Osmička

Osmička - měsíčník městské části Praha 8.

Rozhovor: Den D? Neopakovatelný zážitek. Hlavně letos.

Jiří Pavel Kafka (100), Čestný občan Prahy 8 a poslední žijící „nebeský jezdec“ RAF.

Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ZÁŘÍ 2024 www.praha8.cz22
Rozhovor
„Pojďte dál, dáme si kávu,“ vítá nás ve svém domě
vTroji poslední žijící „Čechoslovák“, který za druhé
světové války sloužil ubritského královského letectva
RAF – Jiří Pavel Kaa. Stojí před námi rovně jako voják
avočích mu tancují mladické jiskry, takže byste mu
stovku, kterou oslavil 2. května 2024, vůbec nehádali.
Když jsme přicházeli, slyšeli
jsme vjeho domě ukrajinštinu.
Opět přituhuje. Dnes je to jako
přes kopírák, všude spousta zla.
Nepřímo jsme opět ve válce,
protože ubytováváme uprchlíky.
Když vroce  Rusko napad-
lo Ukrajinu, ubytovali jsme na
dvacet ukrajinských matek
sdětmi zCharkova, Dnipra,
Mykolajiva. Někteří tu bydleli
jen krátce, někteří déle. Teď je
jich šestnáct. Když můžeme, tak
pomůžeme. To je jediná správná
věc, jakou můžeme ještě udě-
lat,“ konstatuje.
Je polovina června, venku se
schyluje kbouřce, ale my sedí-
me uoválného stolu apan Kaa
nám předvádí model čtyřmoto-
rového bombardéru B- Libe-
rator, ve kterém za války létal
akterý dostal oden dříve jako
dar od britského velvyslance.
Ukazuje, kde jako radista azad-
ní střelec seděl.
Kdy jste naposledy letěl
letadlem?
Před týdnem. Letěl jsem na
oslavy . výročí vylodění
vNormandii. Nechtěl jsem, ale
když mi řekli, že poletíme přes
ostrov Jersey, kde vezmeme
idalšího veterána Charlese
Strassera, tak jsem souhlasil.
(Pozn. red.: Hrdina bitvy uDun-
kerque Charles Strasser pocházel
zTeplic azemřel ve věku 97 let
10. června 2024, jen pár dní po
návratu zNormandie.) Letěli
jsme malým dvouvrtulovým
letadlem apak ivrtulníkem.
Do hovoru vstupuje súsmě-
vem manželka Helena Machačo-
vá: „Dceři říkám, že už nemůže-
me jet za nimi do Mariánek,
protože je to na Jirku daleko,
vrtulníkářům zNáměšti říkám,
že do vrtulníku už jako kardiaci
nenastoupíme, anajednou jsme
si vesele létali nad Atlantikem.
Do těch Mariánek teď budeme
muset, dcera mi už psala…“
Jak tedy cesta do Normandie
přes Jersey probíhala?
Už vPraze na letišti vKbelích
nám řekli, že to bude smezipři-
stáními. Byl silný protivítr
aturbulence. Do Jersey jsme tak
letěli skoro osm hodin. Ráno se
ukázalo, že naše letadlo má
závadu na motoru, vytékal olej.
To se stává, nešlo onic závažné-
ho, ale oprava by zabrala nějaký
čas, který jsme neměli. Se slav-
nostním ceremoniálem jsme se
už loučili...
Ale do Normandie jste
nakonec dorazili…
Kapitán našeho letounu major
Danko požádal kolegy zRoyal
Navy opomoc při přepravě do
Caen. Apo vyřízení všech for-
malit jsme nasedli do vrtulníků.
(Pozn. red.: Šlo otransportní
helikoptéry Merlin britského
námořnictva z845. námořní
letecké perutě „Junglies“, což je
speciální jednotka určená pro
obojživelné operace Royal
Mariners).
Zavezli vás až na pláž Omaha,
kde se vzpomínková slavnost
odehrávala?
Kdepak. Přiletěli jsme na
letiště do Caen, ale pozdě, takže
autobus, který nás měl odvézt
na ceremonii, už odjel kjinému
využití. Francouzi ale dali
kdispozici další vrtulníky,
tentokrát svého četnictva azá-
chranářů. Zbytek výpravy
vyrazil auty hasičů azáchranky.
Úplný začátek jsme nestihli,
takže jsme neseděli mezi veterá-
ny, ale hned zkraje. Samotná
slavnost byla fajn. Pár fotograí,
spousta vzpomínek…
Jak jste ale cestovali zpět?
Taky improvizovaně?
Ne. Pomohl prezident Pavel,
vzal nás do svého speciálu. Jen
museli narychlo měnit trasu,
aby Charlese Strassera vysadili
na Jersey. Vůbec nechápu, jak se
jim to tak rychle povedlo zařídit.
To byl 6. červen 2024. Co jste
dělal vDen D, tedy vúterý
6. června 1944, kdy začalo
vylodění spojeneckých vojsk
vNormandii?
Hlídkovali jsme nad Biskajským
zálivem. Deset hodin. Vyhlíželi
jsme nepřátelská plavidla,
ponorky, lodě. Žádná se
neukázala.
Věděli jste, že začala invaze?
Pokud se dobře pamatuji, tak
nám to řekli, až když jsme se
vrátili na základnu. Měli jsme
ohromnou radost.
Někde jsem se dočetl, že jste
utrpěl hned na počátku invaze
zranění na hlavě, že vás poranil
kus plexiskla.
To není pravda, žádné zranění
jsem neutrpěl.
Ale vúnoru 1945 jste přece
dostal medaili Za chrabrost...
No, dostal. Ale vlastně ani
nevím proč. Víte, prožil jsem
toho dost, aby to bylo na dlou-
ho, ale nebylo to zase tak napí-
navé, jak se někdy vykládá. Jen
občas se stalo něco méně
obvyklého.
Dobře, jak na lety vbombardé-
ru B24 Liberator vzpomínáte?
Létal jsem vposádce Rudolfa
Protivy apak Josefa Hubičky.
Základnu jsme měli na letišti
Predannack apak Tain. Nejvíc
jsme operovali nad Biskajským
zálivem, chránili spojenecké
konvoje, později jsme hlídkovali
mezi Anglií aSkandinávií.
Jak dlouho lety trvaly?
Nejdelší hlídkový let trval osm-
náct hodin. Po pravdě, to už se
pak trochu nudíte. Ale před
letem nám vždycky naservíro-
vali královskou snídani.
Ve vašem podání to dnes
vypadá jako vyhlídkové lety,
ane boj na život ana smrt…
JIŘÍ PAVEL KAFKA 100, ČESTNÝ OBČAN PRAHY 8 A POSLEDNÍ ŽIJÍCÍ „NEBESKÝ JEZDEC“ RAF:
Den D? Neopakovatelný
zážitek. Hlavně letos
Zajímavosti
oJiřím Pavlu Kaovi
vroce 2023 mu prezident Petr
Pavel udělil medaili Za hrdinství
Zastupitelstvo MČ Praha 8 ho
letos včervnu jmenovalo
čestným občanem osmého
obvodu
ke 100. narozeninám mu
napsal osobní přání britský
král Karel III.
je po něm nazváno červené
víno – W/Cdr Jiří Pavel Kaa,
Cabernet Sauvignon 2017,
výběr zhroznů, suché (RAF
Wine Pavlov). Ideální kdivoči-
ně atmavému masu.
Osmička