OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / SRPEN 2016
www.praha8.cz
23
Historie
EDUARD ŠTORCH, VELKÁ OSOBNOST PRAHY 8, ZEMŘEL PŘED 60 LETY
Kopčem
a Veverčák
lovili v Libni
n V letošním roce si připomínáme 60 let výročí od smrti
Eduarda Štorcha (1878–1956), významné osobnosti,
která působila v Praze 8.
Městská část Praha 8 ve spolupráci se ZUŠ Taussigova si toto
výročí připomíná výstavou „Lovci
mamutů na Osmičce“, která se
koná od 29. 6. do 30. 9. 2016
v budově Úřadu městské části
Praha 8, tzv. Bílý dům, U Meteoru
6, Praha 8 – Libeň.
KULTOVNÍ KNIHA
LOVCI MAMUTŮ
„Tlupa si našla v Libni příhodné
stanoviště. Táboří zrovna nad
jezerem, na srázném vysokém
kopci, z něhož lze daleko
dohlédnout. Jsou tu na pokraji
rozsáhlých stepí, šířících se
k severu a k východu, z nichž
zvěř chodívá dolů k vodě po
vyšlapaných stezkách. Libeňský
člověk je pánem pražského
jezera, jehož pahorkovité břehy
stěží za den obejde.“
Takto líčí Eduard Štorch ve
své knize Lovci mamutů místo,
kde se na Bílé skále utábořila
lovecká tlupa náčelníka
Mamutíka, která absolvovala
strastiplnou pouť z pohostinné
Moravy do Čech až na území
Městská část
Praha 8
vás
srdečně zvou
na doprovodný
program
k výstavě
Lovci mamutů
na Osmičce
výstava k výročí Eduarda Štorcha
Vycházky pro veřejnost
15. 9. od 16:00 Po stopách Eduarda Štorcha v Libni
4. 10. od 16:00 Eduard Štorch v Dolních Chabrech
Vycházky jsou zdarma, nutná rezervace na
pavla.tomsikova@praha8.cz, tel.: 222 805 112.
21. 9. od 16:30 Výtvarná dílna spojená s četbou úryvků knih
E. Štorcha. Vede ji akademická malířka Jana Bergerová.
MKP – pobočka Bohnice, vstup je volný, bližší informace na
jana.bergerova@mlp.cz, tel. 233 555 745.
Edukativní program „Eduard Štorch“ určený
pro 4. a 5. ročník základních škol
MKP – pobočka Ládví, akce je bezplatná. V případě zájmu
kontaktujte pro domluvení termínu Mgr. Kateřinu Pelnářovou na
katerina.pelnarova@mlp.cz, tel.: 286 586 421.
Prahy do dnešní Libně, kde už
zůstala. Jedná se o ostroh na
nárazovém libeňském břehu
holešovického meandru Vltavy,
zhruba mezi ulicemi Povltavská,
Na Truhlářce a Bulovka. Ta
probíhá po dně rokle, která Bílou
skálu odděluje od druhého
ostrohu, Korábu. I největší
vynález v lidských dějinách byl
v poslední kapitole Lovců
mamutů učiněn na tomto místě
v Libni, kdy Kopčem, náš český
Prométheus, s Veverčákovou
pomocí vznítil oheň. Bez
pazourku a bez ohnivého
kamene.
NADŠENÝ AMATÉRSKÝ
ARCHEOLOG
Eduard Štorch napsal většinu
knih na základě svých vlastních
archeologických nálezů
a nejinak tomu bylo i v případě
knihy Lovci mamutů. Kniha
vznikla díky nálezu pozůstatků
mamuta při silnici u Rokosky
pod Bulovkou roku 1906, kdy
Štorch s dětmi v zimě objevil
polovinu velikého dlouhého klu
a nohu. Možná by objevili i více,
kdyby tomu nebránil kanalizační příkop. Již nad jámou na
Bulovce vyprávěl Štorch svým
žákům příběh, který potom
sepsal i pro ostatní mládež.
Z původně časopisecké stati
Člověk diluviální vznikla roku
1907 stejnojmenná povídka,
která se později stala základem
pro Štorchovu nejslavnější
knihu, jež získala svoji definitivní podobu až po třiceti letech od
vydání první velmi krátké verze.
Autor byl za tento román poctěn
roku 1948 literární cenou
Boženy Němcové hlavního
města Prahy a Lovci mamutů to
dopracovali až k povinné školní
četbě.
Nadšený amatérský archeolog
Eduard Štorch učinil na území
Prahy 8 kromě nálezu pozůstatků mamuta významné objevy
také v Kobylisích, Ďáblicích,
Dolních Chabrech a především
v Libni, kde například v cihelně
na Vlachovce objevil kosti
divokých koní a na úbočí vrchu
Libušáku celou řadu dalších
a neméně vzácných nálezů.
Jeho nález fragmentů
pazourku, tzv. vavřínového listu
v cihelně v Libni v roce 1908
však archeologové nepřijali.
Jeho pravost byla odbornou
obcí zpochybňována a Štorch
byl obviňován z falšování jak
místa nálezu, tak samotného
pazourku.
EDUARD ŠTORCH, foto: Památník
národního písemnictví – Literární
archiv (PNP LA)
VYNIKAJÍCÍ PEDAGOG
Eduard Štorch je spjat s Prahou 8
nejen jako spisovatel a archeolog,
ale také jako pedagog. V letech
1903–1907 působil jako zatímní
učitel na obecných školách proti
Libeňskému zámku a Na
Korábě. Také svůj sen učit
v přírodě uskutečnil v Libni,
konkrétně v severní části
čerstvě zestátněného Libeňského ostrova. V dubnu roku 1926
si zde pronajal pozemek, který
dobře znal z předchozích let,
kdy tu pobýval se svým
skautským oddílem, a začal
tu budovat Dětskou farmu.
Eduardu Štorchovi se
nepodařilo získat pro tento svůj
cíl jakoukoli finanční podporu.
Svůj záměr uskutečnil nakonec
za cenu nemalé oběti. Vášnivý
amatérský archeolog prodal
7. dubna 1926 Národnímu
muzeu svou dvě desetiletí
budovanou archeologickou
sbírku, v níž samozřejmě
nechyběly ani nálezy učiněné
s libeňskými žáky. Vyplacené
peníze ihned použil na zvelebování Dětské farmy a na zřízení
koupaliště, které nabídl k užití
pražským školám a organizacím. Jen od 25. května do
24. června 1927 navštívilo
koupaliště na 2861 dětí
z 81 škol. Eduard Štorch
provozoval Dětskou farmu osm
let a konec této pedagogické
inovace přišel ze strany
Ředitelství pro stavbu vodních
cest, které slíbilo území Dětské
farmy pronajmout Ústavu pro
tělocvik a sport při Univerzitě
Karlově a nařídilo vyklizení
pozemku do 31. prosince 1934.
PAVLA TOMŠÍKOVÁ