36

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / únor 2018 

www.praha8.cz

Historie

Jak se po roce 1918 měnila samostatná Praha

Tady jsme doma

nnKdyž se před sto lety rodilo samostatné Československo,

zasáhla tato výrazná změna rovněž Prahu. V roce 1918 sice

reprezentovala novou republiku, ovšem v evropském

měřítku měla pověst málo významného provinčního města.

Nevyhnutelný byl tedy zásadní přerod.

Proč? V metropoli, ve kterou se

Praha takřka přes noc proměnila, vznikaly centrální úřady

a ministerstva, rozmanité státní

i soukromé instituce s celostátní

působností. Do Prahy se z Vídně

stěhovala generální ředitelství

tuzemských firem. Chtěli se zde

usídlit cizí diplomaté…

Prvním velkým krokem na

cestě k přeměně ve středoevropskou metropoli se stalo vytvoření Velké Prahy. Umožnil to zákon

vydaný v roce 1920, podle

kterého se „sousední obce

a osady slučují s Prahou“.

V platnost vstoupil 1. 1. 1922.

Podle něj bylo s dosavadním

městem Prahou (Praha I–VIII)

v jediný správní celek spojeno

37 předměstských obcí. Některé

z nich dosud měly charakter

města. K dosavadním osmi

pražským čtvrtím tak přibylo

jedenáct. Tvořily je připojené

obce. Jejich dosavadní samostatnost totiž často brzdila další

rozvoj metropole.

Historik PhDr. Oldřich Tůma,

ředitel Ústavu soudobých dějin

AV ČR, upřesňuje: „Po jejich

připojení bylo celé městské

plánování a úvahy o dalším

vývoji, včetně například

dopravy, daleko jednodušší

a efektivnější.“

O něco podobného předtím

vedení Prahy usilovalo předlouhých 70 let. Mnohdy však místní

samosprávy nechtěly ztratit

svoji nezávislost. Připojení

okolních obcí však nebylo

procházkou voňavým růžovým

sadem. Objevila se řada

problémů, např. zmatek

v adresách, když názvy ulic

v nově připojených obcích

bývaly mnohdy totožné.

Od 1. 1. 1922 tak platil

oficiální název Hlavní město

Praha. Československá metropole měla svého primátora.

Počet obyvatel

se velice lišil

Katastrální rozloha Velké Prahy

činila 17 164 hektarů, což

odpovídalo mj. Amsterodamu.

Na tomto území žilo v roce 1921

oficiálně 676 657 obyvatel. Tím

se Praha dostala na 11. místo

mezi evropskými velkoměsty.

Jednotlivé části se však lišily,

pokud jde o množství občanů.

Například na Vinohradech žilo

83 000 lidí a v Karlíně (někdejším nejstarším pražském

předměstí) více než 20 000

obyvatel. Naopak méně než

5000 občanů měly některé nově

přidružené obce jako Kobylisy,

Bohnice, Prosek, Střížkov či

Troja.

Právě před 95 lety – začátkem

roku 1923 – byla Velká Praha

rozdělena na 13 správních

a volebních obvodů. Do Prahy

VIII náležely v letech 1923–1947

části Libeň, Střížkov, Kobylisy,

Troja a Bohnice. Samostatný

Karlín tvořil část X. V prosinci

roku 1930 ve městě nad Vltavou

žilo 848 768 Pražanů. Před

80 lety to bylo již 962 200

obyvatel!

Život je změna

Jistěže se měnil charakter

jednotlivých městských částí

a tak i osudy jejich obyvatel.

Například poklidná romantická

Libeň, kde dominovaly vinice

a zalesněné kopce, se velice

rychle změnila v rušnou průmyslovou čtvrť s dýmajícími komíny.

Od 14. 11. 1947 do roku 1949

tvořila městský obvod Praha

VIII – Libeň tato území:

Bohnice, Kobylisy, Libeň,

Střížkov a Troja. Karlín se

v té době stále prezentoval

jako Praha X. Od 1. 4. 1949

se metropole dočkala nového

uspořádání. V něm městská část

Karlín a část území Nového

Města nesly pojmenování

Praha 3. Tehdejší obvod Praha 8

sestával z Bohnic, Kobylis,

Střížkova, Libně, Troje a části

území Karlína. Roku 1960 došlo

k dalšímu rozdělení metropole:

„Moudré hlavy“ vytvořily od

11. 7. 1960 deset obvodů. Osmý

z nich se skládal z větší části