36
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / únor 2018
www.praha8.cz
Historie
Jak se po roce 1918 měnila samostatná Praha
Tady jsme doma
nnKdyž se před sto lety rodilo samostatné Československo,
zasáhla tato výrazná změna rovněž Prahu. V roce 1918 sice
reprezentovala novou republiku, ovšem v evropském
měřítku měla pověst málo významného provinčního města.
Nevyhnutelný byl tedy zásadní přerod.
Proč? V metropoli, ve kterou se
Praha takřka přes noc proměnila, vznikaly centrální úřady
a ministerstva, rozmanité státní
i soukromé instituce s celostátní
působností. Do Prahy se z Vídně
stěhovala generální ředitelství
tuzemských firem. Chtěli se zde
usídlit cizí diplomaté…
Prvním velkým krokem na
cestě k přeměně ve středoevropskou metropoli se stalo vytvoření Velké Prahy. Umožnil to zákon
vydaný v roce 1920, podle
kterého se „sousední obce
a osady slučují s Prahou“.
V platnost vstoupil 1. 1. 1922.
Podle něj bylo s dosavadním
městem Prahou (Praha I–VIII)
v jediný správní celek spojeno
37 předměstských obcí. Některé
z nich dosud měly charakter
města. K dosavadním osmi
pražským čtvrtím tak přibylo
jedenáct. Tvořily je připojené
obce. Jejich dosavadní samostatnost totiž často brzdila další
rozvoj metropole.
Historik PhDr. Oldřich Tůma,
ředitel Ústavu soudobých dějin
AV ČR, upřesňuje: „Po jejich
připojení bylo celé městské
plánování a úvahy o dalším
vývoji, včetně například
dopravy, daleko jednodušší
a efektivnější.“
O něco podobného předtím
vedení Prahy usilovalo předlouhých 70 let. Mnohdy však místní
samosprávy nechtěly ztratit
svoji nezávislost. Připojení
okolních obcí však nebylo
procházkou voňavým růžovým
sadem. Objevila se řada
problémů, např. zmatek
v adresách, když názvy ulic
v nově připojených obcích
bývaly mnohdy totožné.
Od 1. 1. 1922 tak platil
oficiální název Hlavní město
Praha. Československá metropole měla svého primátora.
Počet obyvatel
se velice lišil
Katastrální rozloha Velké Prahy
činila 17 164 hektarů, což
odpovídalo mj. Amsterodamu.
Na tomto území žilo v roce 1921
oficiálně 676 657 obyvatel. Tím
se Praha dostala na 11. místo
mezi evropskými velkoměsty.
Jednotlivé části se však lišily,
pokud jde o množství občanů.
Například na Vinohradech žilo
83 000 lidí a v Karlíně (někdejším nejstarším pražském
předměstí) více než 20 000
obyvatel. Naopak méně než
5000 občanů měly některé nově
přidružené obce jako Kobylisy,
Bohnice, Prosek, Střížkov či
Troja.
Právě před 95 lety – začátkem
roku 1923 – byla Velká Praha
rozdělena na 13 správních
a volebních obvodů. Do Prahy
VIII náležely v letech 1923–1947
části Libeň, Střížkov, Kobylisy,
Troja a Bohnice. Samostatný
Karlín tvořil část X. V prosinci
roku 1930 ve městě nad Vltavou
žilo 848 768 Pražanů. Před
80 lety to bylo již 962 200
obyvatel!
Život je změna
Jistěže se měnil charakter
jednotlivých městských částí
a tak i osudy jejich obyvatel.
Například poklidná romantická
Libeň, kde dominovaly vinice
a zalesněné kopce, se velice
rychle změnila v rušnou průmyslovou čtvrť s dýmajícími komíny.
Od 14. 11. 1947 do roku 1949
tvořila městský obvod Praha
VIII – Libeň tato území:
Bohnice, Kobylisy, Libeň,
Střížkov a Troja. Karlín se
v té době stále prezentoval
jako Praha X. Od 1. 4. 1949
se metropole dočkala nového
uspořádání. V něm městská část
Karlín a část území Nového
Města nesly pojmenování
Praha 3. Tehdejší obvod Praha 8
sestával z Bohnic, Kobylis,
Střížkova, Libně, Troje a části
území Karlína. Roku 1960 došlo
k dalšímu rozdělení metropole:
„Moudré hlavy“ vytvořily od
11. 7. 1960 deset obvodů. Osmý
z nich se skládal z větší části