OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / BŘEZEN 2016
www.praha8.cz
11
Hospodaření radnice
Energetická koncepce
kdy je jak spotřeba, tak výroba energie
soustředěná na denní dobu. Roční průběh
spotřeby již tak příznivý není. V letních
měsících, kdy se dá předpokládat nevyšší
množství vyrobené elektrické energie,
dochází pouze k minimálnímu odběru.
Z toho vyplívá, že značné procento vyrobené
energie v těchto měsících nebude spotřebováno v místě výroby, ale bude dodáno do
distribuční sítě, zatímco v zimních měsících
kdy je výroba FVE nejnižší, spotřeba objektu
stoupá.
Aby slunce hřálo
a svítilo
i pod střechou
Jak se navrhovala FVE
(4. pokračování)
nnV minulých třech číslech Osmičky
jsme se zabývali rozborem energetické
a světelné situace v ZŠ Mazurská.
V dnešním závěrečném pokračování se
podíváme, jaké jsou možnosti k ještě
větším úsporám energie. Moderní,
ekologicky šetrnou cestou je bezesporu
instalace fotovoltaických elektráren.
Toto koncepční řešení je budoucnost, ne-li už
současnost, jak nejlépe šetřit s energiemi, což
je mimochodem zakotveno do našich zákonů
a vlastně tak musíme činit už nyní. Systémy,
jako je tento námi navržený, se v nejbližší
době musí stát samozřejmostí. Jinak totiž
nikoho nepřesvědčíme, že toto je ta správná
cesta. Česká republika bude respektovat centralizovanou energetiku – anglická cesta,
a současně distribuovanou energetiku (OZE)
– německá cesta. A podle generálního ředitele
ČEZu Daniela Beneše budou právě distribuované systémy to, na co se ČEZ zaměří a co
bude jeho základní koncepcí.
Variantu instalace fotovoltaické elektrárny (VFE) na střechu ZŠ Mazurská rozpracoval ve své diplomové práci Bc. Karel Kohút
pod vedením Bohumila Garlíka, docenta
ČVUT. Diplomová práce není postavena tak,
že se bude tento navržený energetický
systém na střechu ZŠ ihned instalovat, ale
ukazuje obrovské a dlouhodobé možnosti
úspor, které by přineslo jeho uvedení do
provozu.
Výchozí situace projektu
Celý projekt obsahuje ekonomické srovnání
instalací ze tří různých typů panelů a poté
detailní návrh instalace s vybraným typem
fotovoltaických panelů, včetně návrhu
jištění, kabeláže a přepěťových ochran.
Projekt také obsahuje návrh nosného
systému panelů.
Z čeho se při zpracování projektu
vycházelo? Především z půdorysu objektu
a analýzy spotřeby elektrické energie.
Půdorys hlavní budovy je obdélník o stranách 65 x 69 metrů s atriem o rozměrech
26 x 30,4 m. K hlavní budově je ze severní
strany připojen objekt kuchyně a jídelny
o rozměrech 32,2 x 30,5 m a z východní
strany objekt tělocvičen s šatnami o rozměrech 31,7 x 34,9 m (viz obr. půdorysu přízemí
s popisem jednotlivých částí budovy).
Půdorys přízemí ZŠ Mazurská s popisem
jednotlivých částí, zdroj: PD zateplení objektu,
2008, upraveno autorem práce
Podle informací získaných od společnosti
PRE, a.s., je současná spotřeba objektu
přibližně 159 MWh/rok. Elektrická energie je
spotřebovávána umělým osvětlením
místností, elektromotory vzduchotechnických jednotek a jiným technickým zařízením, zejména pak školní kuchyní. Vzhledem
ke způsobu využití objektu není tato
spotřeba rovnoměrně rozložená v celé délce
roku, ani v jednotlivých dnech. Nejvyšší
odběry elektrické energie se logicky
soustřeďují mezi sedmou hodinu ranní
a šestou hodinou odpolední. V ostatních
časech bude spotřeba objektu minimální,
vzhledem k tomu, že v té době se dá
předpokládat minimální obsazenost budovy.
Dále je patrné, že v letních měsících je také
spotřeba nižší než po zbytek roku, zejména
vzhledem k letním prázdninám.
Příznivá denní křivka
Je jasné, že průběhu spotřeby energie
v průběhu všedního dne je celkem vhodný
pro využití zisků z fotovoltaické elektrárny,
Zadáním projektu bylo využít co největší
možnou plochu volných střech pro osazení
panelů. Při návrhu celého systému se
vybíraly tři typy panelů o různých výkonech a jejich maximální počet s využitím co
největší dostupné plochy. Dále se vypočítala roční předpokládaná výroba elektrické
energie celé instalace. Porovnala se doba
návratnosti investice pro jednotlivé typy
panelů a na základě toho byl zvolen typ
panelů s nejkratší dobou návratnosti.
Ve finále byl celý návrh instalace optimalizován (návrh střídačů, rozdělení panelů do
stringů) a byly navrženy ostatní prvky
instalace (kabeláž, jističe, přepěťové
ochrany, rozvaděče apod.).
Tímto postupem byl vybrán typ panelů,
který sice měl nejnižší výkon na 1 ks, ale
zároveň také nejnižší pořizovací cenu.
Panely s vyšším výkonem sice dokázaly
vyrobit více elektrické energie, ale vzhledem k výkupním cenám a k výši jiných
pobídek nebyl rozdíl dostatečný, aby
vyvážil vyšší pořizovací náklady instalace.
(Tabulka obsahuje srovnání cen a návratností pro všechny tři uvažované typy
panelů.)
Sedmiletá návratnost
Celkově navržená instalace obsahuje 654 ks
panelů typu Canadian Solar CS6P-P
o celkovém výkonu 166,77 kWp na straně
DC a 150 kW na straně AC. Nemá smysl na
tomto místě rozebírat další technické detaily
projektu, daleko podstatnější jsou návratnost a úspory, které systém přináší.
Celková cena instalace by se pohybovala
kolem 4 690 000 Kč a doba návratnosti by
byla 12 let, respektive 7 let, pokud bude
vypsán Zelený bonus se stejnými podmínkami jako v době, kdy byl vypsán naposledy
(pro nové zdroje).
A uznáte, že to už určitě stojí za úvahu,
jestli se vydat touto moderní, úspornou
a zároveň ekologicky šetrnou cestou.
Bohumír Garlík
předseda Komise pro územní rozvoj
a památkovou péči MČ Praha 8
Vypočítané doby návratnosti pro jednotlivé typy panelů
Panel
Victron Energy
Cena instalace
Panel
SunPower
Panel
Canadian Solar
7 926 465 Kč
9 571 898 Kč
4 687 431 Kč
Návratnost bez Zeleného bonusu
27 let
29 let
12 let
Návratnost se Zeleným bonusem
11 let
11 let
7 let