24

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / březen 2019 

www.praha8.cz

Ulice naší městské části

Buďte hrdi na místo, kde žijete

Čimice

nnČimice jsou čtvrť na klidném severním okraji Prahy.

Dnes mají necelých 7000 obyvatel a jsou součástí městské části Praha 8.

Foto: Zdeněk Šír

názvosloví ulic

Beřkovická  Beřkovice, ves

na Mělnicku. Název ulice platí

od jejího vzniku roku 1978.

Brandýská  Brandýs nad

Labem, středočeské město

severovýchodně od Prahy.

Byšická  Byšice, ves severně

od Prahy na Mělnicku. Název

zaveden v roce 1978.

Čimická  Čimice, původně

ves severně od Prahy, první

zmínka roku 1334 jako majetek

pražského probošta, dnes

v roce 1960 připojena k Praze

jako součást obvodu (dnes

městské části) Praha 8. Název

vznikl pravděpodobně od

osobního jména Čám a rodiny

Čámových, který se postupně

měnil z Ciemic, Čímic na

dnešní Čimice.

Do údolí  Název podle směru

ulice, která navazuje na další

ulice vedoucí z Drahanského

údolí.

Drahanská  Ulice nese název

podle směru do Drahanského

údolí. Název je snad odvozen

od místního názvu polí

nad mlýnem, kde se říkalo

„Na Drahách“.

Fořtova  František Fořt

(1895–1942) starosta sousední

obce Chabry, zakládající člen

KSČ, za 1. republiky senátor.

Zahynul v koncentračním

táboře Osvětim.

Hanzlíkova  Jaroslav Hanzlík

(† 1942) stavební dělník, funk-

cionář Průmyslového svazu

stavebních dělníků, od roku

1939 člen protinacistického

odboje, zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.

Chlumínská  Chlumín, ves na

Mělnicku. Ulice pojmenována

v roce 1978.

Chorušická  Chorušice, ves

na Mělnicku. Ulice pojmenována v roce 1979.

Chvatěrubská  Chvatěruby,

ves severně od Prahy u Kralup

nad Vltavou. Ulice pojmenována v roce 1976.

Jestřebická  Jestřebice, ves

na Mělnicku. Ulice pojmenována v roce 1979.

K Drahani  Název podle

směru ulice je snad odvozen

od místního názvu polí

nad mlýnem, kde se říkalo

„Na Drahách“. Původně byla

polní cestou z Dolních Chaber

do Drahanského údolí.

K Ládví  Název ulice podle

směru k buližníkovému vrchu

Ládví v Ďáblicích.

K polím  Ulice směřuje svým

severním koncem na okraj

zástavby v Čimicích, za nímž

se již rozkládají pole.

K rybníku  V době zavedení

názvu roku 1962 podle směru

ulice k Čimickému rybníku.

K větrolamu  Současný

název z roku 1962 vychází

z faktu, že ulice ústí a je kolmá

Obklopuje je zejména krásná

příroda – ze západu chráněná

krajinná oblast Čimické údolí, ze

severu Drahanské údolí, součást

chráněné krajinné oblasti Drahaň – Troja, z východu pole,

čtvrť Dolní Chabry a komerčně-průmyslová zóna a z jihu Psychiatrická léčebna Bohnice,

čtvrť Bohnice a Čimický háj.

Čimice původně znamenaly

„ves lidí Čámových“ (od osobního

jména Čamír = zkrácené Čám).

K roku 1334 je doložen

tvar Czyemitz, k roku 1400 Czimitz a od roku 1848 již úřední

název Čimice.

Před výstavbou dnešního

sídliště archeologický výzkum

objevil hroby z poslední doby

kamenné (eneolitu). Mezi vykopávkami byl nalezen například

vzácný hrob ženy. I když samotné počátky sídelního vývoje

sahají do 6. až 8. století, tj. do

doby slovanského osídlení, byly

objeveny zlomky civilizace ze

starší doby bronzové, z mladší doby římské a z doby stěhování národů. Tato sídla patří mezi

jedna z nejstarších na území

dnešní ČR.

První písemné záznamy

pocházejí z roku 1334, kdy jsou

Čimice poprvé připomínány jako

ves v majetku pražského probošta. Přibližně z tohoto období

také jsou pozůstatky několika

sídlištních objektů, zásobní jámy

a keramické nálezy na jižním

břehu dnešního rybníka.

V dobách husitských Čimice

zabavili Pražané. Posléze se

dostaly do soukromých rukou

a vystřídaly řadu majitelů, až

roku 1662 přešly Čimice s libeňským panstvím do majetku Starého Města.

Roku 1850 při zavedení obecního zřízení byly začleněny do

politické obce Chabry – Čimice.

V roce 1900 byly Čimice vsí karlínského okresu se 157 obyvateli. Až do roku 1921 se na katastru obce na jejím jižním okraji

nacházel i Čimický háj. Na základě zemského výboru však byl

připojen ke katastru

bohnickému.

V roce 1960 byla Praha rozčleněna do deseti územních, správních i samosprávných jednotek.

V rámci souvisejících územních

revizí byly Čimice společně

s Ruzyní jako jedny z prvních

obcí připojeny k Velké Praze.

Čimice se staly součástí obvodu Praha 8, bylo však zlikvidováno jejich historické jádro. Současná nejstarší zástavba se

nachází přibližně v centrální

části. Sahá do meziválečného

období, avšak některé rodinné

domy také do 50. let. Na počátku

sedmdesátých let bylo rozhodnuto o stavbě sídliště, jehož

součástí měla být výstavba

panelových domů, ale také

ponechání velké části území pro

výstavbu rodinných domků

různých typů dle hlavního

architekta Ing. B. Stuchlého.

Výstavba byla dokončena v roce

1980. V 80. letech pak byly

vystaveny řadové rodinné domky s plochou střechou v jihovýchodní a severozápadní části

sídliště.

Centrální občanská vybavenost je soustředěna v místě

křížení zeleného pásma Čimického potoka s ulicí Čimickou.

Kromě obchodního centra

Draháň, kde se mimo jiné nachází pošta nebo lékárna, je zde

mateřská, základní i střední

škola, lékařské středisko nebo

kožní sanatorium. Součástí je

také sportovní zázemí včetně

hřiště pro pozemní hokej nebo

několika tenisových kurtů.

Součástí na území Prahy

rozsáhlého přírodního parku Drahaň – Troja je přírodní

památka Čimické údolí. Tato přírodní památka byla vyhlášena

roku 1968. Na východním kraji

přírodní památky pramení

Čimický potok napájený Čimickým rybníkem.

Vzhledem k totálnímu zničení

historického jádra se Čimice

nemohou pyšnit množstvím

historických památek. Za pozornost stojí především Čimická

tvrz, jejíž pozůstatky byly roku

1985 prohlášeny za nemovitou

kulturní památku. A dále klasicistní kaplička sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století, která stávala na návrší staré

návsi. Dnes po nové přestavbě

je dochována jen horní část

zvoničky.