OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / leden 2019
www.praha8.cz
35
Jak vznikla
Česká republika
u Čechů převažovaly negativní
pocity: 56 % vyjádřilo obavy,
45 % smutek a 43 % politování
(Lidové noviny, 25. 3. 1993).
Dobový tisk
Jak o 1. lednu 1993 referovaly
tehdy největší celostátní tištěné
deníky? Každý po svém, ale
každý čtenář si našel to, co chtěl.
Mladá fronta Dnes přinesla
informace o vzniku ČR jako
první už v sobotu 2. ledna.
Titulní stránku zdobila fotografie tehdejšího premiéra Václava
Klasuse, spokojeně držícího
sklenku šampaňského. Hlavní
titulek oznamoval, že „Vznikl
samostatný český stát“. V oslavném a radostném textu se čtenář dozvěděl i čísla – rozlohu
a počet obyvatel „novorozeněte“.
V kontrastu s tím byla o kousek
níže zpráva „Občané Česka příliš
neslavili“, že Václavské náměstí
pokryl koberec střepů z rozbitých lahví, všude byli opilci
a hodinu po půlnoci centrum
ovládl alkohol a násilí.
Lidové noviny přinesly zprávu
o přepsání map až v pondělí
4. ledna pod titulkem „O půlnoci
z 31. 12. 1992 na 1. 1. 1993
vznikl samostatný český stát“.
Na hlavní fotografii stojí Václav
Klaus s dirigentem Liborem
Peškem v Rudolfinu, kde na
počest nového státu zazněla
Smetanova Má vlast. Tradiční
lidovkový sloupek z pera tehdejšího šéfredaktora Tomáše Smetánky (mimochodem pozdějšího
velvyslance v Jordánsku, Číně,
Japonsku a Indonésii) se zaměřil
na to, proč se vlastně Češi moc
neradovali, proč nezpívali hymnu, netančili na náměstí a nevztyčovali vlajky. Vše má ale
svůj dobrý konec. „My totiž
nezačínali, ale pokračovali jsme,“
jak je ve sloupku zmíněno.
Deník Právo, dříve tedy ještě
Rudé právo, jako jediný otiskl
novoroční projev premiéra
Václava Klause v celém znění. Nechybí fotografie usměvavého Václava Klause se sklenkou
v ruce. Oslavný titulek „Československo už není, Česká republiko, dobrý den!“ se opravdu
z nového státu raduje maximální měrou. Ve sloupku Kateřiny
Perknerové se opět mluví především o střídmosti a ležérnosti,
než o divokém slavení a také
o tom, že se politici mohou nyní
soustředit na skutečně občanské problémy. Právo jako jediné
také rozsáhle popsalo „První
hodiny a dny Slovenské republi-
Věděli jste, že…
Česká republika není vůbec
tak malá, jak si namlouváme?
Rozloha 78 866 km2 a 10,5 milionu obyvatel řadí Českou
republiku zhruba doprostřed
všech zemí. V rámci EU je
ČR počtem obyvatel 15. z 28,
rozlohou dokonce 12.! Až za
námi jsou např. Irsko, pobalstké
republiky, Slovensko, Dánsko,
Nizozemsko nebo Belgie.
Čechy a Morava byly během
více než tisícileté historie
oddělené jen 19 let?
A to v letech 1471 až 1490,
v době Vladislava Jagellonského a Matyáše Korvína.
Po Korvínově smrti se země
opět jednotila.
Slovo Česko je známé
minimálně od roku 1777?
Název Česko je prvně doložen
roku 1777. Tehdejší rakouská
moc nebyla nakloněna
jednotnému označování
Českých zemí (Čech, Moravy
a Slezska) a dbala na to,
aby se země prezentovaly
samostatně – přesně podle
hesla „rozděluj a panuj“. „Česko“
se prvně oficiálně objevilo
roku 1918 ve složenině názvu
Československo.
