34

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / prosinec 2017 

www.praha8.cz

Historie

první vánoční stromeček ve staré Libni

Pokoj lidem dobré vůle...

nnK oslavám Vánoc tradičně

patří vyšnořený stromek.

V někdejších Zemích Koruny

české měl premiéru právě

v Libni, dnešní části Prahy 8.

Stalo se tak na Štědrý den

roku 1812.

Ozdobený jehličnan se objevoval

od 4. století n. l. třeba u Germánů

a Keltů. Souvisel s oslavou návratu slunce – slunovratu. Zelené

větve mají symbolizovat věčný

život. Katolická církev to dlouho

považovala za pohanský zvyk.

První novodobá zpráva

o klasickém vánočním stromu

(Tannenbaum) pochází ze

16. století. V saském rukopisu se

uvádí: „O Vánocích je zvykem

vztyčovati jedle a ověšovati je

papírovými růžemi různých

barev, barevnými hostiemi

a cukrovím.“ Kronikář města

Brémy zaznamenal, že v roce

1570 se tam vánoční výzdoby

dočkal velký cechovní dům.

Uvnitř byla jedle vyšňořená

květy z papíru, datlemi a sladkostmi pro pozvané děti

cechovních řemeslnických

mistrů. Cukrovinky a loutky

zdobily první „soukromý“

stromeček roku 1642 v německém Štrasburku.

Z německé Mohuče pocházel

Johann Carl (Jan Karel) Liebich

(1773–1822). Jako herec i režisér

se proslavil v Pasově, ve Vídni

i Lublani. V roce 1798 se

přistěhoval do Prahy. Jeho

sídlem se stal letohrádek, který

Zámek Šilboch, kde měl v českých zemích před 205 lety premiéru vánoční

stromek.

až do počátku 20. století stál na

skalnatém kopci Čertův vršek

nad Horní Libní (mezi dnešními

ulicemi Střížkovská a Na Stráži).

Jmenoval se Ztracená varta či

Šilboch. (Jde o zkomoleninu

německého Schildwache – předsunutá stráž.) Připomínal

událost z roku 1757, kdy

Prusové při vpádu do Čech

pronikli až do těsné blízkosti

Prahy. Zde postavili na stráž

vojáka. Na vartujícího chudáka

v uniformě však zapomněli,

když po drtivé porážce u Kolína

(18. 7. 1757) zběsile prchali.

Naštěstí se vojáčka ujala

libeňská dívenka Madlenka,

pojala ho za muže.

Vraťme se však k „papá“

Liebichovi, jenž se roku 1806

stal ředitelem oblíbeného

pražského Stavovského divadla.

Na svůj zámeček zval nejen

herce, ale i divadelní příznivce

– šlechtice, bohaté měšťany,

učence a jiné osobnosti. Tyto

„dýchánky“ u mecenáše

dobročinných ústavů měly

značnou popularitu.

Vskutku historickým se stal

ten, jenž se konal na Štědrý den

roku 1812. Početná společnost

si pochutnala na bohaté večeři,

jejímž vrcholem byl kapr na

černo. Následovalo velké

překvapení: Pan domácí otevřel

dveře sousedního salonu.

Užaslí hosté spatřili velkou

jedli s rozsvícenými svíčkami,

pozlacenými řetězy, jablky,

ořechy a jinými ozdobami.

Nechyběly jesličky a dárečky.

Movití obdarovaní se hostiteli

poté odvděčili tím, že skoupili

od lichvářů všechny jeho

směnky, kvůli kterým se předtím

charismatický Liebich dost

zadlužil. Peníze tento nájemce

divadla potřeboval zejména na

další divadelní podnikání.

Zpráva o vánočním stromku,

který Liebich přivezl z rodného

Německa, se rychle šířila. Alois

Jirásek v kapitole Štědrovečerní

epizoda z románu F. L. Věk uvádí:

„Kolem toho stromečku se všechno shlukne a paní Liebichová

rozdává, co Kristkindle (Ježíšek)

přineslo. Teď že to už také

leckdes jinde, hlavně u vrchností,

dělají, v panských domech.“

Ano, tradice vánočního

stromku se v Praze, posléze

i mimo ní, postupně rozšiřovala.

Na venkov však s nadějí dorazila

až o mnoho roků později.

Zdobilo se nejvíce ovocem,

perníčky a slaměnými výtvory.

A co se dělo s letohrádkem

obklopeným parkem? V polovině

19. století se proměnil v zájezdní

hostinec Na stráži. Roku 1900

ho i s hospodářskými budovami

čekala likvidace. Skála Čertův

vršek byla srovnána se zemí, aby

v tomto prostoru mohly vyrůst

honosné vily.

Někdejší Liebichovu romantickou stavbu dnes připomínají

již uvedené názvy okolních ulic

a zejména náměstí Na Stráži.

Velká plechová postava

vartujícího pruského vojáka,

která stávala u Šilbochu,

odpočívá v Muzeu hlavního

města Prahy. Poselství vánočního stromku s námi však zůstává.

Milan Koukal

stalo se (nejen) v praze 8...

1. 12. 1906  Otevřena pošta

v Kobylisích.

2. 12. 1770  Slavnostně

vysvěcená zámecká kaple

Nanebevzetí Panny Marie

na Libeňském zámečku.

3. 12. 1901  Založen chlapecký

útulek v Libni, budoucí základní škola Na Korábě.

8. 12. 1956  Bohumil Hrabal

se žení na Libeňském zámečku.

10. 12. 1805  Kostel sv. Petra

a Pavla v Bohnicích byl po

přestavbě znovu vysvěcen.

12. 12. 1999  Posvěcení zvonů

kostela svatého Petra a Pavla

v Bohnicích.

17. 12. 1914  Do základního

kamene byla uložena

pergamenová zakládací listina

kostela svatého Václava

v Bohnické léčebně.

18. 12. 1744  Císařský reskript

nařizoval vypuzení židů

z Prahy pro neloajální chování

za pruské okupace. Židovské

obyvatelstvo z Prahy se

usadilo v blízkém okolí města,

především v Libni.

vyzdobení chrámu svatého

Cyrila a Metoděje v Karlíně.

22. 12. 1908  Narodil se architekt Antonín Tenzer, přední

představitel vrcholného funkcionalismu. Kromě hotelu Jalta v Praze a dětské nemocnice

v Motole navrhl terasové domy

v Praze – Libni a řadu staveb na

sídlišti Ďáblice.

19. 12. 1953  Slavnostně

otevřen pěší tunel mezi

Karlínem a Žižkovem.

23. 12. 1980  Byla otevřena holešovická železniční přeložka,

jejíž součástí je železniční most

přes Vltavu a 300 metrů dlouhý

tunel pod Bulovkou.

22. 12. 1884  Schváleny

stanovy sdružení pro

24. 12. 2007  Kaple sv. Karla

Boromejského v Karlíně po re-

konstrukci a po povodních znovu vysvěcena arcibiskupem

kardinálem Miloslavem Vlkem.

27. 12. 1844  Magistrát královského města Prahy uzavřel

smlouvu s Vratislavskou plynárenskou společností a v té ji

udělila právo k zavedení a obstarávání plynového osvětlení.

29. 12. 1870  Skončily třídenní volby do obecního zastupitelstva v Libni. Za starostu zvolen

mlynář Josef Hála.

31. 12. 1883  Od června do Silvestra řádily v Libni neštovice.

Během tohoto půl roku zemřelo

114 dětí a dospělých.