duben 2015
www.praha8.cz
Měsíčník Městské části Praha 8
19
kultura / pozvánka
Děti si
Taneční pro děti
Školáci si tancování
v Krakově užívají už 10 let
Taneční pro děti z prvního stupně základních
škol, které organizuje Kulturní dům Krakov,
jsou u dětí velice populární. Za deset let trvání jimi prošlo přes dva tisíce malých tanečníků!
„Hravou formou se děti učí základy tanečního pohybu a vnímání hudby,“ přibližuje lektorka Andrea Sousedíková z Divadla Andromeda, která spolu s kolegou Dodo Slávikem
kurzy vede. Děti se pod jejich vedením v průběhu čtyř až šesti lekcí naučí různé tance, jako
například rokenrol, twist, disko nebo blues.
Na každé hodině je většinou 100 až 150 dětí,
vždy z několika tříd. Ale stane se, že některé třídy nedorazí – učitelé zapomenou… „To je velká škoda zejména pro samotné děti, protože ty
si tančení vysloveně užívají. A naučí se při tom
i trošku jinému chování,“ říká lektorka.
Její slova potvrzují učitelé Melanie Černá
a David Černý ze ZŠ Ústavní, jejichž třeťáci
a čtvrťáci zrovna řádí na parketu: „Chodíme
na taneční s dětmi pravidelně už celých deset
let a je strašně poznat, jak se na nich kurzy po-
zitivně odráží. Nejde jen o rozvoj rytmických
a pohybových dovedností, ale i o sociální vazby. Dokonce se nám tu občas i zamilují,“ říká
s úsměvem paní Černá.
Je to tak, malí tanečníci se přestávají ostýchat, chovají se spontánně a i pro učitele jsou
najednou zcela jiné. Děti, které jsou ve škole
zakřiknuté, se na parketu stávají sebevědomými osobnostmi, a získávají i jinou pozici v kolektivu. „Do určité míry je to pro nás i cenná
diagnostická záležitost, kdy máme možnost
sledovat chování žáků mimo školu, a díky
tomu máme šanci i leccos se žáky jinak řešit,“
vysvětluje pedagožka, která taneční vnímá
jako nedílnou součást výchovy.
Její kolega David Černý k tomu dodává, že
pouští dětem hudbu i o přestávce. „Děti samy
začnou tančit a používají při tom kroky a pohyby, které se naučí v Krakově. A když jsme slavili čtyřicáté výročí školy, tak samy přišly s nápadem na taneční představení, které vyšlo
(vrs)
z těchto tanečních.“
Minirozhovor
Zora Jandová
je v Divadle Karla
Hackera skoro doma
Herečka Zora Jandová
uchvátila coby japonská dívka Micuko Aojama ve hře „Z deníku
hraběnky M.“ v polovině března vyprodané
hlediště kobyliského
divadla Karla Hackera.
Jak se vám v tomto
Foto: Vladimír Slabý
Foto: Vladimír Slabý
taneční
figury
vyloženě
užívají.
komorním divadle
hraje?
Já mám tohle divadélko moc ráda. Vystupuji tu
tak často, že ho považuji skoro za svou domovskou scénu. Hrála jsem tu kdysi ve hře Edith
Piaf, děláme tu s Rádiem Junior Českého rozhlasu spoustu představení pro děti.
Vybavíte si, kdy jste tu hrála poprvé?
Já si spíš vzpomínám, jak jsem sem chodila už
jako malá holka s babičkou, která bydlela v Kobylisích. A dodnes, když sem nahoru jdu, tak
si přesně vybavuji, kde byla rytmika, kde zase
cukrárna, ve které jsem si dávala jahody se šlehačkou...
Takže jste vlastně místní…?
Já jsem jako úplně malé škvrně bydlela nedaleko Klicperova dnes Salesiánského divadla. Kobyliské stráně byly bez paneláků, takže jsem mohla ležet v trávě obklopena ostružinami… Krajina
dětství zmizela. Ale nemrzí mě to, protože i kdyby ta stráň s ostružinami zůstala, já už stejná nejVladimír Slabý
sem.