Čtyři čestní občané Prahy 8 obdrželi z rukou starosty Ondřeje Grose (ODS) na Libeňském zámku ocenění, o kterém již dříve rozhodli zastupitelé Prahy 8. Čestné občanství získala in memoriam Věra Čáslavská, ocenění převzala Jana Kasalová, iniciátorka pamětní desky na domě v Karlíně, kde se Věra Čáslavská narodila a následně zde prožila převážnou část svého dětství. Dalšími oceněnými byli pedagožka Eva Foglová, spisovatel Jaroslav Čvančara a filosof Josef Zumr.

„Udílením čestných občanství chceme oceňovat osobnosti, které se zvlášť významným způsobem zasloužily jak o celospolečenský přínos, tak o rozvoj, prospěch a dobré jméno osmé městské části. Jde o projev úcty za celoživotní dílo,“ starosta Gros s tím, že ho těší, že se tato tradice v Praze 8 ujala.

Prvním Čestným občanem Prahy 8 se stal lékař z Nemocnice Na Bulovce. Josef Hercz, plk. v.v., už v roce 2005. Poté nastala mnohaletá pauza a na udílení se navázalo až v roce 2016. Od té doby se jedná o každoroční ocenění. Čestné občanství městské části Praha 8 uděluje Zastupitelstvo městské části na základě § 10 odst. (2) a ve smyslu § 89 odst. (1) zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze, jako projev úcty a ocenění za hrdinství, osobní statečnost, celoživotní zásluhy a mimořádné umělecké výkony.

Věra Čáslavská

Na olympijských hrách získala ve sportovní gymnastice sedm zlatých, dále vybojovala čtyři tituly mistryně světa, jedenáctkrát vyhrála mistrovství Evropy a celkem čtyřikrát byla vyhlášena nejlepší Sportovkyní Československa. Po sametové revoluci byla v letech 1990–1996 předsedkyní Československého olympijského výboru a v letech 1995–2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru. V roce 1968 se zapojila do politického života a podepsala petici Dva tisíce slov. V roce 1971 byla vyloučena z řad členů ČSTV. V roce 1974 vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a věnovala se trenérské činnosti. Zemřela v roce 2016.

„Narodila se a vyrůstala v Karlíně. S ním se pojí i její sportovní začátky. Letos jsme si navíc připomněli 80 let od jejího narození a při této příležitosti byla na jejím rodném domě v Sokolovské ulici odhalena pamětní deska. Ocenění čestný občan městské části si jednoznačně zaslouží,“ vysvětlil starosta Prahy 8 Ondřej Gros (ODS).

Eva Foglová

Dlouholetá pedagožka, cvičitelka a organizátorka v Sokole Libeň. V 70. až 90. letech učitelka tělocviku na ZDŠ Zámeček, propagátorka a cvičitelka moderní gymnastiky, džezgymnastiky a jógy v mimoškolních oddílech libeňského Sokola. Jejími kurzy prošly generace cvičenek všeho věku od dívek přes dospělé ženy až po seniorky.

Jaroslav Čvančara

Český spisovatel, publicista, pedagog a hudebník v country skupině Taxmeni. Během svého života vystřídal řadu povolání – lodník Pražské paroplavební společnosti, kotelník, lakýrník autokaroserií, propagační pracovník, pedagog a badatel-historik. Dlouhodobě se věnuje problematice atentátu na Reinharda Heydricha a souvisejícím otázkám, například operaci Anthropoid. Působí také jako odborný poradce a spoluautor při tvorbě několika dokumentárních televizních, rozhlasových pořadů, filmů a výstav. V současné době působí jako badatel v odboru zkoumání totalitních režimů ÚSTR, kde spolupracuje na výzkumném projektu Československý domácí a zahraniční odboj a nacistická okupační moc.

Josef Zumr

Významný filosof, historik, literární vědec a historik. V roce 1952 vystudoval na Karlově univerzitě filozofii a slavistiku, po krátkém působení na místě nakladatelského redaktora nastoupil do Filozofického ústavu ČSAV. Za normalizace byl propuštěn a živil se jako překladatel na volné noze. V roce 1990 byl přijat zpět, krátce působil i jako ředitel ústavu. Také externě přednášel na Univerzitě Palackého v Olomouci. Je řádným členem pařížského Institut international de philosophie a předsedou kuratoria Ústavu T. G. Masaryka. Přispívá do Filozofického časopisu, Literárních novin a Analogonu. Zabývá se vývojem revolučního demokratismu 19. století, námětem jeho doktorské práce byl Alexandr Ivanovič Gercen. Věnuje se také estetice, především dílu Johanna Friedricha Herbarta (studie Máme-li kulturu, je naší vlastí Evropa, 1998). Uspořádal výbor z díla Ladislava Klímy Vteřiny věčnosti (1967), jedinou Klímovu knihu, která za minulého režimu vyšla. Byl členem ediční rady Spisů Bohumila Hrabala, napsal esej Obraz býka v díle Bohumila Hrabala. 

(mš, TK)