OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červen 2018
www.praha8.cz
35
Historie
Barokní klenot INVALIDOVNA
Místo zmaru oživení
nnInvalidovna. Měl to být velkolepý domov pro tisíce
válečných invalidů. Karlínský barokní klenot, který
byl projektován podle vzoru pařížské Invalidovny,
tuto ambici ale nikdy nenaplnil.
Nezapomínalo se na vodovod,
pekárnu, pivovar, jatky, obchody,
ale také vězení. Tajemstvím není,
že nechyběla zelinářská zahrada
ani „zahrada mrtvých“ – hřbitov
pod horou Vítkov.
Základní stavební kámen
položil 15. 8. 1732 císař Karel VI.
Vzhledem k nedostatku financí
se podařilo ve skutek proměnit
jen devítinu stavebních plánů.
Například místo kostela zde
byla kaple.
Nájemníci se měnili
Karlínská Invalidovna v roce 1845. Zdroj: Wikipedie
„V tomto pomíjejícím životě není
nic jistého než smrt, leč hodina
její je nejistá…“ Těmito slovy
začíná závěť, kterou 3. srpna
1658 sepsal hrabě Petr Strozzi,
jehož rod pocházel z Itálie.
Ve službách rakouského císaře
měl vlastní pěší pluk. Když za
statečnost v boji proti turecké
přesile děkoval vojákům, trefila
ho zbloudilá střela. Stalo se tak
6. 6. 1664; Strozzimu bylo 48 let.
V poslední vůli vyslovil přání,
„aby zestárlí chudí důstojníci
a vojáci, kteří ve službách
válečných se stali invalidy,
nebyli nuceni po věrných
a dlouholetých službách žebrati,
nebo dokonce upadnouti
v záhubu.“
Vojevůdce stál u zrodu
Vojenské invalidní nadace Petra
hraběte Strozziho. Podle závěti
pro případ svojí bezdětnosti
majetek odkázal pražskému
arcibiskupovi a jeho nástupcům. Podmínkou bylo, aby se
zisk využíval „pro zaopatřování
válečných invalidů jídlem,
nápoji, ošacením a jinými
potřebami“. Závěť nabyla
platnosti v roce 1714, kdy
zemřela manželka Marie
Kateřina.
Angažoval se panovník
Císař Karel VI. 27. května 1728
pověřil pražského arcibiskupa,
aby zřídil velkou ústřední
invalidovnu a pozemky pro ni
zakoupil z peněz Strozziho
nadace. Stavební plány vypracoval Kilián Ignác Dientzenhoffer.
Měl vzniknout domov pro
4000 (!) invalidů. Sociální ústav
vybavený nemocnicí, společenskými místnostmi, jídelnami, ba
i krčmou. Vzhledem k tomu, že
s invalidy mohly bydlet i rodiny,
byla v plánu i dvoutřídní škola.
stalo se (nejen) v praze 8...
1. 6. 1953 V ČSR byla nečekaně provedena měnová reforma.
Souběžně byl odstraněn lístkový systém a zavedeny nové
maloobchodní ceny.
2. 6. 1948 Prezident Beneš
podepsal abdikační listinu.
Národní shromáždění
14. 6. 1948 jeho nástupcem
zvolilo K. Gottwalda.
5. 6. 1932 Byl obnoven provoz
lanové dráhy na Petříně.
15. 6. 1968 Provoz zahájilo
nové mezinárodní letiště
v Praze – Ruzyni.
15. 6. 1985 Na Petříně byl
obnoven provoz lanové dráhy
přerušený 7. 6. 1965 po sesuvu
zeminy.
16. 6. 1927 Schválen oficiální
znak hl. města Prahy.
16. 6. 1942 Obyvatelé Lidic
byli popraveni na Kobyliské
střelnici.
19. a 26. 6. 1921 Na Maninách
se konala I. spartakiáda Federace dělnických tělocvičných jednot. Stadion vybudovali dělníci
svépomocí za týden (!).
