16

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / únor 2016 

www.praha8.cz

Historie

Kudy se jezdilo z Karlína do Vysočan

Obdivovaný, a přesto

zmizelý svět těšnovské trati

nnJe 1. července 1972. Těšnovské nádraží je zahaleno v ranní

mlze, snad vznikající stoupající párou od lokomotiv, snad

linoucí se od Vltavy. Socha

Austrie shlíží z vítězného

oblouku na šeď normalizační

Prahy. Ze zákoutí nádražní

budovy dýchá monumentálnost a pohaslá sláva.

U prvního nástupiště nastupujeme do syčícího osobního vlaku

s číslem 1115. S typickým

cuknutím se dává do pohybu.

Parní lokomotivě proklouznou

kola a už pomalu drncáme přes

výhybky. Návěstidlo se zdviženou „paží“ říká, že cesta je volná.

Mizíme pod oblouky Negrelliho

viaduktu. Nalevo je Vltava, vpravo

bývalý Karlínský přístav. Za císaře

pána zde vedla trať po Rohanském ostrově. Pravé rameno je

však dávno zasypané. Přesto vlak

duní po železném mostě vypínajícím se místo nad vodou nad

navezenou zeminou. Nikdy jej

neodstranili.

Jedeme podél Sokolovské třídy.

Míjíme Karlín, Invalidovnu i

strojírnu Elektrických podniků,

Technické údaje:

○ Dokončení trati: 1873

○ Stavba Těšnovského nádraží:

1875

bývalou Rustonku. Přes most nad

ulicí Švábky vjíždíme do libeňského Dolního nádraží. Hrabalova

čtvrť má svou atmosféru. Cihlové

komíny fabrik a na kopci nad

Palmovkou koule bývalého

plynojemu, zarůstající zelení.

Lokomotiva opět zasupí.

Pomalu kodrcáme přes přejezd

a křížení s tramvajovou tratí na

Palmovce. Už jsme mezi domy

Na Žertvách, na pár vteřin mizíme

v tunelu pod tratí z Masarykova

nádraží do Vysočan.

Zatáčíme doleva, vlak hučí na

mostě přes Rokytku. Pod námi je

zchátralá usedlost Kolčavka,

Za císaře pána vedla

trať po Rohanském

ostrově. Pravé rameno

je však dávno zasypané.

sevřená mezi dvěma železničními

náspy. Trať stoupá a stáčí se na

druhou stranu kolem velkého

válcového plynojemu. Míjíme

usedlosti v Podvinní a připojujeme se na hlavní trať. A skřípící

○ Provozovatelé trati: ÖNWB

(Rakouská severozápadní

dráha), kkStB (Císařsko-královské státní dráhy), ČSD

○ Délka trati: 5 km

○ Počet stanic v úseku

Těšnov–Vysočany (včetně): 4

○ Počet výpravních kolejí: 3

○ Počet tunelů: 1

vlak zastavuje na nádraží ve

Vysočanech.

Vystupujeme. Od dnešního dne

cesta zpět na Těšnov pro osobní

vlaky již není. Nádraží padne za

oběť automobilové magistrále,

která rozpůlí centrum Prahy jako

ostře nabroušený nůž.

Faktografie

○ Autor Těšnovského nádraží:

Karel Schlimp

○ Počet mostů v době výstavby: 4

Těšnovské nádraží v roce 1905.

○ V seznamu kulturních

památek: 1958–1978

○ Finální demolice budovy:

1985

stalo se / nejen na osmičce /

3. 2. 1997  Spisovatel Bohumil Hrabal (* 28. 3. 1914) umírá

po pádu z okna v Nemocnici Na Bulovce.

16. 2. 1358  Vydáno nařízení Karla IV. o zřizování vinic kolem

Prahy do vzdálenosti 3 mil.

16. 2. 1862  Založena v Praze organizace Sokol jako Tělocvičná

jednota pražská. Jejím prvním starostou se stal Jindřich Fügner,

prvním náčelníkem byl zvolen Dr. Miroslav Tyrš.

Trať z Lysé nad Labem postavila

Rakouská severozápadní dráha.

Stanice na Rohanském ostrově

obsluhovala Karlínský přístav.

Neodpovídala ale významu

spojení Prahy s Vídní, tudíž na

pomezí Nového města a Karlína

vzniklo reprezentativní

Severozápadní nádraží.

V roce 1909 monarchie

zestátnila soukromé železniční

společnosti do C. a k. státních

drah. Za První republiky

přejmenovali koncové nádraží

na Denisovo. V roce 1926 bylo

koryto řeky přeloženo k Holešovicím a Karlínský přístav ztratil

svůj význam.

Nádraží přečkalo protektorát

se jménem Vltavské. Po válce

známé už jako Praha–Těšnov.

Osobní provoz byl zastaven

v roce 1972, nákladní až

v osmdesátých letech. Ta nepřežilo ani „nejhezčí nádraží ve

střední Evropě“. Přestože jeho

větší část nevadila severojižní

magistrále, a přestože bylo

zapsáno na seznamu kulturních

památek.

Do konce provozu tu byly parní lokomotivy, které nikdy

neustoupily motorovým. Vlaky

vozily „Ušaté“ řad 464.0 a 1, dva

poválečné prototypy „Rosniček“

řady 464.2 nebo předválečné

„Sedmy“ 354.7, které zažily

i monarchii.

Jakub Širc

Zdroje:

○ BEČKOVÁ, K. Zmizelá

Praha: Nádraží a železniční

tratě. Vydání 1. Paseka, 2009.

156 stran.

ISBN 978-807185-991-8

○ ŽelPage [online]. 2008,

[cit. dne 15. ledna 2016]

www.zelpage.cz

22. 2. 1903  Kladně vyřízena žádost o osamostatnění Karlína.

Definitivní potvrzení pak bylo dne 28. 3. 1904.

27. 2. 1912  Elektrické podniky král. hlavního města Prahy

zakoupily Pražskou akciovou strojírnu (bývalá Rustonka), která

provozovala továrnu v Libni na Švábkách, a zřídily zde areál

ústředních dílen.

28. 2. 1978  Kobyliská střelnice prohlášena usnesením vlády

za národní kulturní památku.