OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / září 2018
www.praha8.cz
35
Historie
V říjnu před 120 roky se v Libni bujaře slavilo
Obec povýšili na město
nnPřed 120 lety na podzim bylo na soutoku Rokytky
s Vltavou opravdu hodně slávy. Starobylá obec Libeň se
totiž 29. října roku 1898 dočkala povýšení na město!
Předtím uplynulo hodně vody
v blízké Vltavě alias Dravé řece.
Její hladina kdysi bývala
o 120 metrů vyšší než dnes.
Bohaté archeologické nálezy
potvrzují, že tuto oblast již ve
starší době kamenné, cca před
25 000 lety, obývali pravěcí lidé.
Idyla jako z pohádky
Jméno Libeň existuje od roku
1030. Obec stejného jména se
datuje od počátku 14. století – na
místě tvrze obklopené lesnatými
stráněmi. V písemných pramenech se jméno osady Libeň
objevuje až roku 1363. V průběhu husitských válek se v Libni
roku 1424 utábořil vojevůdce
Žižka s bojovníky, když táhli
proti konzervativním Pražanům.
Výlet do Libně proti proudu
času by nás jistě překvapil.
Spatřili bychom romantickou
krajinu, ve které dominují vinice.
O takový stav se nejvíce
zasloužil panovník Karel IV.
Z početných libeňských vinic
přetrvaly jen názvy – Bulovka,
Palmovka, Pekařka, Rokoska,
Hercovka, Vlachovka, Košinka…
Mezi vinicemi bychom uviděli
pár zemědělských usedlostí
a také letohrádky bohatých
pražských měšťanů a šlechticů.
Do naší kulturní historie se
výrazně zapsal zámeček
Ztracená varta čili Šilboch.
Od 2. poloviny 18. století
dominoval skalnatému kopci
Čertův vršek (mezi dnešními
ulicemi Střížkovská a Na Stráži.)
V r. 1812 zde tehdejší majitel Jan
Karel Liebich (ředitel a režisér
Stavovského divadla) poprvé
v tehdejších Zemích Koruny
České postavil a nazdobil
vánoční stromeček!
Ze zámku blázinec
nebyl
Jednou z dominant Libně se stal
zámek. Jeho prapočátky se
datují do 2. poloviny 14. století,
kdy Libeň vlastnila bohatá
rodina Rotlevů. Na místě dnešní
národní kulturní památky ČR
bývala gotická tvrz. Tu v roce
1595 koupila Eliška Hoffmanová
a nechala ji přestavit na
pohodlný renesanční zámeček.
Stal se svědkem mnoha
významných událostí. Znesváření bratři císař Rudolf II.
a arcivévoda Matyáš zde 25. 6.
1608 uzavřeli tzv. Libeňský mír.
V době morové epidemie roku
1772 se zámecká budova
proměnila ve špitál, jindy
ve vojenský lazaret. V době
povodní zde lidé hledali spásu
před běsnící Vltavou či Rokytkou. V letech 1771–1773 tu
několikrát nocovala císařovna
stalo se (nejen) v praze 8...
1. 9. 1944 Většina pražských
divadel (včetně Národního) byla
uzavřena. Všichni herci, zpěváci
a ostatní personál měli být
„totálně nasazeni“ do válečné
výroby.
4. 9. 1942 Na Kobyliské
střelnici byli ve 14.00 hod.
zastřeleni biskup Gorazd-Matěj
Pavlík, farář Václav Čikl a Jan
Sonnewend, kteří pomáhali
parašutistům z výsadku
Anthropoid, Silver A aj.
10. 9. 1947 Ministři P. Zenkl,
P. Drtina a J. Masaryk obdrželi poštou balíčky s výbušninou.
Stopy po pachateli vedly na
krajský sekretariát KSČ v Olomouci. Tak se zhoršila situace
na politické scéně před únorovými událostmi roku 1948.
14. 9. 1937 Zemřel prezident
T. G. Masaryk. Státní pohřeb se
konal 21. 9. 1937.
23. 9. 1938 Československá
vláda vyhlásila všeobecnou
mobilizaci záloh do 40 let
a všech příslušníků speciálních
jednotek.
Marie Terezie. V roce 1786 se
tady při vojenských manévrech
ubytoval císař Josef II.
V rámci tzv. josefínských
reforem byl v roce 1786 vydán
dekret, kterým měl být zámek
přeměněn na chorobinec
a blázinec. Naštěstí to odborná
komise nedoporučila. Jinak by
zde asi na přelomu let 1803
a 1804 nemohl pobývat císař
František I.
