červenec 2015

www.praha8.cz

15

MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8

HISTORIE

105 LET ČESKÉHO LETECTVÍ

První aviatiky financoval

i libeňský továrník František Vydra

Počátky českého letectví jsou neodmyslitelně

spjaty se jménem libeňského továrníka Františka

Vydry. I díky němu mohli Pražané zhlédnout

v srpnu 1910 vystoupení prvního českého letce

ing. Jana Kašpara.

Na horním konci ulice V Holešovičkách, při pohledu od Vltavy po levé straně, stojí rozměrné budovy, které dnes slouží Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd. Původně však

sloužily k něčemu zcela jinému: Byla tu Vydrova

továrna poživatin. Patřila Františku Vydrovi

(20. dubna 1869 – 29. září 1921). Pocházel ze zemědělského prostředí, a tak nepřekvapuje, že

zpočátku působil jako nájemce statku v Dobrovízi. V roce 1895 začal vyrábět „žitnou kávu“, o tři

roky později zakoupil objekty bývalého cukrovaru v Libni na Rokosce a začal vyrábět i jiné potravinářské výrobky. Před první světovou válkou zaměstnával až 300 pracovníků a patřil ke středně

velkým podnikům.

Když v červenci 1909 Louis Blériot poprvé přeletěl úžinu La Manche, začal se zajímat o letectví.

Chod jeho podniku jej však příliš vytěžoval a nemohl se tomuto novému technickému oboru věnovat. Učinil však jinou, neméně důležitou věc: Finančně podpořil skupinu zájemců, která na

podzim roku 1909 začala připravovat ustavení

Českého aviatického družstva. Zpráva o této Vydrově aktivitě se poprvé v tisku objevila 25. prosince 1909. Valná hromada Družstva se konala

Prosecká pláň, 14. srpna 1910. Členové Českého aviatického družstva a další osoby u letounu Blériot IX

prvního českého letce Ing. Jana Kašpara před jeho veřejným vzletem; kdo je František Vydra, není jisté.

19. března 1910 a František Vydra byl zvolen do

výboru ve funkci archiváře. Již před valnou hromadou poskytl F. Vydra prostředky na zakoupení

letadla. Dvousedadlový Blériot XII ale nepatřil

mezi povedené. Vydra patrně zaplatil pouze zálohu, snad 15 tisíc K, ale Družstvo letadlo nikdy nepřevzalo a plná cena nebyla doplacena. Tím ovšem

padl projekt pilotní školy. Pořízení letadla, které

pak bylo v roce 1913 prodáno v dražbě za zlomek

ceny, tak znamenalo vážnou finanční ztrátu.

České aviatické družstvo, stále finančně podporované továrníkem Vydrou, uspořádalo 26. května

1910 v Plzni veřejnou leteckou produkci Francouze Henry Maria Jullerota. Malý počet diváků však

znamenal malý příjem ze vstupného, které nestačilo pokrýt ani náklady na přípravu produkce. Ve

dnech 14. a 15. srpna 1910 uspořádalo ČAD na

Proseku veřejnou leteckou produkci prvního českého letce Ing. Jana Kašpara (premiérově letěl

16. dubna 1910 v Pardubicích), k níž dalo souhlas okresní hejtmanství v Karlíně. Byla to první

úspěšná letecká produkce v Praze. I přes značný

počet diváků, kterých bylo na sto tisíc, se Družstvo nedostalo z finančních problémů.

Když pak v září 1910 karlínské okresní hejtmanství další produkci chystanou Družstvem

nepovolilo, vedlo to k útlumu jeho činnosti.

František Vydra již také patrně nemohl vkládat

do činnosti ČAD další prostředky, které se nevracely. Jeho činnost v Českém aviatickém družstvu

i jeho finanční podpora proto s koncem roku

1910 skončila.

I tak se libeňský továrník František Vydra významně zasloužil o první kroky letectví na české

půdě. Byl jedním z mála průmyslníků, kteří svými prostředky podpořili rodící se české letectví.

Pavel Sviták,

Letecká historická společnost

VÝROČÍ

Od upálení Mistra Jana Husa uplynulo 600 let

V letošním roce si připomínáme jedno velké

výročí – 600 let od upálení Mistra Jana Husa,

ke kterému došlo v Kostnici 6. července 1415.

K Husovu odkazu se hlásili nejen husité, ale

později i další církve a společnosti vzešlé

z české i protestantské reformace. Jako svého

svatého mučedníka jej, spolu se sv. Jeronýmem Pražským, už uctívá pravoslavná církev.

Jan Hus (nar. kolem r. 1370 v Husinci) byl

jedním z prvních reformátorů církve. O téměř

jedno století předběhl své následníky,

reformátory Luthera, Kalvína a Zwingliho.

Katolická církev ho za jeho kritické náboženské projevy označila za kacíře, jeho učení za

herezi a v roce 1411 ho exkomunikovala.

Císař Zikmund Lucemburský mu zaručil

bezpečný příchod na koncil v Kostnici, kde

byl odsouzen jako kacíř a následně vydán

světské moci k upálení na hranici, když

odmítl odvolat své učení. Popel z hranice byl

pak vysypán do řeky Rýn.

V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že

lituje kruté smrti Jana Husa, a uznal ho jako

reformátora církve. Papež František v polovině letošního června řekl, že Husovým

upálením byla zraněna římskokatolická

církev, a že by církev měla prosit o odpuštění.

Jan Hus má pro Čechy dodnes mimořádný

význam i díky své jazykovědné práci.

V latinském díle Ortographia Bohemica

(O pravopise českém) odstraňuje spřežky

a zavádí diakritická znaménka. Hlavním

záměrem je zjednodušit a sjednotit český

pravopis. Měkkost se měla naznačovat

tečkou, délku měla určovat čárka namísto

zdvojených hlásek.

Husova kaple v Libni

S Janem Husem je spojen jeden navenek

běžný činžovní dům v Libni. Průčelí nese nápis

HUSOVA KAPLE a kalich jako typický evangelický symbol. A uvnitř skutečně skrývá relativně velkou kapli (kapacita do 150 míst). Tu si

v roce 1922 postavili libeňští farníci z Českobratrské církve evangelické v Praze 8 jako svou

modlitebnu (viz dobové foto).

(býv)