24
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / duben 2019
www.praha8.cz
Ulice naší městské části
Buďte hrdi na místo, kde žijete
názvosloví ulic
Hybešova Josef Hybeš
(1850–1921), publicista, sociálně demokratický poslanec říšské rady (1897–1914), význačný organizátor dělnického
hnutí, spoluzakladatel Čs. sociální demokracie v roce 1878
a KSČ v roce 1921.
Kubova Ludvík Kuba (1863–
1956), český národopisec, malíř, spisovatel, vynikající znalec
slovanského, a zvláště jihoslovanského národopisu. Byl
členem České akademie věd
a umění a od roku 1945 profesorem pražské AVU.
Jirsíkova Jan Valerián Jirsík
(1798–1883), český katolický
duchovní, podporovatel národního obrození a spisovatel. Byl
členem zemského sněmu a poslancem říšské rady. Vedle literární činnosti se věnoval také
charitě a školství.
Lyčkovo náměstí MUDr.
Břetislav Lyčka (1903–1942),
městský lékař v Karlíně, člen
protinacistického odboje. Po
atentátu na R. Heydricha ošetřil zraněného J. Kubiše. Při zatýkání gestapem se zastřelil,
jeho manželka byla popravena
v Mauthausenu.
K Olympiku Ulice vznikla před rokem 1990 a byla pojmenována podle svého směru
k tamnímu hotelu Olympik.
Kaizlovy sady Josef Kaizl (1854–1901), profesor národohospodářství právnické fakulty pražské univerzity, vůdčí
osobnost mladočeské strany,
za kterou zasedal v říšské straně, spolupracovník T. G. Masaryka a V. Kramáře.
Karlínské náměstí Karlín
(něm. Karolinenthal) roku 1817
založené předměstí, pojmenované k poctě manželky rakouského císaře Františka I. Karoliny Augusty.
Karolinská Název připomíná, že pražské předměstí Karlín, jež bylo založeno roku
1817, bylo nazváno k poctě
manželky rakouského císaře
Františka I. Karoliny Augusty.
Ke Štvanici Původně stará
cesta vedoucí ke Štvanici podle svého směru pojmenována
roku 1896.
Kelsenova Hans Kelsen
(1881–1973), rakouský právník
a státovědec, spolutvůrce
dosud platné rakouské ústavy.
Návrh na jeho připomenutí, se
zřetelem k tomu, že se narodil
v Praze, podal rakouský
velvyslanec Ferdinand
Trauttmannsdorf.
Korybutova Litevský kníže
Zikmund Korybut (1399–1435),
synovec polského krále Vladislava II. Jagella, v letech 1421–
1422 správce Čech a zástupce svého příbuzného Vitolda,
za husitství jednoho z neúspěšných uchazečů o českou korunu, kterou se pak sám snažil
získat. Ulice se nachází pod vrchem Vítkov, proto je její název
spojen s husitskou etapou dějin.
Malého Josef Malý (1894–
1943), povoláním soustružník
v ČKD Karlín, člen místního
Sokola, v jehož ilegální skupině působil během německé
okupace, byl popraven nacisty
23. 3. 1943 v Charlottenburku.
Molákova Josef Molák
(1893–1943), odbojový pracovník, železničář, člen KSČ
a Rudých odborů, za okupace
III. ilegálního ÚV KSČ byl zastřelen při zatýkání gestapem.
Na Florenci Název Florenc
nebo Florencia se objevuje už
na počátku 15. století a vznikl
možná v době, kdy Karel IV.
při zakládání Nového Města
v roce 1348 umožnil Italům
z Florencie, aby se usídlili
v těchto místech. Jiný výklad
však uvádí odkaz na kvetoucí
zahrady (florentes).
Na Poříčí Ulice pojmenována
podle osady, která vznikala po
řece nebo při řece a která patří
k nejstarším v Praze, uvádí se
rok 993.
