34
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / prosinec 2017
www.praha8.cz
Historie
první vánoční stromeček ve staré Libni
Pokoj lidem dobré vůle...
nnK oslavám Vánoc tradičně
patří vyšnořený stromek.
V někdejších Zemích Koruny
české měl premiéru právě
v Libni, dnešní části Prahy 8.
Stalo se tak na Štědrý den
roku 1812.
Ozdobený jehličnan se objevoval
od 4. století n. l. třeba u Germánů
a Keltů. Souvisel s oslavou návratu slunce – slunovratu. Zelené
větve mají symbolizovat věčný
život. Katolická církev to dlouho
považovala za pohanský zvyk.
První novodobá zpráva
o klasickém vánočním stromu
(Tannenbaum) pochází ze
16. století. V saském rukopisu se
uvádí: „O Vánocích je zvykem
vztyčovati jedle a ověšovati je
papírovými růžemi různých
barev, barevnými hostiemi
a cukrovím.“ Kronikář města
Brémy zaznamenal, že v roce
1570 se tam vánoční výzdoby
dočkal velký cechovní dům.
Uvnitř byla jedle vyšňořená
květy z papíru, datlemi a sladkostmi pro pozvané děti
cechovních řemeslnických
mistrů. Cukrovinky a loutky
zdobily první „soukromý“
stromeček roku 1642 v německém Štrasburku.
Z německé Mohuče pocházel
Johann Carl (Jan Karel) Liebich
(1773–1822). Jako herec i režisér
se proslavil v Pasově, ve Vídni
i Lublani. V roce 1798 se
přistěhoval do Prahy. Jeho
sídlem se stal letohrádek, který
Zámek Šilboch, kde měl v českých zemích před 205 lety premiéru vánoční
stromek.
až do počátku 20. století stál na
skalnatém kopci Čertův vršek
nad Horní Libní (mezi dnešními
ulicemi Střížkovská a Na Stráži).
Jmenoval se Ztracená varta či
Šilboch. (Jde o zkomoleninu
německého Schildwache – předsunutá stráž.) Připomínal
událost z roku 1757, kdy
Prusové při vpádu do Čech
pronikli až do těsné blízkosti
Prahy. Zde postavili na stráž
vojáka. Na vartujícího chudáka
v uniformě však zapomněli,
když po drtivé porážce u Kolína
(18. 7. 1757) zběsile prchali.
Naštěstí se vojáčka ujala
libeňská dívenka Madlenka,
pojala ho za muže.
Vraťme se však k „papá“
Liebichovi, jenž se roku 1806
stal ředitelem oblíbeného
pražského Stavovského divadla.
Na svůj zámeček zval nejen
herce, ale i divadelní příznivce
– šlechtice, bohaté měšťany,
učence a jiné osobnosti. Tyto
„dýchánky“ u mecenáše
dobročinných ústavů měly
značnou popularitu.
Vskutku historickým se stal
ten, jenž se konal na Štědrý den
roku 1812. Početná společnost
si pochutnala na bohaté večeři,
jejímž vrcholem byl kapr na
černo. Následovalo velké
překvapení: Pan domácí otevřel
dveře sousedního salonu.
Užaslí hosté spatřili velkou
jedli s rozsvícenými svíčkami,
pozlacenými řetězy, jablky,
ořechy a jinými ozdobami.
Nechyběly jesličky a dárečky.
Movití obdarovaní se hostiteli
poté odvděčili tím, že skoupili
od lichvářů všechny jeho
směnky, kvůli kterým se předtím
charismatický Liebich dost
zadlužil. Peníze tento nájemce
divadla potřeboval zejména na
další divadelní podnikání.
Zpráva o vánočním stromku,
který Liebich přivezl z rodného
Německa, se rychle šířila. Alois
Jirásek v kapitole Štědrovečerní
epizoda z románu F. L. Věk uvádí:
„Kolem toho stromečku se všechno shlukne a paní Liebichová
rozdává, co Kristkindle (Ježíšek)
přineslo. Teď že to už také
leckdes jinde, hlavně u vrchností,
dělají, v panských domech.“
Ano, tradice vánočního
stromku se v Praze, posléze
i mimo ní, postupně rozšiřovala.
Na venkov však s nadějí dorazila
až o mnoho roků později.
Zdobilo se nejvíce ovocem,
perníčky a slaměnými výtvory.
A co se dělo s letohrádkem
obklopeným parkem? V polovině
19. století se proměnil v zájezdní
hostinec Na stráži. Roku 1900
ho i s hospodářskými budovami
čekala likvidace. Skála Čertův
vršek byla srovnána se zemí, aby
v tomto prostoru mohly vyrůst
honosné vily.
Někdejší Liebichovu romantickou stavbu dnes připomínají
již uvedené názvy okolních ulic
a zejména náměstí Na Stráži.
Velká plechová postava
vartujícího pruského vojáka,
která stávala u Šilbochu,
odpočívá v Muzeu hlavního
města Prahy. Poselství vánočního stromku s námi však zůstává.
Milan Koukal
stalo se (nejen) v praze 8...
1. 12. 1906 Otevřena pošta
v Kobylisích.
2. 12. 1770 Slavnostně
vysvěcená zámecká kaple
Nanebevzetí Panny Marie
na Libeňském zámečku.
3. 12. 1901 Založen chlapecký
útulek v Libni, budoucí základní škola Na Korábě.
8. 12. 1956 Bohumil Hrabal
se žení na Libeňském zámečku.
10. 12. 1805 Kostel sv. Petra
a Pavla v Bohnicích byl po
přestavbě znovu vysvěcen.
12. 12. 1999 Posvěcení zvonů
kostela svatého Petra a Pavla
v Bohnicích.
17. 12. 1914 Do základního
kamene byla uložena
pergamenová zakládací listina
kostela svatého Václava
v Bohnické léčebně.
18. 12. 1744 Císařský reskript
nařizoval vypuzení židů
z Prahy pro neloajální chování
za pruské okupace. Židovské
obyvatelstvo z Prahy se
usadilo v blízkém okolí města,
především v Libni.
vyzdobení chrámu svatého
Cyrila a Metoděje v Karlíně.
22. 12. 1908 Narodil se architekt Antonín Tenzer, přední
představitel vrcholného funkcionalismu. Kromě hotelu Jalta v Praze a dětské nemocnice
v Motole navrhl terasové domy
v Praze – Libni a řadu staveb na
sídlišti Ďáblice.
19. 12. 1953 Slavnostně
otevřen pěší tunel mezi
Karlínem a Žižkovem.
23. 12. 1980 Byla otevřena holešovická železniční přeložka,
jejíž součástí je železniční most
přes Vltavu a 300 metrů dlouhý
tunel pod Bulovkou.
22. 12. 1884 Schváleny
stanovy sdružení pro
24. 12. 2007 Kaple sv. Karla
Boromejského v Karlíně po re-
konstrukci a po povodních znovu vysvěcena arcibiskupem
kardinálem Miloslavem Vlkem.
27. 12. 1844 Magistrát královského města Prahy uzavřel
smlouvu s Vratislavskou plynárenskou společností a v té ji
udělila právo k zavedení a obstarávání plynového osvětlení.
29. 12. 1870 Skončily třídenní volby do obecního zastupitelstva v Libni. Za starostu zvolen
mlynář Josef Hála.
31. 12. 1883 Od června do Silvestra řádily v Libni neštovice.
Během tohoto půl roku zemřelo
114 dětí a dospělých.