24
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / březen 2019
www.praha8.cz
Ulice naší městské části
Buďte hrdi na místo, kde žijete
Čimice
nnČimice jsou čtvrť na klidném severním okraji Prahy.
Dnes mají necelých 7000 obyvatel a jsou součástí městské části Praha 8.
Foto: Zdeněk Šír
názvosloví ulic
Beřkovická Beřkovice, ves
na Mělnicku. Název ulice platí
od jejího vzniku roku 1978.
Brandýská Brandýs nad
Labem, středočeské město
severovýchodně od Prahy.
Byšická Byšice, ves severně
od Prahy na Mělnicku. Název
zaveden v roce 1978.
Čimická Čimice, původně
ves severně od Prahy, první
zmínka roku 1334 jako majetek
pražského probošta, dnes
v roce 1960 připojena k Praze
jako součást obvodu (dnes
městské části) Praha 8. Název
vznikl pravděpodobně od
osobního jména Čám a rodiny
Čámových, který se postupně
měnil z Ciemic, Čímic na
dnešní Čimice.
Do údolí Název podle směru
ulice, která navazuje na další
ulice vedoucí z Drahanského
údolí.
Drahanská Ulice nese název
podle směru do Drahanského
údolí. Název je snad odvozen
od místního názvu polí
nad mlýnem, kde se říkalo
„Na Drahách“.
Fořtova František Fořt
(1895–1942) starosta sousední
obce Chabry, zakládající člen
KSČ, za 1. republiky senátor.
Zahynul v koncentračním
táboře Osvětim.
Hanzlíkova Jaroslav Hanzlík
(† 1942) stavební dělník, funk-
cionář Průmyslového svazu
stavebních dělníků, od roku
1939 člen protinacistického
odboje, zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.
Chlumínská Chlumín, ves na
Mělnicku. Ulice pojmenována
v roce 1978.
Chorušická Chorušice, ves
na Mělnicku. Ulice pojmenována v roce 1979.
Chvatěrubská Chvatěruby,
ves severně od Prahy u Kralup
nad Vltavou. Ulice pojmenována v roce 1976.
Jestřebická Jestřebice, ves
na Mělnicku. Ulice pojmenována v roce 1979.
K Drahani Název podle
směru ulice je snad odvozen
od místního názvu polí
nad mlýnem, kde se říkalo
„Na Drahách“. Původně byla
polní cestou z Dolních Chaber
do Drahanského údolí.
K Ládví Název ulice podle
směru k buližníkovému vrchu
Ládví v Ďáblicích.
K polím Ulice směřuje svým
severním koncem na okraj
zástavby v Čimicích, za nímž
se již rozkládají pole.
K rybníku V době zavedení
názvu roku 1962 podle směru
ulice k Čimickému rybníku.
K větrolamu Současný
název z roku 1962 vychází
z faktu, že ulice ústí a je kolmá
Obklopuje je zejména krásná
příroda – ze západu chráněná
krajinná oblast Čimické údolí, ze
severu Drahanské údolí, součást
chráněné krajinné oblasti Drahaň – Troja, z východu pole,
čtvrť Dolní Chabry a komerčně-průmyslová zóna a z jihu Psychiatrická léčebna Bohnice,
čtvrť Bohnice a Čimický háj.
Čimice původně znamenaly
„ves lidí Čámových“ (od osobního
jména Čamír = zkrácené Čám).
K roku 1334 je doložen
tvar Czyemitz, k roku 1400 Czimitz a od roku 1848 již úřední
název Čimice.
Před výstavbou dnešního
sídliště archeologický výzkum
objevil hroby z poslední doby
kamenné (eneolitu). Mezi vykopávkami byl nalezen například
vzácný hrob ženy. I když samotné počátky sídelního vývoje
sahají do 6. až 8. století, tj. do
doby slovanského osídlení, byly
objeveny zlomky civilizace ze
starší doby bronzové, z mladší doby římské a z doby stěhování národů. Tato sídla patří mezi
jedna z nejstarších na území
dnešní ČR.
První písemné záznamy
pocházejí z roku 1334, kdy jsou
Čimice poprvé připomínány jako
ves v majetku pražského probošta. Přibližně z tohoto období
také jsou pozůstatky několika
sídlištních objektů, zásobní jámy
a keramické nálezy na jižním
břehu dnešního rybníka.
V dobách husitských Čimice
zabavili Pražané. Posléze se
dostaly do soukromých rukou
a vystřídaly řadu majitelů, až
roku 1662 přešly Čimice s libeňským panstvím do majetku Starého Města.
Roku 1850 při zavedení obecního zřízení byly začleněny do
politické obce Chabry – Čimice.
V roce 1900 byly Čimice vsí karlínského okresu se 157 obyvateli. Až do roku 1921 se na katastru obce na jejím jižním okraji
nacházel i Čimický háj. Na základě zemského výboru však byl
připojen ke katastru
bohnickému.
V roce 1960 byla Praha rozčleněna do deseti územních, správních i samosprávných jednotek.
V rámci souvisejících územních
revizí byly Čimice společně
s Ruzyní jako jedny z prvních
obcí připojeny k Velké Praze.
Čimice se staly součástí obvodu Praha 8, bylo však zlikvidováno jejich historické jádro. Současná nejstarší zástavba se
nachází přibližně v centrální
části. Sahá do meziválečného
období, avšak některé rodinné
domy také do 50. let. Na počátku
sedmdesátých let bylo rozhodnuto o stavbě sídliště, jehož
součástí měla být výstavba
panelových domů, ale také
ponechání velké části území pro
výstavbu rodinných domků
různých typů dle hlavního
architekta Ing. B. Stuchlého.
Výstavba byla dokončena v roce
1980. V 80. letech pak byly
vystaveny řadové rodinné domky s plochou střechou v jihovýchodní a severozápadní části
sídliště.
Centrální občanská vybavenost je soustředěna v místě
křížení zeleného pásma Čimického potoka s ulicí Čimickou.
Kromě obchodního centra
Draháň, kde se mimo jiné nachází pošta nebo lékárna, je zde
mateřská, základní i střední
škola, lékařské středisko nebo
kožní sanatorium. Součástí je
také sportovní zázemí včetně
hřiště pro pozemní hokej nebo
několika tenisových kurtů.
Součástí na území Prahy
rozsáhlého přírodního parku Drahaň – Troja je přírodní
památka Čimické údolí. Tato přírodní památka byla vyhlášena
roku 1968. Na východním kraji
přírodní památky pramení
Čimický potok napájený Čimickým rybníkem.
Vzhledem k totálnímu zničení
historického jádra se Čimice
nemohou pyšnit množstvím
historických památek. Za pozornost stojí především Čimická
tvrz, jejíž pozůstatky byly roku
1985 prohlášeny za nemovitou
kulturní památku. A dále klasicistní kaplička sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století, která stávala na návrší staré
návsi. Dnes po nové přestavbě
je dochována jen horní část
zvoničky.