Osmička

 duben 2015

www.praha8.cz

Měsíčník Městské části Praha 8

kultura / pozvánka

D

ěti si

Taneční pro děti

Školáci si tancování

v Krakově užívají už 10 let

Taneční pro děti z prvního stupně základních

škol, které organizuje Kulturní dům Krakov,

jsou u dětí velice populární. Za deset let trvání jimi prošlo přes dva tisíce malých tanečníků!

„Hravou formou se děti učí základy tanečního pohybu a vnímání hudby,“ přibližuje lektorka Andrea Sousedíková z Divadla Andromeda, která spolu s kolegou Dodo Slávikem

kurzy vede. Děti se pod jejich vedením v průběhu čtyř až šesti lekcí naučí různé tance, jako

například rokenrol, twist, disko nebo blues.

Na každé hodině je většinou 100 až 150 dětí,

vždy z několika tříd. Ale stane se, že některé třídy nedorazí – učitelé zapomenou… „To je velká škoda zejména pro samotné děti, protože ty

si tančení vysloveně užívají. A naučí se při tom

i trošku jinému chování,“ říká lektorka.

Její slova potvrzují učitelé Melanie Černá

a David Černý ze ZŠ Ústavní, jejichž třeťáci

a čtvrťáci zrovna řádí na parketu: „Chodíme

na taneční s dětmi pravidelně už celých deset

let a je strašně poznat, jak se na nich kurzy po-

zitivně odráží. Nejde jen o rozvoj rytmických

a pohybových dovedností, ale i o sociální vazby. Dokonce se nám tu občas i zamilují,“ říká

s úsměvem paní Černá.

Je to tak, malí tanečníci se přestávají ostýchat, chovají se spontánně a i pro učitele jsou

najednou zcela jiné. Děti, které jsou ve škole

zakřiknuté, se na parketu stávají sebevědomými osobnostmi, a získávají i jinou pozici v kolektivu. „Do určité míry je to pro nás i cenná

diagnostická záležitost, kdy máme možnost

sledovat chování žáků mimo školu, a díky

tomu máme šanci i leccos se žáky jinak řešit,“

vysvětluje pedagožka, která taneční vnímá

jako nedílnou součást výchovy.

Její kolega David Černý k tomu dodává, že

pouští dětem hudbu i o přestávce. „Děti samy

začnou tančit a používají při tom kroky a pohyby, které se naučí v Krakově. A když jsme slavili čtyřicáté výročí školy, tak samy přišly s nápadem na taneční představení, které vyšlo

(vrs)

z těchto tanečních.“ 

Minirozhovor

Zora Jandová

je v Divadle Karla

Hackera skoro doma

Herečka Zora Jandová

uchvátila coby japonská dívka Micuko Aojama ve hře „Z deníku

hraběnky M.“ v polovině března vyprodané

hlediště kobyliského

divadla Karla Hackera.

 Jak se vám v tomto

Foto: Vladimír Slabý

taneční

figury

vyloženě

užívají.

komorním divadle

hraje?

Já mám tohle divadélko moc ráda. Vystupuji tu

tak často, že ho považuji skoro za svou domovskou scénu. Hrála jsem tu kdysi ve hře Edith

Piaf, děláme tu s Rádiem Junior Českého rozhlasu spoustu představení pro děti.

 Vybavíte si, kdy jste tu hrála poprvé?

Já si spíš vzpomínám, jak jsem sem chodila už

jako malá holka s babičkou, která bydlela v Kobylisích. A dodnes, když sem nahoru jdu, tak

si přesně vybavuji, kde byla rytmika, kde zase

cukrárna, ve které jsem si dávala jahody se šlehačkou...

 Takže jste vlastně místní…?

Já jsem jako úplně malé škvrně bydlela nedaleko Klicperova dnes Salesiánského divadla. Kobyliské stráně byly bez paneláků, takže jsem mohla ležet v trávě obklopena ostružinami… Krajina

dětství zmizela. Ale nemrzí mě to, protože i kdyby ta stráň s ostružinami zůstala, já už stejná nejVladimír Slabý

sem. 