24

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / květen 2019 

www.praha8.cz

Ulice naší městské části

Buďte hrdi na místo, kde žijete

názvosloví ulic

Akátová  Ulice byla pojmenována po dostavění a připojení

Kobylis k Praze roku 1952. Tehdy byly pro všechny ulice zvoleny názvy po domácích dřevinách.

Bášťská  Bašť, ves severně od

Prahy. Ulice nese jméno od svého vzniku v roce 1935.

Benákova  Emil Benák (1898–

1944), pracovník místní organizace KSČ. Roku 1944 byl popraven ve věznici na Pankráci.

Bergerova  Oldřich Berger

(1904–1942), odbojový pracovník, nástrojař. Během nacistické okupace prováděl sabotáže

v leteckém průmyslu, byl odhalen a popraven na střelnici

v Kobylisích.

Binarova  Jan Binar (1913–

1943), odbojový pracovník, sedlář. Během okupace člen ilegální KSČ, popraven 8. 10. 1943.

Bojasova  Josef Bojas (1901–

1943), četnický strážmistr, velitel stanice ve Stránčicích, za

nacistické okupace zapojen do

odboje, popraven na střelnici

v Kobylisích.

Bořanovická  Bořanovice, ves

severně od Prahy u Líbeznic,

současný název od vzniku ulice v roce 1925.

Březiněveská  Březiněves,

v době vzniku a pojmenování

ulice 1925 ves severně od Prahy, dnes MČ Praha-Březiněves.

Březová  Bříza bílá či obecná, rod dřevin z čeledi břízovitých, hojně rozšířený strom.

Ulice byla pojmenována v rámci připojení tzv. Seidlovy kolonie k Praze v roce 1952.

Burešova  Leo Bureš (1902–

1945), odbojový pracovník,

skladník družstva Včela, instruktor III. ilegálního ÚV

KSČ, v roce 1943 zatčen nacisty a vězněn na Pankráci a v Budyšíně, kde sám ukončil svůj

život.

Čimická  Čimice, původně ves

severně od Prahy, první zmínka r. 1334 jako majetek pražského probošta, v roce 1960

připojena k Praze jako součást

obvodu (dnes MČ) Praha 8. Název vznikl pravděpodobně od

osobního jména Čám a rodiny

Čámových, který se postupně

měnil z Ciemic, Čímic na dnešní Čimice.

Čumpelíkova  Jaroslav Čumpelík (1899 či 1914–1942), odbojový pracovník, strojní

zámečník, člen KSČ, během nacistické okupace se podílel na

ilegální činnosti v letecké továrně Karabelo-Letov.

Ďáblická  Ďáblice, původně

ves severně od Prahy. Osídlení

bylo již v době bronzové, první zmínka 1253 – statek křižovníků s červenou hvězdou, do

16. století Davlice od osobního

jména Davel. K Praze připojeny

roku 1968, nyní městská část

Praha-Ďáblice.

Famfulíkova  Josef Famfulík

(1910–1943), odbojový pracovník, četnický strážmistr, velitel

stanice Proseč u Skutče. Za činnost v odboji byl zatčen, vězněn v Hradci Králové, v Berlíně, na Pankráci a popraven na

Kobyliské střelnici.

Formánkova  Emanuel Formánek (1895–1942), odbojový pracovník, člen KSČ, zahynul v koncentračním táboře

Mauthausen.

Frýdlantská  Frýdlant, město

v severních Čechách severně

od Liberce v tzv. frýdlanstkém

výběžku. Ulice pojmenována

v roce 1972.

Havlínova  Karel Havlín

(1902–1942), strojní zámečník,

na počátku nacistické okupace vedl ilegální skupinu v Sedlci. Roku 1941 byl zatčen, zahynul v koncentračním táboře

Mauthausen.

Havránkova  Jan Havránek

(1900–1945), pracovník v protinacistickém odboji, člen KSČ

zahynul v koncentračním táboře Dachau.

Horňátecká  Horňátky, ves severně od Prahy u Neratovic.

Současný název od vzniku ulice v roce 1925, kdy vznikla.

Kobylisy, 1. díl

nnKobylisy jsou čtvrť na severu Prahy, která má díky

modernímu sídlišti téměř 28 000 obyvatel, což je nejvíce

ze všech čtvrtí tvořících městskou část Praha 8.

Prostor Kobylis byl osídlen lidmi

již před několika tisíci lety. Řada

archeologických nálezů dokládá

existenci kultury z doby bronzové, tedy přibližně před čtyřmi

tisíci lety. Další archeologické

výzkumy odhalily osídlení

těchto míst starými kulturami –

únětickou a bylanskou. Po odchodu Bójů zde našli útočiště na

úsvitu našich dějin frančtí kupci

a za doby prvních knížat zde žili

rolníci, po nichž se dochovaly

zbytky hradištní keramiky.

První písemná zmínka o obci

původně zvané Kobolisy (latinsky Cobolicz) je ve formulářové

listině z 15. července 1297, dle

níž byla ves v dočasném držení

Konráda od Kamene, staroměstského patricije německého

původu. Osada byla roku 1305

vyměněna králem Václavem II.

kanovníkům pražským za statek

Dražkovice. Císař Zikmund poté

odňal kanovníkům zdejší dvůr

a zapsal jej s příslušenstvím

dvěma rychtářům Nového

města pražského.

Od poloviny 16. století byly

Kobylisy připojeny k libeňskému

panství, a tak osudy zdejších

obyvatel byly nerozlučně spjaty

s osudem Libeňáků. Industrializace Libně v závěru 19. století

vyvolala i růst Kobylis, kde se

usazovali dělníci z libeňských

továren. Zatímco v roce 1843 zde

žilo pouze 316 obyvatel v osmi

statcích a pěti chalupách, v roce

1900 to už bylo 2 185 obyvatel

a o deset let později zde bylo

napočítáno již 196 domů, které

obývalo 3 199 osob.

V době připojení Kobylis

k Velké Praze roku 1922 tu stálo

246 domů s 3 400 obyvateli.

Jejich počet se díky modernímu

sídlišti, založenému v roce 1968

na rozloze 35 ha podle projektu

architektů V. Tučka, V. Hesse

a J. Krákory, téměř zdesateronásobil a Kobylisy se staly součástí

takzvaného Severního Města.

Sídliště je, díky promyšlené

urbanistické kompozici, atypickým bytům i detailům, nezaměnitelné s jiným sídlištěm. Jedinečný charakter místa je čitelný

i po více než čtyřiceti letech od

dokončení, kdy již zanikly mnohé původní prvky.

Klapkova č. p. 2 – dnes tržiště

naproti stanici metra Kobylisy, 1963.

Klapkova č. p. 19 – dům stál před

základní uměleckou školou, 1973.

Hovorčovická  Hovorčovice,

ves severovýchodně od Prahy.

Od svého vzniku v roce 1930

má ulice současný název.

Hrubého  Václav Hrubý (1901–

1942), železniční dělník na nádraží Praha-Bubny, za nacistické okupace pracoval v ilegálním

hnutí, byl zatčen a zastřelen.

Chabařovická  Chabařovice,

původně samostatná ves, dnes

součástí města Ústí nad Labem.

Ulice pojmenována roku 1972.

Klapkova č. p. 21 – dům statkáře Josefa Chvoje stával v místech dnešní

stanice metra Kobylisy, foto před demolicí, 1973. Foto: archiv MČ Praha 8