OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / květen 2019
Balabánova
Podplukovník Josef Balabán
(1894–1941) byl český důstojník
a člen protinacistického odboje.
Za 1. světové války se stal příslušníkem čsl. legií v Rusku a poté důstojníkem čs. armády. V kritických letech
1938/9 pracoval jako podplukovník
na ministerstvu národní obrany.
Během 2. sv. války se zapojil do
odbojové organizace Obrana národa,
kde zorganizoval vynikající výzvědnou službu dodávající do Londýna
důležité informace a spolu s J. Mašínem a V. Morávkem vytvořil diverzní
skupinu nazývanou Tři králové.
Při pokusu o atentát na „druhého
muže“ říše Himmlera v Berlíně se
okolo něj začalo stahovat gestapo.
Při jedné z konspirativních schůzek
22. 4. 1941 byl zaskočen a v přestřelce raněn a zatčen. Dlouho odolával
mučení a dezinformacemi umožnil
získat svým spolubojovníkům čas se
schovat. Při první heydrichiádě byl za
stanného práva popraven na střelnici
v Kobylisích. V roce 1946 byl in
memoriam povýšen do hodnosti
plukovníka. V roce 1947 pak do
hodnosti brigádního generála.
V květnu 2005 byl povýšen do
hodnosti generálmajora in
memoriam.
a pocházel od jeho jugoslávských
přátel, kterým jeho prudká povaha
a zjednodušená výslovnost jeho
křestního jména Oldrich připomínala
vizigótského krále Alaricha. Za války
se aktivně zapojil do odbojového
hnutí. Počátkem dubna roku 1940
byl zatčen, vězněn na několika
místech a 18. 12. 1942 byl popraven
ve věznici Plötzensee v Berlíně.
Václav Davídek (1797–1855) byl
ředitel libeňského panství, které
patřilo Starému Městu pražskému.
Velmi se zasloužil o jeho všestranný
rozvoj. Za jeho života byla vybudována tato ulice, vysázena alej a založen
park na Zámeckém vrchu. Roku 1837
byla zřízena jeho přičiněním
expositura při zámecké kapli v Libni,
neboť kostel tam dosud nebyl
a Libeň do té doby náležela farou
k Proseku.
Hlaváčova
Oldřich Hlaváč (1895–1942) byl
zubní lékař, odbojář, spisovatel píšící
pod pseudonymem Alarich. Po
ukončení klatovského gymnázia roku
1913 začal studovat na lékařské
fakultě Univerzity Karlovy. Kromě své
lékařské praxe se také živě účastnil
spolkového života v pražské
Umělecké besedě, kde se stal
předsedou jejího společenského
výboru. Jako první zavedl do české
literatury žánr medicínských historek
a anekdot o skutečných lékařích
(Medicína v županu a Medicínské
historie). Pseudonym Alarich vznikl
při jeho pobytu na Korčule
Chaberská Chabry, původně Chrabry, odvozeno zřejmě
od slova chrabrý, ves severně
od Prahy, k ní připojeny roku
1968, dnes městská část Praha-Dolní Chabry.
Chotovická Chotovice, ves na
Českolipsku. Ulice pojmenována v roce 1988.
Janečkova Bedřich Janeček
(1911–1944), za nacistické okupace odbojový pracovník, člen
KSČ, za ilegální činnost popraven v Brandenburgu.
Javorová Javor, strom vyskytující se u nás ve třech druzích
(javor mléčný, klen, babyka).
Ulice jako ostatní v tzv. Seidlově kolonii nese název stromu.
Vznikla v roce 1920, pojmenována byla až v roce 1952.
Klapkova
JUDr. Otakar Klapka (1891–1941) byl
právník, politik a pražský primátor
(1939–1940). Autor odborných spisů
z oblasti samosprávy, představitel
národně sociální strany a, mimo jiné,
poslanec Národního shromáždění.
V letech 1939–40 působil jako
primátor hl. m. Prahy, kde musel čelit
silné germanizaci a nacifikaci.
Působil v odboji jako spolupracovník
generála Eliáše, v roce 1940 byl
zatčen a po ročním vězení nacisty při
první heydrichiádě byl odsouzen
k smrti a zastřelen v ruzyňské
věznici.