Karlín
nnKarlín (německy Karolinenthal – Karolínino údolí) je čtvrť
ležící na pravém břehu Vltavy mezi Libní a Novým Městem,
která byla také nazývána Karolínčany, než se ustálilo označení Karlín. Jeho dějiny začínají až v 19. století, kdy 18. května
1817 schválil císař a král František I. název nové osady v blízkosti Prahy. Neznamená to však, že toto území bylo do té
doby neobydlenou pustinou, kam lidská noha nevstoupila.
Podle některých pramenů bylo
místo, na němž leží dnešní
Karlín, v držení břevnovského
kláštera a tvořilo součást osady
Poříčí. V roce 1215 uložil král
Přemysl Otakar I. benediktinům, aby prodali toto území
řádu Německých rytířů, které
sem pozval. Území bylo pro řád
velmi vhodné právě proto, že
tam žili Němci. Roku 1338
území přešlo pod křižovníky
s červenou hvězdou. Do jejich
vlastnictví patřil i špitál při
kostele sv. Petra, od něhož pak
bylo odvozeno pojmenování pro
přilehlou oblast Špitálské pole
nebo Špitálsko. Krátce se užívaly i jiné názvy, například Těšnov,
V zahradách, Před poříčskou
branou, Poříčské předměstí či
Zábransko, avšak žádný z nich
se neujal.
Po husitských válkách (v roce
1420 se odehrála bitva na blízkém Vítkově) došlo k rozdělení
tohoto území, při němž část
připadla Starému Městu. Krátká
doba rozkvětu tohoto území
nastala začátkem 16. století.
Dařilo se zde i průmyslu, neboť
staroměstští občané tu založili
Na Špitálsku Špitálsko, původně celé území mezi vrchem
Vítkovem, Vltavou a Libní,
na kterém byl později založen Karlín, patřilo špitálnímu
a rytířskému řádu křižovníků
s červenou hvězdou.
Na Střelnici Ulice prochází prostorem, v němž byla od
roku 1823 vojenská střelnice,
okolo roku 1900 zrušená a přesunutá do Kobylis.
Peckova Josef Boleslav Pecka-Strahovský (1849–1897),
levicově orientovaný básník
a žurnalista, v roce 1878 spoluzakladatel Čs. sociální demokracie, v roce 1885 emigroval
do USA, kde se věnoval rovněž
novinářské činnosti.
Františku Křižíkovi se
oprávněně říká „Český Edison“.
Znak Karlína na kresbě z roku 1904.
dvě papírny a prachovnu. Pohromou pro Zábransko, jak se
v té době území jmenovalo, byla
třicetiletá válka, při níž Pražané
sami zničili vše, co by mohlo
sloužit nepříteli při obléhání
města, nezůstalo tu jediné
stavení.
Špitálsko bylo pomalu osidlováno až ve 2. polovině 17. století,
kdy byl v roce 1657 obnoven
kostel sv. Pavla (1787 zrušen,
1861 zbořen). Po zrušení kostela
koupil stavbu s přilehlými
pozemky tiskař baron Schönfeld, který tam zřídil zábavný
park Rosethal (Růžodol). Součástí zábavního parku bylo
divadlo i restaurace. Nejvíce
však návštěvníky přitahovala
zahrada v podobě mapy Čech,
jíž tekly potůčky symbolizující
české řeky a stály modely mnoha významných českých objektů. Vybrané vstupné však nemohlo uhradit náklady spojené
s údržbou, proto byla zahrada
zrušena a na jejím místě postavil pan Schönfeld tiskárnu látek.
Touto výrobou začíná rozvoj
karlínského průmyslu. S rozvojem průmyslu zároveň stoupá
zájem o toto území a roste
stavební ruch, jehož nesystémová zástavba vedla k vypracování
urbanistického plánu, který byl
císařem, jak již bylo zmíněno,
schválen 18. května 1817.
Začínají se tak psát novodobé
dějiny Karlína.