Strana 14
Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / DUBEN 2026 www.praha8.cz14
Kultura
Chci žít tam, kde to mám
rád. Pro dva libeňské
rodáky byla vobdobí
první republiky jedním
ztakovým míst právě
Libeň, stará židovská.
Arnošt Lustig (1926–
2011), budoucí světově
uznávaný spisovatel,
scénárista auniverzitní
profesor, aErik Polák
(1929–1996), budoucí
významný historik
apedagog Památníku
Terezín, byli vrstevníci.
Věkově je dělily pouhé tři roky
ato, že vdětství Arnošt bydlel
vLibni dolní aErik vté horní.
Mnohem víc, než co je rozdě-
lovalo, je však spojovalo. Bylo
to například prostředí židov-
ských rodin, které už od dět-
ství utvářelo jejich charakter.
Později to byla ispolečná
několikaletá drastická zkuše-
nost zinternace vterezínském
ghettu, Osvětimi adalších
koncentračních táborů. Arnošt
se zde ocitl už jako plnoletý,
zatímco Erik tady teprve do-
spíval. Nejen nezlomná nadě-
je, ale zejména jejich mládí jim
pomohlo přežít útrapy Terezí-
na apozději idalších koncent-
račních táborů.
Otom všem vypráví výstava
instalovaná pod názvem „Chci
žít tam, kde to mám rád“. Připo-
míná letošní 100. výročí naro-
zení Arnošta Lustiga a30.
výročí úmrtí Erika Poláka.
Lustigovo výročí je navíc na
seznamu významných výročí
UNESCO zahrnujícíchobdobí
2026–2027. Proto je výstava
také součástí mezinárodní
multižánrové iniciativy Festi-
vAL100 probíhající vČesku
adalších jedenácti zemích na
čtyřech kontinentech.
Iniciátorka výstavy, dcera
Arnošta Lustiga Eva, spoluza-
kladatelka Nadačního fondu
Arnošta Lustiga adokumenta-
ristka se věnuje rozvíjení odka-
zu svého otce od jeho úmrtí
vroce 2011. Na otce ráda ačas-
to vzpomíná: „Arnošt byl pyšný
na své češství ina své židovství.
Anejvíc si vážil člověka. Lidí
spojených spravdou aupřím-
ností. Dobrých lidí. Člověka,
který je schopný ze sebe vydat
to lepší, protože vkaždém znás
je to lepší ito horší. Svojí pod-
statou byl Arnošt spisovatel.
Psal, aby mohl žít. Žil, aby mohl
psát. Psal otom, co měl vkrvi,
vsrdci, vmozku. Psal každou
volnou vteřinu. Psal itehdy,
když nepsal.“
Na realizaci výstavy se kromě
Nadačního fondu Arnošta Lusti-
ga podílí také Nadační fond
Hudba pro Věčnou naději,
pořadatel hudebního festivalu
Věčná naděje, který mimo jiné
pečuje oodkaz Erika Poláka.
Jeho význam byl nejen jako
historika Památníku Terezín, ale
především jako tvůrce metodiky
provýuku oposlání židovské
komunity na školách.
Výstava je koncipována jako
výběr citací zliterární tvorby
obou autorů, které odrážejí
průběh jejich životních osudů.
Arnošt Lustig je zde zastoupen
především audioknihou ZPOVĚĎ
(Multisonic, Praha 2005) aErik
Polák knihou Tři kapitoly (Sdělo-
vací technika, Praha 2006, jako
audiokniha dostupné na Supra-
phonline). Tok událostí pak
objasňují stručné doprovodné
texty afotograe. Je příznačné,
že výstava je instalována právě
ve Velkém mlýně vPraze Libni,
multifunkčním kulturním pro-
storu, kde je ipobočka Městské
knihovny Praha sčítárnou. Bude
přístupná od 24. dubna 2026.
Svatopluk K. Jedlička
Loni uplynulo rovných sto let od obnovení
krajinářské školy na pražské Akademii
výtvarných umění, do jejíhož čela byl tehdy
povolán Otakar Nejedlý (1883–1957), malíř
poslavíčkovské generace. Proto nová expo-
zice vGalerii Kooperativy připomíná osob-
nost tohoto dnes trochu opomíjeného
malíře apředstavuje přehlídku jeho vskutku
rozmanitého díla.
Výstava představuje víc jak sto obrazů
Otakara Nejedlého ajeho vybraných žáků.
Pro Galerii Kooperativy ji připravil Spolek
výtvarných umělců Mánes slaskavými
zápůjčkami zveřejných isoukromých sbí-
rek. Výstavu doprovází obsáhlá publikace
stvrzující opravdové bohatství skryté vob-
razech oné velké dávno již minulé doby.
Galerie vPobřežní ulici 21 je přístupná
od úterý do pátku (12–18), vsobotu
aneděli od 10 do 18 hodin. Vstup zdar-
ma. TK
ARNOŠT LUSTIG AERIK POLÁK
Výstava připomene libeňské rodáky
GALERIE KOOPERATIVY
Díla Otakara Nejedlého uvidíte vKarlíně
Erik Polák při čtení jmen obětí holokaustu
na Židovském hřbitově v Terezíně v roce 1993 Arnošt Lustig svnukem Erika Poláka vroce 2005
FOTO: RODINNÝ ARCHIV POLÁKOVÝCH
FOTO: ARCHIV PAMÁTNÍKU TEREZÍN