OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / září 2018 

www.praha8.cz

35

Historie

V říjnu před 120 roky se v Libni bujaře slavilo

Obec povýšili na město

nnPřed 120 lety na podzim bylo na soutoku Rokytky

s Vltavou opravdu hodně slávy. Starobylá obec Libeň se

totiž 29. října roku 1898 dočkala povýšení na město!

Předtím uplynulo hodně vody

v blízké Vltavě alias Dravé řece.

Její hladina kdysi bývala

o 120 metrů vyšší než dnes.

Bohaté archeologické nálezy

potvrzují, že tuto oblast již ve

starší době kamenné, cca před

25 000 lety, obývali pravěcí lidé.

Idyla jako z pohádky

Jméno Libeň existuje od roku

1030. Obec stejného jména se

datuje od počátku 14. století – na

místě tvrze obklopené lesnatými

stráněmi. V písemných pramenech se jméno osady Libeň

objevuje až roku 1363. V průběhu husitských válek se v Libni

roku 1424 utábořil vojevůdce

Žižka s bojovníky, když táhli

proti konzervativním Pražanům.

Výlet do Libně proti proudu

času by nás jistě překvapil.

Spatřili bychom romantickou

krajinu, ve které dominují vinice.

O takový stav se nejvíce

zasloužil panovník Karel IV.

Z početných libeňských vinic

přetrvaly jen názvy – Bulovka,

Palmovka, Pekařka, Rokoska,

Hercovka, Vlachovka, Košinka…

Mezi vinicemi bychom uviděli

pár zemědělských usedlostí

a také letohrádky bohatých

pražských měšťanů a šlechticů.

Do naší kulturní historie se

výrazně zapsal zámeček

Ztracená varta čili Šilboch.

Od 2. poloviny 18. století

dominoval skalnatému kopci

Čertův vršek (mezi dnešními

ulicemi Střížkovská a Na Stráži.)

V r. 1812 zde tehdejší majitel Jan

Karel Liebich (ředitel a režisér

Stavovského divadla) poprvé

v tehdejších Zemích Koruny

České postavil a nazdobil

vánoční stromeček!

Ze zámku blázinec

nebyl

Jednou z dominant Libně se stal

zámek. Jeho prapočátky se

datují do 2. poloviny 14. století,

kdy Libeň vlastnila bohatá

rodina Rotlevů. Na místě dnešní

národní kulturní památky ČR

bývala gotická tvrz. Tu v roce

1595 koupila Eliška Hoffmanová

a nechala ji přestavit na

pohodlný renesanční zámeček.

Stal se svědkem mnoha

významných událostí. Znesváření bratři císař Rudolf II.

a arcivévoda Matyáš zde 25. 6.

1608 uzavřeli tzv. Libeňský mír.

V době morové epidemie roku

1772 se zámecká budova

proměnila ve špitál, jindy

ve vojenský lazaret. V době

povodní zde lidé hledali spásu

před běsnící Vltavou či Rokytkou. V letech 1771–1773 tu

několikrát nocovala císařovna

stalo se (nejen) v praze 8...

1. 9. 1944  Většina pražských

divadel (včetně Národního) byla

uzavřena. Všichni herci, zpěváci

a ostatní personál měli být

„totálně nasazeni“ do válečné

výroby.

4. 9. 1942  Na Kobyliské

střelnici byli ve 14.00 hod.

zastřeleni biskup Gorazd-Matěj

Pavlík, farář Václav Čikl a Jan

Sonnewend, kteří pomáhali

parašutistům z výsadku

Anthropoid, Silver A aj.

10. 9. 1947  Ministři P. Zenkl,

P. Drtina a J. Masaryk obdrželi poštou balíčky s výbušninou.

Stopy po pachateli vedly na

krajský sekretariát KSČ v Olomouci. Tak se zhoršila situace

na politické scéně před únorovými událostmi roku 1948.

14. 9. 1937  Zemřel prezident

T. G. Masaryk. Státní pohřeb se

konal 21. 9. 1937.

23. 9. 1938  Československá

vláda vyhlásila všeobecnou

mobilizaci záloh do 40 let

a všech příslušníků speciálních

jednotek.

Marie Terezie. V roce 1786 se

tady při vojenských manévrech

ubytoval císař Josef II.

V rámci tzv. josefínských

reforem byl v roce 1786 vydán

dekret, kterým měl být zámek

přeměněn na chorobinec

a blázinec. Naštěstí to odborná

komise nedoporučila. Jinak by

zde asi na přelomu let 1803

a 1804 nemohl pobývat císař

František I.

