Osmička

Osmička - měsíčník městské části Praha 8.

Strana 5

Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ŘÍJEN 2022 www.praha8.cz 5
Čtyři čestní občané Prahy 8
obdrželi zrukou starosty
Ondřeje Grose (ODS) na
Libeňském zámku ocenění,
okterém již dříve rozhodli
zastupitelé Prahy 8. Čestné
občanství získala in
memoriam Věra Čáslavská,
ocenění převzala Jana
Kasalová, iniciátorka
pamětní desky na domě
vKarlíně, kde se Věra
Čáslavská narodila
anásledně zde prožila
převážnou část svého
dětství. Dalšími oceněnými
byli pedagožka Eva
Foglová, spisovatel
Jaroslav Čvančara alosof
Josef Zumr.
„Udílením čestných občanství
chceme oceňovat osobnosti,
které se zvlášť významným
způsobem zasloužily jak
ocelospolečenský přínos, tak
orozvoj, prospěch adobré
jméno osmé městské části. Jde
oprojev úcty za celoživotní
dílo,“ starosta Gros stím, že ho
těší, že se tato tradice vPra-
ze 8 ujala.
Prvním Čestným občanem
Prahy 8 se stal lékař zNemoc
-
nice Na Bulovce. Josef Hercz,
plk. v.v., už vroce 2005. Poté
nastala mnohaletá pauza ana
udílení se navázalo až vroce
2016. Od té doby se jedná
okaždoroční ocenění. Čestné
občanství městské části Pra-
ha 8 uděluje Zastupitelstvo
městské části na základě § 10
odst. (2) ave smyslu § 89 odst.
(1) zákona č. 131/2000 Sb.,
ohl. m. Praze, jako projev úcty
aocenění za hrdinství, osobní
statečnost, celoživotní zásluhy
amimořádné umělecké
výkony.
VĚRA ČÁSLAVSKÁ
Na olympijských hrách získala
ve sportovní gymnastice sedm
zlatých, dále vybojovala čtyři
tituly mistryně světa, jede
-
náctkrát vyhrála mistrovství
Evropy acelkem čtyřikrát byla
vyhlášena nejlepší Sportovky
-
ní Československa.Po sameto-
vé revoluci byla vletech
1990–1996 předsedkyní
Československého olympijské
-
ho výboru avletech 1995–
2001 také členkou Mezinárod
-
ního olympijského výboru.
Vroce 1968 se zapojila do
politického života apodepsala
petici Dva tisíce slov. Vroce
1971 byla vyloučena zřad
členů ČSTV. Vroce 1974
vystudovala Fakultu tělesné
výchovy asportu Univerzity
Karlovy vPraze avěnovala se
trenérské činnosti. Zemřela
vroce 2016.
„Narodila se avyrůstala
vKarlíně. Sním se pojí ijejí
sportovní začátky. Letos jsme
si navíc připomněli 80 let od
jejího narození apři této příle
-
žitosti byla na jejím rodném
domě vSokolovské ulici odha
-
lena pamětní deska. Ocenění
čestný občan městské části si
jednoznačně zaslouží,“vysvět
-
lil starosta Prahy 8 Ondřej Gros
(ODS).
EVA FOGLOVÁ
Dlouholetá pedagožka, cviči
-
telka aorganizátorka vSokole
Libeň. V70. až 90. letech
učitelka tělocviku na ZDŠ
Zámeček, propagátorka acvi
-
čitelka moderní gymnastiky,
džezgymnastiky ajógy vmi
-
moškolních oddílech libeňské-
ho Sokola. Jejími kurzy prošly
generace cvičenek všeho věku
od dívek přes dospělé ženy až
po seniorky.
JAROSLAV ČVANČARA
Český spisovatel, publicista,
pedagog ahudebník vcountry
skupině Taxmeni. Během
svého života vystřídal řadu
povolání – lodník Pražské
paroplavební společnosti,
kotelník, lakýrník autokarose
-
rií, propagační pracovník,
pedagog abadatel-historik.
Dlouhodobě se věnuje proble
-
matice atentátu na Reinharda
Heydricha asouvisejícím
otázkám, například operaci
Anthropoid. Působí také jako
odborný poradce aspoluautor
při tvorbě několika dokumen
-
tárních televizních, rozhlaso-
vých pořadů, lmů avýstav.
Vsoučasné době působí jako
badatel vodboru zkoumání
totalitních režimů ÚSTR, kde
spolupracuje na výzkumném
projektu Československý
domácí azahraniční odboj
anacistická okupační moc.
JOSEF ZUMR
Významný losof, historik,
literární vědec ahistorik. Vroce
1952 vystudoval na Karlově
univerzitě lozoi aslavistiku,
po krátkém působení na místě
nakladatelského redaktora
nastoupil do Filozockého
ústavu ČSAV. Za normalizace byl
propuštěn aživil se jako překla
-
datel na volné noze. Vroce 1990
byl přijat zpět, krátce působil
ijako ředitel ústavu. Také exter
-
ně přednášel na Univerzitě
Palackého vOlomouci. Je řád
-
ným členem pařížského Institut
international de philosophie
apředsedou kuratoria Ústavu
T. G. Masaryka. Přispívá do
Filozockého časopisu, Literár
-
ních novin aAnalogonu. Zabývá
se vývojem revolučního demo
-
kratismu 19. století, námětem
jeho doktorské práce byl Alexan
-
dr Ivanovič Gercen. Věnuje se
také estetice, především dílu
Johanna Friedricha Herbarta
(studie Máme-li kulturu, je naší
vlastí Evropa, 1998). Uspořádal
výbor zdíla Ladislava Klímy
Vteřiny věčnosti (1967), jedinou
Klímovu knihu, která za minulé
-
ho režimu vyšla. Byl členem
ediční rady Spisů Bohumila
Hrabala, napsal esej Obraz býka
vdíle Bohumila Hrabala.
MŠ, TK
SPOLEČNOST
Čestní občané převzali ocenění
Čestnými občany se letos stala čtveřice osobností
Osmička