24

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ÚNOR 2020 

www.praha8.cz

Historie

USEDLOSTI

PRAHY 8

Troja

POHLED NA SKÁLU na pomezí mezi Trojou a severozápadní částí Libně (tzv. Holešovičky) s usedlostí Jabloňka na

vrchu. Foto: František Fink, 1911, Archiv hl. m. Prahy, Sbírka fotografií, sign. F 528

městě i dnes, buď přestavěna na

různé zámečky či letohrádky

sloužící tak k reprezentačním

účelům, nebo z nich jsou soukromá obydlí, penziony, hotely,

kancelářské objekty či stavby,

které slouží jiným nevýrobním

a neziskovým organizacím.

Troja, úzký pruh území mezi

Vltavou a pobřežními svahy,

nebyla nikdy vhodná pro velkoplošnou zástavbu, proto zde

také zůstala zachována většina

jejích usedlostí včetně několika

vinic, které jim daly vzniknout.

Bez usedlostí by Troja nebyla

Trojou, jsou její důstojnou a důležitou součástí.

USEDLOST POPELÁŘKA

Usedlost Popelářka se nachází

na rohu ulic Trojská a Pod Lisem

a od roku 1988 je chráněna jako

kulturní památka. Její vinice

náležely k někdejší viniční

soustavě, která obklopovala

historické jádro Prahy a byla

vytvořena za Karla IV. První

doložený vlastník pozemků je

Jakub Popelář, který držel vinici

A

hl rc

av h

m n iv

Pr ěs ího

ah ta

y

Tuto kolekci kvalitních vín

nabízí památkově chráněná

vinice sv. Kláry v Troji. V historickém viničním domku se

nachází útulná vinotéka, která je

jediným místem, kde si můžete

místní vína zakoupit. Vinice

svaté Kláry patří k nejstarším

v Praze a zároveň svou rozlohou

3,5 ha je největší z pražských

vinic. Každoročně se zde ručně

sklízí hrozny, které se šetrně

zpracovávají v místním sklepě.

Vinice připomíná doby, kdy

prakticky všechny vhodné

svahy v teplé Trojské kotlině

byly takto využívány. I tady se

vinařství rozšířilo za Karla IV.,

který nakázal kolem Prahy

vysázet do vzdálenosti tří mil

vinice, aniž by tušil, že kromě

Nového Města dává Praze na pět

století dopředu základní body

osídlení a hospodaření této

oblasti.

Z viničných lisů se postupně

stávala hospodářství, usedlosti.

Každá stála obklopena svými

poli do té doby, dokud je nezastihlo město. V městské zástavbě většina z nich zanikla, v lepším případě po nich zůstal jen

místní název či jméno ulice.

Řada usedlostí však přežívá ve

hl Arc

av h

m n iv

Pr ěs ího

ah ta

y

n Otec vlasti Karel IV. by

zaplesal. Bílé moštové odrůdy – ryzlink rýnský, Müller-Thurgau, sauvignon, muškát

moravský, tramín červený,

ryzlink vlašský, rulandské

šedé. Červené moštové odrůdy – modrý portugal, rulandské modré či stolní odrůdy

– chrupka bílá, chrupka

červená a královna vinic.

USEDLOST ŠUTKA v Troji. Foto: Eduard Hnilička, 1958, Archiv hl. m. Prahy, Sbírka

fotografií, sign. I 4324

v 16. století, po něm je usedlost

také pojmenována. První viniční

lis je doložen v 17. století. Malý

panský dům stál na Popelářce

(podle tereziánského katastru)

roku 1755, kdy jeho majitelkou

byla Marie Klára Hummová ze

Starého Města. Dům byl celoročně obývaný správcem vinice.

Viniční usedlost pak vznikla

zřejmě v místech lisu na počátku

18. století.

Majitelé Popelářky se rychle

měnili. Roku 1816 ji koupili

manželé Jirečkovi a již o devět

let později se majitelkou stala

Anna Kubová. Tehdejší usedlost

měla v přízemí předsíň, tři

světnice, v patře na pravé straně čtyři pokoje a kuchyň, na

levé straně tři pokoje a záchod.

Dál zde byl teletník, konírna

pro koně a kravín. Je zde uveden lis se sklepem a sýpkou,

studna na vinici a pumpa na

dvoře.

POMOLOGICKÝ ÚSTAV

Roku 1860 koupil usedlost

i s celým hospodářstvím majitel

Trojského zámku, kníže Windischgrätz. Jeho syn brzy,

přesně 18. února 1870, prodal

Popelářku Vlastenecké společnosti, která sem přestěhovala

z vinohradské Kozačky Pomologický ústav. Nejsilnějším podnětem k založení Zemského pomologického ústavu bylo

zřízení ovocnicko-vinařských

škol v Reutllingenu a v Klostenburgu v roce 1860. Ovocnictví

a vinařství bylo v té době všeobecně chápáno jako obor, jehož

rozvoj může výrazně napomoci

zvýšení rentability zemědělské

výroby. To bylo ostatně i snahou Pomologické společnosti,

která od svého založení usilovala o zřízení podobné instituce se

školou pro „štěpaře a sadaře“

jako v Reutlingenu.

ZÁŘNÝ PŘÍKLAD

Finance Pomologické společnosti zcela vyčerpala výsadba a oplocení velké zahrady a výstavba

zpevněných vozových cest.

Plánované otevření školy v roce

1871 se zdálo takřka nerealizovatelné. Dnes těžko představitelná záležitost se udála ve funkci

předsedy společnosti. Pro finanční potíže se vzdal své funkce dr. Czarda a do jejího čela byl

zvolen profesor Jan B. Lambl,

majitel nedaleké usedlosti

U lisu. Díky jeho úsilí a vynikajícím organizačním schopnostem

se podařilo finance sehnat.

Společnost se jednak obrátila

na zemské zastupitelstvo, které

poskytlo pouze menší část

požadovaných financí, co je však

mnohem důležitější, zbytek

peněžních prostředků byl získán

z různých subvencí a darů.

Jednalo se o finanční dary

samotného předsedy společnosti J. B. Lambla, hraběte Nostice,

císaře Ferdinanda a mnoha

dalších osobností. Ti neváhali

a pro vznik vzdělávací instituce

sáhli do vlastních kapes. Přístup

hodný obdivu.

Profesor Lambl navíc vymohl

mezi velkostatkáři stipendia pro

studenty a díky tomu mohli

prvních několik let studovat

všichni interní posluchači zdarma. Profesor Lambl, český

chemik, první profesor vyučující

zemědělství na Českém vysokém učení technickém v Praze

(ČVUT), autor teorie o depekoraci, zakladatel zemědělské školy