OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červen 2018 

www.praha8.cz

35

Historie

Barokní klenot INVALIDOVNA

Místo zmaru oživení

nnInvalidovna. Měl to být velkolepý domov pro tisíce

válečných invalidů. Karlínský barokní klenot, který

byl projektován podle vzoru pařížské Invalidovny,

tuto ambici ale nikdy nenaplnil.

Nezapomínalo se na vodovod,

pekárnu, pivovar, jatky, obchody,

ale také vězení. Tajemstvím není,

že nechyběla zelinářská zahrada

ani „zahrada mrtvých“ – hřbitov

pod horou Vítkov.

Základní stavební kámen

položil 15. 8. 1732 císař Karel VI.

Vzhledem k nedostatku financí

se podařilo ve skutek proměnit

jen devítinu stavebních plánů.

Například místo kostela zde

byla kaple.

Nájemníci se měnili

Karlínská Invalidovna v roce 1845. Zdroj: Wikipedie

„V tomto pomíjejícím životě není

nic jistého než smrt, leč hodina

její je nejistá…“ Těmito slovy

začíná závěť, kterou 3. srpna

1658 sepsal hrabě Petr Strozzi,

jehož rod pocházel z Itálie.

Ve službách rakouského císaře

měl vlastní pěší pluk. Když za

statečnost v boji proti turecké

přesile děkoval vojákům, trefila

ho zbloudilá střela. Stalo se tak

6. 6. 1664; Strozzimu bylo 48 let.

V poslední vůli vyslovil přání,

„aby zestárlí chudí důstojníci

a vojáci, kteří ve službách

válečných se stali invalidy,

nebyli nuceni po věrných

a dlouholetých službách žebrati,

nebo dokonce upadnouti

v záhubu.“

Vojevůdce stál u zrodu

Vojenské invalidní nadace Petra

hraběte Strozziho. Podle závěti

pro případ svojí bezdětnosti

majetek odkázal pražskému

arcibiskupovi a jeho nástupcům. Podmínkou bylo, aby se

zisk využíval „pro zaopatřování

válečných invalidů jídlem,

nápoji, ošacením a jinými

potřebami“. Závěť nabyla

platnosti v roce 1714, kdy

zemřela manželka Marie

Kateřina.

Angažoval se panovník

Císař Karel VI. 27. května 1728

pověřil pražského arcibiskupa,

aby zřídil velkou ústřední

invalidovnu a pozemky pro ni

zakoupil z peněz Strozziho

nadace. Stavební plány vypracoval Kilián Ignác Dientzenhoffer.

Měl vzniknout domov pro

4000 (!) invalidů. Sociální ústav

vybavený nemocnicí, společenskými místnostmi, jídelnami, ba

i krčmou. Vzhledem k tomu, že

s invalidy mohly bydlet i rodiny,

byla v plánu i dvoutřídní škola.

stalo se (nejen) v praze 8...

1. 6. 1953  V ČSR byla nečekaně provedena měnová reforma.

Souběžně byl odstraněn lístkový systém a zavedeny nové

maloobchodní ceny.

2. 6. 1948  Prezident Beneš

podepsal abdikační listinu.

Národní shromáždění

14. 6. 1948 jeho nástupcem

zvolilo K. Gottwalda.

5. 6. 1932  Byl obnoven provoz

lanové dráhy na Petříně.

15. 6. 1968  Provoz zahájilo

nové mezinárodní letiště

v Praze – Ruzyni.

15. 6. 1985  Na Petříně byl

obnoven provoz lanové dráhy

přerušený 7. 6. 1965 po sesuvu

zeminy.

16. 6. 1927  Schválen oficiální

znak hl. města Prahy.

16. 6. 1942  Obyvatelé Lidic

byli popraveni na Kobyliské

střelnici.

19. a 26. 6. 1921  Na Maninách

se konala I. spartakiáda Federace dělnických tělocvičných jednot. Stadion vybudovali dělníci

svépomocí za týden (!).

