24
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ÚNOR 2020
www.praha8.cz
Historie
USEDLOSTI
PRAHY 8
Troja
POHLED NA SKÁLU na pomezí mezi Trojou a severozápadní částí Libně (tzv. Holešovičky) s usedlostí Jabloňka na
vrchu. Foto: František Fink, 1911, Archiv hl. m. Prahy, Sbírka fotografií, sign. F 528
městě i dnes, buď přestavěna na
různé zámečky či letohrádky
sloužící tak k reprezentačním
účelům, nebo z nich jsou soukromá obydlí, penziony, hotely,
kancelářské objekty či stavby,
které slouží jiným nevýrobním
a neziskovým organizacím.
Troja, úzký pruh území mezi
Vltavou a pobřežními svahy,
nebyla nikdy vhodná pro velkoplošnou zástavbu, proto zde
také zůstala zachována většina
jejích usedlostí včetně několika
vinic, které jim daly vzniknout.
Bez usedlostí by Troja nebyla
Trojou, jsou její důstojnou a důležitou součástí.
USEDLOST POPELÁŘKA
Usedlost Popelářka se nachází
na rohu ulic Trojská a Pod Lisem
a od roku 1988 je chráněna jako
kulturní památka. Její vinice
náležely k někdejší viniční
soustavě, která obklopovala
historické jádro Prahy a byla
vytvořena za Karla IV. První
doložený vlastník pozemků je
Jakub Popelář, který držel vinici
A
hl rc
av h
m n iv
Pr ěs ího
ah ta
y
Tuto kolekci kvalitních vín
nabízí památkově chráněná
vinice sv. Kláry v Troji. V historickém viničním domku se
nachází útulná vinotéka, která je
jediným místem, kde si můžete
místní vína zakoupit. Vinice
svaté Kláry patří k nejstarším
v Praze a zároveň svou rozlohou
3,5 ha je největší z pražských
vinic. Každoročně se zde ručně
sklízí hrozny, které se šetrně
zpracovávají v místním sklepě.
Vinice připomíná doby, kdy
prakticky všechny vhodné
svahy v teplé Trojské kotlině
byly takto využívány. I tady se
vinařství rozšířilo za Karla IV.,
který nakázal kolem Prahy
vysázet do vzdálenosti tří mil
vinice, aniž by tušil, že kromě
Nového Města dává Praze na pět
století dopředu základní body
osídlení a hospodaření této
oblasti.
Z viničných lisů se postupně
stávala hospodářství, usedlosti.
Každá stála obklopena svými
poli do té doby, dokud je nezastihlo město. V městské zástavbě většina z nich zanikla, v lepším případě po nich zůstal jen
místní název či jméno ulice.
Řada usedlostí však přežívá ve
hl Arc
av h
m n iv
Pr ěs ího
ah ta
y
n Otec vlasti Karel IV. by
zaplesal. Bílé moštové odrůdy – ryzlink rýnský, Müller-Thurgau, sauvignon, muškát
moravský, tramín červený,
ryzlink vlašský, rulandské
šedé. Červené moštové odrůdy – modrý portugal, rulandské modré či stolní odrůdy
– chrupka bílá, chrupka
červená a královna vinic.
USEDLOST ŠUTKA v Troji. Foto: Eduard Hnilička, 1958, Archiv hl. m. Prahy, Sbírka
fotografií, sign. I 4324
v 16. století, po něm je usedlost
také pojmenována. První viniční
lis je doložen v 17. století. Malý
panský dům stál na Popelářce
(podle tereziánského katastru)
roku 1755, kdy jeho majitelkou
byla Marie Klára Hummová ze
Starého Města. Dům byl celoročně obývaný správcem vinice.
Viniční usedlost pak vznikla
zřejmě v místech lisu na počátku
18. století.
Majitelé Popelářky se rychle
měnili. Roku 1816 ji koupili
manželé Jirečkovi a již o devět
let později se majitelkou stala
Anna Kubová. Tehdejší usedlost
měla v přízemí předsíň, tři
světnice, v patře na pravé straně čtyři pokoje a kuchyň, na
levé straně tři pokoje a záchod.
Dál zde byl teletník, konírna
pro koně a kravín. Je zde uveden lis se sklepem a sýpkou,
studna na vinici a pumpa na
dvoře.
POMOLOGICKÝ ÚSTAV
Roku 1860 koupil usedlost
i s celým hospodářstvím majitel
Trojského zámku, kníže Windischgrätz. Jeho syn brzy,
přesně 18. února 1870, prodal
Popelářku Vlastenecké společnosti, která sem přestěhovala
z vinohradské Kozačky Pomologický ústav. Nejsilnějším podnětem k založení Zemského pomologického ústavu bylo
zřízení ovocnicko-vinařských
škol v Reutllingenu a v Klostenburgu v roce 1860. Ovocnictví
a vinařství bylo v té době všeobecně chápáno jako obor, jehož
rozvoj může výrazně napomoci
zvýšení rentability zemědělské
výroby. To bylo ostatně i snahou Pomologické společnosti,
která od svého založení usilovala o zřízení podobné instituce se
školou pro „štěpaře a sadaře“
jako v Reutlingenu.
ZÁŘNÝ PŘÍKLAD
Finance Pomologické společnosti zcela vyčerpala výsadba a oplocení velké zahrady a výstavba
zpevněných vozových cest.
Plánované otevření školy v roce
1871 se zdálo takřka nerealizovatelné. Dnes těžko představitelná záležitost se udála ve funkci
předsedy společnosti. Pro finanční potíže se vzdal své funkce dr. Czarda a do jejího čela byl
zvolen profesor Jan B. Lambl,
majitel nedaleké usedlosti
U lisu. Díky jeho úsilí a vynikajícím organizačním schopnostem
se podařilo finance sehnat.
Společnost se jednak obrátila
na zemské zastupitelstvo, které
poskytlo pouze menší část
požadovaných financí, co je však
mnohem důležitější, zbytek
peněžních prostředků byl získán
z různých subvencí a darů.
Jednalo se o finanční dary
samotného předsedy společnosti J. B. Lambla, hraběte Nostice,
císaře Ferdinanda a mnoha
dalších osobností. Ti neváhali
a pro vznik vzdělávací instituce
sáhli do vlastních kapes. Přístup
hodný obdivu.
Profesor Lambl navíc vymohl
mezi velkostatkáři stipendia pro
studenty a díky tomu mohli
prvních několik let studovat
všichni interní posluchači zdarma. Profesor Lambl, český
chemik, první profesor vyučující
zemědělství na Českém vysokém učení technickém v Praze
(ČVUT), autor teorie o depekoraci, zakladatel zemědělské školy