červenec 2015

www.praha8.cz

23

MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8

ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE

VOLEJBAL SEDÍCÍCH

I bez nohou se dá hrát „pod vysokou sítí“

„Máš ho! To doběhneš!“ povzbuzují

se volejbalisté pod vysokou sítí. Řeknete si – nic zvláštního. Až na to, že

páska sítě je ve výšce 115 cm

u mužů, resp. 105 cm u žen, a hráči

nikam běžet nemůžou, protože jim

chybí jedna nebo obě nohy.

Hráči sami své postižení totiž nijak nevnímají a hrají se zápalem,

který by jim mohl závidět leckterý

zdravý člověk. I proto je volejbal sedících plný nádherných výměn, urputných soubojů a dramatických situací, takže je to právem

paralympijský sport.

Šanci zahrát si volejbal pro sedící

mají ale handicapovaní v Česku jen

v tělocvičně ZŠ Na Šutce. Právě zde

totiž SK Kometa od září loňského

roku nabízí jako první a zatím jediný klub v republice tréninky pod od-

borným vedením. K trenérce Kristýně Kůtové proto dojíždějí zájemci

z celých Čech – z Příbrami, Kladrub,

Českých Budějovic... „Na první trénink přišli tři zájemci, nyní máme

šest hráčů,“ říká Kristýna Kůtová,

která na FTVS studuje volejbal pro

tělesně postižené. „Žádný nepřestal,

naopak máme signály, že zájemců je

mnohem víc.“ Volejbal pro sedící je

totiž vhodný i pro osoby s potížemi

pohybového aparátu, například

s artrózou kolen, nebo pro seniory,

kteří toho sice už moc „nenaskáčou“, ale pohybu a soutěžení v kolektivu se nechtějí vzdát.

Hráči skutečně sedí přímo na

zemi, nemají žádný vozík a po palubovce se pohybují pomocí rukou.

Hrát mohou i paraplegici, ochrnutí

od pasu dolů. „Jedinou podmínkou

Bývalý profesionální

hokejista Roman Bernat

je jedním z těch, kteří

hrají v tělocvičně

ZŠ Na Šutce volejbal

sedících.

Foto: Vladimír Slabý

je udržet se vsedě,“ vysvětluje trenérka Kůtová.

Na kurtu 6 x 10 m mezitím proti

sobě hrají zdraví proti handicapovaným. A je to lítý, ale férový souboj,

ve kterém není místo pro falešné

ohledy. Zato je v něm spousta místa

pro legraci a vzájemné popichování.

Mezi hráči potí pravidelně tričko

i Roman Bernat, dvaadvacetiletý bý-

valý hokejista Českých Budějovic:

„Krátce po podpisu profesionální

smlouvy mě při cyklistickém tréninku srazil náklaďák. Byl to šok, že nemám nohu, ale už je to za mnou. Bydlím teď v Ďáblicích, studuji

vysokou školu a pořád se snažím

sportovat. Volejbalová parta je tady

skvělá, je tu legrace a báječně se

Vladimír Slabý

uvolním.“

JUBILEUM

Centrum integrace dětí a mládeže v Karlíně slaví

„Jak ten čas letí! Pětadvacet let!

Z našich tehdejších dětí jsou rodiče

a z jejich rodičů senioři,“ usmívá se

při vzpomínce na začátky Centra integrace dětí a mládeže (CID) v Karlíně jeho zakladatelka a dodnes ředitelka Marie Petrželová, která sama

v červenci oslaví 70. narozeniny.

Na co je Centrum integrace

dětí zaměřené?

„Především na děti se specifickými

potřebami a na kolektiv kolem nich

– na rodiče, prarodiče, pěstouny…

Zásadou je pomáhat, ale nedávat

vše zadarmo. Pak totiž děti ani jejich okolí nejsou připravené na tvrdý život v dospělosti. Vítáme tedy

spoluúčast a spolupráci.“

Co znamená pojem „specifické potřeby“ a v čem pomoc spočívá?

„Pracujeme s dětmi s nejrůznějšími zdravotními postiženími, zejména alergiky, atopiky, s dermorespiračním syndromem, jejich

kombinacemi s DMO, LMD, ADHD,

PAS, ale i s SPU – například logopedickými problémy, máme tu

dysgrafiky, dyslektiky, poskytujeme pedagogicko-psychologické

a sociální poradenství.“

vodně poradna pro studenty Pedagogické fakulty UK a pro rodiče

dětí se zdravotním postižením, vedení odborné praxe tak, aby podporovala proces integrace ve školách. Úzká vazba na pedagogické

I terapie musí děti bavit, proto

je léčíme hrou.

spoustu aktivit, které se postupně

oddělily a jedou samostatně. Například dětskou hernu, cvičení maminek s dětmi a výuku práce na PC

jsme v Babyklubu organizovali jako

vůbec první v Karlíně. Po povodních v roce 2002 na to navázaly

kluby Pecka a Pecička.“

Celý rozhovor si přečtěte na webu

Vladimír Slabý

www.praha8.cz.

Vysvětlení zkratek:

A jak samotná pomoc probíhá?

„Musí to děti bavit, takže formou

her. Hodně terapeutických aktivit

v klubech i při doučování je výtvarných, hudebně pohybových, ale

třeba i literárních. Právě např. logopedické problémy jsou úzce spojené s dyslexií a dysgrafií, proto si

hrajeme s písmeny, cvičíme jazýček

a hodně čteme.“

Jak vlastně CID vzniklo?

„Je modifikací konceptu, který

vznikl na Karlově univerzitě. Pů-

a sociálně právní VOŠ, filozofické

nebo pedagogické fakulty je u nás

dodnes, praxi získávají zejména

studenti studia sociální nebo speciální pedagogiky, psychologie, sociální práce.“

Za těch 25 let určitě CID prošel

vývojem.

„Činnost jsme zahájili v listopadu

1990, registrace občanského sdružení pak následovala v dubnu

1991, od ledna 2014 jsme spolek.

Za tu dobu jsme vygenerovali

DMO = dětská mozková

obrna (děti většinou s těžkým

postižením, na vozíčku)

LMD = lehká mozková

dysfunkce (dys- problémy,

i SPU, ADHD)

SPU = speciální poruchy

učení

ADHD = hyperaktivita ad.

poruchy chování, soustředění

PAS = poruchy artistického

spektra (u nás většinou

autisté s Aspergerovým

syndromem)

VOŠ = vyšší odborná škola,

pomaturitní vzdělávání – DiS