OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / BŘEZEN 2016 

www.praha8.cz

11

Hospodaření radnice

Energetická koncepce

kdy je jak spotřeba, tak výroba energie

soustředěná na denní dobu. Roční průběh

spotřeby již tak příznivý není. V letních

měsících, kdy se dá předpokládat nevyšší

množství vyrobené elektrické energie,

dochází pouze k minimálnímu odběru.

Z toho vyplívá, že značné procento vyrobené

energie v těchto měsících nebude spotřebováno v místě výroby, ale bude dodáno do

distribuční sítě, zatímco v zimních měsících

kdy je výroba FVE nejnižší, spotřeba objektu

stoupá.

Aby slunce hřálo

a svítilo

i pod střechou

Jak se navrhovala FVE

(4. pokračování)

nnV minulých třech číslech Osmičky

jsme se zabývali rozborem energetické

a světelné situace v ZŠ Mazurská.

V dnešním závěrečném pokračování se

podíváme, jaké jsou možnosti k ještě

větším úsporám energie. Moderní,

ekologicky šetrnou cestou je bezesporu

instalace fotovoltaických elektráren.

Toto koncepční řešení je budoucnost, ne-li už

současnost, jak nejlépe šetřit s energiemi, což

je mimochodem zakotveno do našich zákonů

a vlastně tak musíme činit už nyní. Systémy,

jako je tento námi navržený, se v nejbližší

době musí stát samozřejmostí. Jinak totiž

nikoho nepřesvědčíme, že toto je ta správná

cesta. Česká republika bude respektovat centralizovanou energetiku – anglická cesta,

a současně distribuovanou energetiku (OZE)

– německá cesta. A podle generálního ředitele

ČEZu Daniela Beneše budou právě distribuované systémy to, na co se ČEZ zaměří a co

bude jeho základní koncepcí.

Variantu instalace fotovoltaické elektrárny (VFE) na střechu ZŠ Mazurská rozpracoval ve své diplomové práci Bc. Karel Kohút

pod vedením Bohumila Garlíka, docenta

ČVUT. Diplomová práce není postavena tak,

že se bude tento navržený energetický

systém na střechu ZŠ ihned instalovat, ale

ukazuje obrovské a dlouhodobé možnosti

úspor, které by přineslo jeho uvedení do

provozu.

Výchozí situace projektu

Celý projekt obsahuje ekonomické srovnání

instalací ze tří různých typů panelů a poté

detailní návrh instalace s vybraným typem

fotovoltaických panelů, včetně návrhu

jištění, kabeláže a přepěťových ochran.

Projekt také obsahuje návrh nosného

systému panelů.

Z čeho se při zpracování projektu

vycházelo? Především z půdorysu objektu

a analýzy spotřeby elektrické energie.

Půdorys hlavní budovy je obdélník o stranách 65 x 69 metrů s atriem o rozměrech

26 x 30,4 m. K hlavní budově je ze severní

strany připojen objekt kuchyně a jídelny

o rozměrech 32,2 x 30,5 m a z východní

strany objekt tělocvičen s šatnami o rozměrech 31,7 x 34,9 m (viz obr. půdorysu přízemí

s popisem jednotlivých částí budovy).

Půdorys přízemí ZŠ Mazurská s popisem

jednotlivých částí, zdroj: PD zateplení objektu,

2008, upraveno autorem práce

Podle informací získaných od společnosti

PRE, a.s., je současná spotřeba objektu

přibližně 159 MWh/rok. Elektrická energie je

spotřebovávána umělým osvětlením

místností, elektromotory vzduchotechnických jednotek a jiným technickým zařízením, zejména pak školní kuchyní. Vzhledem

ke způsobu využití objektu není tato

spotřeba rovnoměrně rozložená v celé délce

roku, ani v jednotlivých dnech. Nejvyšší

odběry elektrické energie se logicky

soustřeďují mezi sedmou hodinu ranní

a šestou hodinou odpolední. V ostatních

časech bude spotřeba objektu minimální,

vzhledem k tomu, že v té době se dá

předpokládat minimální obsazenost budovy.

Dále je patrné, že v letních měsících je také

spotřeba nižší než po zbytek roku, zejména

vzhledem k letním prázdninám.

Příznivá denní křivka

Je jasné, že průběhu spotřeby energie

v průběhu všedního dne je celkem vhodný

pro využití zisků z fotovoltaické elektrárny,

Zadáním projektu bylo využít co největší

možnou plochu volných střech pro osazení

panelů. Při návrhu celého systému se

vybíraly tři typy panelů o různých výkonech a jejich maximální počet s využitím co

největší dostupné plochy. Dále se vypočítala roční předpokládaná výroba elektrické

energie celé instalace. Porovnala se doba

návratnosti investice pro jednotlivé typy

panelů a na základě toho byl zvolen typ

panelů s nejkratší dobou návratnosti.

Ve finále byl celý návrh instalace optimalizován (návrh střídačů, rozdělení panelů do

stringů) a byly navrženy ostatní prvky

instalace (kabeláž, jističe, přepěťové

ochrany, rozvaděče apod.).

Tímto postupem byl vybrán typ panelů,

který sice měl nejnižší výkon na 1 ks, ale

zároveň také nejnižší pořizovací cenu.

Panely s vyšším výkonem sice dokázaly

vyrobit více elektrické energie, ale vzhledem k výkupním cenám a k výši jiných

pobídek nebyl rozdíl dostatečný, aby

vyvážil vyšší pořizovací náklady instalace.

(Tabulka obsahuje srovnání cen a návratností pro všechny tři uvažované typy

panelů.)

Sedmiletá návratnost

Celkově navržená instalace obsahuje 654 ks

panelů typu Canadian Solar CS6P-P

o celkovém výkonu 166,77 kWp na straně

DC a 150 kW na straně AC. Nemá smysl na

tomto místě rozebírat další technické detaily

projektu, daleko podstatnější jsou návratnost a úspory, které systém přináší.

Celková cena instalace by se pohybovala

kolem 4 690 000 Kč a doba návratnosti by

byla 12 let, respektive 7 let, pokud bude

vypsán Zelený bonus se stejnými podmínkami jako v době, kdy byl vypsán naposledy

(pro nové zdroje).

A uznáte, že to už určitě stojí za úvahu,

jestli se vydat touto moderní, úspornou

a zároveň ekologicky šetrnou cestou.

Bohumír Garlík

předseda Komise pro územní rozvoj

a památkovou péči MČ Praha 8

Vypočítané doby návratnosti pro jednotlivé typy panelů

Panel

Victron Energy

Cena instalace

Panel

SunPower

Panel

Canadian Solar

7 926 465 Kč

9 571 898 Kč

4 687 431 Kč

Návratnost bez Zeleného bonusu

27 let

29 let

12 let

Návratnost se Zeleným bonusem

11 let

11 let

7 let