22

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ČERVEN 2021 

www.praha8.cz

Zdravotní a sociální péče

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA PRAHY 8

Příběh paní Lucie: silná vůle, pomoc

blízkých i terénních pracovnic

nnPryč je doba, kdy pečovatelská služba

byla veřejností vnímána jako ta, co nosí

pouze kastrůlky s obědem. Naopak je

toto pojetí přežité a při zavádění pečovatelské služby u nových klientů se

velmi pečlivě vyhodnocuje, jakou míru

podpory skutečně potřebují.

„Osmičková terénní pečovatelská služba ušla

za poslední téměř dva roky velký kus cesty,

proměnila se a rádi vám v Osmičce postupně

představíme, co je obsahem onoho transformačního procesu, kterého se účastníme

spolu s dalšími službami v hlavním městě.

Podstatou je, že jsme schopni být oporou

i lidem s potřebou velmi vysoké míry pomoci, lidem, kteří by bez pomoci nemohli zůstat

ve svém domácím prostředí,“ sdělila místostarostka Vladimíra Ludková (ODS).

Příběh paní Lucie její slova dokresluje. Po

dvou operacích páteře chtěla první rok jen

umřít. Lucii bylo 35 let, když po lékaři podceněné vážné nemoci ochrnula od hrudníku po

chodidla. Byl to šok. Následovalo pět měsíců

strávených v nemocnicích, dalších pět v rehabilitačním ústavu. Domů se vrátila na

vozíku a s příručkami, co a jak se v rodině

změní, s čím má počítat a na co se musí

připravit. Vyhlídky na zlepšení měla mizivé.

Přesto s pomocí rodiny, přátel a pečovatelské

služby SOS Praha 8 chuť žít znovu našla.

Lucie chtěla být od malička prodavačkou.

Celé dny trávila v pohybu, venčila psy, ráda

tancovala, o to víc se jí život obrátil na ruby,

když najednou sama nemohla nic. Ztráta

pocitu smysluplnosti života pro ni byla těžká

rána. „Zpočátku jsem doma o sestru pečova-

VŠECHNO, CO POTŘEBUJI, musím mít nachystané

kolem sebe, říká Lucie.

la hlavně já s pomocí Lucčina přítele. Dělala

jsem to s láskou, jakou jen k sourozenci

můžete cítit. Odešla jsem ze zaměstnání

a veškerý čas a energii jsem věnovala jí,

studiu diagnózy a základů rehabilitace,“

vzpomíná sestra Jitka. „Já jsem od takové

zátěže sestru odrazovala. Nakonec jsme se,

po dvou pro nás obě fyzicky i psychicky

velmi náročných měsících, rozhodly vyhledat pomoc odborníků na domácí péči. Pečovatelskou službu domluvila Jitka, já jsem

kolikrát tak unavená, že nezvednu ani telefon,“ vysvětluje Lucie.

Naději, že zase bude líp, podpořil hned

první kontakt se sociální pracovnicí a pečovatelkou. „S tím, co mě potkalo, jsem se

dlouho nemohla vyrovnat, ale pak jsem

poznala pečovatelku Danielu, která mi v tom

hodně pomohla. Bez ní bych se už neobešla,“

dodává.

Pečovatelská služba Lucii pomáhá například s vyčištěním zubů, celkovou hygienou,

obléknutím, s přesunem na vozík, nebo

rehabilitační šlapadlo či ji polohuje na lůžku.

Když to situace klienta vyžaduje, v možnostech terénní služby je poskytovat péči i opakovaně během dne. „Naštěstí mi pomáhá

také přítel. Sama toho moc nezvládnu, ale

snažím se. Všechno, co potřebuji, musím mít

nachystané kolem sebe. Potřebuji posílit

ruce, abych se dokázala alespoň sama přesunout na vozík. Zatím cvičím s gumou a chystám se zapůjčit speciální posilovací stroj

podobný tomu, co mám na nohy,“ doplňuje

Lucie. „Byla jsem teď tři týdny v Centru

Paraple a měla jsem se tam skvěle, nic mi

nechybělo, ale doma je doma. Mám tu životního partnera, tři pejsky, bez nich bych být

nemohla. Když je venku hezky, posedím na

balkóně s kávičkou a cigárkem,“ pochvaluje

si Lucie možnost dál žít doma.

Oporu v pečovatelské službě našli i rodinní pečující. „Bylo úžasné vidět, že pečovatelka, která mě má částečně nahradit, má

o mou sestru upřímný zájem jako o lidskou

bytost, která si prochází nejtěžším obdobím

svého života, a to je mnohem víc, než jsem

kdy vůbec čekala. Pečovatelská služba dělá

úžasnou práci pro lidi, kteří ji potřebují

a důvěřují jí,“ uzavřela celý příběh Luciina

(tk)

sestra Jitka.

CENTRUM AMELIE

Pomáhat je možné i online

Rohovou budovu, u které

Sokolovskou ulici protíná

Šaldova, mají mnozí spojenou

s Centrem Amelie. Organizace,

která pomáhá onkologicky

nemocným a jejich blízkým,

v této budově sídlí už 12 let.

V posledním roce musela

Amelie, podobně jako jiné

neziskové organizace, část

svých služeb a aktivit přesunout do online prostředí.

I v této chvíli se mohou onkologičtí pacienti zapojit do Podpůrné online skupiny, kde

v bezpečí a bez rozpaků sdílejí

své příběhy a zkušenosti s nemocí i běžným životem s lidmi

v podobné situaci. Podobně

funguje i online kurz Vracím se

do práce, v kterém se lidé dozvědí cenné informace spojené

s návratem do zaměstnání po

onkologické nemoci.

Díky rozvolňování opatření

se ale Centrum Amelie znovu

otevírá klientům a živému

kontaktu. Onkologicky nemocní i jejich blízcí tak můžou

kromě individuální konzulta-

ce s psychologem nebo sociálním pracovníkem znovu

navštěvovat skupinové aktivity, jako jsou jóga, pilates, tajči,

trénink paměti nebo tvořivé

workshopy.

Speciálním projektem Amelie jsou odborné online před-

nášky na zdravotní i psychosociální témata, kterých se

může zúčastnit široká veřejnost. Před létem si tak můžete

i vy poslechnout přednášku

oblíbené lékařky Heleny

Máslové o ženskosti a zdravém vztahu k sobě, dále přednášku fyzioterapeutky Barbory Imrichové a jejich kolegyň

o rehabilitaci plic po prodělání onemocnění covid-19, nebo

zajímavé povídání psychologa

Adama Táborského o terapii

(red)

v přírodě.