OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / září 2018
www.praha8.cz
11
Jak může MČ napomoci řešení bezdomovectví v ulicích Prahy 8?
Vladislav Kopal
zastupitel
MČ Praha 8
za KSČM
KSČM
V obcích kořeny
bezdomovectví
nejsou
Fenomém bezdomovectví
souvisí s tržním hospodářstvím.
V 90. letech byly státní firmy
vytunelovány, jiné přivedeny
ke krachu. A nebyly to jen
podniky malé. Vzpomeňme
na ČKD či SONP Kladno,
provozy sklářského či kožedělného průmyslu. Například z OP
Prostějov, zaměstnávajícího
tisíce lidí, nezbyly ani budovy.
Proč se o tom zmiňuji?
Z mnoha lidí se rázem stali
nezaměstnaní, mnozí s obtížnou
uplatnitelností na trhu.
S továrnami ale zmizely
i svobodárny či ubytovny.
Mnoho lidí tak skončilo na
ulicích. Též nájemních bytů bylo
málo, vlastnické bydlení bylo
mimo finanční možnosti řady
lidí a soukromí majitelé činžáků
byli jako utržení ze řetězu.
A odtud pak byl jen krůček
k bezdomovectví. Toho bezdomovectví, které je dnes celospolečenským problémem, provázeným řadou asociálních jevů.
Jistě, strkat hlavu do písku
nemůžeme a nebudeme. Nalijme
si ale čistého vína: že by MČ
mohla napomoci řešení tohoto
fenoménu, nevidím reálně.
Nemá už byty, nemá ani
ubytovny. MČ může pouze
potírat negativní projevy.
Např. činností městské policie,
ev. úklidem znečištěných
prostor. A má bezdomovectví
vůbec řešení? Jistěže má.
Primárně změnou legislativy
a též v působení o. p. s. či nadací.
Těm pak může MČ formou
grantů i přispívat.
Ilona Tůmová
kandidátka do
ZMČ Praha 8
za Osmička žije
Osmička žije
Petr Vilgus
místostarosta
MČ Praha 8
za Stranu zelených
strana
zelených
Chceme bezpečný
Řešení
veřejný prostor
bezdomovectví
Nikdy nekritizujeme za každou
cenu, proto jako opoziční členka = poskytnout
komise pro sociální věci
bydlení
předesílám, že leccos dělá
radnice Prahy 8 tradičně dobře.
Na sociálním odboru odvádí
mnoho zapálených a kvalifikovaných lidí výbornou práci. Ale
pak jsou tu i věci, které nefungují, jak by měly.
Z pohledu běžného občana
nejvíc na bezdomovectví vadí
opilci na lavičkách a nepořádek
na veřejných prostranstvích:
nezajímá ho, co všechno se musí
udělat, ale chce tyto lidi z ulic
a dopravních prostředků dostat
pryč. Nejdůležitější a dlouhodobý úkol městské části je proto
prevence – trpělivá práce s lidmi
na okraji, aby do bezdomovectví
nespadli, podpora nefunkčních
rodin a mladistvých, kteří
v těchto rodinách žijí, a také
osamělých seniorů. Je důležitá
spolupráce mezi jednotlivými
odbory, s neziskovými organizacemi, s policií i magistrátem.
Důležitá je však údržba
veřejných prostranství (a to
i těch, která nejsou v okolí
úřadu), pravidelný úklid ulic
a odpadků. Chybí koncepční
řešení problematických míst,
kde se lidé bez domova zdržují,
například prostranství před
nemocnicí Bulovka nebo známá
fontánka u metra Kobylisy.
Na takové místo se maminka
s dětmi neposadí – a není to jen
kvůli tomu, kdo sedí okolo. Často
jedna předzahrádka u kavárny
či restaurace stačí, aby bylo
místo přívětivé a přátelské.
