24

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / duben 2019 

www.praha8.cz

Ulice naší městské části

Buďte hrdi na místo, kde žijete

názvosloví ulic

Hybešova  Josef Hybeš

(1850–1921), publicista, sociálně demokratický poslanec říšské rady (1897–1914), význačný organizátor dělnického

hnutí, spoluzakladatel Čs. sociální demokracie v roce 1878

a KSČ v roce 1921.

Kubova  Ludvík Kuba (1863–

1956), český národopisec, malíř, spisovatel, vynikající znalec

slovanského, a zvláště jihoslovanského národopisu. Byl

členem České akademie věd

a umění a od roku 1945 profesorem pražské AVU.

Jirsíkova  Jan Valerián Jirsík

(1798–1883), český katolický

duchovní, podporovatel národního obrození a spisovatel. Byl

členem zemského sněmu a poslancem říšské rady. Vedle literární činnosti se věnoval také

charitě a školství.

Lyčkovo náměstí  MUDr.

Břetislav Lyčka (1903–1942),

městský lékař v Karlíně, člen

protinacistického odboje. Po

atentátu na R. Heydricha ošetřil zraněného J. Kubiše. Při zatýkání gestapem se zastřelil,

jeho manželka byla popravena

v Mauthausenu.

K Olympiku  Ulice vznikla před rokem 1990 a byla pojmenována podle svého směru

k tamnímu hotelu Olympik.

Kaizlovy sady  Josef Kaizl (1854–1901), profesor národohospodářství právnické fakulty pražské univerzity, vůdčí

osobnost mladočeské strany,

za kterou zasedal v říšské straně, spolupracovník T. G. Masaryka a V. Kramáře.

Karlínské náměstí  Karlín

(něm. Karolinenthal) roku 1817

založené předměstí, pojmenované k poctě manželky rakouského císaře Františka I. Karoliny Augusty.

Karolinská  Název připomíná, že pražské předměstí Karlín, jež bylo založeno roku

1817, bylo nazváno k poctě

manželky rakouského císaře

Františka I. Karoliny Augusty.

Ke Štvanici  Původně stará

cesta vedoucí ke Štvanici podle svého směru pojmenována

roku 1896.

Kelsenova  Hans Kelsen

(1881–1973), rakouský právník

a státovědec, spolutvůrce

dosud platné rakouské ústavy.

Návrh na jeho připomenutí, se

zřetelem k tomu, že se narodil

v Praze, podal rakouský

velvyslanec Ferdinand

Trauttmannsdorf.

Korybutova  Litevský kníže

Zikmund Korybut (1399–1435),

synovec polského krále Vladislava II. Jagella, v letech 1421–

1422 správce Čech a zástupce svého příbuzného Vitolda,

za husitství jednoho z neúspěšných uchazečů o českou korunu, kterou se pak sám snažil

získat. Ulice se nachází pod vrchem Vítkov, proto je její název

spojen s husitskou etapou dějin.

Malého  Josef Malý (1894–

1943), povoláním soustružník

v ČKD Karlín, člen místního

Sokola, v jehož ilegální skupině působil během německé

okupace, byl popraven nacisty

23. 3. 1943 v Charlottenburku.

Molákova  Josef Molák

(1893–1943), odbojový pracovník, železničář, člen KSČ

a Rudých odborů, za okupace

III. ilegálního ÚV KSČ byl zastřelen při zatýkání gestapem.

Na Florenci  Název Florenc

nebo Florencia se objevuje už

na počátku 15. století a vznikl

možná v době, kdy Karel IV.

při zakládání Nového Města

v roce 1348 umožnil Italům

z Florencie, aby se usídlili

v těchto místech. Jiný výklad

však uvádí odkaz na kvetoucí

zahrady (florentes).

Na Poříčí  Ulice pojmenována

podle osady, která vznikala po

řece nebo při řece a která patří

k nejstarším v Praze, uvádí se

rok 993.

