červenec 2015
www.praha8.cz
23
MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8
ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE
VOLEJBAL SEDÍCÍCH
I bez nohou se dá hrát „pod vysokou sítí“
„Máš ho! To doběhneš!“ povzbuzují
se volejbalisté pod vysokou sítí. Řeknete si – nic zvláštního. Až na to, že
páska sítě je ve výšce 115 cm
u mužů, resp. 105 cm u žen, a hráči
nikam běžet nemůžou, protože jim
chybí jedna nebo obě nohy.
Hráči sami své postižení totiž nijak nevnímají a hrají se zápalem,
který by jim mohl závidět leckterý
zdravý člověk. I proto je volejbal sedících plný nádherných výměn, urputných soubojů a dramatických situací, takže je to právem
paralympijský sport.
Šanci zahrát si volejbal pro sedící
mají ale handicapovaní v Česku jen
v tělocvičně ZŠ Na Šutce. Právě zde
totiž SK Kometa od září loňského
roku nabízí jako první a zatím jediný klub v republice tréninky pod od-
borným vedením. K trenérce Kristýně Kůtové proto dojíždějí zájemci
z celých Čech – z Příbrami, Kladrub,
Českých Budějovic... „Na první trénink přišli tři zájemci, nyní máme
šest hráčů,“ říká Kristýna Kůtová,
která na FTVS studuje volejbal pro
tělesně postižené. „Žádný nepřestal,
naopak máme signály, že zájemců je
mnohem víc.“ Volejbal pro sedící je
totiž vhodný i pro osoby s potížemi
pohybového aparátu, například
s artrózou kolen, nebo pro seniory,
kteří toho sice už moc „nenaskáčou“, ale pohybu a soutěžení v kolektivu se nechtějí vzdát.
Hráči skutečně sedí přímo na
zemi, nemají žádný vozík a po palubovce se pohybují pomocí rukou.
Hrát mohou i paraplegici, ochrnutí
od pasu dolů. „Jedinou podmínkou
Bývalý profesionální
hokejista Roman Bernat
je jedním z těch, kteří
hrají v tělocvičně
ZŠ Na Šutce volejbal
sedících.
Foto: Vladimír Slabý
je udržet se vsedě,“ vysvětluje trenérka Kůtová.
Na kurtu 6 x 10 m mezitím proti
sobě hrají zdraví proti handicapovaným. A je to lítý, ale férový souboj,
ve kterém není místo pro falešné
ohledy. Zato je v něm spousta místa
pro legraci a vzájemné popichování.
Mezi hráči potí pravidelně tričko
i Roman Bernat, dvaadvacetiletý bý-
valý hokejista Českých Budějovic:
„Krátce po podpisu profesionální
smlouvy mě při cyklistickém tréninku srazil náklaďák. Byl to šok, že nemám nohu, ale už je to za mnou. Bydlím teď v Ďáblicích, studuji
vysokou školu a pořád se snažím
sportovat. Volejbalová parta je tady
skvělá, je tu legrace a báječně se
Vladimír Slabý
uvolním.“
JUBILEUM
Centrum integrace dětí a mládeže v Karlíně slaví
„Jak ten čas letí! Pětadvacet let!
Z našich tehdejších dětí jsou rodiče
a z jejich rodičů senioři,“ usmívá se
při vzpomínce na začátky Centra integrace dětí a mládeže (CID) v Karlíně jeho zakladatelka a dodnes ředitelka Marie Petrželová, která sama
v červenci oslaví 70. narozeniny.
Na co je Centrum integrace
dětí zaměřené?
„Především na děti se specifickými
potřebami a na kolektiv kolem nich
– na rodiče, prarodiče, pěstouny…
Zásadou je pomáhat, ale nedávat
vše zadarmo. Pak totiž děti ani jejich okolí nejsou připravené na tvrdý život v dospělosti. Vítáme tedy
spoluúčast a spolupráci.“
Co znamená pojem „specifické potřeby“ a v čem pomoc spočívá?
„Pracujeme s dětmi s nejrůznějšími zdravotními postiženími, zejména alergiky, atopiky, s dermorespiračním syndromem, jejich
kombinacemi s DMO, LMD, ADHD,
PAS, ale i s SPU – například logopedickými problémy, máme tu
dysgrafiky, dyslektiky, poskytujeme pedagogicko-psychologické
a sociální poradenství.“
vodně poradna pro studenty Pedagogické fakulty UK a pro rodiče
dětí se zdravotním postižením, vedení odborné praxe tak, aby podporovala proces integrace ve školách. Úzká vazba na pedagogické
I terapie musí děti bavit, proto
je léčíme hrou.
spoustu aktivit, které se postupně
oddělily a jedou samostatně. Například dětskou hernu, cvičení maminek s dětmi a výuku práce na PC
jsme v Babyklubu organizovali jako
vůbec první v Karlíně. Po povodních v roce 2002 na to navázaly
kluby Pecka a Pecička.“
Celý rozhovor si přečtěte na webu
Vladimír Slabý
www.praha8.cz.
Vysvětlení zkratek:
A jak samotná pomoc probíhá?
„Musí to děti bavit, takže formou
her. Hodně terapeutických aktivit
v klubech i při doučování je výtvarných, hudebně pohybových, ale
třeba i literárních. Právě např. logopedické problémy jsou úzce spojené s dyslexií a dysgrafií, proto si
hrajeme s písmeny, cvičíme jazýček
a hodně čteme.“
Jak vlastně CID vzniklo?
„Je modifikací konceptu, který
vznikl na Karlově univerzitě. Pů-
a sociálně právní VOŠ, filozofické
nebo pedagogické fakulty je u nás
dodnes, praxi získávají zejména
studenti studia sociální nebo speciální pedagogiky, psychologie, sociální práce.“
Za těch 25 let určitě CID prošel
vývojem.
„Činnost jsme zahájili v listopadu
1990, registrace občanského sdružení pak následovala v dubnu
1991, od ledna 2014 jsme spolek.
Za tu dobu jsme vygenerovali
DMO = dětská mozková
obrna (děti většinou s těžkým
postižením, na vozíčku)
LMD = lehká mozková
dysfunkce (dys- problémy,
i SPU, ADHD)
SPU = speciální poruchy
učení
ADHD = hyperaktivita ad.
poruchy chování, soustředění
PAS = poruchy artistického
spektra (u nás většinou
autisté s Aspergerovým
syndromem)
VOŠ = vyšší odborná škola,
pomaturitní vzdělávání – DiS