18
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / LEDEN 2022
www.praha8.cz
Historie
KOVÁŘSTVÍ
Firma Hatle, z malé dílny
práce pro Pražský hrad
nnLoni touto dobou jsme vás, naše čtenáře, žádali o zaslání
historických fotografií městské části Praha 8. Na tuto výzvu
jsme obdrželi několik zajímavých fotografií a jeden neméně
zajímavý příběh. O tento příběh s fotografiemi se s námi podělil Jaroslav Hatle a vypráví o rodinné kovářské a zámečnické
dílně z Karlína na počátku 20. století.
Karlín tvořil na přelomu 19. a 20.
století mimo jiné součást významného strojního a dopravního pražského předměstí, což
přitahovalo nejrůznější profese,
které se nepodílely jen na rozvoji
Karlína, ale v podstatě i celé
metropole.
V rodině pana Hatleho se po
několik generací předávalo
kovářské řemeslo z otce na syna
a i pan Jaroslav se naučil řemeslu svých předků, leč mu okolnosti doby nedovolily se rodinné
firmě věnovat.
STRATEGICKÉ MÍSTO
KARLÍN
Počátek karlínské kovárny lze
datovat do konce 19. století, kdy
se rodina přestěhovala z Hořic
do domu U zlatého klíče, dnešní
Březinova 7. Dílna se zaměřovala
na zámečnické a kovářské práce
a vzhledem k tehdejší době měla
stále více zakázek. Podnik se po
čase rozšířil a menší dílna už
nedostačovala objemu výroby.
Karlín se však osvědčil jako
strategické místo a rozrůstající
se kovárna se přesunula jen o pár
ulic dál, do tehdejší Palackého
třídy 134, dnes známé jako
Sokolovská 134. Provoz zde měl
už zcela jiné podmínky. V třípodlažní budově sídlila i truhlářská
dílna, nebyl tedy problém splnit
zákazníkům kompletní objednávku. V přízemí byla výroba se
stroji poháněnými řemenovým
motorem, v druhém patře řemeslná umělecká kovárna, kde
vznikaly krásné mříže, umělecká
kování, sošky a jiná díla, vyžadující jemnocit. Zároveň v patře
byla i kancelář majitelů bratra
Jana a Otakara Hatleho. Poslední
podlaží patřilo pronajatým
dílnám a všechny provozy byly
spojeny nákladním výtahem pro
lepší přepravu materiálů mezi
nimi.
SPOLUPRÁCE S PLEČNIKEM
Z dílen odcházely výrobky
nejvyšší kvality, a není tedy divu,
že kovárna byla jedna z mála,
která se podílela na restaurátorských pracích na Pražském
hradě. Známý architekt té doby,
DĚTI RODINY HATLE před dílnou v dnešní ulici Křižíkova 58, kolem r. 1930, archiv
Jaroslava Hatleho
Jože Plečnik, dal firmě Hatle
přednost, protože více vyhovovala jeho uměleckému ztvárnění, na rozdíl od firmy Antonína
Pávy, která byla Plečnikovi
doporučena hradní
správou. Z prací,
které kovárna
Hatle na hradě
tvořila a restaurovala v letech 1921
až 1948, lze vybrat
například kování
dvířek letohrádku
Belveder, zámečnické práce v bytě
prezidenta, Tereziánském křídle
a u Plečnikova
schodiště na III.
nádvoří, hvězdu na
pomník ruského
vojína, zámečnické
práce na vlajkových žerdích na
I. nádvoří a mnoho
dalších kovářských
prací. Z památek
mimo Pražský
OPRAVY PRESIDENTOVÝCH SALONŮ, 1937-38, Gubčevský A., Archiv Pražského hradu, sign. 561a
hrad firma Hatle
renovovala interiéry Národní
galerie v Jirském klášteře na
Hradčanech, Smetanova divadla
a na fotografii lze vidět jablko na
střechu kostela Nejsvětějšího
srdce Páně na náměstí Jiřího
z Poděbrad.
Do roku 1953 byla firma Hatle
rodinným podnikem, který záhy
potkal stejný osud jako mnoho
jiných prosperujících podniků.
Po znárodnění, vstupu do družstva a změně majitelů podnik
postupně upadal, a sláva uměleckého kovářství a zámečnictví
rodiny Hatle tak uhasínala.
Až jednoho dne půjdete kolem
Pražského hradu či jiných, výše
zmíněných památek, vzpomeňte
si, že procházíte kolem prací,
které vznikaly kousek od vás
v karlínské dílně Jana Hatleho
(lj)
a Otakara Hatleho.
Pozn.: Za spolupráci na článku děkujeme rodině pana Jaroslava Hatleho, Janu Kemrovi
a Stanislavě Konvalinkové
z AMČP8 a Tomáši Zubcovi
z Archivu Pražského hradu.