OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červen 2019
Opálkova
Adolf Opálka (1915–1942), nadporučík čs. armády, velitel parašutistické skupiny Out Distance, podílel
se na provedení atentátu na Reinharda Heydricha. Padl s dalšími
parašutisty 18. 6. 1942 obklíčen
nacisty v kryptě kostela sv. Cyrila
a Metoděje v Resslově ulici. Jako
pomstu za jeho podíl na atentátu
byla rodina Opálkova vyvražděna
(nebo zahynula v nacistických
koncentračních táborech a věznicích) skoro celá. Tyto brutální nacistické represálie se týkaly i rodin
bratranců, sestřenic, švagrů, švagrových a dalšího širšího příbuzenstva. Po osvobození republiky byl
Adolf Opálka in memoriam povýšen do hodnosti štábního kapitána
pěchoty, v roce 1990 do hodnosti
majora a od 30. 6. 2002 povýšen
do hodnosti plukovníka.
Petr Bezruč, vlastním jménem
Vladimír Vašek (1867–1958), český
básník, hlavním tématem jeho děl
byl politický a sociální útlak českého etnika v tzv. rakouském Slezsku.
Syn gymnaziálního profesora, složil
maturitu v Brně a začal studovat
klasickou filologii na pražské univerzitě. Po třech letech se však
vrátil do Brna a stal se úředníkem
na poště. Tady pracoval až do penze – s výjimkou dvou let, kdy působil na poštovním úřadě v Místku,
což zcela zásadně ovlivnilo jeho
tvorbu. Poznal tu totiž zblízka národnostní i sociální útlak slezského
lidu, tady se zrodily jeho Slezské
písně. Básně této sbírky začaly
vycházet v letech 1899 a 1900
v Herbenově časopisu Čas jako
díla neznámého autora a vzbudily
obrovskou pozornost. Jejich počet
pak básník dále rozmnožoval, definitivní podobu dostala sbírka roku
1928. Po jejím dokončení se však
básník už navždy odmlčel, některé
příležitostné verše či povídky zůstaly zcela na okraji jeho tvorby.
25
Pohnertova Vladimír Pohnert-Šikot (1912–1942), v letech 1938–41 sekretář Komsomolu v Brně, za nacistické okupace člen I. ilegálního ÚV KSČ,
zatčen 1941, popraven v Berlíně.
Střelničná Na sever od ulice
byla kolem roku 1890 vybudována vojenská střelnice, která
během německé okupace sloužila nacistům jako popraviště. Ulice pojmenována po svém vzniku
v roce 1938.
u skupiny budov vystavěných
zde ve 30. letech 20. století pro
tehdejší měšťanské školy.
Předbořská Pojmenována
původně podle obce Předboj
u Kojetic v roce 1930, kdy ovšem existovala jen na zastavovacím plánu, stejně jako její
protilehlá ulice Čenkovská. Její
jméno později zkomoleno na
Předbořská. Ulice je umístěna na místě, kde měla původně stát již zmíněná Čenkovská
ulice, která se nakonec nerealizovala.
Šimůnkova František Šimůnek (1897–1944) za nacistické
okupace ukrýval osoby hledané gestapem, organizoval podporu pro perzekuované rodiny
a kolportoval ilegální tisk, zatčen a popraven na Pankráci.
U pískovny Název dle polohy
ulice je přírodního původu podle tzv. cenomanských pískovců,
jejichž rozpadem vzniká písčitá půda.
Přemyšlenská Přemyšlení,
ves severně od hranic Prahy.
Ulice pojmenovaná v roce 1925
vznikla v rámci Nových Ďáblic.
Rajmonova František Rajmon
(1893–1943), odbojový pracovník, četnický strážmistr, za německé okupace obžalován z velezrady a popraven na střelnici
v Kobylisích.
Petra Bezruče
www.praha8.cz
Rolnická Ulice pojmenována po svém vzniku v roce 1925
podle své polohy za dnes již bývalými rolnickými usedlostmi
ve starých Kobylisích.
Roudnická Roudnice, město v severních Čechách na Litoměřicku, původně s hradem
pražských biskupů. Název od
vzniku ulice v roce 1975.
Sebuzínská Sebuzín, obec
v severních Čechách blízko Ústí
nad Labem. Ulice pojmenována
roku 1972.
