OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červen 2017
www.praha8.cz
7
Rozhovor
Jiří Padevět nejen o rekonstrukci
vojenské operace Anthropoid:
Vizitka
Jiří Padevět (* 1966) je
český spisovatel literatury faktu, badatelsky se specializuje na protektorátní
a poválečnou historii v českých zemích. V roce 2014
získal cenu Magnesia Litera
za knihu Průvodce protektorátní Prahou. Je ředitelem
nakladatelství Academia.
Chci vrátit
do života
skutečné hrdiny
nnRekonstrukcí vojenské operace Anthropoid, která proběhne 27. května od 10.25 v Libni blízko křižovatky U Kříže, bude
slovem provázet badatel a spisovatel Jiří Padevět. O akci, při
níž v roce 1942 parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík smrtelně
zranili zastupujícího říšského protektora Heydricha, napsal
dvě knihy (Anthropoid, průvodce, spolu s Pavlem Šmejkalem
a Dotek Anthropoidu), o období protektorátu několik dalších.
Čím vás toto období přitahuje?
„Narodil jsem se 21 let po
skončení 2. světové války, zažil
jsem tedy ještě, dá-li se to tak
říct, estetiku tehdejší doby.
Vždyť třeba otevřené tramvaje,
které za protektorátu běžně
jezdily, definitivně zmizely
z pražských ulic až počátkem
70. let. Válečné období kromě
toho do určité míry formuje
i naši současnost, k historickým
událostem se vztahujeme. Chci
ve svých knihách především
ukázat, že Češi rozhodně nebyli
národem kolaborantů a zrádců,
ale že měli i velké množství
hrdinů.“
Kubiše a Gabčíka z výsadku
Anthropoid, například.
„Nejen je. Ti jsou snad dostatečně viditelní a známí. Ale byla tu
i spousta dnes neznámých – například ženy je živily, praly jim
košile, přestože věděly, že za
pomoc odboji je trest smrti.
I to bylo velké hrdinství. Mým
hlavním cílem je vrátit do života
tyto obyčejné a přitom silné
hrdiny, na které mohou být
Češi pyšní.“
Jací hrdinové – kromě těch
nejznámějších – byli kolem
Anthropoidu?
„Hrdiny byli samozřejmě všichni,
kteří jim pomohli. Mnozí včetně
jejich rodin za to zaplatili životem. Mojí hrdinkou je čtrnáctiletá Jindřiška Nováková, která
odvedla od prodejny Baťa v Libni
Kubišovo zakrvácené kolo.
Gestapo sebralo v celém širokém
okolí všechny čtrnáctileté dívky,
které pak v Pečkárně předváděly
před svědkyněmi, jak vedou kolo.
Jindřiška šla mezi posledními
deseti, ale neprozradila se.“
Mě udivuje, že se celá akce
udržela v tajnosti, že se neprozradila.
„To jen potvrzuje, že Češi nejsou
jen národem zrádců a udavačů.
Je třeba také říci, že Anthropoid
měl na rozdíl od jiných výsadků
od začátku veliké štěstí. Jan
Kubiš s Josefem Gabčíkem,
které osobně vybral v Anglii
šéf rozvědky generál František
Moravec, seskočili o sto kilometrů jinde než měli, u Nehvizd
místo u Plzně, a narazili na
zcela neznámé lidi, kteří jim
pomohli. Pak se nakontaktovali
na sokolský odboj na Plzeňsku,
tedy na záchytné adresy
z Anglie a nakonec v Praze,
postupně se o nich dozvídalo
víc lidí – a nikdo je neprásknul.“
Totéž vlastně následovalo
i po útoku.
„Ano. Výsadek Anthropoid měl
stovky podporovatelů. A dokud
se Karel Čurda z výsadku
Out Distance, který už předtím
jednu razii přežil tak, že visel
ve světlíku, při návštěvě rodiny
ve Staré Hlíně zřejmě ze strachu
o nejbližší psychicky nezlomil,
tak gestapo nemělo přes
všechny represe a přes řadu
svědectví z místa útoku žádnou
stopu.“
Jiří Padevět se samopalem Sten Gun - stejnou zbraní, kterou měl v rukách
Josef Gabčík. Foto: Vladimír Slabý
Kdo vybíral místo akce v zatáčce
pod Vychovatelnou?
„Kubiš s Gabčíkem. Před
rozhodnutím o místě útoku si
museli zjistit všechny podrobnosti o plánovaných cestách
Heydricha i o vozidle, které
používal. V tom jim výrazně
pomohl jejich klíčový informátor František Šafařík, zaměstnanec hospodářské správy
Pražského hradu. Heydrich
bydlel v Panenských Břežanech
a jezdil odtud přes Kobylisy
a horní Libeň do Prahy. A právě
pod Vychovatelnou byla ostrá
pravotočivá zatáčka, kde musel
jeho Mercedes-Benz 320B
s registrační značkou SS-3
výrazně zpomalit, na což Gabčík
s Kubišem čekali.“
Zatáčka v ulici V Holešovičkách
dnes už neexistuje, jak hodnotíte
výběr místa pro rekonstrukci
nedaleko křižovatky U Kříže?
„Myslím, že je v rámci Prahy 8
nejvhodnější, podobnější místo
asi není. Pro co nejvěrnější
rekonstrukci samotné vojenské
operace je velmi podstatné,
Dopravní omezení
V době rekonstrukce operace Anthropoid 27. 5. od 10 do 11.30 h.
dojde v ulicích Zenklova, Podlipného, Lindnerova, Konšelská,
Braunerova, Primátorská, Na Dědince, Ve Vrchu a Vosmíkových
k úpravám a dopravnímu omezení. Ulice Zenklova bude uzavřena
pro automobilovou dopravu, tramvajový provoz bude nepřerušen, jen mezi 10:25 a 10:45 bude odkloněn. Objížďky povedou
směr do Kobylis po trase Podlipného, Lindnerova, Ve Vrchu.
Směr z Kobylis po trase Primátorská, Konšelská, Braunerova.
že tudy normálně jezdí tramvaje.
Protektorátní tramvaj bude
i nyní na místě, takže autentičnosti bude dosaženo.“
V době útoku kolem jela tramvaj
č. 3. Jak tehdy reagovali cestující?
„Samotná akce proběhla velmi
rychle a lidé reagovali zcela
přirozeně – část se snažila utéct
a schovat, část zůstala ze zvědavosti na místě.“
Co udělalo gestapo s cestujícími?
„Vyslýchalo je jako svědky.
A někteří za to dostali i odměnu.
Mnozí ji ale po válce vrátili.
Odměnu dostala i ošetřovatelka
Marie Navarová, která jela
v tramvaji a která jako první
Heydricha ošetřila. Ještě během
okupace byla za kontakty
s odbojem uvězněna a po roce
1945 byla za tento čin uvězněna
znovu.“
V nemocnici Na Bulovce ale už
o Heydricha pečovali němečtí
lékaři.
„Proč by taky měli nacisté věřit
českým? Heydrichův zdravotní
stav se dokonce krátce zlepšil
a vypadalo to, že útok přežije,
nakonec na Bulovce zemřel.
Kdyby tehdy existovala
antibiotika, nejspíš by přežil.“
Děkuji za rozhovor.
Vladimír Slabý
celý rozhovor na
www.praha8.cz