Hrabě Jan Hartwig Nostitz
v roce 1662 prodal libeňské
panství za 82 000 zlatých
Starému Městu pražskému.
Zámeček pak sloužil až do
poloviny 19. století jako
rezidence a letní sídlo staroměstských purkmistrů.
V roce 1889 se pražští
primátoři zámečku vzdali.
Od 1. 9. 1883 zadní trakt sloužil
jako Pražská vychovatelna, která
měla „vychovávat mravně
zpustlou mládež ve věku od
8 do 18 let“. Ovšem východní
křídlo již dávno úspěšně sloužilo
jako reprezentační prostory
Libeňské obce.
Průmyslová revoluce
vítězila
K zámku kdysi patřily konírny,
ovčín, pivovar, sladovna a mlýn.
Na Libeňském ostrově se ozýval
měděný hamr, nechyběla
papírna, pila, ba ani prachovna.
Idylická poklidná Libeň tak žila
jen ve vzpomínkách. Přišel
velký průmyslový rozmach: Od
tankového sboru, který se
zúčastnil bojů na západní
frontě, do svazku naší armády.
28. 9. 1941 R. Heydrich
vyhlásil stanné právo
a rozpoutal krvavé represálie
proti českému hnutí odporu.
28. 9. 1929 Svatovítská katedrála byla po dostavbě slavnostně otevřena. K vysvěcení katedrály došlo již 12. 5. 1929.
27. 9. 1941 R. Heydrich byl
jmenován zastupujícím říšským
protektorem v protektorátu
Čechy a Morava.
29. 9. 1931 Byla otevřena
Zoologická zahrada v pražské
Troji. Hlavní zásluhu na vzniku
měl zoolog a ornitolog J. Janda,
jenž se stal prvním ředitelem.
27. 9. 1945 Na Staroměstském
náměstí v Praze se za účasti
prezidenta E. Beneše konalo
slavnostní předání 1. čsl.
30. 9. 1938 Čs. vláda přijala
mnichovský diktát z 29. 9. 1938.
V dalších dnech se obsazování
pohraničí Němci a vyhánění
roku 1871 zahájila přes toto
území provoz Severozápadní
dráha. Ve stejné době se rozjela
První českomoravská továrna
na stroje. Roku 1832 se přidala
Rustonka, která vyráběla parní
stroje, kotle, ale i lodě. Grabova
továrna na voskované plátno
byla druhou největší
v Rakousko-Uhersku.
V roce 1843 měla Libeň
232 domů, které obývalo
2200 obyvatel. Počet se prudce
zvyšoval v souvislosti se
vznikem mnoha dalších
podniků. Pro nově příchozí
vyrůstaly činžovní domy,
většinou s pavlačemi. V roce
1874 se rozzářilo veřejné
petrolejové osvětlení. Za deset let
je vystřídalo modernější plynové.
Od roku 1896 zde sloužila první
předměstská tramvajová trať.
Libeň žila bohatým společenským životem – hlavně zásluhou
50 rozmanitých spolků. V letech
1909–1910 byla vybudována
velká secesní sokolovna.
Povýšení – a připojení
Libeň už dávno nebyla malou
poklidnou obcí. Nakonec byla po
dodržení všech složitých
pravidel povýšena na město.
Hned poté dali radní vypracovat
návrh znaku a vyrýt vše do
městského pečetidla.
Ovšem vůbec ho nevyužili:
Než stačili požádat o ministerské schválení znaku, přišel
ke slovu zemský zákon ze
16. 4. 1901. Podle něj byla Libeň
12. 9. 1901 připojena přímo
ke královskému hlavnímu městu
– jako Praha VIII.
Milan Koukal
našich občanů projevilo i tím,
že počet obyvatel Prahy přesáhl
v říjnu 1938 poprvé hranici
jednoho milionu.
30. 9. 1939 V den 1. výročí
mnichovské konference
Pražané masově bojkotovali
městskou hromadnou dopravu.
30. 9. 1983 Po sedm let trvající
obnově a rekonstrukci byla
předána do užívání historická
budova Národního divadla
a objekt Nové scény.
30. 9. – 4. 10. 1989 Na
velvyslanectví SRN v Praze se
shromáždilo na 11 tisíc občanů
bývalé Německé demokratické
republiky, kteří požadovali
svobodný odchod do Spolkové
republiky Německo.