OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / SRPEN 2016

www.praha8.cz

23

Historie

EDUARD ŠTORCH, VELKÁ OSOBNOST PRAHY 8, ZEMŘEL PŘED 60 LETY

Kopčem

a Veverčák

lovili v Libni

n V letošním roce si připomínáme 60 let výročí od smrti

Eduarda Štorcha (1878–1956), významné osobnosti,

která působila v Praze 8.

Městská část Praha 8 ve spolupráci se ZUŠ Taussigova si toto

výročí připomíná výstavou „Lovci

mamutů na Osmičce“, která se

koná od 29. 6. do 30. 9. 2016

v budově Úřadu městské části

Praha 8, tzv. Bílý dům, U Meteoru

6, Praha 8 – Libeň.

KULTOVNÍ KNIHA

LOVCI MAMUTŮ

„Tlupa si našla v Libni příhodné

stanoviště. Táboří zrovna nad

jezerem, na srázném vysokém

kopci, z něhož lze daleko

dohlédnout. Jsou tu na pokraji

rozsáhlých stepí, šířících se

k severu a k východu, z nichž

zvěř chodívá dolů k vodě po

vyšlapaných stezkách. Libeňský

člověk je pánem pražského

jezera, jehož pahorkovité břehy

stěží za den obejde.“

Takto líčí Eduard Štorch ve

své knize Lovci mamutů místo,

kde se na Bílé skále utábořila

lovecká tlupa náčelníka

Mamutíka, která absolvovala

strastiplnou pouť z pohostinné

Moravy do Čech až na území

Městská část

Praha 8

vás

srdečně zvou

na doprovodný

program

k výstavě

Lovci mamutů

na Osmičce

výstava k výročí Eduarda Štorcha

Vycházky pro veřejnost

15. 9. od 16:00 Po stopách Eduarda Štorcha v Libni

4. 10. od 16:00 Eduard Štorch v Dolních Chabrech

Vycházky jsou zdarma, nutná rezervace na

pavla.tomsikova@praha8.cz, tel.: 222 805 112.

21. 9. od 16:30 Výtvarná dílna spojená s četbou úryvků knih

E. Štorcha. Vede ji akademická malířka Jana Bergerová.

MKP – pobočka Bohnice, vstup je volný, bližší informace na

jana.bergerova@mlp.cz, tel. 233 555 745.

Edukativní program „Eduard Štorch“ určený

pro 4. a 5. ročník základních škol

MKP – pobočka Ládví, akce je bezplatná. V případě zájmu

kontaktujte pro domluvení termínu Mgr. Kateřinu Pelnářovou na

katerina.pelnarova@mlp.cz, tel.: 286 586 421.

Prahy do dnešní Libně, kde už

zůstala. Jedná se o ostroh na

nárazovém libeňském břehu

holešovického meandru Vltavy,

zhruba mezi ulicemi Povltavská,

Na Truhlářce a Bulovka. Ta

probíhá po dně rokle, která Bílou

skálu odděluje od druhého

ostrohu, Korábu. I největší

vynález v lidských dějinách byl

v poslední kapitole Lovců

mamutů učiněn na tomto místě

v Libni, kdy Kopčem, náš český

Prométheus, s Veverčákovou

pomocí vznítil oheň. Bez

pazourku a bez ohnivého

kamene.

NADŠENÝ AMATÉRSKÝ

ARCHEOLOG

Eduard Štorch napsal většinu

knih na základě svých vlastních

archeologických nálezů

a nejinak tomu bylo i v případě

knihy Lovci mamutů. Kniha

vznikla díky nálezu pozůstatků

mamuta při silnici u Rokosky

pod Bulovkou roku 1906, kdy

Štorch s dětmi v zimě objevil

polovinu velikého dlouhého klu

a nohu. Možná by objevili i více,

kdyby tomu nebránil kanalizační příkop. Již nad jámou na

Bulovce vyprávěl Štorch svým

žákům příběh, který potom

sepsal i pro ostatní mládež.

Z původně časopisecké stati

Člověk diluviální vznikla roku

1907 stejnojmenná povídka,

která se později stala základem

pro Štorchovu nejslavnější

knihu, jež získala svoji definitivní podobu až po třiceti letech od

vydání první velmi krátké verze.

Autor byl za tento román poctěn

roku 1948 literární cenou

Boženy Němcové hlavního

města Prahy a Lovci mamutů to

dopracovali až k povinné školní

četbě.

Nadšený amatérský archeolog

Eduard Štorch učinil na území

Prahy 8 kromě nálezu pozůstatků mamuta významné objevy

také v Kobylisích, Ďáblicích,

Dolních Chabrech a především

v Libni, kde například v cihelně

na Vlachovce objevil kosti

divokých koní a na úbočí vrchu

Libušáku celou řadu dalších

a neméně vzácných nálezů.

Jeho nález fragmentů

pazourku, tzv. vavřínového listu

v cihelně v Libni v roce 1908

však archeologové nepřijali.

Jeho pravost byla odbornou

obcí zpochybňována a Štorch

byl obviňován z falšování jak

místa nálezu, tak samotného

pazourku.

EDUARD ŠTORCH, foto: Památník

národního písemnictví – Literární

archiv (PNP LA)

VYNIKAJÍCÍ PEDAGOG

Eduard Štorch je spjat s Prahou 8

nejen jako spisovatel a archeolog,

ale také jako pedagog. V letech

1903–1907 působil jako zatímní

učitel na obecných školách proti

Libeňskému zámku a Na

Korábě. Také svůj sen učit

v přírodě uskutečnil v Libni,

konkrétně v severní části

čerstvě zestátněného Libeňského ostrova. V dubnu roku 1926

si zde pronajal pozemek, který

dobře znal z předchozích let,

kdy tu pobýval se svým

skautským oddílem, a začal

tu budovat Dětskou farmu.

Eduardu Štorchovi se

nepodařilo získat pro tento svůj

cíl jakoukoli finanční podporu.

Svůj záměr uskutečnil nakonec

za cenu nemalé oběti. Vášnivý

amatérský archeolog prodal

7. dubna 1926 Národnímu

muzeu svou dvě desetiletí

budovanou archeologickou

sbírku, v níž samozřejmě

nechyběly ani nálezy učiněné

s libeňskými žáky. Vyplacené

peníze ihned použil na zvelebování Dětské farmy a na zřízení

koupaliště, které nabídl k užití

pražským školám a organizacím. Jen od 25. května do

24. června 1927 navštívilo

koupaliště na 2861 dětí

z 81 škol. Eduard Štorch

provozoval Dětskou farmu osm

let a konec této pedagogické

inovace přišel ze strany

Ředitelství pro stavbu vodních

cest, které slíbilo území Dětské

farmy pronajmout Ústavu pro

tělocvik a sport při Univerzitě

Karlově a nařídilo vyklizení

pozemku do 31. prosince 1934.

PAVLA TOMŠÍKOVÁ