OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / duben 2019
Březinova
Otokar Březina (1868–1929) český
básník a spisovatel, vlastním
jménem Václav Jebavý, působil jako
učitel na jihozápadní Moravě. Jeho
tvůrčí léta spadají do období, kdy žil
v Nové Říši na Moravě. První básně
i prózy podepisoval pseudonymem
Václav Danšovský, teprve však od
roku 1892, kdy se přiklonil k symbolismu, se z něj začal rodit jeden
z největších zjevů moderní české
poezie. Jádro jeho díla tvoří pět
básnických sbírek (Tajemné dálky,
Ruce, Stavitelé chrámů ad.) a eseje
Hudba pramenů. Po nich se
umělecky odmlčel a žil v ústraní.
Svou obrazností a originální
strukturou verše ovlivnil celou
českou poezii 20. století. V letech
1940–1945 se podle tohoto
významného básníka jmenovalo
Karlínské náměstí.
Křižíkova
František Křižík (1847–1941)
vynálezce, „Český Edison“,
elektrotechnik, zakladatel tohoto
oboru u nás, roku 1884 si založil
vlastní závod v Karlíně a začal
zřizovat první elektrárny – „rozsvěcuje“ města Jindřichův Hradec, Písek,
Poděbrady, Plzeň, Tábor… Postavil
první elektrickou dráhu v Praze na
Letné, později i v Libni, Vysočanech,
na Žižkově, Královských Vinohradech
a po vnitřní Praze. Mezi Táborem
a Bechyní zřídil roku 1903 první
elektrifikovanou železnici u nás.
Velmi se zasloužil o slavnou Jubilejní
výstavu roku 1891, kterou mj.
„ozářila“ jeho světelná fontána.
Nekvasilova
Ing. Otakar Nekvasil (1869–1931)
stavební podnikatel, majitel
významné stavební firmy sídlící
v Karlíně. Firma, kterou založil jeho
otec Václav Nekvasil (1840–1906),
realizovala za jeho života asi
600 staveb v Praze (např. Městskou
knihovnu, paláce Koruna a Adria,
vodárnu v Podolí) a další desítky
po celé republice. Václav Nekvasil
vystudoval pražskou techniku, v roce
1871 se stal jedním ze zakladatelů
První Českomoravské továrny
na stroje v Praze. Byl poslancem
zemského sněmu a náměstkem
starosty Karlína.
Pernerova
Kollárova
Ján Kollár (1793–1852) slovenský
básník, významný buditel a hlasatel
slovanské vzájemnosti pocházel
z poddanské rodiny v Mošovcích.
Vzdělání získal v latinských školách
v Kremnici, Banské Bystrici
a Prešpurku, odmítl se vyučit na
přání otce řezníkem a odešel na
evangelické lyceum do Prešpurku,
kde se setkal s F. Palackým. Cestou
na univerzitu v Jeně se v Praze
seznámil s Jungmannem a dalšími
obrozenci. Jako evangelický kněz
pak působil v Budapešti a ve Vídni.
Svá díla psal spisovnou češtinou,
z široké škály připomeňme alespoň
jeho vrcholnou sbírku básnických
zpěvů Slávy dcera.
Jan Perner (1814–1845) inženýr,
stavitel železnic, patřil ke generaci
skvělých inženýrů odchovaných
pražskou polytechnikou vedenou
F. J. Gerstnerem. O stavbě železnic
se poučil na studijní cestě v Anglii
a Belgii, praktické zkušenosti získal
v Rusku na stavbě trati Petrohrad –
Carskoje Selo. Doma pak teprve
třicetiletý Perner řídil stavbu
železnice z Olomouce do Prahy, na
které v roce 1845 při inspekční cestě
tragicky zahynul. Podílel se také na
stavbě železničního Negrelliho
viaduktu mezi Karlínem a Bubenčí.
www.praha8.cz
Petra Slezáka Petr Slezák
(1887–1944), odbojový pracovník, zaměstnanec textilní továrny Mauther v Náchodě, kde
založil místní organizaci KSČ.
Za nacistické okupace byl členem krajského výboru KSČ
v Hradci Králové, zatčen roku
1943 a popraven v Drážďanech.
Těšnov Osada Těšnov se rozkládala za novoměstskými
hradbami na území dnešního
Karlína. Od konce 15. století se
však název Těšnov neobjevuje. Úřady se ke starému názvu
vrátily až v roce 1894. Někdy je
název vysvětlován německým
Deutschenhof (německý dvůr).
