duben 2015
www.praha8.cz
Měsíčník Městské části Praha 8
9
fórum
ČSSD
KSČM
Ano
Je povinností
městské
části zajistit
připravenost ZŠ
Již několik let bylo zřejmé, že dojde
ke zvýšení počtu dětí prvních tříd
základních škol. V Praze 8 je celkem
15 základních škol a každým rokem
se počet prvních tříd zvyšuje. Jen
pro srovnání, v letošním školním
roce bylo otevřeno 44 prvních tříd,
které navštěvuje 992 žáků, před třemi lety to bylo 34 tříd a před sedmi
lety 25 prvních tříd. Na příští školní rok byly přijaty všechny děti s trvalým bydlištěm v Praze 8 a některé
školy dokonce přijaly úplně všechny děti, které se objevily u zápisu.
A ještě si dovolím zmínit jeden údaj.
V letošním školním roce bylo na
všech stupních základních škol přítomno celkem 6756 žáků, přičemž
před 10 lety to bylo 6394 žáků, tj.
o 392 méně.
Kromě toho byly na šesti základních školách zřízeny přípravné třídy. Tyto třídy jsou určené pro děti,
které ať už ze zdravotních či jakýchkoli jiných důvodů nemohou nastoupit do prvních tříd. Tyto třídy mají v průměru kolem 12 dětí.
Ze své podstaty už nejde o mateřinky, za které rodiče platí, ale o jakýsi nultý ročník ZŠ. Tento typ tříd se
velmi osvědčil a bude provozován
i nadále.
Celkově řečeno, pro Prahu 8 je
velkým úspěchem, že se podařilo přijmout všechny děti s trvalým bydlištěm v Praze 8 a v některých případech i všechny přihlášené
děti. Městská část se tak postupně
a úspěšně připravuje na příliv dětí
do prvních a přípravných tříd.
Závěrem chci říci, že jsou všechny
základní a mateřské školy v Praze 8
připraveny pojmout zvýšený počet
dětí, které budou v příštích letech
nastupovat do prvních tříd.
V prvé řadě je třeba říci, že pro
KSČM je vzdělání jednou z hlavních
priorit. Na dnešní otázku by asi nejkvalifikovaněji odpověděli úředníci z odboru školství a ředitelé škol.
Ti nejlépe vědí, jaká je situace na té
které konkrétní škole. Podle prvních
odhadů do prvních tříd přibudou
stejně jako vloni v Praze 8 čtyři nové
třídy prvňáčků.
Školy při jejich přijetí upřednostňují především to, že děti mají trvalé bydliště v Praze 8. Tím výrazně omezují možnosti dětí z jiných
částí Prahy zvolit si základní školu
v našem městském obvodu. Vzhledem k podobné situaci v celé Praze se děje toto i se žáky s bydlištěm
v Praze 8, kteří by chtěli nastoupit
na základní školu, která se jim „líbí“
v jiné městské části. Čím dál více je
uplatňována tzv. spádovost, kdy je
dítě nuceno vzhledem k omezeným
kapacitám se zapsat do první třídy pouze v rámci oblasti, kde bydlí,
např. Karlín, Ďáblice apod. To znamená, že rodiče nemohou dát své
dítě do školy, kterou z nějakého důvodu preferují, ani v rámci našeho
obvodu.
Kromě dostatečných kapacit základních škol je důležitý při zvyšujícím se počtu žáků také odpovídající
počet kvalitních pedagogických pracovníků. Je tedy i úkolem nové radnice vytvořit na základních školách,
které zřizuje, takové podmínky, které přitáhnou odpovídající počet nových pedagogů.
Lenká Majerová
členka
OVV ČSSD
v Praze 8
Ludvík Šulda
člen
školské rady
za KSČM
Osmička sobě,
KDU-ČSL a nezávislí
Nebojte se!
Praha 8 je
připravena. I školy
Praha 8 oznámila svou připravenost na příliv dětí do základních
škol již v loňském roce. Populační
vlna se přelévá z „mateřinek“ do základních škol již několik let (počínaje 2010/11, fakticky ovšem spíše
2011/12, celkově mezi lety
2010–2013 vzrostl počet žáků
o cca 10 %) a každým rokem vykazuje mírně vzestupný trend co se
týče počtu žáků. Díky veřejně dostupným statistickým údajům i realizovaným zápisům ovšem rozhodně nelze mluvit o překvapivém
vývoji. Předchozí vedení ÚMČ Praha 8 i vedení ZŠ zjevně situaci průběžně vyhodnocovala a reagovala
na ni formou otevírání nových tříd
a posilováním personálního zajištění. Není důvod, aby současná radnice nereagovala na předpokládané
změny se stejnou pružností. Výuka
na směny, která v osmdesátých letech minulého století postihla některé z rodičů dnešních dětí pro nedostatečnou kapacitu ZŠ na nově
vybudovaných sídlištích se silným
zastoupením mladých rodin, určitě nehrozí. Školy si vědí rady, otevírají nové třídy a na většině z nich
jsou bez dalších podmínek přijímány i děti s bydlištěm mimo spádové oblasti.
Jedna věc je zajištění prostoru, do
něhož děti a personál umístíme, důraz by však měl být kladen i na zajištění kvalitní výuky. Nejde pouze
o počty dětí ve třídách (lépe 20 než
30 – pro obě strany), o počty vyučujících, ale i o jejich motivaci a společný zájem. Schopnost učit i dál se
vzdělávat. Disponovat časem a prostorem pro vzájemnou komunikaci.
Na tvorbu přátelského a podnětného prostředí. Zeptal se někdo učitelů, jak na situaci nahlížejí oni?
Perla Kuchtová
zastupitelka
MČ Praha 8
za KDU-ČSL
Strana zelených
Více míst
ve školách
v Karlíně již brzy
Minulé vedení radnice Prahy 8, které tvořila ODS a TOP 09, se mýlilo
v řadě oblastí. Tyto strany přivedly
obec do dluhové pasti a bude bolestivé se zachránit před naprostým
krachem obecního rozpočtu. Cenný
majetek mizel stejnou rychlostí, s jakou si politici vymýšleli předražené
investice. Jako pomník své nabubřelosti si „úsporná pravice“ postavila
novou radnici na Palmovce, přičemž
tento projekt je ukázkovým příkladem, jak vypadá development v podání diletantů.
V případě předškolního vzdělávání minulá koalice zanedbala zejména školky v jižní části našeho obvodu. Podobná situace je i v případě
škol základních, přičemž problém
se koncentruje zejména do Karlína.
Ten prošel po povodních 2002 radikální změnou, kdy se z ušmudlané
čtvrti stalo vyhledávané místo pro
život mladých rodin s dětmi. Tento
trend byl bohužel přehlížen. Výsledkem je, že škola na Lyčkově náměstí praská ve švech a někdejší školní budovu v Pernerově ulici nadále
okupují soukromníci.
Zelení se podílejí na urychlování
projektů rozvoje školek a škol v Karlíně. Snažíme napomáhat půdní vestavbě na Lyčkově náměstí i přeměně soukromých škol v Pernerově
ulici na obecní školu a školku.
Zároveň je do budoucna nemyslitelné, aby třeba obytná čtvrť na Rohanském ostrově (a další projekty
tohoto typu) vznikaly bez občanské
vybavenosti zaplacené investory –
bez obchodů, školek a škol. Pokud
developeři mají zájem o osmičku,
musí přijímat nejen výhody jejich
byznysu, ale také jeho „společenské
následky“.
Petr Vilgus
zástupce starosty
pro strategický rozvoj
za Stranu zelených