Osmička

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / červen 2017

www.praha8.cz

Rozhovor

Jiří Padevět nejen o rekonstrukci

vojenské operace Anthropoid:

Vizitka

Jiří Padevět (* 1966) je

český spisovatel literatury faktu, badatelsky se specializuje na protektorátní

a poválečnou historii v českých zemích. V roce 2014

získal cenu Magnesia Litera

za knihu Průvodce protektorátní Prahou. Je ředitelem

nakladatelství Academia.

Chci vrátit

do života

skutečné hrdiny

nnRekonstrukcí vojenské operace Anthropoid, která proběhne 27. května od 10.25 v Libni blízko křižovatky U Kříže, bude

slovem provázet badatel a spisovatel Jiří Padevět. O akci, při

níž v roce 1942 parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík smrtelně

zranili zastupujícího říšského protektora Heydricha, napsal

dvě knihy (Anthropoid, průvodce, spolu s Pavlem Šmejkalem

a Dotek Anthropoidu), o období protektorátu několik dalších.

Čím vás toto období přitahuje?

„Narodil jsem se 21 let po

skončení 2. světové války, zažil

jsem tedy ještě, dá-li se to tak

říct, estetiku tehdejší doby.

Vždyť třeba otevřené tramvaje,

které za protektorátu běžně

jezdily, definitivně zmizely

z pražských ulic až počátkem

70. let. Válečné období kromě

toho do určité míry formuje

i naši současnost, k historickým

událostem se vztahujeme. Chci

ve svých knihách především

ukázat, že Češi rozhodně nebyli

národem kolaborantů a zrádců,

ale že měli i velké množství

hrdinů.“

Kubiše a Gabčíka z výsadku

Anthropoid, například.

„Nejen je. Ti jsou snad dostatečně viditelní a známí. Ale byla tu

i spousta dnes neznámých – například ženy je živily, praly jim

košile, přestože věděly, že za

pomoc odboji je trest smrti.

I to bylo velké hrdinství. Mým

hlavním cílem je vrátit do života

tyto obyčejné a přitom silné

hrdiny, na které mohou být

Češi pyšní.“

Jací hrdinové – kromě těch

nejznámějších – byli kolem

Anthropoidu?

„Hrdiny byli samozřejmě všichni,

kteří jim pomohli. Mnozí včetně

jejich rodin za to zaplatili životem. Mojí hrdinkou je čtrnáctiletá Jindřiška Nováková, která

odvedla od prodejny Baťa v Libni

Kubišovo zakrvácené kolo.

Gestapo sebralo v celém širokém

okolí všechny čtrnáctileté dívky,

které pak v Pečkárně předváděly

před svědkyněmi, jak vedou kolo.

Jindřiška šla mezi posledními

deseti, ale neprozradila se.“

Mě udivuje, že se celá akce

udržela v tajnosti, že se neprozradila.

„To jen potvrzuje, že Češi nejsou

jen národem zrádců a udavačů.

Je třeba také říci, že Anthropoid

měl na rozdíl od jiných výsadků

od začátku veliké štěstí. Jan

Kubiš s Josefem Gabčíkem,

které osobně vybral v Anglii

šéf rozvědky generál František

Moravec, seskočili o sto kilometrů jinde než měli, u Nehvizd

místo u Plzně, a narazili na

zcela neznámé lidi, kteří jim

pomohli. Pak se nakontaktovali

na sokolský odboj na Plzeňsku,

tedy na záchytné adresy

z Anglie a nakonec v Praze,

postupně se o nich dozvídalo

víc lidí – a nikdo je neprásknul.“

Totéž vlastně následovalo

i po útoku.

„Ano. Výsadek Anthropoid měl

stovky podporovatelů. A dokud

se Karel Čurda z výsadku

Out Distance, který už předtím

jednu razii přežil tak, že visel

ve světlíku, při návštěvě rodiny

ve Staré Hlíně zřejmě ze strachu

o nejbližší psychicky nezlomil,

tak gestapo nemělo přes

všechny represe a přes řadu

svědectví z místa útoku žádnou

stopu.“

Jiří Padevět se samopalem Sten Gun - stejnou zbraní, kterou měl v rukách

Josef Gabčík. Foto: Vladimír Slabý

Kdo vybíral místo akce v zatáčce

pod Vychovatelnou?

„Kubiš s Gabčíkem. Před

rozhodnutím o místě útoku si

museli zjistit všechny podrobnosti o plánovaných cestách

Heydricha i o vozidle, které

používal. V tom jim výrazně

pomohl jejich klíčový informátor František Šafařík, zaměstnanec hospodářské správy

Pražského hradu. Heydrich

bydlel v Panenských Břežanech

a jezdil odtud přes Kobylisy

a horní Libeň do Prahy. A právě

pod Vychovatelnou byla ostrá

pravotočivá zatáčka, kde musel

jeho Mercedes-Benz 320B

s registrační značkou SS-3

výrazně zpomalit, na což Gabčík

s Kubišem čekali.“

Zatáčka v ulici V Holešovičkách

dnes už neexistuje, jak hodnotíte

výběr místa pro rekonstrukci

nedaleko křižovatky U Kříže?

„Myslím, že je v rámci Prahy 8

nejvhodnější, podobnější místo

asi není. Pro co nejvěrnější

rekonstrukci samotné vojenské

operace je velmi podstatné,

Dopravní omezení

V době rekonstrukce operace Anthropoid 27. 5. od 10 do 11.30 h.

dojde v ulicích Zenklova, Podlipného, Lindnerova, Konšelská,

Braunerova, Primátorská, Na Dědince, Ve Vrchu a Vosmíkových

k úpravám a dopravnímu omezení. Ulice Zenklova bude uzavřena

pro automobilovou dopravu, tramvajový provoz bude nepřerušen, jen mezi 10:25 a 10:45 bude odkloněn. Objížďky povedou

směr do Kobylis po trase Podlipného, Lindnerova, Ve Vrchu.

Směr z Kobylis po trase Primátorská, Konšelská, Braunerova.

že tudy normálně jezdí tramvaje.

Protektorátní tramvaj bude

i nyní na místě, takže autentičnosti bude dosaženo.“

V době útoku kolem jela tramvaj

č. 3. Jak tehdy reagovali cestující?

„Samotná akce proběhla velmi

rychle a lidé reagovali zcela

přirozeně – část se snažila utéct

a schovat, část zůstala ze zvědavosti na místě.“

Co udělalo gestapo s cestujícími?

„Vyslýchalo je jako svědky.

A někteří za to dostali i odměnu.

Mnozí ji ale po válce vrátili.

Odměnu dostala i ošetřovatelka

Marie Navarová, která jela

v tramvaji a která jako první

Heydricha ošetřila. Ještě během

okupace byla za kontakty

s odbojem uvězněna a po roce

1945 byla za tento čin uvězněna

znovu.“

V nemocnici Na Bulovce ale už

o Heydricha pečovali němečtí

lékaři.

„Proč by taky měli nacisté věřit

českým? Heydrichův zdravotní

stav se dokonce krátce zlepšil

a vypadalo to, že útok přežije,

nakonec na Bulovce zemřel.

Kdyby tehdy existovala

antibiotika, nejspíš by přežil.“

Děkuji za rozhovor.

Vladimír Slabý

celý rozhovor na