květen 2014
Osmička
17
měsíčník Městské části Praha 8
Fórum
Praha 8 participativní rozpočet?
TOP 09: Ano dialogu s občany, ne populistickým pokusům
Participativní rozpočet (PR) je alternativním
procesem, v rámci kterého mohou obyvatelé
určitého místa či členové komunity diskutovat
a rozhodovat o využití části rozpočtu. Nápad má
jihoamerický původ, ale byl už rozšířen i v některých evropských obcích. V praxi tento systém můžeme vidět i v Praze. Díky PR se jedno
procento rozpočtu takto alokuje na „sedmičce‟.
V této či podobné výši jsou rozpočty i ostatních
evropských vlaštovek.
Dovolím si tvrdit, že se v tomto objemu jedná
jen o podbízivé politikum. Bratislava PR řeší již
několik let, stala se z něj však pouze internetová
anketa bez valného zájmu. Aplikace ve větším
měřítku (30 procent a více) by mohla být navíc
vnímána jako snaha nahradit, dle mého soudu,
slušně fungující systém zastupitelské demo-
Michal Švarc
zástupce starosty
MČ Praha 8 za TOP 09
kracie. Vždy lze PR, resp. diskuze či hlasování
o něm napadnout pro nedostatečně reprezentativní účast. Stále je více těch, kteří se pro vlastní
pracovní vytížení či starosti zajímají o veřejné
dění jen okrajově. Proto je potřeba konstatovat
snadnou napadnutelnost rozhodnutí učiněných
na základě těchto fór a s tím související případná
obvinění z podjatosti ve prospěch jednoho či druhého návrhu. Výsledkem pak může být obecné
znechucení účastníků projektu a jejich ještě větší
zahořklost vůči aktivní účasti.
V Praze 8 jsme některé myšlenky rozvoje kultury demokracie a aktivního občanství, resp. přímého zapojení občanů do rozhodování o svém
okolí aplikovali formou debat, anket, průzkumů
a dalšími aktivitami, jež mají jediný cíl – zjistit názory občanů na aktuální problémy. Klíčové je pro
TOP 09 i uveřejňování kontaktů radních s možností obrátit se na ně s okamžitými reakcemi, permanentní snaha zapojit občany do rozhodování.
Snaha o zavedení PR by byla před volbami určitě
zajímavá možnost, jak na sebe upozornit, ale bez
valného výsledku a zavánějící populismem.
Nic pozitivního. Jenom oslabování zastupitelské demokracie
Rozleptávání jednoty veřejné správy dosáhlo neuvěřitelných rozměrů. Namísto vlády rozhodují
různé „nezávislé komise‟, rady, regulační úřady,
které vláda neřídí a na jejichž chod nemá žádný vliv. Je to zhoubná tendence stoupenců tzv.
občanské společnosti odnímat věci zvoleným zástupcům a posouvat je na úroveň mimo jejich
dosah. Výsledkem je oslabování zastupitelské
demokracie jako klíčového principu obhajoby veřejných zájmů.
V poslední době bojovníci za občanskou společnost, chápanou v přísně kolektivistickém
a nikoli individualistickém smyslu, zaměřili
svou pozornost na samosprávu, tedy na obce
a města. Tzv. participativní rozpočet je jedním
z nástrojů, jak omezit kompetence volených
orgánů a jejich část přenést na nikým nevole-
Václav Musílek
radní MČ Praha 8
za Volbu pro Prahu 8
né, nikomu neodpovědné a nikým nekontrolované komunity.
Vychází ze základní myšlenky, že jsou to
občanské aktivity, které znají potřeby občanů
lépe než jejich zvolení zástupci. Při přípravě
takového rozpočtu se prý můžeme seznámit
s aktivními občany a komunitami a lépe poznat
konkrétní potřeby a požadavky občanů.
Už tyto věty, uvedené v jakési žádosti o podporu participativního rozpočtu, svědčí o naprosté neznalosti fungování radních, zastupitelů
i celého úřadu. Soustavný kontakt s občany, řešení jejich podnětů, dotazů a stížností, zajišťování základních funkcí veřejné správy na úrovni
městské části, prosazování priorit, na jejichž základě jsme obdrželi mandát od voličů, podpora
občanských aktivit, které dlouhodobě přinášejí
našim občanům užitek, to je náš každodenní
program. Tzv. participativní rozpočet vytváří
spíše podmínky pro úzké skupinové zájmy těch,
kteří mají ostré lokty a dokážou se prosadit na
úkor obecného zájmu a na úkor ostatních spoluobčanů.
Participativní rozpočet by přispěl k průhlednějšímu hospodaření
Již v lednovém čísle Osmičky jsem se vyslovil
pro větší zapojení občanů do sestavování rozpočtu. Otázkou je, jak se mohou dnes občané
v Praze 8 zapojit do přípravy rozpočtu a jakou
máme obecně zkušenost se zapojením občanů
do rozhodování. Odpověď: Téměř žádnou, resp.
negativní.
Příkladem jsou radnicí organizovaná setkání
radních s občany, jejichž podněty končí ve volebních programech daných stran, ale o participaci
občanů tady nemůže být řeč. Jako ukázkový příklad nezvládnuté participativní politiky je ad hoc
vyhlášené referendum, o jehož výsledku bylo
předem rozhodnuto z důvodu úmyslně zrychlené
organizace a zvolení zcela nevhodného termínu.
Občané v Praze 8 musí tedy být zákonitě z přístupu radnice demotivováni. Participaci občanů
Tomáš Průša
místopředseda
Strany zelených
vč. rozpočtování nelze dělat ad hoc jen ve volebním roce, ale naopak jde o dlouhodobý proces.
Participativní rozpočtování je koncept, kterému je potřeba občany a politiky naučit. Rozpočet
můžeme v zásadě rozdělit na běžný a investiční.
Participativní rozpočet, o kterém rozhodují pří-
mo občané např. ve formě konkrétních projektů
nebo tematických programů, se týká právě investiční části. Tento mechanismus není nic nového a používá se v mnoha zemích včetně Německa nebo Španělska. Jestliže je mechanismus
zapojení občanů do přípravy rozpočtu dobře
nastaven, přispívá výrazně ke snížení korupce,
zvýšení efektivnosti a kredibility veřejných výdajů a zastavení zbytečných projektů, o které
vlastně nikdo nestojí. Možná právě proto není
o tento koncept v ČR zájem. Zelení budou prosazovat, aby se participativní rozpočtování stalo
součástí správy věcí veřejných v Praze 8. Věřím,
že pokud by totiž o investičních výdajích rozhodovali občané, nemohla by radnice z našich peněz postavit nesmysl, kterému se říká Centrum
Palmovka.