OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ÚNOR 2020 

ZÁMEČEK JABLOŇKA

ZANIKLÁ

USEDLOST ŠUTKA

Na severovýchodním okraji

Troje při Trojské ulici na území

Prahy 8 stávala usedlost Šutka,

pojmenovaná podle svých

hl Arc

av h

m n iv

Pr ěs ího

ah ta

y

VJEZD k usedlosti Jabloňka. Autor neznámý, 1992, SDOI MČ P8

majitelů, pražské rodiny erbovních měšťanů Šudů ze Semanína. Bývala to původně vinice,

usedlost zde vznikla během

18. století, na počátku 19. století

byla klasicistně upravena

a sloužila širším zemědělským

účelům. V 60. letech 20. století

byla opuštěna a ponechána

svému osudu. Objekty zpustly

a vysoká zeď spojující její části

se rozpadla. Vše bylo zbořeno

v polovině 70. let 20. století

a nejpozději roku 1978 zde stála

nová budova Základní školy

Na Šutce.

USEDLOST VAVROUŠKA

Na území Prahy 8 stále stojí

osamoceně vysoko nad ulicí

hl Arc

av h

m n iv

Pr ěs ího

ah ta

y

Na skalním útvaru přírodní

památky Jabloňka se nachází

jednoduchá, dvoupodlažní

stavba zámečku, jehož hlavní

kouzlo spočívá v umístění.

Nepřístupná skalní stěna tvořená prvohorními usazeninami,

které vznikaly v období ordoviku před více než 470 miliony let,

poskytuje svrchu jedinečný

výhled na kotlinu a na Holešovice a zezdola romantický pohled

na divoké terasy strmého svahu

tohoto chráněného území korunovaného již zmíněným zámečkem. Ještě před 2. světovou

válkou pokrýval celý svah,

s výjimkou samotných skal,

ovocný sad nedalekého Pomologického ústavu. Proto dostal

skalní útvar, dříve zvaný Černá

skála, v 19. století jméno Jabloňka. Také klasicistní letohrádek

byl ještě na počátku 20. století

nazýván prostě jen Zámeček,

teprve později převzal místní

pojmenování.

Klasicistní dvoupodlažní

stavba obdélného půdorysu stojí

uprostřed zahrady vysoko nad

Vltavou. Umístěním je dáno to,

že hlavní průčelí zámečku je

patrové, ale zadní pouze přízemní. Přilehlá zahrada sestupuje až

do chráněného území Jabloňka,

které katastrálně patří již k Libni. Původ zámečku je neznámý,

ale v jeho blízkosti byl údajně

učiněn nález mincí z 15. století.

V minulosti zde zřejmě byla

usedlost. Pravděpodobně zde byl

také lis na hrozny z okolních

vinic (dole je ulice s názvem Pod

Lisem). Patro bylo k současné

budově přistavěno asi až v poslední třetině 18. století. V polovině 19. století byla provedena

přestavba.

Na počátku 20. století vlastnil

Jabloňku karlínský hospodský

Mochomůrka a značná část

nemovitosti sloužila k pronájmu. Na konci první světové

války Jabloňku vlastnil hejtman

Šafránek, který jí dal konečnou

podobu. V patře bývala kaple,

v přízemí se zachovala místnost

s trámovým stropem. Po I. světové válce koupila usedlost rodina

Štědrých. Od roku 1964 je Jabloňka památkově chráněna,

dnes slouží novým majitelům

k bydlení a od řeky je vidět

i nově zrekonstruovaná terasovitá zahrada a vinice.

POHLED NA STAROU a novou budovu Pomologického ústavu, v popředí zahrady. Foto: Jindřich Eckert, kol. 1900, Archiv hl. m. Prahy, Sbírka fotografií, sign. VIII 1177

25

Pod Havránkou usedlost Vavrouška. Původ jejího názvu

není jasný, snad mohl být odvozen od některého majitele

(Vavroušek =Vavřinec). V usedlosti, která byla postavena až

v 1. polovině 19. století, bydlel

v roce 1840 domkář a stavení

byla až do roku 1908 součástí

trojského velkostatku. Obě

stavby jsou přízemní se sedlovou střechou a zděné z kamene

a slouží obytným účelům. Obyvatelé bohnického sídliště

mohou nedaleko svých panelových domů obdivovat usedlost

Pazderku. Ta však už je na

území Prahy 7.

PAVLA TOMŠÍKOVÁ

hl Arc

av h

m n iv

Pr ěs ího

ah ta

y

v Táboře a Libverdě, se staral

o ústav až do své smrti – nejprve

jako ředitel, později jako státní

inspektor. Ústav se stal uznávanou institucí, která vychovala

řadu odborně vzdělaných vinařů, zahradníků a ovocnářů.

Samotná usedlost, objekt

s částí barokní (jižní obytný

trakt) a s částí klasicistní, prošla

v souvislosti s přestavbou pro

potřeby školy velkými stavebními úpravami. Byly zde zřízeny

učebny, ložnice posluchačů

a byty učitelů a zahradníka,

výrazně byla přestavěna klasicistní severní budova, bývalý lis

se sklepem a sýpkou, která získala dnešní romantizující vzhled.

Ústav byl zrušen koncem

30. let 20. století. Poté sem

vstupuje průmyslová expanze.

Nejprve v prostorách ústavu

sídlil za II. světové války závod

leteckých přístrojů a od června

1947 pak Elektrotechnický

zkušební ústav, který se sem

přestěhoval a připojil k Popelářce panelovou novostavbu.

Popelářka byla v nedávné

minulosti vhodným způsobem

opravena a na strmém srázu za

objektem můžeme spatřit nově

zřízenou vinici.

www.praha8.cz

USEDLOST POPELÁŘKA. Foto: Eduard Hnilička, 1959, Archiv hl. m. Prahy, Sbírka

fotografií, sign. I 1953