OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červen 2019 

Opálkova

Adolf Opálka (1915–1942), nadporučík čs. armády, velitel parašutistické skupiny Out Distance, podílel

se na provedení atentátu na Reinharda Heydricha. Padl s dalšími

parašutisty 18. 6. 1942 obklíčen

nacisty v kryptě kostela sv. Cyrila

a Metoděje v Resslově ulici. Jako

pomstu za jeho podíl na atentátu

byla rodina Opálkova vyvražděna

(nebo zahynula v nacistických

koncentračních táborech a věznicích) skoro celá. Tyto brutální nacistické represálie se týkaly i rodin

bratranců, sestřenic, švagrů, švagrových a dalšího širšího příbuzenstva. Po osvobození republiky byl

Adolf Opálka in memoriam povýšen do hodnosti štábního kapitána

pěchoty, v roce 1990 do hodnosti

majora a od 30. 6. 2002 povýšen

do hodnosti plukovníka.

Petr Bezruč, vlastním jménem

Vladimír Vašek (1867–1958), český

básník, hlavním tématem jeho děl

byl politický a sociální útlak českého etnika v tzv. rakouském Slezsku.

Syn gymnaziálního profesora, složil

maturitu v Brně a začal studovat

klasickou filologii na pražské univerzitě. Po třech letech se však

vrátil do Brna a stal se úředníkem

na poště. Tady pracoval až do penze – s výjimkou dvou let, kdy působil na poštovním úřadě v Místku,

což zcela zásadně ovlivnilo jeho

tvorbu. Poznal tu totiž zblízka národnostní i sociální útlak slezského

lidu, tady se zrodily jeho Slezské

písně. Básně této sbírky začaly

vycházet v letech 1899 a 1900

v Herbenově časopisu Čas jako

díla neznámého autora a vzbudily

obrovskou pozornost. Jejich počet

pak básník dále rozmnožoval, definitivní podobu dostala sbírka roku

1928. Po jejím dokončení se však

básník už navždy odmlčel, některé

příležitostné verše či povídky zůstaly zcela na okraji jeho tvorby.

25

Pohnertova  Vladimír Pohnert-Šikot (1912–1942), v letech 1938–41 sekretář Komsomolu v Brně, za nacistické okupace člen I. ilegálního ÚV KSČ,

zatčen 1941, popraven v Berlíně.

Střelničná  Na sever od ulice

byla kolem roku 1890 vybudována vojenská střelnice, která

během německé okupace sloužila nacistům jako popraviště. Ulice pojmenována po svém vzniku

v roce 1938.

u skupiny budov vystavěných

zde ve 30. letech 20. století pro

tehdejší měšťanské školy.

Předbořská  Pojmenována

původně podle obce Předboj

u Kojetic v roce 1930, kdy ovšem existovala jen na zastavovacím plánu, stejně jako její

protilehlá ulice Čenkovská. Její

jméno později zkomoleno na

Předbořská. Ulice je umístěna na místě, kde měla původně stát již zmíněná Čenkovská

ulice, která se nakonec nerealizovala.

Šimůnkova  František Šimůnek (1897–1944) za nacistické

okupace ukrýval osoby hledané gestapem, organizoval podporu pro perzekuované rodiny

a kolportoval ilegální tisk, zatčen a popraven na Pankráci.

U pískovny  Název dle polohy

ulice je přírodního původu podle tzv. cenomanských pískovců,

jejichž rozpadem vzniká písčitá půda.

Přemyšlenská  Přemyšlení,

ves severně od hranic Prahy.

Ulice pojmenovaná v roce 1925

vznikla v rámci Nových Ďáblic.

Rajmonova  František Rajmon

(1893–1943), odbojový pracovník, četnický strážmistr, za německé okupace obžalován z velezrady a popraven na střelnici

v Kobylisích.

Petra Bezruče

www.praha8.cz

Rolnická  Ulice pojmenována po svém vzniku v roce 1925

podle své polohy za dnes již bývalými rolnickými usedlostmi

ve starých Kobylisích.

Roudnická  Roudnice, město v severních Čechách na Litoměřicku, původně s hradem

pražských biskupů. Název od

vzniku ulice v roce 1975.

Sebuzínská  Sebuzín, obec

v severních Čechách blízko Ústí

nad Labem. Ulice pojmenována

roku 1972.

