Strana 34

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / duben 2019

www.praha8.cz

Historie

Pohled do minulosti

Bohnice

nnV únorovém čísle Osmičky jsme si představili stručnou

historii a názvy ulic Bohnic, které jsou v myslích mnoha lidí

zapsány jako „blázinec“. Místní však velmi dobře vědí, že

Bohnice nejsou jen Psychiatrická nemocnice či sídliště, ale

především jedna z nejkrásnějších okrajových částí Prahy.

Kromě již zmiňovaného rozsáhlého areálu Psychiatrické nemocnice a sídliště Bohnice se

v tomto katastru nachází také

tajemný Ústavní hřbitov, staré

hradiště Zámky, krásný skalnatý

kaňon Vltavy, přírodní památky

a rezervace, socioterapeutická

farma, a především krásně

zachované památkové historické jádro staré vsi.

Staré Bohnice

Na návštěvníka, který se vydá

severním směrem od sídliště

Bohnice, čeká překvapení v podobě Starých Bohnic. Může se

mu zdát, že se ocitnul na jihočeské návsi, kterou zdobí barokní statek Vraných s krásnými

štíty a zachovanou stodolou.

Jedná se o vynikající ukázku

lidového baroka 18. století

s nerušivými úpravami z 19. století. Nejvýznačnější a zároveň

nejpůvabnější památka v obci je

obehnána zbytky původní zdi

z lomového zdiva, které jsou

novodobě doplněny zdí z cihel.

Naproti statku se nachází

kostel sv. Petra a Pavla, který

patří mezi nejstarší křesťanské

kostely v Čechách. Byl založen

již ve 12. století vyšehradským

proboštem Gervasiem, nejvyšším kancléřem země české,

a postaven u důležité obchodní

stezky vedoucí ze severu do

Prahy. Bohnice a blízké okolí

svým umístěním byly vždy

důležitou strategickou oblastí

vzhledem k Praze. Byla to vstupní brána od severu, která tak

měla své významné místo. Snad

proto se svěcení původního

románského kostelíku pražským biskupem Danielem

30. května 1158 zúčastnil sám

král Vladislav I. a královna

Judita.

Do oltáře byly tehdy uloženy

ostatky svatých, které byly

důkazem o vysvěcení. Z roku

1158 pochází také dochovaná

pergamenová zakládací listina,

takzvaná autentika, jejíž originál je uložen v Archivu hlavního

města Prahy. Jedná se o nejstarší listinu ve sbírkách tohoto

archivu, která byla prohlášena

kulturní památkou.

Vesnická

památková zóna

Staré Bohnice se mohou pyšnit

nejen výše uvedenými kulturními památkami, ale také barokní

farou, jednopatrovou budovou

s valbovou střechou pocházející

z roku 1738 či pozdně barokním

zámkem z 2. poloviny 18. století,

z jehož areálu se do dnešního

Současný stav.

dne dochovala pouze jednopatrová budova s mansardovou

střechou a přilehlá vstupní

brána.

Kulturní památkou je také

činžovní dům a hospoda Štrasburk, od roku 1998 hospic. Na

jeho místě stála již v 11. století

zemanská tvrz, kostel a budova,

která byla využívána jako noclehárna kupců, kteří putovali po

obchodní stezce do Prahy. Stavba byla označována jako takzvaný Dolní dvůr. Později sloužil

tento objekt jako zájezdní hostinec Štrasburk a obydlí pro

hospodářský personál blízkého

zámečku. Protože tu bývalo

velmi živo až do pozdních nočních hodin, tak si dům vysloužil

pojmenování Štrasburk podle

slavného libeňského hostince.

Staré Bohnice se svojí bohatou

historií, koncentrací kulturních

památek a zachovaným urbanistickým vesnickým charakterem

řadí mezi 212 vesnických památkových zón v České republice.

Prohlášena za památkovou zónu

byla 1. 11. 1993.

pavla tomšíková