24

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červen 2019 

www.praha8.cz

Ulice naší městské části

Buďte hrdi na místo, kde žijete

názvosloví ulic

Mirovická  Mirovice, ves severovýchodně od Prahy. Ulice vznikla pod současným jménem roku 1931.

Modřínová  Pojmenována podle stromu, modřínu, z rodu jehličnatých dřevin z čeledi borovicovitých. Ulice jako ostatní

v tzv. Seidlově kolonii nese název podle stromu.

Na Hlinách  Název přírodního

původu. Pojmenováno dle staršího pomístního názvu souvisejícího nejspíše s provozem cihelny v Kobylisích.

Na Kopytářce  Ulice po svém

vzniku pojmenována v roce

1925 podle Kopytářky, bývalé

tamní vinice, která zde byla ještě na počátku 19. století.

Na Ládví  Název ulice dle směru k vrchu Ládví. Současný název nese od vzniku zástavby

Nových Ďáblic po roce 1920.

Na Pecích  Název ulice dle cihlářských pecí, které zde bývaly,

pojmenována byla roku 1925.

Na Pěšinách  Ulice převzala

tamní starší pomístní název, jejž

nese od své zástavby vzniklé

před rokem 1906.

Na Přesypu  Název vyjadřuje písčitý charakter povrchu tohoto území před vznikem zdejší

zástavby, který zde i v okolí dal

vzniknout dnes již zcela zmizelým či neprovozovaným pískovnám.

Na Rozvodí  Ulice přejala starší pomístní jméno, které vyjadřuje, že směřuje po vrcholové vrstevnici, jež je v orientaci

severovýchodní a jihozápadní

rozvodím.

Na Stírce  Ulice pojmenovaná podle bývalé vinice a později

hospodářské usedlosti Stírka či

Štírka, která stávala v místech

této ulice.

Nad Koupalištěm  Ulice pojmenovaná podle své polohy

vznikla roku 1961.

Nad Šutkou  Ulice pojmenována podle své polohy nad usedlostí Šutka po svém vzniku

v roce 1935. Šutka, bývalá vinice, později i hospodářská usedlost, která patrně náležela po

určitou dobu k majetku pražské rodiny erbovních měšťanů

Šudů ze Semanína.

Nad Záložnou  Ulice pojmenována roku 1935 podle své

polohy nad bývalou záložnou

v Kobylisích.

Náhorní  Pojmenována po

svém vzniku podle své polohy

na vyvýšenině v roce 1926.

Kobylisy, 2. díl

Neratovická  Neratovice, v době pojmenování ulice v roce

1938 ves, dnes město, známé

svou chemickou výrobou, severně od Prahy na Mělnicku.

Okrouhlická  Ulice nese název

dle místního dvouvrší Okrouhlík, též Okrouhlí, hora Okrouhlá

od svého vzniku okolo r. 1925.

Ořechová  Ulice jako ostatní

v tzv. Seidlově kolonii nese název podle stromu, ořechu (botanicky správně ořešák), který se

vyskytuje v několika druzích,

u nás nejčastěji pěstován ořech

královský (vlašský).

Pakoměřická  Pakoměřice, ves

blízko Prahy, severně od jejích

hranic. Ulice vznikla pod současným názvem v roce 1926.

Paláskova  Bohumil Palásek

(1909–1944), dělník v ČKD, člen

KSČ, za nacistické okupace se

podílel na ilegální činnosti na

nádraží Praha-Strašnice, popraven v Brandenburku.

Pod Hliništěm  Ulice pojmenována po vzniku v roce 1925

podle své polohy a přírodního

původu.

Pod Hvězdárnou  Ulice prochází pod vrškem, na kterém

byla postavena roku 1952 ďáblická hvězdárna.

Pod Kynclovkou  Kynclovka též Kinzlovka, bývalá zdejší usedlost. Ulice pojmenována

roku 1947.

Pod Náměstím  Název zaveden v roce 1925 pro ulici, která

měla být pod tehdy zde projektovaným, ale nikdy neuskutečněným náměstím.

Pod Písečnou  Ulice byla pojmenována v roce 1963 podle své polohy ke starší ulici Písečné.

