OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ÚNOR 2020
ZÁMEČEK JABLOŇKA
ZANIKLÁ
USEDLOST ŠUTKA
Na severovýchodním okraji
Troje při Trojské ulici na území
Prahy 8 stávala usedlost Šutka,
pojmenovaná podle svých
hl Arc
av h
m n iv
Pr ěs ího
ah ta
y
VJEZD k usedlosti Jabloňka. Autor neznámý, 1992, SDOI MČ P8
majitelů, pražské rodiny erbovních měšťanů Šudů ze Semanína. Bývala to původně vinice,
usedlost zde vznikla během
18. století, na počátku 19. století
byla klasicistně upravena
a sloužila širším zemědělským
účelům. V 60. letech 20. století
byla opuštěna a ponechána
svému osudu. Objekty zpustly
a vysoká zeď spojující její části
se rozpadla. Vše bylo zbořeno
v polovině 70. let 20. století
a nejpozději roku 1978 zde stála
nová budova Základní školy
Na Šutce.
USEDLOST VAVROUŠKA
Na území Prahy 8 stále stojí
osamoceně vysoko nad ulicí
hl Arc
av h
m n iv
Pr ěs ího
ah ta
y
Na skalním útvaru přírodní
památky Jabloňka se nachází
jednoduchá, dvoupodlažní
stavba zámečku, jehož hlavní
kouzlo spočívá v umístění.
Nepřístupná skalní stěna tvořená prvohorními usazeninami,
které vznikaly v období ordoviku před více než 470 miliony let,
poskytuje svrchu jedinečný
výhled na kotlinu a na Holešovice a zezdola romantický pohled
na divoké terasy strmého svahu
tohoto chráněného území korunovaného již zmíněným zámečkem. Ještě před 2. světovou
válkou pokrýval celý svah,
s výjimkou samotných skal,
ovocný sad nedalekého Pomologického ústavu. Proto dostal
skalní útvar, dříve zvaný Černá
skála, v 19. století jméno Jabloňka. Také klasicistní letohrádek
byl ještě na počátku 20. století
nazýván prostě jen Zámeček,
teprve později převzal místní
pojmenování.
Klasicistní dvoupodlažní
stavba obdélného půdorysu stojí
uprostřed zahrady vysoko nad
Vltavou. Umístěním je dáno to,
že hlavní průčelí zámečku je
patrové, ale zadní pouze přízemní. Přilehlá zahrada sestupuje až
do chráněného území Jabloňka,
které katastrálně patří již k Libni. Původ zámečku je neznámý,
ale v jeho blízkosti byl údajně
učiněn nález mincí z 15. století.
V minulosti zde zřejmě byla
usedlost. Pravděpodobně zde byl
také lis na hrozny z okolních
vinic (dole je ulice s názvem Pod
Lisem). Patro bylo k současné
budově přistavěno asi až v poslední třetině 18. století. V polovině 19. století byla provedena
přestavba.
Na počátku 20. století vlastnil
Jabloňku karlínský hospodský
Mochomůrka a značná část
nemovitosti sloužila k pronájmu. Na konci první světové
války Jabloňku vlastnil hejtman
Šafránek, který jí dal konečnou
podobu. V patře bývala kaple,
v přízemí se zachovala místnost
s trámovým stropem. Po I. světové válce koupila usedlost rodina
Štědrých. Od roku 1964 je Jabloňka památkově chráněna,
dnes slouží novým majitelům
k bydlení a od řeky je vidět
i nově zrekonstruovaná terasovitá zahrada a vinice.
POHLED NA STAROU a novou budovu Pomologického ústavu, v popředí zahrady. Foto: Jindřich Eckert, kol. 1900, Archiv hl. m. Prahy, Sbírka fotografií, sign. VIII 1177
25
Pod Havránkou usedlost Vavrouška. Původ jejího názvu
není jasný, snad mohl být odvozen od některého majitele
(Vavroušek =Vavřinec). V usedlosti, která byla postavena až
v 1. polovině 19. století, bydlel
v roce 1840 domkář a stavení
byla až do roku 1908 součástí
trojského velkostatku. Obě
stavby jsou přízemní se sedlovou střechou a zděné z kamene
a slouží obytným účelům. Obyvatelé bohnického sídliště
mohou nedaleko svých panelových domů obdivovat usedlost
Pazderku. Ta však už je na
území Prahy 7.
PAVLA TOMŠÍKOVÁ
hl Arc
av h
m n iv
Pr ěs ího
ah ta
y
v Táboře a Libverdě, se staral
o ústav až do své smrti – nejprve
jako ředitel, později jako státní
inspektor. Ústav se stal uznávanou institucí, která vychovala
řadu odborně vzdělaných vinařů, zahradníků a ovocnářů.
Samotná usedlost, objekt
s částí barokní (jižní obytný
trakt) a s částí klasicistní, prošla
v souvislosti s přestavbou pro
potřeby školy velkými stavebními úpravami. Byly zde zřízeny
učebny, ložnice posluchačů
a byty učitelů a zahradníka,
výrazně byla přestavěna klasicistní severní budova, bývalý lis
se sklepem a sýpkou, která získala dnešní romantizující vzhled.
Ústav byl zrušen koncem
30. let 20. století. Poté sem
vstupuje průmyslová expanze.
Nejprve v prostorách ústavu
sídlil za II. světové války závod
leteckých přístrojů a od června
1947 pak Elektrotechnický
zkušební ústav, který se sem
přestěhoval a připojil k Popelářce panelovou novostavbu.
Popelářka byla v nedávné
minulosti vhodným způsobem
opravena a na strmém srázu za
objektem můžeme spatřit nově
zřízenou vinici.
www.praha8.cz
USEDLOST POPELÁŘKA. Foto: Eduard Hnilička, 1959, Archiv hl. m. Prahy, Sbírka
fotografií, sign. I 1953