Premiérovými nájemníky se

stalo 200 „vojenských churavců“,

kteří byli vojensky organizováni.

Situace se postupně civilizovala:

Např. v roce 1854 zde našlo

domov 1404 osob, z toho už

138 žen a 134 dětí. Volné

prostranství před Invalidovnou

se využívalo ke slavnostem

a dostihům. Část sloužila jako

cvičiště s vojenskou střelnicí.

Oproti očekávání počet

obyvatel výrazně nezvýšila ani

1. světová válka: Po jejím

ukončení tady sídlila Družina

československých válečných

poškozenců. V roce 1919 se

uvolnily prostory pro exponáty

Vojenského muzea. O léto

později přestavba umožnila

zavedení elektřiny. Tu využívali

také němečtí okupanti.

Při povstání 5. května 1945

v oknech zřídili střílny a kulomety. V úterý 8. května

se naštěstí vzdali.

Velení nad Invalidovnou

převzalo ministerstvo národní

obrany. Do roku 2014 tady sídlil

Vojenský ústřední archiv.

19. 6. 1945  Vydání dekretů

prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců a jejich pomahačů, o mimořádných

lidových soudech.

19. 6. 1946  Prezidentem ČSR

byl opět zvolen E. Beneš.

19.–27. 6. 1948  V Praze se

uskutečnil XI. všesokolský slet.

21. 6. 1931  Nemocnice

Na Bulovce se dočkala

slavnostního otevření.

21. 6. 1939  Nacistické tzv.

norimberské zákony začaly

platit v Protektorátu Čechy

a Morava. (Židé ve věku od 6 let

Invalidovna se do podzimu roku

2002 stala depozitářem

Národního technického muzea.

Přes 20 000 unikátních archiválií poškodila divoká povodeň

v roce 2002.

Blýská se na lepší časy

Širší veřejnost se do těchto

prostor dostala v září roku 2009

při Dnech evropského kulturního dědictví. O sedm let později

se Úřad pro zastupování státu

ve věcech majetkových rozhodl

chátrající čtyřkřídlý dvoupatrový komplex privatizovat.

Vyvolávací cena činila 637,7 milionu korun. Proti dražbě se

důrazně postavila radnice

Prahy 8. Podle dnešního vedení

MČ Praha 8 by prostory

Invalidovny měly sloužit mj.

pro výstavy, galerie, vzdělávání,

pro drobné obchody, služby…

Takovou naději výrazně

posílil premiér Andrej Babiš,

jenž Invalidovnu letošního

12. března navštívil. Na rekonstrukci přislíbil až miliardu

korun. Upřesnil: „Jsem přesvědčen, že Invalidovna za pět, šest

let bude skvělou památkou,

přitahující turisty a naše lidi.

Bude tady život…“

Po Invalidovně bylo pojmenováno experimentální sídliště

budované v létech 1960–1965.

Od roku 1986 se tak jmenuje

budovaná stanice na trase

metra B. Stejnojmenná tramvajová zastávka slouží už od roku

1896! Od února 1918 Invalidovna náleží do seznamu národních

kulturních památek.

Hrabě Petr Strozzi, jehož

bustu vytvořil v Kaizlových

sadech z bílého tyrolského

mramoru sochař Mořic Černil

v roce 1898, by mohl mít radost!

Milan Koukal

museli mít na oděvu žlutou

hvězdu.)

21. 6. 1991  Skončil odsun

sovětských vojsk z území

Československa.

23.6.–5.7. 1955  I. celostátní

spartakiády se na Strahovském

stadionu zúčastnilo přes

500 tisíc cvičenců.

24. 6. 1922  Lanová dráha na

Letnou byla zrušena a roku

1926 nahrazena pohyblivým

chodníkem.

26. 6. 2004  Do provozu byla

uvedena trať metra mezi

stanicemi Kobylisy a Ládví.