Pod Sídlištěm  Ulice vznikla

v roce 1950 a šla po okraji tehdy zde nově vybudovaného sídliště, v roce 1955 byla podle této

své polohy pojmenována.

Pod Statky  Ulice zřejmě daleko staršího původu byla pojmenována v roce 1925 podle své

polohy pod zdejšími (dnes již

bývalými) selskými statky.

Restaurace Na Mělnické s dnes již neexistující zastávkou, část tzv.

Seidlovy kolonie, 1957–1960. Foto: archiv MČ P8

O vzniku jména Kobylisy existuje

několik výkladů a pověstí. Ve 12.

a 14. století museli sedláci chovat

pro pány koně, a tak vznikla řada

jmen, např. Kobylí, Kobylice

a tedy snad i Kobylisy. Podle

jiného názoru se ve zdejší krajině

hojně pěstovalo a v chatkách

– kobách – lisovalo víno. Podle

jedné pověsti zde stávala na

kopci šibenice a na nebožtíkovo

tělo se slétávali havrani – koby,

kteří se k mrtvému tělu „lísali“.

Zatímco název této čtvrtě

nabízí tři možné varianty výkladu, z nichž lingvisté se přiklánějí

k druhé variantě, u označení ulic

je původ jejich názvu zřejmý.

Řada z nich vychází z pomístních

jmen, tj. jmen objektů pevně

fixovaných v krajině, která vznikla v určité době z potřeby orientace v terénu. Pomístní jména

jsou pevně vázána na určitý

objekt, ať už geografický (Na

Rozvodí, Náhorní, Okrouhlická,

Vršní); ulice v Kobylisích jsou

pojmenovány také podle vsí

a měst na sever od Prahy; přírodní (U Třešňovky, Pod Hliništěm,

Pod Písečnou), historický či

název vážící se ke konkrétní

budově v dané oblasti (Nad

Záložnou, Pod Hvězdárnou,

Ke Koupališti apod.).

Historické hledisko v názvu

ulic odkazuje v případě Kobylis

na rolnický a statkářský život

původních obyvatel (K Ovčínu,

Pod Statky) a výčet ulic (Ke Stírce, Na Kopytářce, Nad Hercovkou, Nad Šutkou, Pod Kynclovkou) připomíná zdejší usedlosti.

V Kobylisích se v 19. století a na

počátku 20. století těžil a zpracovával písek a nacházely se zde

i čtyři cihelny. Připomínky této

činnosti se dnes dají najít v názvu ulic U Pískovny, Na Pecích,

Na Přesypu. Právě pomístní

jména, která přetrvávají po zániku objektů, jsou nesmírně cenná,

neboť v nich je uchováno svědectví o dřívějších hospodářských,

sociálních a kulturních

poměrech.

Ulice Střelničná či Za Střelnicí

odkazuje na Kobyliskou střelnici,

kterou zde vybudovala rakousko-uherská vojenská správa v letech 1889–1891. Tato vojenská

střelnice byla za II. světové války

využita jako popraviště českých

vlastenců, a proto názvy ulic

v Kobylisích uvádí jména lidí,

kteří se zapojili během války do

odbojové činnosti, při které

položili svůj život. Osm z nich

padlo přímo na Kobyliské střelnici. Pouze ulice pojmenovaná po

Petru Bezručovi tvoří v Kobylisích světlou výjimku, čímž zároveň potvrzuje pravidlo.

Zajímavé jsou názvy ulic v tzv.

Seidlově kolonii, které představují jeden z pražských ucelených

systémů pojmenování ulic podle

stromů. Seidlova kolonie se

nachází naproti Ďáblickému

hřbitovu. Jedná se o kolonii

rodinných a malých činžovních

domků, která připomíná rozvoj

„satelitů“ za hranicemi Velké

Prahy v období první republiky.

Název kolonie vznikl podle

tehdejšího majitele pozemku,

velkouzenáře z Prahy a majitele

cihelny u Bořanovic, jistého pana

Seidla, který území zakoupil

hned po první světové válce

s úmyslem rozprodat ho na

stavební parcely. Je zajímavé, že

jméno dávno zemřelého statkáře

dodnes figuruje v názvu kolonie.