Premiérovými nájemníky se
stalo 200 „vojenských churavců“,
kteří byli vojensky organizováni.
Situace se postupně civilizovala:
Např. v roce 1854 zde našlo
domov 1404 osob, z toho už
138 žen a 134 dětí. Volné
prostranství před Invalidovnou
se využívalo ke slavnostem
a dostihům. Část sloužila jako
cvičiště s vojenskou střelnicí.
Oproti očekávání počet
obyvatel výrazně nezvýšila ani
1. světová válka: Po jejím
ukončení tady sídlila Družina
československých válečných
poškozenců. V roce 1919 se
uvolnily prostory pro exponáty
Vojenského muzea. O léto
později přestavba umožnila
zavedení elektřiny. Tu využívali
také němečtí okupanti.
Při povstání 5. května 1945
v oknech zřídili střílny a kulomety. V úterý 8. května
se naštěstí vzdali.
Velení nad Invalidovnou
převzalo ministerstvo národní
obrany. Do roku 2014 tady sídlil
Vojenský ústřední archiv.
19. 6. 1945 Vydání dekretů
prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců a jejich pomahačů, o mimořádných
lidových soudech.
19. 6. 1946 Prezidentem ČSR
byl opět zvolen E. Beneš.
19.–27. 6. 1948 V Praze se
uskutečnil XI. všesokolský slet.
21. 6. 1931 Nemocnice
Na Bulovce se dočkala
slavnostního otevření.
21. 6. 1939 Nacistické tzv.
norimberské zákony začaly
platit v Protektorátu Čechy
a Morava. (Židé ve věku od 6 let
Invalidovna se do podzimu roku
2002 stala depozitářem
Národního technického muzea.
Přes 20 000 unikátních archiválií poškodila divoká povodeň
v roce 2002.
Blýská se na lepší časy
Širší veřejnost se do těchto
prostor dostala v září roku 2009
při Dnech evropského kulturního dědictví. O sedm let později
se Úřad pro zastupování státu
ve věcech majetkových rozhodl
chátrající čtyřkřídlý dvoupatrový komplex privatizovat.
Vyvolávací cena činila 637,7 milionu korun. Proti dražbě se
důrazně postavila radnice
Prahy 8. Podle dnešního vedení
MČ Praha 8 by prostory
Invalidovny měly sloužit mj.
pro výstavy, galerie, vzdělávání,
pro drobné obchody, služby…
Takovou naději výrazně
posílil premiér Andrej Babiš,
jenž Invalidovnu letošního
12. března navštívil. Na rekonstrukci přislíbil až miliardu
korun. Upřesnil: „Jsem přesvědčen, že Invalidovna za pět, šest
let bude skvělou památkou,
přitahující turisty a naše lidi.
Bude tady život…“
Po Invalidovně bylo pojmenováno experimentální sídliště
budované v létech 1960–1965.
Od roku 1986 se tak jmenuje
budovaná stanice na trase
metra B. Stejnojmenná tramvajová zastávka slouží už od roku
1896! Od února 1918 Invalidovna náleží do seznamu národních
kulturních památek.
Hrabě Petr Strozzi, jehož
bustu vytvořil v Kaizlových
sadech z bílého tyrolského
mramoru sochař Mořic Černil
v roce 1898, by mohl mít radost!
Milan Koukal
museli mít na oděvu žlutou
hvězdu.)
21. 6. 1991 Skončil odsun
sovětských vojsk z území
Československa.
23.6.–5.7. 1955 I. celostátní
spartakiády se na Strahovském
stadionu zúčastnilo přes
500 tisíc cvičenců.
24. 6. 1922 Lanová dráha na
Letnou byla zrušena a roku
1926 nahrazena pohyblivým
chodníkem.
26. 6. 2004 Do provozu byla
uvedena trať metra mezi
stanicemi Kobylisy a Ládví.