Karlín

nnKarlín (německy Karolinenthal – Karolínino údolí) je čtvrť

ležící na pravém břehu Vltavy mezi Libní a Novým Městem,

která byla také nazývána Karolínčany, než se ustálilo označení Karlín. Jeho dějiny začínají až v 19. století, kdy 18. května

1817 schválil císař a král František I. název nové osady v blízkosti Prahy. Neznamená to však, že toto území bylo do té

doby neobydlenou pustinou, kam lidská noha nevstoupila.

Podle některých pramenů bylo

místo, na němž leží dnešní

Karlín, v držení břevnovského

kláštera a tvořilo součást osady

Poříčí. V roce 1215 uložil král

Přemysl Otakar I. benediktinům, aby prodali toto území

řádu Německých rytířů, které

sem pozval. Území bylo pro řád

velmi vhodné právě proto, že

tam žili Němci. Roku 1338

území přešlo pod křižovníky

s červenou hvězdou. Do jejich

vlastnictví patřil i špitál při

kostele sv. Petra, od něhož pak

bylo odvozeno pojmenování pro

přilehlou oblast Špitálské pole

nebo Špitálsko. Krátce se užívaly i jiné názvy, například Těšnov,

V zahradách, Před poříčskou

branou, Poříčské předměstí či

Zábransko, avšak žádný z nich

se neujal.

Po husitských válkách (v roce

1420 se odehrála bitva na blízkém Vítkově) došlo k rozdělení

tohoto území, při němž část

připadla Starému Městu. Krátká

doba rozkvětu tohoto území

nastala začátkem 16. století.

Dařilo se zde i průmyslu, neboť

staroměstští občané tu založili

Na Špitálsku  Špitálsko, původně celé území mezi vrchem

Vítkovem, Vltavou a Libní,

na kterém byl později založen Karlín, patřilo špitálnímu

a rytířskému řádu křižovníků

s červenou hvězdou.

Na Střelnici  Ulice prochází prostorem, v němž byla od

roku 1823 vojenská střelnice,

okolo roku 1900 zrušená a přesunutá do Kobylis.

Peckova  Josef Boleslav Pecka-Strahovský (1849–1897),

levicově orientovaný básník

a žurnalista, v roce 1878 spoluzakladatel Čs. sociální demokracie, v roce 1885 emigroval

do USA, kde se věnoval rovněž

novinářské činnosti.

Františku Křižíkovi se

oprávněně říká „Český Edison“.

Znak Karlína na kresbě z roku 1904.

dvě papírny a prachovnu. Pohromou pro Zábransko, jak se

v té době území jmenovalo, byla

třicetiletá válka, při níž Pražané

sami zničili vše, co by mohlo

sloužit nepříteli při obléhání

města, nezůstalo tu jediné

stavení.

Špitálsko bylo pomalu osidlováno až ve 2. polovině 17. století,

kdy byl v roce 1657 obnoven

kostel sv. Pavla (1787 zrušen,

1861 zbořen). Po zrušení kostela

koupil stavbu s přilehlými

pozemky tiskař baron Schönfeld, který tam zřídil zábavný

park Rosethal (Růžodol). Součástí zábavního parku bylo

divadlo i restaurace. Nejvíce

však návštěvníky přitahovala

zahrada v podobě mapy Čech,

jíž tekly potůčky symbolizující

české řeky a stály modely mnoha významných českých objektů. Vybrané vstupné však nemohlo uhradit náklady spojené

s údržbou, proto byla zahrada

zrušena a na jejím místě postavil pan Schönfeld tiskárnu látek.

Touto výrobou začíná rozvoj

karlínského průmyslu. S rozvojem průmyslu zároveň stoupá

zájem o toto území a roste

stavební ruch, jehož nesystémová zástavba vedla k vypracování

urbanistického plánu, který byl

císařem, jak již bylo zmíněno,

schválen 18.  května 1817.

Začínají se tak psát novodobé

dějiny Karlína.