Nemusíme stavět stany na
okraji města pro ty, kdo nechtějí
žít jako většina. Musíme s nimi
dlouhodobě pracovat a udržovat
veřejný prostor tak, abychom
se v něm cítili bezpečně a dobře.
Žiji v dolní Libni, která je
množstvím lidí bez domova
pověstná. Přesto tu neuslyšíte
populistické řeči. Prvním
krokem, jak podle Zelených
odstranit bezdomovce z našich
ulic, je poskytnout jim co
nejrychleji trvalé přístřeší.
Podstatou projektu bydlení na
prvním místě je, že důstojně
bydlící člověk nebo rodina
dokáže řešit i další problémy –
zaměstnání, dluhovou zátěž,
docházku potomků do školy.
Bezdomovcem se může stát
každý z nás. Svou vinu mají
i současné nesmyslné ceny
nájemného, které ženou nahoru
mj. služby ubytování pro turisty
v bytech Airbnb, či nezvládnutá
privatizace bytů, kterou
zpackala ODS a TOP 09.
Nejohroženější jsou lidé
z nízkopříjmových skupin,
samoživitelé nebo senioři. Stačí
zažít životní tragédii, úmrtí
milovaného partnera, ztrátu
práce, lidskou zradu. Na čas
přestaneme vnímat svět okolo
sebe, a když krize přejde,
zjistíme, že už se nemáme kam
vrátit. Ocitneme se na ulici,
zažijeme odmítnutí pomoci
od bývalých přátel, ztratíme
možnost se umýt, někdo nás
okrade. S každým tím krokem
jsme dál a dál tomu, co běžná
společnost vnímá jako standard.
Okolí se nás začne štítit.
V takovou chvíli musí přijít obec
ve spolupráci s neziskovkami.
Obec, která má propracovaný
systém návratu bezdomovců do
běžného života včetně okamžité
nabídky ubytování. Tak to už
nějaký čas funguje v Brně.
Zelení z Prahy 8 jsou připraveni
takový projekt zahájit a ukázat,
že Brno může být pro hlavní
město dobrou inspirací.
Tomáš Pavlů
zastupitel MČ Praha 8
za Osmička sobě –
KDU-ČSL a nezávislí
Osmička sobě –
KDU-ČSL
a nezávislí
Regulovat
i pomáhat
Podle odhadu Ministerstva
práce a sociálních věcí z roku
2016 žije v Praze přibližně
10 000 bezdomovců. Potkáváme
je na ulicích a zastávkách MHD,
jsme svědky toho, jaký po sobě
nechávají „pořádek“, všichni
vidíme, že bezdomovectví je
velkým sociálním problémem,
ale jeho řešení je v nedohlednu.
Přitom bezdomovectví by se
mělo řešit na všech úrovních:
státní, magistrátní i obecní.
Existuje Koncepce prevence
a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020.
V roce 2008 téměř 50 bezdomovců získalo práci díky
projektu pražského magistrátu.
V Praze 9 existuje již několik let
projekt, kdy městská část
pronajímá bezdomovcům na
odlehlých místech obvodu
buňky a oni se starají o pořádek
v okolí a zabraňují divokým
skládkám. Nájemci na daném
místě plní zadané pracovní
úkoly. Zdá se, že tento projekt je
úspěšný. Dalším úspěšným
projektem je tzv. housingfirst –
především bydlení, který byl
poprvé vyzkoušen v Los Angeles
v roce 1988 a v ČR se uskutečňuje v Brně.
Větší prostředky k řešení
bezdomovectví má stát
a magistrát, ale i městská část
se může zapojit v prevenci
a regulaci. MČ má po Městské
policii požadovat, aby trvala na
dodržování vyhlášky zákazu pití
alkoholu na veřejných prostranstvích v Praze 8, stejně tak může
MČ i pomáhat osvědčenými
zmíněnými projekty. Vážení
čtenáři, pokud po příštích
volbách zasedneme v Radě MČ,
budeme problém bezdomovectví řešit a městské policii její
povinnost připomínat.