18
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / leden 2019
www.praha8.cz
Bezpečnost / doprava
Bezpečnost v ulicích
Chodec s autem vždy prohraje
nnChodec versus auto. Zranitelný člověk versus stovky kilogramů železa. Souboj, který má při vzájemném střetu jednoznačného vítěze. Přesto se mnozí z nás do tohoto souboje
každý den dobrovolně pouští a bez respektu ke zmíněné
hmotě a fyzikálním zákonům se snaží prosadit i tam, kde
nemají šanci. Pojďme si připomenout základní pravidla.
Nelze opominout základní
pravidlo, které by mělo platit
pro všechny v silničním provozu, vždy, všude a za všech okolností, a tím je vzájemná ohleduplnost, vstřícnost. Důležitá je
i předvídavost a obezřetnost.
Kdo je chodec?
Chodec je každý, kdo se pohybuje pěšky. Dále pak jsou za chodce považováni lyžaři, jezdci na
kolečkových bruslích (inlinech).
Cyklista, za něhož je považován
i člověk pohybující se na koloběžce, může na chodníku jízdní
kolo nebo koloběžku pouze vést
(s výjimkou dítěte do deseti let).
Zákon 361/2000 k 1. 10. 2018
§ 2 písm. j): chodec je i osoba,
která tlačí nebo táhne sáňky,
dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové
šířce nepřevyšující 600 mm,
pohybuje se na kolečkových
bruslích nebo obdobném sportovním vybavení anebo pomocí
ručního nebo motorového
vozíku pro invalidy, vede jízdní
kolo, motocykl o objemu válců
do 50 cm3, psa a podobně.
Z toho plyne, že cyklisté nebo
jezdci na koloběžkách nemají na
chodníku co dělat, což je v dnešní době bohužel velmi častý jev
a pro chodce pohybující se často
nižší rychlostí je to velmi nebezpečné. Tady je pak vina v drtivé
většině případů na straně
cyklisty, který škodu i zranění
chodce, nemá-li své pojištění
odpovědnosti, bude platit ze
svého, neboť jízdní kolo nemá
povinné ručení.
Přednost má přechod
Pro všechny pak platí základní
pravidlo, že se chodí vpravo.
Samozřejmě, že asi nikdo nebude pokutován za to, že nejde po
chodníku vpravo. Lidé se snadno
na chodníku vyhnou a je to
o vzájemné ohleduplnosti, ale
důležité je to například na přechodech, kde vyhýbání a dávání
si přednosti může vyvolávat
zbytečně zmatečné situace.
V případě přechodu, který
je řízen semafory, platí jedno
základní pravidlo: zelená pro
chodce svítí natolik dlouho, aby
chodci mohli vstoupit do vozovky a přejít na druhou stranu.
To, že se během jejich přecházení rozsvítí červená, je naprosto
běžné. Pro ty, kdo jsou už ve
vozovce na přechodu, to znamená, že mají co nejrychleji, ale
v klidu dokončit přecházení.
Pro ty, co ještě na přechod
nevstoupili, to pak je jednoznačný pokyn, že už na přechod
vstupovat nemají.
I tam, kde má chodec přednost, tedy na přechodu bez
signalizace, nemá chodec absolutní přednost. V prvé řadě si
nemůže přecházet, doslova kde
chce. Je-li přechod pro chodce,
podchod nebo nadchod vzdálen
méně než 50 metrů, je chodec
povinen jej použít.
Zákon 361/2000 k 1. 10. 2018
§ 54 (1): Je-li blíže než 50 m
křižovatka s řízeným provozem,
přechod pro chodce, místo pro
přecházení vozovky, nadchod
nebo podchod vyznačený dopravní značkou „Přechod pro
chodce“, „Podchod nebo nadchod“, musí chodec přecházet
jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí
vpravo.
Kdy chodec nemá
přednost
Na přechodu pro chodce bez
signalizace nemá chodec přednost před tramvají. Chodec také
nesmí vstoupit bezprostředně
před projíždějící vozidlo.
Co znamená „bezprostředně“?
Z pohledu řidiče je to vzdálenost, na kterou je schopen
vozidlo bezpečně zastavit.
Chodec tedy může řidiče
takzvaně omezit, což znamená,
že ho může donutit zpomalit
nebo zastavit, ale nesmí vyvolat
takovou situaci, která by ohrozila jeho samotného nebo kohokoliv jiného, včetně řidiče auta.
Řada lidí nemá představu, na
jaké vzdálenosti auto mohou
zastavit, ať už nemají odhad,
nebo nejsou sami řidiči. Vždy je
proto nejbezpečnější navázat
Foto: Vladimír Slabý
Jen pokud jde chodec po přechodu, má před autem přednost.
s řidičem oční kontakt a ujistit
se, že o vás ví a že skutečně
zastavuje.
Měli bychom se také vždy
ujistit, že zastavuje i případné
další přijíždějící vozidlo, a velmi
opatrní musíme být na víceproudých komunikacích. Přechody přes více jízdních pruhů
patří k těm nejnebezpečnějším
a stávají se na nich ty nejtragičtější nehody. Zatímco jeden řidič
zastaví, chodce – a velmi často
důvěřivé dítě – smete řidič,
který v dalším pruhu nezabrzdí.
Velmi často také vidíme maminky, které za autem před přechodem, i když to tam často nemá
co dělat, vyjedou do vozovky
nejprve s kočárkem, až pak jdou
ony. Na takovém nepřehledném
místě bychom měli vždy vejít na
místo s rozhledem do vozovky
jako první my dospělí, až pak by
měly být děti nebo kočárek.
Mimo přechody je chodec
vždy odpovědný za své chování
a nemůže si vynucovat jakoukoliv přednost.
Neslyším, nevidím…
Fenoménem dnešní doby jsou
mobilní telefony a vzrůstající
obliba sluchátek. Chodci zahledění do displejů telefonu nebo
zaposlouchaní do hudby nevnímají okolní provoz. Naprosto
běžně dnes bez rozhlédnutí
slepě vstupují do vozovky.
Na přechodu si často bezohledně a neoprávněně nárokují svoji
přednost za všech okolností
a chovají se jako nezranitelní.
Mimo přechod je takové chování doslova hazardováním se
svým životem!
Nejde jen o zdraví. Pojišťovny
už daly najevo, že takové nezodpovědné chování a nevěnování
se provozu ze strany chodce pro
ně může znamenat důvod pro
nezaplacení způsobené škody
nebo pro krácení plnění. K tomuto kroku mohou přistoupit třeba
tehdy, když se prokáže, že to, že
chodec měl sluchátka nebo se
věnoval mobilnímu telefonu,
bylo přímou příčinou nehody,
například ve chvíli, kdy zabrán
do jiné činnosti vstoupí bezprostředně před přijíždějící vozidlo
mimo přechod a podobně.
besip
Základní pravidla
pro chodce:
• Po chodníku nebo
po přechodu chodíme
vždy vpravo.
• Tam, kde není chodník,
chodíme po krajnici po levé
straně vozovky směrem proti
přijíždějícím vozidlům.
• Přednost na přechodu
pro chodce máme před
přijíždějícími motorovými
i nemotorovými (cyklisté)
vozidly, ale nemáme ji před
tramvajemi ani vozidly
s právem přednosti v jízdě
(s modrými majáky).