Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ŘÍJEN 2022
www.praha8.cz
5
SPOLEČNOST
Čestní občané převzali ocenění
Čtyři čestní občané Prahy 8
obdrželi z rukou starosty
Ondřeje Grose (ODS) na
Libeňském zámku ocenění,
o kterém již dříve rozhodli
zastupitelé Prahy 8. Čestné
občanství získala in
memoriam Věra Čáslavská,
ocenění převzala Jana
Kasalová, iniciátorka
pamětní desky na domě
v Karlíně, kde se Věra
Čáslavská narodila
a následně zde prožila
převážnou část svého
dětství. Dalšími oceněnými
byli pedagožka Eva
Foglová, spisovatel
Jaroslav Čvančara a filosof
Josef Zumr.
„Udílením čestných občanství
chceme oceňovat osobnosti,
které se zvlášť významným
způsobem zasloužily jak
o celospolečenský přínos, tak
o rozvoj, prospěch a dobré
jméno osmé městské části. Jde
o projev úcty za celoživotní
dílo,“ starosta Gros s tím, že ho
těší, že se tato tradice v Praze 8 ujala.
Prvním Čestným občanem
Prahy 8 se stal lékař z Nemocnice Na Bulovce. Josef Hercz,
plk. v.v., už v roce 2005. Poté
nastala mnohaletá pauza a na
udílení se navázalo až v roce
2016. Od té doby se jedná
o každoroční ocenění. Čestné
občanství městské části Praha 8 uděluje Zastupitelstvo
městské části na základě § 10
odst. (2) a ve smyslu § 89 odst.
(1) zákona č. 131/2000 Sb.,
o hl. m. Praze, jako projev úcty
a ocenění za hrdinství, osobní
statečnost, celoživotní zásluhy
a mimořádné umělecké
výkony.
VĚRA ČÁSLAVSKÁ
Na olympijských hrách získala
ve sportovní gymnastice sedm
zlatých, dále vybojovala čtyři
tituly mistryně světa, jedenáctkrát vyhrála mistrovství
Čestnými občany se letos stala čtveřice osobností
Evropy a celkem čtyřikrát byla
vyhlášena nejlepší Sportovkyní Československa. Po sametové revoluci byla v letech
1990–1996 předsedkyní
Československého olympijského výboru a v letech 1995–
2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru.
V roce 1968 se zapojila do
politického života a podepsala
petici Dva tisíce slov. V roce
1971 byla vyloučena z řad
členů ČSTV. V roce 1974
vystudovala Fakultu tělesné
výchovy a sportu Univerzity
Karlovy v Praze a věnovala se
trenérské činnosti. Zemřela
v roce 2016.
„Narodila se a vyrůstala
v Karlíně. S ním se pojí i její
sportovní začátky. Letos jsme
si navíc připomněli 80 let od
jejího narození a při této příležitosti byla na jejím rodném
domě v Sokolovské ulici odhalena pamětní deska. Ocenění
čestný občan městské části si
jednoznačně zaslouží,“ vysvětlil starosta Prahy 8 Ondřej Gros
(ODS).
EVA FOGLOVÁ
Dlouholetá pedagožka, cvičitelka a organizátorka v Sokole
Libeň. V 70. až 90. letech
učitelka tělocviku na ZDŠ
Zámeček, propagátorka a cvičitelka moderní gymnastiky,
džezgymnastiky a jógy v mimoškolních oddílech libeňského Sokola. Jejími kurzy prošly
generace cvičenek všeho věku
od dívek přes dospělé ženy až
po seniorky.
JAROSLAV ČVANČARA
Český spisovatel, publicista,
pedagog a hudebník v country
skupině Taxmeni. Během
svého života vystřídal řadu
povolání – lodník Pražské
paroplavební společnosti,
kotelník, lakýrník autokaroserií, propagační pracovník,
pedagog a badatel-historik.
Dlouhodobě se věnuje problematice atentátu na Reinharda
Heydricha a souvisejícím
otázkám, například operaci
Anthropoid. Působí také jako
odborný poradce a spoluautor
při tvorbě několika dokumentárních televizních, rozhlasových pořadů, filmů a výstav.
V současné době působí jako
badatel v odboru zkoumání
totalitních režimů ÚSTR, kde
spolupracuje na výzkumném
projektu Československý
domácí a zahraniční odboj
a nacistická okupační moc.
JOSEF ZUMR
Významný filosof, historik,
literární vědec a historik. V roce
1952 vystudoval na Karlově
univerzitě filozofii a slavistiku,
po krátkém působení na místě
nakladatelského redaktora
nastoupil do Filozofického
ústavu ČSAV. Za normalizace byl
propuštěn a živil se jako překladatel na volné noze. V roce 1990
byl přijat zpět, krátce působil
i jako ředitel ústavu. Také externě přednášel na Univerzitě
Palackého v Olomouci. Je řádným členem pařížského Institut
international de philosophie
a předsedou kuratoria Ústavu
T. G. Masaryka. Přispívá do
Filozofického časopisu, Literárních novin a Analogonu. Zabývá
se vývojem revolučního demokratismu 19. století, námětem
jeho doktorské práce byl Alexandr Ivanovič Gercen. Věnuje se
také estetice, především dílu
Johanna Friedricha Herbarta
(studie Máme-li kulturu, je naší
vlastí Evropa, 1998). Uspořádal
výbor z díla Ladislava Klímy
Vteřiny věčnosti (1967), jedinou
Klímovu knihu, která za minulého režimu vyšla. Byl členem
ediční rady Spisů Bohumila
Hrabala, napsal esej Obraz býka
v díle Bohumila Hrabala. (MŠ, TK)