Sedlecká  Sedlec (z obecně slovanského sedlo-dvorec, bydliště, přípona -ec značí malý

dvorec), první historické zprávy o této vsi připojené k Praze

roku 1922 pocházejí z počátku

14. století. Dnes katastr v rámci

městské části Praha-Suchdol.

Šiškova  František Šiška (1907–

1942), odbojový pracovník, v letech 1943–45 ve vedení KSČ

pražského kraje, rovněž člen IV.

ilegálního ÚV KSČ, zatčen a popraven v Terezíně začátkem

května 1945.

Štíbrova  František Štíbr

(1907–1942), za nacistické okupace člen ilegálního ÚV KSČ, organizoval distribuci ilegálního

tisku po celém protektorátu, zatčen a popraven.

Tanvaldská  Tanvald, město

na severu Čech v Jizerských horách u Jablonce nad Nisou. Ulice pojmenována při svém vzniku roku 1972.

Taussigova  František Taussig

(1909–1941), novinář, politický

pracovník, člen KSČ, za okupace člen I. ilegálního ÚV KSČ, za

heydrichiády zatčen a popraven

na střelnici v Kobylisích.

Trousilova  Antonín Trousil

(1881–1962), původně typograf,

pak ředitel tiskárny Rudého práva, funkcionář KSČ a proletářské tělovýchovy. Za nacistické

okupace ilegálně pracoval v prostoru Bohnic, Kobylis a Troje,

v letech 1944–45 vězněn v Terezíně, 1948–53 předseda ONV

Prahy 8.

Třebenická  Třebenice, ves na

Litoměřicku. Ulice pojmenována

při svém vzniku v roce 1972.

U nádrže  Ulice byla pojmenována v roce 1925 podle své polohy u tehdejší vodní nádrže.

U školské zahrady  Podle polohy u zahrady školních budov,

pojmenována až roku 1947.

U třešňovky  Název zaveden

v roce 1925 podle polohy u bývalého sadu Třešňovka.

Učitelská  Pojmenování zvoleno podle toho, že stavebníkem

místních domů bylo družstvo

učitelů. Pojmenována byla před

rokem 1975.

Uzavřená  Ulice vznikla před

rokem 1938. V době svého pojmenování v roce 1947 byla uzavřena domem čp. 187.

V brance  Podle staršího pomístního jména, ulice pojmenována roku 1925.

Veleňská  Veleň, ves severně

od Prahy. Název byl zaveden

po vzniku ulice roku 1930.

Veltěžská  Veltěž, ves severně

od Prahy. Ulice byla pojmenována roku 1926.

Větrušická  Větrušice, ves severně od Prahy. Ulice byla přejmenována na současný název

roku 1955.

Vodochodská  Vodochody, ves

severně od Prahy. Ulice byla pojmenována roku 1957.

Vršní  Název podle polohy na

vrších, na kterých se rozkládají Kobylisy. Název byl zaveden

roku 1947.

Za střelnicí  Podle polohy za

bývalou vojenskou střelnicí, pojmenována roku 1938.

Slancova  Karel Slanec (1903–

1942), člen odbojové skupiny

železničářů, kteří prováděli sabotáže na dráze. Zatčen a popraven nacisty v Praze.

Třeboradická  Třeboradice,

v době pojmenování okolo roku

1930 samostatná obec severně od hranic Prahy, nyní součást

městské části Praha-Čakovice.

Služská  Sluhy, ves severně

od Prahy u Brandýsa nad Labem. Název od vzniku ulice

v roce 1935.

U dětského domova  Ulice

vznikla po roce 1938 při výstavbě salesiánského chlapeckého domova. Pojmenována byla

v roce 1947 U Chlapeckého domova, od roku 1961 však platí

současný název.

Žernosecká  Velké Žernoseky,

ves severně od Prahy na Litoměřicku. Ulice jako tehdy nová

pojmenována roku 1972.

U měšťanských škol  Podle polohy ulice, která vznikla a byla

pojmenována okolo roku 1938

Dvoustranu připravila

Pavla Tomšíková

Střekovská  Střekov, ves v těsném sousedství Ústí nad Labem pod zříceninou stejnojmenného gotického hradu.

Ulice pojmenována po svém

vzniku v roce 1972.

Zdibská  Zdiby, ves při severní

hranici Prahy. Ulice pojmenována roku 1925.

Zlonínská  Zlonín, ves severně

od Prahy. Ulice jako tehdy nová

pojmenována roku 1930.