod tímto jménem, které
vyjadřuje její směr ke hřišti, již
před rokem 1948.
Ouholická Ouholice, ves severně od Prahy. Ulice pojmenována v době vzniku roku 1980.
Kočova Míla Koča
(1911–1943), pracovník
českého mládežnického hnutí
Svazu mladých, tajemník
krajské mládežnické pražské
organizace Rudých odborů,
byl zatčen hned po příchodu
nacistů v roce 1939, zahynul
v Osvětimi.
Korycanská Korycany, obec
na Mělnicku. Ulice pojmenována roku 1977.
Křivenická Křivenice, ves na
Mělnicku. Ulice pojmenována
roku 1980.
Libčická Libčice, městečko
Libčice nad Vltavou severně
od Prahy. Ulice takto pojmenována po připojení obce k Praze
roku 1962.
Pavel Skála ze Zhoře (1583–1640)
byl český protestantský historik,
příslušník pobělohorské emigrace.
S prací na Historii církevní, svém
jediném díle, začal Skála v roce 1626
v Lübecku. Jeho záměrem bylo
sepsat dějiny křesťanství od počátku
do současnosti. Rukopis obsahuje
deset svazků, poslední dovedl do
roku 1623. Celkem obsahuje rukopis
16 000 stran. Z tohoto důvodu
Skálova práce nebyla nikdy vydána
celá. Na dějiny nahlíží Skála jako na
výsledek boje pravé, tedy reformované církve, s Antikristem, kterého
ztělesňuje katolická církev včele
s papežem. Pro české dějiny jsou
nejdůležitější pasáže, věnované
Českému stavovskému povstání
a počátku třicetileté války, tedy
období, které znal Skála z vlastní
ukušenosti. Skálovo dílo bylo dlouho
neznámé. Asi v roce 1679 je objevil
a získal Tomáš Pešina z Čechorodu ve Slezsku v knihovně Čeňka
z Lipé. Po Pešinově smrti koupil jeho
pozůstalost arcibiskup Jan Bedřich
z Valdštejna, který ji uložil v rodinné
knihovně v Duchcově. Zde Skálův
rukopis našel roku 1825 František
Palacký, který z něj otiskl dvě krátké
ukázky a až za dalších 40 let začal
s vydáváním dosud nejrozsáhlejší
edice Karel Tieftrunk.
25
Libeňská Libeň, původně
ves, nyní součást městské části
Praha 8. Ulice pojmenována
roku 1962 zřejmě podle toho,
že ústí do Čimické ulice, která
prochází zhruba místy staré
silnice spojující původně
samostatné Čimice s Libní
a tehdejší Prahou.
Lužecká Lužec nad Vltavou,
ves ve středních Čechách ležící
jihozápadně od Mělníka.
Mikovická Mikovice, ves
na Mělnicku. Ulice pojmenována roku 1979.
Minická Minice, ves na Lounsku. Ulice pojmenována roku
1977.
Mlazická Mlazice, ves na
Mělnicku. Ulice pojmenována
roku 1980.
Na hranicích Dle své polohy
na hranici mezi katastrálními
územími Bohnice a Čimice.
Současný název platí od
vzniku ulice v roce 1933.
Na průhonu Název ulice dle
starého pomístního názvu odvozeného buď ze spojitosti
k blízkému Čimickému rybníku, nebo též dle jména místa,
kudy se honil dobytek na pastvu. Ulice s tímto názvem zde
byla již před rokem 1948.
Okořská Okoř, ves západně
od Prahy. Do roku 1962 se ulice
nazývala Růžová.
Přívorská Přívory, ves na
Mělnicku. Ulice pojmenována
v roce 1976.
Rousovická Rousovice, ves
na Mělnicku. Ulice pojmenována v roce 1979.
Spádná Ulice pojmenována
dle charakteru komunikace,
která nicméně leží v rovině.
Pojmenována roku 2009.
Strážnická Strážnice, ves
na sever od Prahy na Mělnicku. Ulice pojmenována v době
vzniku někdy po roce 1962.
Tišická Tišice, ves na
Mělnicku. Ulice pojmenována
po svém vzniku v roce 1980.
Turská Tursko, ves severozápadně od Prahy mezi Roztokami a Kralupy nad Vltavou.
Vánková Pojmenování ulice
dle klimatické povahy místa,
v němž se ulice nachází. Název
od vzniku v roce 1993.
Vehlovická Vehlovice, ves
severně od Prahy. Ulice jako
tehdy nová byla pojmenována
roku 1981.
Větrná Podle klimatického
rázu místa, kterým prochází
ulice. Název od roku 1962.
Vidimská Vidim, ves na sever
od Prahy na Mělnicku. Ulice
pojmenována v době vzniku
v roce 1981.
Vidovická Vidovice, ves
severně od Prahy na Mělnicku.
Ulice pojmenována v době
vzniku v roce 1981.
Zaječická Zaječice, ves
ležící severovýchodně
od Chomutova. Ulice
pojmenována roku 2004.
Zlončická Zlončice, ves
severně od Prahy na Mělnicku.
Ulice pojmenována v době
vzniku v roce 1979.
Žalovská Žalov, ves
severozápadně od Prahy.
Název od roku 1962.
Dvoustranu připravil
Vladimír Slabý