České země existují přes
tisíc let? České země, ač byly
od roku 1620 fakticky součástí
Rakouska, na mapách stále
existovaly, existoval titul
ky“. Hospodářské noviny potvrdily už svým titulkem „Rok
jedna českého státu“, že jsou
zaměřeny na ekonomiku, a tudíž
na čísla. Vzniku ČR věnovaly
téměř celou titulní stranu, ale
jako jediný deník neotiskl žádnou fotografii Václava Klause.
Vynahradil to mini rozhovorem s ním po telefonu, který
se ovšem netýkal vzniku ČR, ale
odklonu světové ekonomiky
od ryze liberálního směru. Vše
doplněno grafem o vývoji počtu
obyvatel České republiky.
A co na to Praha 8?
O vzniku nového státu referoval
i předchůdce časopisu Osmička
– Informační bulletin městské
části Praha 8 č. 1/93 z 20. ledna
1993. Na titulní stránce přinesl
slova starosty MČ Praha 8 Vladimíra Nováka, kter pronesl 1.
ledna 1993 v 0:00 hod. z balkonu
Libeňského zámku: „… Dnes
nezačíná pouze nový kalendářní
rok, ale dnes se také začínají
tvořit dějiny našeho nového
státu, dějiny České republiky.
Dovolte mi tedy, abych právě
vzniklé České republice popřál
úspěšný start do její budoucnosti a (…) aby se její sláva hvězd
dotýkala.“
českého krále, existovaly
symboly jednotlivých zemí
(tehdy k českým zemím patřily nejen Čechy a Morava
s Českým Slezskem, ale i celé
Slezsko a Lužice). Můžeme
s přihmouřením oka říci, že od
9. století až do současnosti se
jádro českého státu neměnilo.
Největší uzemní krizí našich
zemí pak byl vznik tzv. protektorátu Čechy a Morava, kdy takřka došlo k úplném zániku českých zemí. Přesto se i tehdy
na mapách (byť jen německých)
název Čechy a Morava objevoval a existovaly hranice českých
zemí (které tehdy tvořila oblast
Sudet). Kupříkladu Slovensko
jako takové se prvně objevilo
na mapě až v roce 1918 v rámci
Československa, Polsko mezi
• 5. a 6. června 1992 proběhly
v České a Slovenské Federativní
Republice volby a rozdaly karty
v obou částech federace tak,
že politici záhy domluvili její
rozdělení. Během hlasování
ale málokdo tušil, že právě
rozhoduje o budoucnosti státu.
• 27. července přijala Slovenská
národní rada dokument, který
vyslovuje požadavek samostatnosti Slovenska.
• 20. července odstoupil
prezident ČSFR Václav Havel
(jeho pravomoci převzal
poslední předseda Federálního
shromáždění Jan Stráský).
• 26. srpna podepsali Václav Klaus
a Vladimír Mečiar dohodu
o rozdělení ČSFR.
• 13. listopadu přijalo Federální
shromáždění zákon o dělení
majetku ČSFR mezi obě
republiky.
• 25. listopadu přijalo Federální
shromáždění ústavní zákon
o zániku ČSFR k 31. prosinci
1992.
• 16. prosince schválila Česká
národní rada novou Ústavu ČR.
• 19. ledna 1993 byla Česká
republika přijata do OSN.
• 26. ledna 1993 zvolil český
parlament Václava Havla
1. prezidentem ČR.
Na Libeňském zámku byl
takto „členy obvodního zastupitelstva i občany Prahy 8 slavnostně přivítán roku 1993
vznik České republiky. Tečkou
této malé oslavy byl ohňostroj
zajištěný společností Pyros
Praha.“
Vladimír Slabý
roky 1795 až 1918 rovněž
neexistovalo.
Čechy a Morava byly za
první republiky jedním
z nejvyspělejších území
na světě? Neplatilo to
v té době bohužel pro celé
Československo. Faktem
zůstává, že nejbohatší místa
tehdejšího Německa se
nemohla rovnat nejvyspělejším
oblastem Československa.
První skladba, která zazněla
na povrchu Měsíce, byla
od českého skladatele?
Když 21. července 1969 Neil
Armstrong jako první člověk
v historii sestupoval na povrch
měsíce, hrála mu k tomu česká
hudba – Novosvětská symfonie
od Antonína Dvořáka.