14
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / LISTOPAD 2021
www.praha8.cz
Rozhovor
„SBĚRATEL“ PRAŽSKÝCH ULIC PAVEL BARÁK:
Mám vyfoceno přes sedm
tisíc cedulí, někde zcela chybí
nnUž dvacet let se občan Prahy 8 Pavel
Barák zabývá neotřelým, zato velice
zajímavým koníčkem. Stal se nadšeným
pražským místopiscem. Navštívil naprostou většinu pražských ulic a postupně je fotograficky také zdokumentoval. Zjistil například, že oficiální údaje
názvů ulic jsou plné nedostatků a chyb.
Svůj životní prostor by za nic
nevyměnil.
Pro příklad nesouladu značení pražských
adres nemusíme chodit daleko. Jen nedaleko
sídla radnice Prahy 8 nedávno ještě byly pár
metrů od sebe dvě různé gramatické varianty označení jednoho náměstí (viz foto). Na
svém seznamu má asi 300 ulic, v nichž není
žádná cedule. Označování ulic pochopitelně
podléhá vývoji, některé jsou ještě předválečné, řada chyb jde na vrub odlišnému pojetí
značení v čase. „Na Rašínově nábřeží byla
donedávna cedule Engelsovo nábřeží, občas
najdu ceduli se jménem Julia Fučíka, a tak
podobně,“ tvrdí nadšenec.
a intenzivně zejména od prvního lockdownu
loni v březnu, jsem začal fotografovat cedule
plánovaně, systematicky a se snahou dostat
se na maximum možného, protože 100 procent je utopie. Spousta cedulí v ulicích vůbec
není, někde jsou názvy ulic v seznamu katastru a na mapě, ale developer je ještě nepostavil, jinde je postaveno, ale cedule ještě
nejsou.
Jak dlouho žijete v Praze a jaký máte
vztah nejen k hlavnímu městu, ale také
ke čtvrti, kde žijete (případně jste žil)?
V Praze žiji od narození, tedy od roku
1978. Nikdy jsem ani krátkodobě nežil jinde
a žít jinde ani nechci. Specificky mám nejbližší vztah k Praze 8, kde jsem bydlel už
v Libni, Čimicích, Kobylisích, Bohnicích
a Troji. Chodil jsem zde na základní i střední
školu, žijeme zde rádi s manželkou, dětmi
a širší rodinou (sourozenci, prarodiče). Praha 8 je příjemné místo pro život.
Co považujete za největší problém
metropole?
Vidím totéž, co každý – kolabující doprava,
chátrající objekty, bezdomovci. Praha je největší české město a má své specifické problémy.
Má ale také nezaměnitelný genius loci. Je to
oblíbené místo turistů z celého světa.
V jaké ulici, případně části města se
cítíte dobře, a naopak která část podle
vás nepůsobí pozitivně?
Příjemné je mi procházet se na Kampě, na
Petříně, v Oboře Hvězda a specificky pokud
jde o Prahu 8, tak v mém „domovském“
Čimickém háji. Méně příjemně se cítím ve
velkých průmyslových oblastech – napadají
mě některé části Holešovic nebo Vysočan.
Co byste napsal do zahraničního bedekru
vztahujícího se k Praze?
Zdůraznil bych velké přírodní lokality,
vhodné k procházkám, aktivnímu odpočinku, hraní si s dětmi. Například Prokopské
údolí, Divoká a Tichá Šárka, Kunratický les,
Michelský les, Klánovický les či Obora
Hvězda.
Skutečně jste prošel pěšky celou Prahu?
Ano. Ze zhruba 7820 ulic, kterých jsem se
dopočítal, mám vyfocenou ceduli z takřka
sedm a půl tisíce. Každý rok jich díky nové
výstavbě asi deset až dvacet přibude. Samotných cedulí může být třeba i dvacet tisíc.
Musíme počítat s tím, že na dlouhých ulicích,
jako je Plzeňská nebo Poděbradská, jich
může být dvacet i třicet. Dohromady mám
v archivu skoro deset tisíc fotografií cedulí
ulic. Svůj příběh jsem nejednou vyprávěl
v médiích, včetně pořadu Z metropole České
televize už před devíti lety a znovu loni nebo
Vyfotit cedule ve sto procentech
ulic v Praze je utopie
letos v září v podcastu Projdi Prahu jinak
Terezy Molkové, který je dostupný na
serveru YouTube.
Jak váš ojedinělý nápad vznikl? Najednou, anebo jste „sbíral“ názvy ulic
postupně a odhodlal se dokončit sbírku
až později?
Platí to druhé. Před šestnácti lety na
podzim jsem vyfotil první ceduli ulice – konkrétně ulice Na Marně v Bubenči, pak druhou, třetí… Později jsem začal fotit další
cedule, ale dlouho spíše tak „ad hoc“ namátkově – bylo mi prakticky jedno, kde zrovna
jsem a co tam vyfotím. Posledních šest let,
NĚKTERÉ ULICE či prostranství často mívají různé gramatické varianty označení.
(tk)