červenec 2015
www.praha8.cz
15
MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8
HISTORIE
105 LET ČESKÉHO LETECTVÍ
První aviatiky financoval
i libeňský továrník František Vydra
Počátky českého letectví jsou neodmyslitelně
spjaty se jménem libeňského továrníka Františka
Vydry. I díky němu mohli Pražané zhlédnout
v srpnu 1910 vystoupení prvního českého letce
ing. Jana Kašpara.
Na horním konci ulice V Holešovičkách, při pohledu od Vltavy po levé straně, stojí rozměrné budovy, které dnes slouží Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd. Původně však
sloužily k něčemu zcela jinému: Byla tu Vydrova
továrna poživatin. Patřila Františku Vydrovi
(20. dubna 1869 – 29. září 1921). Pocházel ze zemědělského prostředí, a tak nepřekvapuje, že
zpočátku působil jako nájemce statku v Dobrovízi. V roce 1895 začal vyrábět „žitnou kávu“, o tři
roky později zakoupil objekty bývalého cukrovaru v Libni na Rokosce a začal vyrábět i jiné potravinářské výrobky. Před první světovou válkou zaměstnával až 300 pracovníků a patřil ke středně
velkým podnikům.
Když v červenci 1909 Louis Blériot poprvé přeletěl úžinu La Manche, začal se zajímat o letectví.
Chod jeho podniku jej však příliš vytěžoval a nemohl se tomuto novému technickému oboru věnovat. Učinil však jinou, neméně důležitou věc: Finančně podpořil skupinu zájemců, která na
podzim roku 1909 začala připravovat ustavení
Českého aviatického družstva. Zpráva o této Vydrově aktivitě se poprvé v tisku objevila 25. prosince 1909. Valná hromada Družstva se konala
Prosecká pláň, 14. srpna 1910. Členové Českého aviatického družstva a další osoby u letounu Blériot IX
prvního českého letce Ing. Jana Kašpara před jeho veřejným vzletem; kdo je František Vydra, není jisté.
19. března 1910 a František Vydra byl zvolen do
výboru ve funkci archiváře. Již před valnou hromadou poskytl F. Vydra prostředky na zakoupení
letadla. Dvousedadlový Blériot XII ale nepatřil
mezi povedené. Vydra patrně zaplatil pouze zálohu, snad 15 tisíc K, ale Družstvo letadlo nikdy nepřevzalo a plná cena nebyla doplacena. Tím ovšem
padl projekt pilotní školy. Pořízení letadla, které
pak bylo v roce 1913 prodáno v dražbě za zlomek
ceny, tak znamenalo vážnou finanční ztrátu.
České aviatické družstvo, stále finančně podporované továrníkem Vydrou, uspořádalo 26. května
1910 v Plzni veřejnou leteckou produkci Francouze Henry Maria Jullerota. Malý počet diváků však
znamenal malý příjem ze vstupného, které nestačilo pokrýt ani náklady na přípravu produkce. Ve
dnech 14. a 15. srpna 1910 uspořádalo ČAD na
Proseku veřejnou leteckou produkci prvního českého letce Ing. Jana Kašpara (premiérově letěl
16. dubna 1910 v Pardubicích), k níž dalo souhlas okresní hejtmanství v Karlíně. Byla to první
úspěšná letecká produkce v Praze. I přes značný
počet diváků, kterých bylo na sto tisíc, se Družstvo nedostalo z finančních problémů.
Když pak v září 1910 karlínské okresní hejtmanství další produkci chystanou Družstvem
nepovolilo, vedlo to k útlumu jeho činnosti.
František Vydra již také patrně nemohl vkládat
do činnosti ČAD další prostředky, které se nevracely. Jeho činnost v Českém aviatickém družstvu
i jeho finanční podpora proto s koncem roku
1910 skončila.
I tak se libeňský továrník František Vydra významně zasloužil o první kroky letectví na české
půdě. Byl jedním z mála průmyslníků, kteří svými prostředky podpořili rodící se české letectví.
Pavel Sviták,
Letecká historická společnost
VÝROČÍ
Od upálení Mistra Jana Husa uplynulo 600 let
V letošním roce si připomínáme jedno velké
výročí – 600 let od upálení Mistra Jana Husa,
ke kterému došlo v Kostnici 6. července 1415.
K Husovu odkazu se hlásili nejen husité, ale
později i další církve a společnosti vzešlé
z české i protestantské reformace. Jako svého
svatého mučedníka jej, spolu se sv. Jeronýmem Pražským, už uctívá pravoslavná církev.
Jan Hus (nar. kolem r. 1370 v Husinci) byl
jedním z prvních reformátorů církve. O téměř
jedno století předběhl své následníky,
reformátory Luthera, Kalvína a Zwingliho.
Katolická církev ho za jeho kritické náboženské projevy označila za kacíře, jeho učení za
herezi a v roce 1411 ho exkomunikovala.
Císař Zikmund Lucemburský mu zaručil
bezpečný příchod na koncil v Kostnici, kde
byl odsouzen jako kacíř a následně vydán
světské moci k upálení na hranici, když
odmítl odvolat své učení. Popel z hranice byl
pak vysypán do řeky Rýn.
V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že
lituje kruté smrti Jana Husa, a uznal ho jako
reformátora církve. Papež František v polovině letošního června řekl, že Husovým
upálením byla zraněna římskokatolická
církev, a že by církev měla prosit o odpuštění.
Jan Hus má pro Čechy dodnes mimořádný
význam i díky své jazykovědné práci.
V latinském díle Ortographia Bohemica
(O pravopise českém) odstraňuje spřežky
a zavádí diakritická znaménka. Hlavním
záměrem je zjednodušit a sjednotit český
pravopis. Měkkost se měla naznačovat
tečkou, délku měla určovat čárka namísto
zdvojených hlásek.
Husova kaple v Libni
S Janem Husem je spojen jeden navenek
běžný činžovní dům v Libni. Průčelí nese nápis
HUSOVA KAPLE a kalich jako typický evangelický symbol. A uvnitř skutečně skrývá relativně velkou kapli (kapacita do 150 míst). Tu si
v roce 1922 postavili libeňští farníci z Českobratrské církve evangelické v Praze 8 jako svou
modlitebnu (viz dobové foto).
(býv)