Mašínova
Davídkova
www.praha8.cz
Generál (in memoriam) Josef Mašín
(1896–1942) byl důstojník armády
a člen odboje. Za 1. světové války
sloužil v čs. legiích a po návratu se
stal důstojníkem čs. armády. Prošel
řadou velitelských funkcí. V roce
1937 byl v hodnosti podplukovníka
zástupcem velitele dělostřeleckého
pluku v Praze-Ruzyni. Po okupaci
vytvořil proslulou odbojovou skupinu
Tři králové. Vedle diverzních akcí
udržovala skupina kontakt mezi
londýnskou zpravodajskou službou
a německým agentem A-54
(P. Thümmelem). V květnu 1941 byl
zatčen gestapem a brutálně
vyslýchán v Petschkově paláci.
Za heydrichiády 30. 6. 1942 byl
popraven na střelnici v Kobylisích.
Jedlová Jedle obecná, jehličnatý strom. Ulice jako ostatní v tzv. Seidlově kolonii nese
název podle stromu. Vznikla
v roce 1920, pojmenována byla
až v roce 1952.
Jelínkova Josef Jelínek
(1897–1946), člen KSČ, zemřel
po osvobození na následky věznění během nacistické okupace.
K Ládví Název ulice podle
směru k buližníkovému vrchu
Ládví v Ďáblicích.
K Ovčínu Ulice ve své severní části prochází kolem stavby, kde býval kdysi ovčín patřící k vrchnostenskému dvoru
v Ďáblicích.
Kaňkovského Václav Kaňkovský (1899–1942), pracoval v protinacistickém odboji (kolportoval ilegální tisk), zatčen a za
stanného práva po atentátu na
R. Heydricha popraven na střelnici v Kobylisích.
Kaštanová Pojmenována
podle stromu, kaštanu divokém či koňském. Ulice jako
ostatní v tzv. Seidlově kolonii nese název podle stromu.
Vznikla v roce 1920, pojmenována byla až v roce 1952.
Ke Koupališti Pojmenování podle jejího směru k tehdy
(roku 1960) nově upravenému
místnímu koupališti.
Ke Stírce Ulice pojmenovaná podle svého směru. Stírka či
Štírka, bývalá vinice a později hospodářská usedlost v místech dnešní ulice Na Stírce.
Klecanská Klecany, ves při
řece Vltavě a severní hranici
dnešní Prahy.
25
Klíčanská Klíčany, ves severně od Prahy. Současný název
existuje od vzniku ulice v roce
1930.
Kobyliské náměstí Kobylisy, původně Kobolisy, ves libeňského panství, v roce 1922 připojená k Praze, dnes součást
městské části Praha 8. Název
platný od vzniku tohoto centrálního náměstí v roce 1925.
Košťálkova Josef Košťálek
(1905–1944), krejčí, za nacistické okupace organizoval partyzánské oddíly na Podbrdsku.
Zatčení se pokusil vyhnout sebevraždou, zemřel v nemocnici
v Berouně.
Kubíkova Bohumil Kubík
(1904–1944), zámečník, člen
a funkcionář KSČ a Rudých odborů, za okupace člen vedení
pražské ilegální organizace
KSČ, 1. 6. 1940 zatčen, zahynul
ve věznici v Kasselu.
Kurkova Václav Kurka
(1912–1941) instalatér, člen
a za nacistické okupace ústřední instruktor ilegální KSČ, zastřelen v Praze-Záběhlicích
gestapem.
Kyselova Jiří Kysela (1920–
1943), student, syn malíře
prof. Františka Kysely, během
nacistické okupace se zapojil do ilegálního komunistického Svazu mladé generace, zahynul v koncentračním táboře
v Osvětimi.
Líbeznická Líbeznice, ves
ve středních Čechách. Jméno nese od vzniku ulice v roce
1925.
Libišská Libiš, ves severně od
Prahy. Ulice vznikla mezi lety
1938–1945, pojmenována byla
však až roku 1947.
Luhovská Luhov, ves na Českolipsku. Ulice pojmenována
roku 1988.
Máslovická Máslovice, ves
severně od Prahy. Současný
název od roku 1955.
Maškova Josef Mašek (1920–
1942), pracovník protinacistického odboje, člen KSČ, zahynul
v Mauthausenu 23. 7. 1942.
Mirovická Mirovice, ves severovýchodně od Prahy. Ulice vznikla pod současným jménem roku 1931.
Z materiálů MČ Praha 8 připravila
Pavla Tomšíková