OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červen 2019 

www.praha8.cz

23

Historie

Příběh dynamitky Alfréda Nobela

Největší

dynamitová

továrna na světě

nnZa osobní účasti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela

byla v ulici V Zámcích čp. 42, 43, 45–52 koncem

19. století otevřena továrna s názvem Dynamit –

Fabrikenvorm Alfred Nobel & Company.

Tovární komplex na břehu

Čimického potoka zahrnoval

i byty pro dělníky a ostatní

personál. Pro stavbu továrny na

dynamit byla vybrána odlehlá

úzká rokle, vedoucí od Zámků

k Bohnicím, která je sevřená

sráznými skalními stěnami

s protékajícím potokem a blízkou říční dopravou. I přes tehdejší protest majitelů pozemků

bylo díky přímluvě rakousko-uherské vojenské správy rozhodnuto o stavbě za rekordní

tři měsíce. Bohužel už krátce po

zahájení výroby se zde odehrálo

několik tragédií. Původní provizorní objekty byly úplně zničeny

a na místě zde vznikla nová

pevnější továrna s mohutnými

ochrannými valy. 

Hnojiva se proslavila

po celém světě

Továrna měla hned od počátku

velkou potíž s kyselinami, jež

odpadají při výrobě dynamitu

a které bylo nutné bezpečně

neutralizovat. Proto byl záhy

vedle továrny na dynamit vybudován závod na umělá hnojiva

s produktem, který se stal hitem

po celém světě pod krkolomnou

obchodní značkou Nitrilsuperfosfat a majitel společnosti musel

velmi rychle díky ohromnému

zájmu o tento produkt postavit

další odnož v Lovosicích. V roce

1873 už bohužel Bohnice ve

výrobě dynamitu první příčku

v Evropě neudrželi a prvenství

převzala Bratislava.

Za socialismu

dynamitka často

měnila název

Po vzniku samostatného Československa se výrobní program

zaměřil na průmyslové trhaviny

chloratit a astralit. Výroba se

ovšem nevyplácela a provoz

továrny byl brzy zcela zastaven.

V roce 1923 koupil areál zbrojař

František Janeček a pod vedením ředitele Ing. Jaroslava

Velinského v něm vyráběl ruční

granáty s bezpečnostní zápalkou – vynález, který si sám

Dobový pohled na slavnou dynamitku Alfreda Nobela. Foto: Antonín Alexander

nechal patentovat. Po roce 1939

převzala továrnu německá

firma M. Berker a společně

s firmou Waffenwerke-Brun

(Brněnská zbrojovka) zde vyráběla střelný prach.

Po znárodnění 7. března 1946

byl areál začleněn do národního

podniku Zbrojovka Brno a roku

1950 pod národní podnik Konstrukta Praha, která zde vybudovala střelnici. Po ní dynamitku převzal podnik Jiskra, který

zde obnovil výrobu pyrotechniky. Od roku 1961 areál patřil

národnímu podniku Řempo.

Vstup do dynamitky

je riskantní

Po revoluci v roce 1989 byla

bývalá továrna vrácena v restituci původnímu majiteli Dynamitky. Následně celý objekt

koupila italská společnost

Dinasta. V roce 2002 koupila

továrnu italská firma Heraklion.

Územní plán zde předepisoval

rekreační využití. V roce 2010

údajně vlastník žádal o změnu

územního plánu na jiný způsob

rekreačního využití, více zaměřený na sport a možnosti ubytování. Chtěl odkrýt zatrubněné

ústí Čimického potoka a ponechat některé cenné tovární

stavby. Výtopnu s komínem

zamýšlel upravit na udírnu

na ryby a klub s prostorem

pro grilování a sezení u ohně.

V areálu se dochovaly tři

opuštěné stavby a 23 metrů

vysoký zděný komín s oktogonálním podstavcem a ozdobnou

hlavou. Vstup do areálu je v současnosti bohužel kvůli chátrajícímu stavu velmi riskantní. (jv)

placená inzerce