Pobřežní Původně vedla ulice podél ramene řeky Vltavy
a průplavu okolo Rohanského ostrova, po jejich zasypání
ztratil dnešní název své opodstatnění, ale z tradičních důvodů se udržel.
Thámova Václav Thám
(1765–1816), český básník a divadelník, vůdčí osobnost českého obrozeneckého divadla
konce 18. století, hrál v Boudě i v divadle U Hybernů, překládal divadelní hry a sám jich
přes padesát napsal.
Pod Plynojemem Ulice leží
pod kulovým plynojemem nad
Palmovkou postaveným v roce
1931, ulice byla takto nazvána
o čtyři roky později.
Pod Výtopnou V době pojmenování současným názvem,
roku 1947, byla ulice pod výtopnou pražského Masarykova nádraží.
Prvního pluku První pluk čs.
krasnoarmějců vytvořený v sovětském Rusku. V době zavedení názvu ulice se poukazovalo
na fakt, že šlo o první vojenský
útvar tohoto druhu v Rusku po
bolševické revoluci 7. 11. 1917.
Rohanské nábřeží, Rohanský
ostrov Josef Rohan (1812–
1892), pražský měšťan a tesařský mistr, po roce 1850 vlastník zdejšího ostrova.
Sokolovská Sokolovo, ukrajinské město, u něhož se
8. března 1943 odehrála jedna
z krvavých bitev 2. světové války. Bitvy se účastnila také čs.
vojenská jednotka, kterou vedl
kapitán Otakar Jaroš.
Sovova Antonín Sova (1864–
1928), český básník a spisovatel, ředitel Městské knihovny v Praze. Psal intimní lyriku
(Z mého kraje, Žně), vlastenecké básně (Zpěvy domova) i epiku (Kniha balad), věnoval se
i tvorbě povídek a románů.
U Rustonky
Rustonka, jeden z nejstarších
pražských průmyslových závodů,
vznikl v 30. letech 19. století. Od roku
1850 nese jméno tehdejšího majitele
Josepha Johna Rustona. Vyráběly se
zde např. parní stroje, od roku 1912
pak Rustonka sloužila jako ústřední
dílny Elektrických podniků. V roce
2007 byly budovy bývalé strojírny
demolovány. Ulice byla pojmenována
při svém vzniku v roce 2008.
25
Šaldova František Xaver
Šalda (1867–1937), literární
kritik a vědec, spisovatel,
vůdčí osobnost generace
českých literárních tvůrců
90. let 19. století, výrazně
ovlivnil vývoj naší literatury
až do 30. let 20. století, tvůrce
moderní české esejestiky.
Švábky Název podle zdejší vinice, kterou od roku 1724
vlastnil Jan Jaroslav Schwalbenfeld.
U Invalidovny Název podle
polohy ulice u Invalidovny, která zde byla v letech 1731–1737
vystavěna z prostředků nadace hraběte Petra Strozziho pro
válečné invalidy a jejich rodiny
podle projektu K. I. Dientzenhofera, z něhož byla realizována ovšem pouhá devítina.
U Libeňského mostu Ulice
byla pojmenována podle polohy roku 2008.
U Nádražní lávky V těchto místech byla nádražní lávka
(zrušená v 70. letech 20. století) procházející nad bývalou severozápadní dráhou.
U Sluncové Sluncová, bývalá vinice patřící v roce 1640 jakémusi panu Sluncovi. Název
podle polohy ulice.
Urxova Eduard Urx (1902–
1942), český novinář a literární
kritik. V letech 1930–38 redaktor Rudého práva, jeden ze zakladatelů skupiny DAV, teoretik
proletářské literatury. Za okupace člen I. ilegálního ÚV KSČ,
popraven v Mauthausenu.
Vítkova Vítek z Hory, pražský měšťan, kterému patřily
ve 14. století vinice na hoře dodnes zvané Vítkov, při jejímž
úpatí ulice prochází.
Za Invalidovnou Podle polohy za Invalidovnou, ulice takto
pojmenována roku 1962.
Za Poříčskou bránou Ulice
nese název podle polohy brány,
která byla součástí opevnění
Prahy, vybudována roku 1669
a zbořena v roce 1873.
Zábranská Název připomíná
polohu Karlína za někdejší Poříčskou (též Špitálskou) branou,
která byla zbořena roku 1869.
Dvoustranu připravila
Pavla tomšíková