Hrabě Jan Hartwig Nostitz

v roce 1662 prodal libeňské

panství za 82 000 zlatých

Starému Městu pražskému.

Zámeček pak sloužil až do

poloviny 19. století jako

rezidence a letní sídlo staroměstských purkmistrů.

V roce 1889 se pražští

primátoři zámečku vzdali.

Od 1. 9. 1883 zadní trakt sloužil

jako Pražská vychovatelna, která

měla „vychovávat mravně

zpustlou mládež ve věku od

8 do 18 let“. Ovšem východní

křídlo již dávno úspěšně sloužilo

jako reprezentační prostory

Libeňské obce.

Průmyslová revoluce

vítězila

K zámku kdysi patřily konírny,

ovčín, pivovar, sladovna a mlýn.

Na Libeňském ostrově se ozýval

měděný hamr, nechyběla

papírna, pila, ba ani prachovna.

Idylická poklidná Libeň tak žila

jen ve vzpomínkách. Přišel

velký průmyslový rozmach: Od

tankového sboru, který se

zúčastnil bojů na západní

frontě, do svazku naší armády.

28. 9. 1941  R. Heydrich

vyhlásil stanné právo

a rozpoutal krvavé represálie

proti českému hnutí odporu.

28. 9. 1929  Svatovítská katedrála byla po dostavbě slavnostně otevřena. K vysvěcení katedrály došlo již 12. 5. 1929.

27. 9. 1941  R. Heydrich byl

jmenován zastupujícím říšským

protektorem v protektorátu

Čechy a Morava.

29. 9. 1931  Byla otevřena

Zoologická zahrada v pražské

Troji. Hlavní zásluhu na vzniku

měl zoolog a ornitolog J. Janda,

jenž se stal prvním ředitelem.

27. 9. 1945  Na Staroměstském

náměstí v Praze se za účasti

prezidenta E. Beneše konalo

slavnostní předání 1. čsl.

30. 9. 1938  Čs. vláda přijala

mnichovský diktát z 29. 9. 1938.

V dalších dnech se obsazování

pohraničí Němci a vyhánění

roku 1871 zahájila přes toto

území provoz Severozápadní

dráha. Ve stejné době se rozjela

První českomoravská továrna

na stroje. Roku 1832 se přidala

Rustonka, která vyráběla parní

stroje, kotle, ale i lodě. Grabova

továrna na voskované plátno

byla druhou největší

v Rakousko-Uhersku.

V roce 1843 měla Libeň

232 domů, které obývalo

2200 obyvatel. Počet se prudce

zvyšoval v souvislosti se

vznikem mnoha dalších

podniků. Pro nově příchozí

vyrůstaly činžovní domy,

většinou s pavlačemi. V roce

1874 se rozzářilo veřejné

petrolejové osvětlení. Za deset let

je vystřídalo modernější plynové.

Od roku 1896 zde sloužila první

předměstská tramvajová trať.

Libeň žila bohatým společenským životem – hlavně zásluhou

50 rozmanitých spolků. V letech

1909–1910 byla vybudována

velká secesní sokolovna.

Povýšení – a připojení

Libeň už dávno nebyla malou

poklidnou obcí. Nakonec byla po

dodržení všech složitých

pravidel povýšena na město.

Hned poté dali radní vypracovat

návrh znaku a vyrýt vše do

městského pečetidla.

Ovšem vůbec ho nevyužili:

Než stačili požádat o ministerské schválení znaku, přišel

ke slovu zemský zákon ze

16. 4. 1901. Podle něj byla Libeň

12. 9. 1901 připojena přímo

ke královskému hlavnímu městu

– jako Praha VIII.

Milan Koukal

našich občanů projevilo i tím,

že počet obyvatel Prahy přesáhl

v říjnu 1938 poprvé hranici

jednoho milionu.

30. 9. 1939  V den 1. výročí

mnichovské konference

Pražané masově bojkotovali

městskou hromadnou dopravu.

30. 9. 1983  Po sedm let trvající

obnově a rekonstrukci byla

předána do užívání historická

budova Národního divadla

a objekt Nové scény.

30. 9. – 4. 10. 1989  Na

velvyslanectví SRN v Praze se

shromáždilo na 11 tisíc občanů

bývalé Německé demokratické

republiky, kteří požadovali

svobodný odchod do Spolkové

republiky Německo.