16
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / únor 2016
www.praha8.cz
Historie
Kudy se jezdilo z Karlína do Vysočan
Obdivovaný, a přesto
zmizelý svět těšnovské trati
nnJe 1. července 1972. Těšnovské nádraží je zahaleno v ranní
mlze, snad vznikající stoupající párou od lokomotiv, snad
linoucí se od Vltavy. Socha
Austrie shlíží z vítězného
oblouku na šeď normalizační
Prahy. Ze zákoutí nádražní
budovy dýchá monumentálnost a pohaslá sláva.
U prvního nástupiště nastupujeme do syčícího osobního vlaku
s číslem 1115. S typickým
cuknutím se dává do pohybu.
Parní lokomotivě proklouznou
kola a už pomalu drncáme přes
výhybky. Návěstidlo se zdviženou „paží“ říká, že cesta je volná.
Mizíme pod oblouky Negrelliho
viaduktu. Nalevo je Vltava, vpravo
bývalý Karlínský přístav. Za císaře
pána zde vedla trať po Rohanském ostrově. Pravé rameno je
však dávno zasypané. Přesto vlak
duní po železném mostě vypínajícím se místo nad vodou nad
navezenou zeminou. Nikdy jej
neodstranili.
Jedeme podél Sokolovské třídy.
Míjíme Karlín, Invalidovnu i
strojírnu Elektrických podniků,
Technické údaje:
○ Dokončení trati: 1873
○ Stavba Těšnovského nádraží:
1875
bývalou Rustonku. Přes most nad
ulicí Švábky vjíždíme do libeňského Dolního nádraží. Hrabalova
čtvrť má svou atmosféru. Cihlové
komíny fabrik a na kopci nad
Palmovkou koule bývalého
plynojemu, zarůstající zelení.
Lokomotiva opět zasupí.
Pomalu kodrcáme přes přejezd
a křížení s tramvajovou tratí na
Palmovce. Už jsme mezi domy
Na Žertvách, na pár vteřin mizíme
v tunelu pod tratí z Masarykova
nádraží do Vysočan.
Zatáčíme doleva, vlak hučí na
mostě přes Rokytku. Pod námi je
zchátralá usedlost Kolčavka,
Za císaře pána vedla
trať po Rohanském
ostrově. Pravé rameno
je však dávno zasypané.
sevřená mezi dvěma železničními
náspy. Trať stoupá a stáčí se na
druhou stranu kolem velkého
válcového plynojemu. Míjíme
usedlosti v Podvinní a připojujeme se na hlavní trať. A skřípící
○ Provozovatelé trati: ÖNWB
(Rakouská severozápadní
dráha), kkStB (Císařsko-královské státní dráhy), ČSD
○ Délka trati: 5 km
○ Počet stanic v úseku
Těšnov–Vysočany (včetně): 4
○ Počet výpravních kolejí: 3
○ Počet tunelů: 1
vlak zastavuje na nádraží ve
Vysočanech.
Vystupujeme. Od dnešního dne
cesta zpět na Těšnov pro osobní
vlaky již není. Nádraží padne za
oběť automobilové magistrále,
která rozpůlí centrum Prahy jako
ostře nabroušený nůž.
Faktografie
○ Autor Těšnovského nádraží:
Karel Schlimp
○ Počet mostů v době výstavby: 4
Těšnovské nádraží v roce 1905.
○ V seznamu kulturních
památek: 1958–1978
○ Finální demolice budovy:
1985
stalo se / nejen na osmičce /
3. 2. 1997 Spisovatel Bohumil Hrabal (* 28. 3. 1914) umírá
po pádu z okna v Nemocnici Na Bulovce.
16. 2. 1358 Vydáno nařízení Karla IV. o zřizování vinic kolem
Prahy do vzdálenosti 3 mil.
16. 2. 1862 Založena v Praze organizace Sokol jako Tělocvičná
jednota pražská. Jejím prvním starostou se stal Jindřich Fügner,
prvním náčelníkem byl zvolen Dr. Miroslav Tyrš.
Trať z Lysé nad Labem postavila
Rakouská severozápadní dráha.
Stanice na Rohanském ostrově
obsluhovala Karlínský přístav.
Neodpovídala ale významu
spojení Prahy s Vídní, tudíž na
pomezí Nového města a Karlína
vzniklo reprezentativní
Severozápadní nádraží.
V roce 1909 monarchie
zestátnila soukromé železniční
společnosti do C. a k. státních
drah. Za První republiky
přejmenovali koncové nádraží
na Denisovo. V roce 1926 bylo
koryto řeky přeloženo k Holešovicím a Karlínský přístav ztratil
svůj význam.
Nádraží přečkalo protektorát
se jménem Vltavské. Po válce
známé už jako Praha–Těšnov.
Osobní provoz byl zastaven
v roce 1972, nákladní až
v osmdesátých letech. Ta nepřežilo ani „nejhezčí nádraží ve
střední Evropě“. Přestože jeho
větší část nevadila severojižní
magistrále, a přestože bylo
zapsáno na seznamu kulturních
památek.
Do konce provozu tu byly parní lokomotivy, které nikdy
neustoupily motorovým. Vlaky
vozily „Ušaté“ řad 464.0 a 1, dva
poválečné prototypy „Rosniček“
řady 464.2 nebo předválečné
„Sedmy“ 354.7, které zažily
i monarchii.
Jakub Širc
Zdroje:
○ BEČKOVÁ, K. Zmizelá
Praha: Nádraží a železniční
tratě. Vydání 1. Paseka, 2009.
156 stran.
ISBN 978-807185-991-8
○ ŽelPage [online]. 2008,
[cit. dne 15. ledna 2016]
www.zelpage.cz
22. 2. 1903 Kladně vyřízena žádost o osamostatnění Karlína.
Definitivní potvrzení pak bylo dne 28. 3. 1904.
27. 2. 1912 Elektrické podniky král. hlavního města Prahy
zakoupily Pražskou akciovou strojírnu (bývalá Rustonka), která
provozovala továrnu v Libni na Švábkách, a zřídily zde areál
ústředních dílen.
28. 2. 1978 Kobyliská střelnice prohlášena usnesením vlády
za národní kulturní památku.