Sedlecká Sedlec (z obecně slovanského sedlo-dvorec, bydliště, přípona -ec značí malý
dvorec), první historické zprávy o této vsi připojené k Praze
roku 1922 pocházejí z počátku
14. století. Dnes katastr v rámci
městské části Praha-Suchdol.
Šiškova František Šiška (1907–
1942), odbojový pracovník, v letech 1943–45 ve vedení KSČ
pražského kraje, rovněž člen IV.
ilegálního ÚV KSČ, zatčen a popraven v Terezíně začátkem
května 1945.
Štíbrova František Štíbr
(1907–1942), za nacistické okupace člen ilegálního ÚV KSČ, organizoval distribuci ilegálního
tisku po celém protektorátu, zatčen a popraven.
Tanvaldská Tanvald, město
na severu Čech v Jizerských horách u Jablonce nad Nisou. Ulice pojmenována při svém vzniku roku 1972.
Taussigova František Taussig
(1909–1941), novinář, politický
pracovník, člen KSČ, za okupace člen I. ilegálního ÚV KSČ, za
heydrichiády zatčen a popraven
na střelnici v Kobylisích.
Trousilova Antonín Trousil
(1881–1962), původně typograf,
pak ředitel tiskárny Rudého práva, funkcionář KSČ a proletářské tělovýchovy. Za nacistické
okupace ilegálně pracoval v prostoru Bohnic, Kobylis a Troje,
v letech 1944–45 vězněn v Terezíně, 1948–53 předseda ONV
Prahy 8.
Třebenická Třebenice, ves na
Litoměřicku. Ulice pojmenována
při svém vzniku v roce 1972.
U nádrže Ulice byla pojmenována v roce 1925 podle své polohy u tehdejší vodní nádrže.
U školské zahrady Podle polohy u zahrady školních budov,
pojmenována až roku 1947.
U třešňovky Název zaveden
v roce 1925 podle polohy u bývalého sadu Třešňovka.
Učitelská Pojmenování zvoleno podle toho, že stavebníkem
místních domů bylo družstvo
učitelů. Pojmenována byla před
rokem 1975.
Uzavřená Ulice vznikla před
rokem 1938. V době svého pojmenování v roce 1947 byla uzavřena domem čp. 187.
V brance Podle staršího pomístního jména, ulice pojmenována roku 1925.
Veleňská Veleň, ves severně
od Prahy. Název byl zaveden
po vzniku ulice roku 1930.
Veltěžská Veltěž, ves severně
od Prahy. Ulice byla pojmenována roku 1926.
Větrušická Větrušice, ves severně od Prahy. Ulice byla přejmenována na současný název
roku 1955.
Vodochodská Vodochody, ves
severně od Prahy. Ulice byla pojmenována roku 1957.
Vršní Název podle polohy na
vrších, na kterých se rozkládají Kobylisy. Název byl zaveden
roku 1947.
Za střelnicí Podle polohy za
bývalou vojenskou střelnicí, pojmenována roku 1938.
Slancova Karel Slanec (1903–
1942), člen odbojové skupiny
železničářů, kteří prováděli sabotáže na dráze. Zatčen a popraven nacisty v Praze.
Třeboradická Třeboradice,
v době pojmenování okolo roku
1930 samostatná obec severně od hranic Prahy, nyní součást
městské části Praha-Čakovice.
Služská Sluhy, ves severně
od Prahy u Brandýsa nad Labem. Název od vzniku ulice
v roce 1935.
U dětského domova Ulice
vznikla po roce 1938 při výstavbě salesiánského chlapeckého domova. Pojmenována byla
v roce 1947 U Chlapeckého domova, od roku 1961 však platí
současný název.
Žernosecká Velké Žernoseky,
ves severně od Prahy na Litoměřicku. Ulice jako tehdy nová
pojmenována roku 1972.
U měšťanských škol Podle polohy ulice, která vznikla a byla
pojmenována okolo roku 1938
Dvoustranu připravila
Pavla Tomšíková
Střekovská Střekov, ves v těsném sousedství Ústí nad Labem pod zříceninou stejnojmenného gotického hradu.
Ulice pojmenována po svém
vzniku v roce 1972.
Zdibská Zdiby, ves při severní
hranici Prahy. Ulice pojmenována roku 1925.
Zlonínská Zlonín, ves severně
od Prahy. Ulice jako tehdy nová
pojmenována roku 1930.