12

MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8

www.praha8.cz

leden 2016

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ČERNÉ SKLÁDKY A STAVBY

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ

Kontroly přispějí

ke zlepšování

životního prostředí

Jak jsme již v posledních měsících

informovali občany naší městské

části, Praha 8 historicky trpí existencí některých velmi zanedbaných

území, a to zejména v oblasti Libně

a na některých dalších místech.

Ke zlepšení tohoto stavu vede

několik způsobů. Jedním z nich je

odstranění černých skládek

a dlouhodobě deponovaných

předmětů. K takovým krokům se

již vedení městské části, a to v řadě

případů ve spolupráci s občany,

v minulém roce několikrát odhodlalo. Nejviditelnějším případem je

rozsáhlé odstranění depozitu na

Rohanském nábřeží. Druhou významnou oblastí, které se vedení

městské části v minulém roce výrazně věnovalo, byl výběr významných veřejných ploch a příprava

jejich konkrétních revitalizací,

které povedou ke zlepšení životního prostředí v celé Praze 8.

Oblastí, která by měla být nově

řešena, je kontrola legálnosti stávajících staveb a vůbec kontrola, zda

se jednotlivé provozovny a deponie

Představuje Rokytka

stále hrozbu pro Prahu 8?

nachází v souladu s územním plánem. Několik subjektů totiž v poslední době poukázalo na existenci

řady černých staveb v Praze 8, zejména v její jižní části. Vedení Prahy 8 proto předalo podnět příslušným orgánům státní správy, aby

postupně provedly důsledná šetření vlastníků jednotlivých předem

vytipovaných staveb a v případě

zjištění pochybností, aby zahájily

příslušná správní řízení vedoucí

k odstranění nelegálních staveb.

„Riziko existence četných černých staveb mne nenechává klidným. Jako starosta městské části

chci mít jistotu, že zde takové aktivity nebudou páchány,“ říká starosta Prahy 8 Roman Petrus.

A předseda Komise pro životní

prostředí Vít Céza k tomu dodává:

„Celý minulý rok jsme v rámci komise trávili přípravou revitalizací

veřejných prostranství. Oblasti zeleně jsou pro nás nedotknutelné

a jakákoli opatření v nesouladu

s územním plánem nepřijatelné.“

(vic)

Nové meandry Rokytky. Foto: autor

Odpověď je jednoznačná. Ano. Rokytka je typickým příkladem

vodního toku, na kterém byla v minulosti provedena celá plejáda

negativních opatření, jež vyústila v dnešní stav. Jinak řečeno,

prakticky již od 19. století až do konce 70. let 20. století bylo koryto

postupně regulováno, napřimováno a opevňováno, což postupně

zvyšovalo riziko negativních dopadů povodní a zároveň snižovalo

přírodní bohatství, které bylo na Rokytku dlouhodobě navázáno.

Riziko povodní tak bylo dlouhodobě vysoké. Situaci zhoršovalo

i stále se snižující množství zasakovacích ploch, které ustupovaly

zastavovanému území. Problém představoval nedokonale vytvořený

systém hlášení při povodních. Uvedené aspekty se velmi negativně

projevily při všech povodních v posledních letech. Při povodni

v roce 2013 došlo v Praze 8 k velkým škodám, kdy byla omezena

doprava a poškozena řada podzemních i nadzemních prostor

v dolní Libni.

Přestože byla v posledních letech provedena řada pozitivních

opatření (revitalizace suchého poldru Čihadla, revitalizace Rokytky

nad Hořejším rybníkem a další), stále se nenacházíme ve stavu,

který by se dal označit jako bezpečný. Je proto nutné v nadcházejících měsících a letech připravovat soubor komplexních opatření,

která budou obsahovat jak konkrétní krajinotvorná opatření, tak

zlepšení komunikace mezi jednotlivými subjekty a vytvoření

kvalitního a včasného systému sběru dat a jejich vyhodnocování.

Je nutné, aby se na uvedených přípravách podíleli nejen zástupci hl.

m. Prahy a spolupracujících orgánů, ale také zástupci jednotlivých

městských částí včetně Středočeského kraje, na jehož území se

nachází velká část povodí Rokytky. Přestože se konkrétně v Praze 8

žádná krajinotvorná opatření prakticky nedají dělat, chceme se

podílet na přípravě celkových adaptačních opatření, která zmírní

rizika pro naše občany a zároveň přispějí k lepšímu životnímu

prostředí v okolí Rokytky.

Vít Céza, předseda Komise pro životní prostředí

Nové meandry Rokytky s břehem pro hnízdění ledňáčků. Foto: autor

Libeňské doky a dolní Libeň. Foto: Vít Céza