Strana 22
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA / ČERVEN www.praha.cz
Zdravotní a sociální péče
Pryč je doba, kdy pečovatelská služba
byla veřejností vnímána jako ta, co nosí
pouze kastrůlky s obědem. Naopak je
toto pojetí přežité a při zavádění pečo-
vatelské služby u nových klientů se
velmi pečlivě vyhodnocuje, jakou míru
podpory skutečně potřebují.
„Osmičková terénní pečovatelská služba ušla
za poslední téměř dva roky velký kus cesty,
proměnila se a rádi vám v Osmičce postupně
představíme, co je obsahem onoho transfor
-
mačního procesu, kterého se účastníme
spolu s dalšími službami v hlavním městě.
Podstatou je, že jsme schopni být oporou
i lidem s potřebou velmi vysoké míry pomo
-
ci, lidem, kteří by bez pomoci nemohli zůstat
ve svém domácím prostředí,“ sdělila mís
-
tostarostka Vladimíra Ludková (ODS).
Příběh paní Lucie její slova dokresluje. Po
dvou operacích páteře chtěla první rok jen
umřít. Lucii bylo let, když po lékaři podce
-
něné vážné nemoci ochrnula od hrudníku po
chodidla. Byl to šok. Následovalo pět měsíců
strávených v nemocnicích, dalších pět v re
-
habilitačním ústavu. Domů se vrátila na
vozíku a s příručkami, co a jak se v rodině
změní, s čím má počítat a na co se musí
připravit. Vyhlídky na zlepšení měla mizivé.
Přesto s pomocí rodiny, přátel a pečovatelské
služby SOS Praha chuť žít znovu našla.
Lucie chtěla být od malička prodavačkou.
Celé dny trávila v pohybu, venčila psy, ráda
tancovala, o to víc se jí život obrátil na ruby,
když najednou sama nemohla nic. Ztráta
pocitu smysluplnosti života pro ni byla těžká
rána. „Zpočátku jsem doma o sestru pečova
-
la hlavně já s pomocí Lucčina přítele. Dělala
jsem to s láskou, jakou jen k sourozenci
můžete cítit. Odešla jsem ze zaměstnání
a veškerý čas a energii jsem věnovala jí,
studiu diagnózy a základů rehabilitace,“
vzpomíná sestra Jitka. „Já jsem od takové
zátěže sestru odrazovala. Nakonec jsme se,
po dvou pro nás obě fyzicky i psychicky
velmi náročných měsících, rozhodly vyhle
-
dat pomoc odborníků na domácí péči. Pečo-
vatelskou službu domluvila Jitka, já jsem
kolikrát tak unavená, že nezvednu ani tele
-
fon,“ vysvětluje Lucie.
Naději, že zase bude líp, podpořil hned
první kontakt se sociální pracovnicí a pečo
-
vatelkou. „S tím, co mě potkalo, jsem se
dlouho nemohla vyrovnat, ale pak jsem
poznala pečovatelku Danielu, která mi v tom
hodně pomohla. Bez ní bych se už neobešla,“
dodává.
Pečovatelská služba Lucii pomáhá napří
-
klad s vyčištěním zubů, celkovou hygienou,
obléknutím, s přesunem na vozík, nebo
rehabilitační šlapadlo či ji polohuje na lůžku.
Když to situace klienta vyžaduje, v možnos
-
tech terénní služby je poskytovat péči i opa-
kovaně během dne. „Naštěstí mi pomáhá
také přítel. Sama toho moc nezvládnu, ale
snažím se. Všechno, co potřebuji, musím mít
nachystané kolem sebe. Potřebuji posílit
ruce, abych se dokázala alespoň sama přesu
-
nout na vozík. Zatím cvičím s gumou a chys-
tám se zapůjčit speciální posilovací stroj
podobný tomu, co mám na nohy,“ doplňuje
Lucie. „Byla jsem teď tři týdny v Centru
Paraple a měla jsem se tam skvěle, nic mi
nechybělo, ale doma je doma. Mám tu život
-
ního partnera, tři pejsky, bez nich bych být
nemohla. Když je venku hezky, posedím na
balkóně s kávičkou a cigárkem,“ pochvaluje
si Lucie možnost dál žít doma.
Oporu v pečovatelské službě našli i rodin
-
ní pečující. „Bylo úžasné vidět, že pečovatel-
ka, která mě má částečně nahradit, má
o mou sestru upřímný zájem jako o lidskou
bytost, která si prochází nejtěžším obdobím
svého života, a to je mnohem víc, než jsem
kdy vůbec čekala. Pečovatelská služba dělá
úžasnou práci pro lidi, kteří ji potřebují
a důvěřují jí,“ uzavřela celý příběh Luciina
sestra Jitka.
(tk)
Rohovou budovu, u které
Sokolovskou ulici protíná
Šaldova, mají mnozí spojenou
s Centrem Amelie. Organizace,
která pomáhá onkologicky
nemocným a jejich blízkým,
v této budově sídlí už let.
V posledním roce musela
Amelie, podobně jako jiné
neziskové organizace, část
svých služeb a aktivit přesu
-
nout do online prostředí.
I v této chvíli se mohou onkolo
-
gičtí pacienti zapojit do Pod-
půrné online skupiny, kde
v bezpečí a bez rozpaků sdílejí
své příběhy a zkušenosti s ne
-
mocí i běžným životem s lidmi
v podobné situaci. Podobně
funguje i online kurz Vracím se
do práce, v kterém se lidé do
-
zvědí cenné informace spojené
s návratem do zaměstnání po
onkologické nemoci.
Díky rozvolňování opatření
se ale Centrum Amelie znovu
otevírá klientům a živému
kontaktu. Onkologicky ne
-
mocní i jejich blízcí tak můžou
kromě individuální konzulta
-
ce s psychologem nebo sociál-
ním pracovníkem znovu
navštěvovat skupinové aktivi
-
ty, jako jsou jóga, pilates, tajči,
trénink paměti nebo tvořivé
workshopy.
Speciálním projektem Ame
-
lie jsou odborné online před-
nášky na zdravotní i psycho-
sociální témata, kterých se
může zúčastnit široká veřej
-
nost. Před létem si tak můžete
i vy poslechnout přednášku
oblíbené lékařky Heleny
Máslové o ženskosti a zdra
-
vém vztahu k sobě, dále před-
nášku fyzioterapeutky Barbo-
ry Imrichové a jejich kolegyň
o rehabilitaci plic po prodělá
-
ní onemocnění covid-, nebo
zajímavé povídání psychologa
Adama Táborského o terapii
v přírodě.
(red)
PEČOVATELSKÁ SLUŽBA PRAHY
Příběh paní Lucie: silná vůle, pomoc
blízkých i terénních pracovnic
CENTRUM AMELIE
Pomáhat je možné i online
VŠECHNO, CO POTŘEBUJI, musím mít nachystané
kolem sebe, říká Lucie.