OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červen 2019
www.praha8.cz
23
Historie
Příběh dynamitky Alfréda Nobela
Největší
dynamitová
továrna na světě
nnZa osobní účasti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela
byla v ulici V Zámcích čp. 42, 43, 45–52 koncem
19. století otevřena továrna s názvem Dynamit –
Fabrikenvorm Alfred Nobel & Company.
Tovární komplex na břehu
Čimického potoka zahrnoval
i byty pro dělníky a ostatní
personál. Pro stavbu továrny na
dynamit byla vybrána odlehlá
úzká rokle, vedoucí od Zámků
k Bohnicím, která je sevřená
sráznými skalními stěnami
s protékajícím potokem a blízkou říční dopravou. I přes tehdejší protest majitelů pozemků
bylo díky přímluvě rakousko-uherské vojenské správy rozhodnuto o stavbě za rekordní
tři měsíce. Bohužel už krátce po
zahájení výroby se zde odehrálo
několik tragédií. Původní provizorní objekty byly úplně zničeny
a na místě zde vznikla nová
pevnější továrna s mohutnými
ochrannými valy.
Hnojiva se proslavila
po celém světě
Továrna měla hned od počátku
velkou potíž s kyselinami, jež
odpadají při výrobě dynamitu
a které bylo nutné bezpečně
neutralizovat. Proto byl záhy
vedle továrny na dynamit vybudován závod na umělá hnojiva
s produktem, který se stal hitem
po celém světě pod krkolomnou
obchodní značkou Nitrilsuperfosfat a majitel společnosti musel
velmi rychle díky ohromnému
zájmu o tento produkt postavit
další odnož v Lovosicích. V roce
1873 už bohužel Bohnice ve
výrobě dynamitu první příčku
v Evropě neudrželi a prvenství
převzala Bratislava.
Za socialismu
dynamitka často
měnila název
Po vzniku samostatného Československa se výrobní program
zaměřil na průmyslové trhaviny
chloratit a astralit. Výroba se
ovšem nevyplácela a provoz
továrny byl brzy zcela zastaven.
V roce 1923 koupil areál zbrojař
František Janeček a pod vedením ředitele Ing. Jaroslava
Velinského v něm vyráběl ruční
granáty s bezpečnostní zápalkou – vynález, který si sám
Dobový pohled na slavnou dynamitku Alfreda Nobela. Foto: Antonín Alexander
nechal patentovat. Po roce 1939
převzala továrnu německá
firma M. Berker a společně
s firmou Waffenwerke-Brun
(Brněnská zbrojovka) zde vyráběla střelný prach.
Po znárodnění 7. března 1946
byl areál začleněn do národního
podniku Zbrojovka Brno a roku
1950 pod národní podnik Konstrukta Praha, která zde vybudovala střelnici. Po ní dynamitku převzal podnik Jiskra, který
zde obnovil výrobu pyrotechniky. Od roku 1961 areál patřil
národnímu podniku Řempo.
Vstup do dynamitky
je riskantní
Po revoluci v roce 1989 byla
bývalá továrna vrácena v restituci původnímu majiteli Dynamitky. Následně celý objekt
koupila italská společnost
Dinasta. V roce 2002 koupila
továrnu italská firma Heraklion.
Územní plán zde předepisoval
rekreační využití. V roce 2010
údajně vlastník žádal o změnu
územního plánu na jiný způsob
rekreačního využití, více zaměřený na sport a možnosti ubytování. Chtěl odkrýt zatrubněné
ústí Čimického potoka a ponechat některé cenné tovární
stavby. Výtopnu s komínem
zamýšlel upravit na udírnu
na ryby a klub s prostorem
pro grilování a sezení u ohně.
V areálu se dochovaly tři
opuštěné stavby a 23 metrů
vysoký zděný komín s oktogonálním podstavcem a ozdobnou
hlavou. Vstup do areálu je v současnosti bohužel kvůli chátrajícímu stavu velmi riskantní. (jv)
placená inzerce