24
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / květen 2019
www.praha8.cz
Ulice naší městské části
Buďte hrdi na místo, kde žijete
názvosloví ulic
Akátová Ulice byla pojmenována po dostavění a připojení
Kobylis k Praze roku 1952. Tehdy byly pro všechny ulice zvoleny názvy po domácích dřevinách.
Bášťská Bašť, ves severně od
Prahy. Ulice nese jméno od svého vzniku v roce 1935.
Benákova Emil Benák (1898–
1944), pracovník místní organizace KSČ. Roku 1944 byl popraven ve věznici na Pankráci.
Bergerova Oldřich Berger
(1904–1942), odbojový pracovník, nástrojař. Během nacistické okupace prováděl sabotáže
v leteckém průmyslu, byl odhalen a popraven na střelnici
v Kobylisích.
Binarova Jan Binar (1913–
1943), odbojový pracovník, sedlář. Během okupace člen ilegální KSČ, popraven 8. 10. 1943.
Bojasova Josef Bojas (1901–
1943), četnický strážmistr, velitel stanice ve Stránčicích, za
nacistické okupace zapojen do
odboje, popraven na střelnici
v Kobylisích.
Bořanovická Bořanovice, ves
severně od Prahy u Líbeznic,
současný název od vzniku ulice v roce 1925.
Březiněveská Březiněves,
v době vzniku a pojmenování
ulice 1925 ves severně od Prahy, dnes MČ Praha-Březiněves.
Březová Bříza bílá či obecná, rod dřevin z čeledi břízovitých, hojně rozšířený strom.
Ulice byla pojmenována v rámci připojení tzv. Seidlovy kolonie k Praze v roce 1952.
Burešova Leo Bureš (1902–
1945), odbojový pracovník,
skladník družstva Včela, instruktor III. ilegálního ÚV
KSČ, v roce 1943 zatčen nacisty a vězněn na Pankráci a v Budyšíně, kde sám ukončil svůj
život.
Čimická Čimice, původně ves
severně od Prahy, první zmínka r. 1334 jako majetek pražského probošta, v roce 1960
připojena k Praze jako součást
obvodu (dnes MČ) Praha 8. Název vznikl pravděpodobně od
osobního jména Čám a rodiny
Čámových, který se postupně
měnil z Ciemic, Čímic na dnešní Čimice.
Čumpelíkova Jaroslav Čumpelík (1899 či 1914–1942), odbojový pracovník, strojní
zámečník, člen KSČ, během nacistické okupace se podílel na
ilegální činnosti v letecké továrně Karabelo-Letov.
Ďáblická Ďáblice, původně
ves severně od Prahy. Osídlení
bylo již v době bronzové, první zmínka 1253 – statek křižovníků s červenou hvězdou, do
16. století Davlice od osobního
jména Davel. K Praze připojeny
roku 1968, nyní městská část
Praha-Ďáblice.
Famfulíkova Josef Famfulík
(1910–1943), odbojový pracovník, četnický strážmistr, velitel
stanice Proseč u Skutče. Za činnost v odboji byl zatčen, vězněn v Hradci Králové, v Berlíně, na Pankráci a popraven na
Kobyliské střelnici.
Formánkova Emanuel Formánek (1895–1942), odbojový pracovník, člen KSČ, zahynul v koncentračním táboře
Mauthausen.
Frýdlantská Frýdlant, město
v severních Čechách severně
od Liberce v tzv. frýdlanstkém
výběžku. Ulice pojmenována
v roce 1972.
Havlínova Karel Havlín
(1902–1942), strojní zámečník,
na počátku nacistické okupace vedl ilegální skupinu v Sedlci. Roku 1941 byl zatčen, zahynul v koncentračním táboře
Mauthausen.
Havránkova Jan Havránek
(1900–1945), pracovník v protinacistickém odboji, člen KSČ
zahynul v koncentračním táboře Dachau.
Horňátecká Horňátky, ves severně od Prahy u Neratovic.
Současný název od vzniku ulice v roce 1925, kdy vznikla.
Kobylisy, 1. díl
nnKobylisy jsou čtvrť na severu Prahy, která má díky
modernímu sídlišti téměř 28 000 obyvatel, což je nejvíce
ze všech čtvrtí tvořících městskou část Praha 8.
Prostor Kobylis byl osídlen lidmi
již před několika tisíci lety. Řada
archeologických nálezů dokládá
existenci kultury z doby bronzové, tedy přibližně před čtyřmi
tisíci lety. Další archeologické
výzkumy odhalily osídlení
těchto míst starými kulturami –
únětickou a bylanskou. Po odchodu Bójů zde našli útočiště na
úsvitu našich dějin frančtí kupci
a za doby prvních knížat zde žili
rolníci, po nichž se dochovaly
zbytky hradištní keramiky.
První písemná zmínka o obci
původně zvané Kobolisy (latinsky Cobolicz) je ve formulářové
listině z 15. července 1297, dle
níž byla ves v dočasném držení
Konráda od Kamene, staroměstského patricije německého
původu. Osada byla roku 1305
vyměněna králem Václavem II.
kanovníkům pražským za statek
Dražkovice. Císař Zikmund poté
odňal kanovníkům zdejší dvůr
a zapsal jej s příslušenstvím
dvěma rychtářům Nového
města pražského.
Od poloviny 16. století byly
Kobylisy připojeny k libeňskému
panství, a tak osudy zdejších
obyvatel byly nerozlučně spjaty
s osudem Libeňáků. Industrializace Libně v závěru 19. století
vyvolala i růst Kobylis, kde se
usazovali dělníci z libeňských
továren. Zatímco v roce 1843 zde
žilo pouze 316 obyvatel v osmi
statcích a pěti chalupách, v roce
1900 to už bylo 2 185 obyvatel
a o deset let později zde bylo
napočítáno již 196 domů, které
obývalo 3 199 osob.
V době připojení Kobylis
k Velké Praze roku 1922 tu stálo
246 domů s 3 400 obyvateli.
Jejich počet se díky modernímu
sídlišti, založenému v roce 1968
na rozloze 35 ha podle projektu
architektů V. Tučka, V. Hesse
a J. Krákory, téměř zdesateronásobil a Kobylisy se staly součástí
takzvaného Severního Města.
Sídliště je, díky promyšlené
urbanistické kompozici, atypickým bytům i detailům, nezaměnitelné s jiným sídlištěm. Jedinečný charakter místa je čitelný
i po více než čtyřiceti letech od
dokončení, kdy již zanikly mnohé původní prvky.
Klapkova č. p. 2 – dnes tržiště
naproti stanici metra Kobylisy, 1963.
Klapkova č. p. 19 – dům stál před
základní uměleckou školou, 1973.
Hovorčovická Hovorčovice,
ves severovýchodně od Prahy.
Od svého vzniku v roce 1930
má ulice současný název.
Hrubého Václav Hrubý (1901–
1942), železniční dělník na nádraží Praha-Bubny, za nacistické okupace pracoval v ilegálním
hnutí, byl zatčen a zastřelen.
Chabařovická Chabařovice,
původně samostatná ves, dnes
součástí města Ústí nad Labem.
Ulice pojmenována roku 1972.
Klapkova č. p. 21 – dům statkáře Josefa Chvoje stával v místech dnešní
stanice metra Kobylisy, foto před demolicí, 1973. Foto: archiv MČ Praha 8