Osmička

Osmička - měsíčník městské části Praha 8.

Strana 27

Zdravotní asociální péče

Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ČERVENECSRPEN 2025 www.praha8.cz 27

VLibni se vzáří otevře

nové pracoviště klinické

psychologie pro děti

adospívající, které našlo

zázemí vnevyužité části

budovy Úřadu MČ Praha 8

(UMeteoru 8). Impuls

kjeho vzniku vzešel od

senátorky Vladimíry

Ludkové (ODS), která se

oblasti duševního zdraví

dětí amladých lidí

dlouhodobě věnuje.

Podle ní nové pracoviště najde

zázemí vprázdné části budovy,

vníž také svoji ordinaci již rok

provozuje pediatr. „Od této

provázanosti si slibujeme po-

třebnou spolupráci, což velmi

dobře funguje sdětským léka-

řem. Zejména okamžité psycho-

logické podpory vkrizových

situacích je jako šafránu. Věřím,

že nám toto rozhodnutí poskyt-

ne vkrizi řešení,“ sdělila

senátorka.

Zeptali jsme se Martina Baye-

ra, klinického psychologa apsy-

choterapeuta, který zároveň

nové pracoviště povede.

 Je to skutečně sduševním zdra-

vím dětí tak vážné, jak slýcháme?

Odpověď není černobílá. Na

jedné straně dochází kvýrazné-

mu posunu ve společenské

citlivosti ktématům duševního

zdraví, což vnímám jako velmi

pozitivní vývoj. Na straně druhé

však máme kdispozici dostateč-

né množství empirických dat,

která potvrzují nárůst výskytu

psychopatologických jevů udětí

– ať už se jedná oúzkostné

adepresivní poruchy, poruchy

příjmu potravy nebo sebepoško-

zující chování.

Významným faktorem je

proměna životního stylu, naru-

šení vztahových sítí, digitaliza-

ce, ale icelospolečenské nejisto-

ty. Jako společnost nestíháme

reektovat, jaký mají jednotlivé

změny vliv na emoční vývoj dětí

adospívajících. Tato otázka

reektuje právě nepoměr mezi

tím, jak jsou uspokojovány

potřeby dětí adospělých, které

se vmnoha ohledech liší, ado-

konce někdy jdou proti sobě.

Budováním dostupné akvalitní

péče – bez stigmatizace, je

podstatné, ale není nutně řeše-

ním nastalého stavu.

 Ve vašich „terapeutovnách“

jsou pískoviště. Jak se tento pro-

středek využívá při práci

sdětmi?

Terapie hrou vpísku, či sand-

play terapie, využívá symbolic-

ké ztvárnění vnitřních obsahů

dítěte vtřírozměrném prostoru.

Dítě prostřednictvím postaviček

arůzných prvků vpískovišti

vytváří scénu, která funguje

jako projekční plocha pro jeho

vnitřní svět. Právě neverbální

charakter této techniky ji činí

velmi vhodnou pro práci sdět-

mi, které často nejsou schopné

nebo ochotné své emoce azku-

šenosti verbalizovat.

Terapeut přihlíží tvorbě, snaží

se dítěti porozumět. Za jistých

okolností může postup dítěte

komentovat, avnávaznosti na

jeho reakce anásledné rozvíjení

příběhu může společně sdítě-

tem uchopit problematické

emoce asituace jinak.

 Konzultace sdětmi může být

ovelké hravosti, co dalšího lze

sdětmi při terapii dělat?

Terapie dětí je velice odlišná od

terapeutické práce sdospělými.

Zterapeutického hlediska jsou

důležité aktivity, které podpo-

rují symbolické vyjádření,

zpracování afektů abudování

důvěry vterapeutický vztah.

Každé dítě ale idospělý má

svůj vlastní jazyk, vlastní

preferenci činností azážitků,

které vyhledává, které potřebu-

je pro svůj růst. Je možné

sdětmi šermovat, kopat si, hrát

fotbal, na pozadí je však stále

terapeutický záměr, ato zpro-

středkovat zkušenosti záži-

tek, které by jinak byly mno-

hem hůř dostupné.

Někdy až opakovaná prohra

psychologa anuda spojená

sneustálým vyhráváním dítěte

může vést ktomu, že dítě poro-

zumí, že hra není otom vítězit,

respektive že dospělý není

nutně osoba, která nad ním

chce mít moc apotřebuje

vyhrát.

 Jak naložit sduševním

zdravím oletních prázdninách?

Běžné rutiny, které nemusí být

vždy příjemné škola, koníčky,

povinnosti, jsou přerušeny,

vše, co se nově vytvoří oprázd-

ninách, je na vůli aschopnos-

tech jak rodičů, tak dětí – spíš

dospívajících. Prázdniny tak lze

vnímat jako zkoušku schopností

se adaptovat, emočně ustát

nové situace skamarádit se

ubabičky, přemoct stud ajít na

hřiště, kde nikoho neznám, najít

si brigádu, protože spolužáci

akamarádi jsou nedostupní, či

jsou pouze vonline-prostoru.

Vmnohém mohou pomoct

rodiče. Dítě by mělo mít mož-

nost být vystaveno novým

situacím, možnost se seznámit

snovými dětmi alidmi, úkoly,

povinnostmi asituacemi. Kdy

jindy než oprázdninách. Opako-

vaná zkušenost vtom, že dítě

bylo schopné situaci ustát, ne

nutně zvládnout/uspět, ale spíš

účastnit se, bez strachu zdalší

účasti, pomáhá dětem ve

vývoji.

 „Být dál od rodičů“ je přáním

každého dítěte zejména

vobdobí dospívání?

Separační proces je nedílnou

součástí vývoje, zejména vob-

dobí adolescence. Dospívající se

potřebuje oddělit jak fyzicky

„být dál od rodičů“, ale zejmé-

na má potřebu si vytvořit vlast-

ní identitu, oddělit se psycholo-

gicky od rodičů, dělat věci po

svém „jsem jiný než rodiče“.

Druhé bez prvního není možné.

Zároveň je však klíčové, aby

tento proces probíhal vrámci

takzvané bezpečné vazby – tedy

při zachování vztahu, který je

dostupný, předvídatelný

arespektující.

Průběh právě tohoto období

velice silně ukazuje na způsob,

jakým byla zvládnuta předchozí

vývojová období jak udítěte/

dospívajícího, tak rodinného

prostředí. Zde přichází na řadu

posouzení ze strany psycholo-

gů, utěch dospívajících, kde

dochází kjinému než očekáva-

nému vývoji např. očekávání

přemíry svobody, či nepřiměře-

ná závislost na rodině či okolí

apod.. RED

KLINICKÁ PSYCHOLOGIE PRO DĚTI ADOSPÍVAJÍCÍ

Nové pracoviště otevírá brány

 Senátorka Vladimíra Ludková v nové terapeutovně

s klinickým psychologem Martinem Bayerem

Více informací

najdete zde