12

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / BŘEZEN 2016 

www.praha8.cz

Historie

VÝROČÍ

120 let Elektrické dráhy

Praha–Libeň–Vysočany

nnFrantišek Křižík se nesmazatelně zapsal do historie městské

hromadné dopravy v Praze tím, že 18. července 1891 zahájil

provoz na své elektrické dráze na Letné. Tato první pražská trať

elektrických tramvají ale měla především propagační charakter,

aby veřejnost mohla posoudit výhody elektrické trakce

v městské hromadné dopravě.

Iniciátorem dalšího rozvoje

tramvajové dopravy se nestala

vlastní Praha, ale předměstské

obce. Už v roce 1892, zjevně pod

vlivem provozu elektrické dráhy

na Letné, se obrátili na Františka

Křižíka zástupci Libně, aby

zprostředkoval elektrickými

tramvajemi spojení jejich obce

s Prahou.

Křižík, který měl za sebou už

první praktické zkušenosti

s elektrickou tramvají na Letné,

se rozhodl této nabídky využít.

Už 11. června 1892 mu vídeňské

ministerstvo obchodu povolilo

předběžné technické práce pro

trať elektrické dráhy „Praha na

Florenci, Karlínem do Vysočan,

s odbočkou přes starou Libeň do

Trojy“. Podrobný projekt byl

hotový v říjnu a 28. února 1893

se konala tzv. politická pochůzka,

což byl dobový název pro úřední

místní šetření. Křižík počítal

s hlavní tratí vedenou z Florence

od nádraží Státní dráhy (Masarykova nádraží), dnešními ulicemi

Křižíkovou, Šaldovou a Sokolovskou, ulicí Švábky, podjezdem

pod železniční tratí Severozápadní dráhy Voctářovou ulicí a přes

Židovskou Libeň nynější

Koželužskou ulicí do Zenklovy,

kde měla odbočit směrem

k Palmovce a končit na úrovni

dnešní ulice U Synagogy. Délka

navržené jednokolejné tratě

s 9 výhybnami byla 4,058 km.

Křižík předpokládal, že vozovnu

postaví ve své karlínské továrně,

kde chtěl pro napájení dráhy

rozšířit svoji závodní elektrárnu.

Kromě toho byla navržena

odbočná trať od Švábků na

Balabenku. I tento úsek měl být

jednokolejný s jedinou výhybnou

na Palmovce.

Ukázalo se, že by podjezd pod

Severozápadní dráhou na

Švábkách musel být zásadně

rekonstruován a příslušné

náklady na sebe nechtěli vzít ani

Křižík ani Severozápadní dráha,

bylo dohodnuto, že zatím bude

postaven úsek Florenc–Balabenka a obsluha Staré Libně bude

později vyřešena jiným způsobem, novou větví z Palmovky.

Definitivní koncesi ke stavbě

a provozu dráhy František

Křižík obdržel až vyhláškou

ministerstva obchodu z 16. března 1895. Teprve pak mohl

zahájit stavební práce.

Tramvaj do Libně

se rozjíždí

Křižík uváděl jednotlivé traťové

úseky do provozu postupně. Jako

první dokončil část tratě úsek od

dnešní Šaldovy ulice v Karlíně na

Balabenku. Ve středu 18. března

1896 se konala tzv. technicko-policejní zkouška, při které účastníci

komise projeli celou trať,

a protože nikde neshledali žádné

závady, získal František Křižík

povolení k zahájení pravidelného

provozu s cestujícími.

Jízdné činilo 10 haléřů

do vzdálenosti šesti,

a 20 haléřů nad šest

stanic.

Ve čtvrtek 19. března 1896 byl

na prvním traťovém úseku

soukromého dopravního

podniku Elektrická dráha

Praha–Libeň–Vysočany slavnostně zahájen provoz. Vozovnu

s elektrárnou František Křižík

postavil na Švábkách.

Během roku František Křižík

dokončil zbývající části tratě.

Od 4. října 1896 byly předány do

užívání hned dva úseky – od

karlínského Varieté do dnešní

Šaldovy a také větev z Palmovky

k tzv. Libušáku, což bylo

pojmenování oblasti na počátku

prosecké silnice (přibližně dnešní

zastávka U Kříže). Od 21. prosince 1896 byl konečně zahájen

provoz i na pražském úseku

Slavnostní zahájení provozu 19. března 1896.

od nádraží Státní dráhy ulicí Na

Florenci k Varieté. Tím ale ještě

tratě Křižíkova dopravního

podniku nebyly dokončeny. Na

přání vysočanských radních bylo

postaveno pokračování kmenové

tratě z Balabenky do Vysočan

k lékárně, na dnešní křižovatku

s ulicí Jandovou. Kmenová trať

tak dosáhla celkové délky

5,770 km. Byla v celém průběhu

jednokolejná s 13 výhybnami pro

míjení vozů. Odbočná trať

z Palmovky k Libušáku byla také

jednokolejná, měřila 1,259 km

a byly na ní zprvu dvě, později tři

výhybny. Provoz byl udržován

každodenně od 6.00 do 22.00 hodin v intervalu 10 minut. Jízdné

činilo 10 haléřů do vzdálenosti

šesti, a 20 haléřů nad šest stanic.

V označených vozech platilo

v určité hodiny (6:00–7:00,

12:00–13:00 a 18:00–19.00)

zlevněné dělnické jízdné 6,

případně 12 haléřů.

Křižík měl v roce 1896

k dispozici 12 motorových

a pět vlečných vozů vyrobených

Ringhofferovou továrnou na

Smíchově. Později přibyly ještě

dva akumulátorové motorové

vozy amerického původu

a koncem devadesátých let

Křižík příležitostně používal na

libeňské dráze čtyři vozy ze své

letenské dráhy, ovšem jen jako

vlečné. Vozový park doplnily

ještě tři otevřené vlečné vozy.

Křižíkova dráha

akciovou společností

Od 1. července 1900 se dráha

stala akciovou společností pod

názvem Elektrická drobná dráha

Praha–Libeň–Vysočany

a nakonec byla posledním

samostatným dopravním

podnikem vedle Elektrických

podniků královského hlavního

města Prahy. V tomto období

byla postavena již jen druhá

odbočná trať k Českomoravské

strojírně v délce 730 metrů,

tj. přibližně k dnešní zastávce

Multiaréna Praha. Posledním

rozšířením se stala krátká

jednokolejná trať tzv. Novým

Karlínem v dnešní ulici Urxově

a Křižíkově, která ale sloužila jen

pro jízdy ve směru do Prahy.

V majetku

Elektrických podniků

Od 5. srpna 1907 se celá dráha

stala majetkem Elektrických

podniků královského hlavního

města Prahy. Od té doby má

hlavní město jediného provozovatele tramvajové dopravy.

V letech 1908–1912 Elektrické

podniky původní tratě zrekonstruovaly a především zdvojkolejnily a navázaly na ně později

další úseky. Také v pozdějších

letech byly tratě pochopitelně

několikrát rekonstruovány.

Většina úseků bývalé Elektrické

drobné dráhy Praha–Libeň–Vysočany je v provozu dodnes, pouze část v dnešní Křižíkové ulici

byla v roce 1927 jako nadbytečná zrušena. Úsek mezi zastávkami Urxova a Balabenka je dnes

nejstarší nepřetržitě provozovanou tratí pražských elektrických

tramvají.

Pavel Fojtík, vedoucí archivu

Dopravního podniku hl. m. Prahy