` říjen 2015

www.praha8.cz

MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8

19

KULTURA

RADAN DOLEJŠ, ZPĚVÁK A KYTARISTA SKUPINY PATROLA-ŠLAPETO

Na Libeň nedám dopustit

Na nádvoří Libeňského zámku zní

staropražské písničky. Uprostřed

kapely Patrola-Šlapeto se zpod slaměného klobouku usmívá Radan

Dolejš (1964), vůdčí duch kapely.

Rodák z Děčína, který středoškolské znalosti nabíral v Ústí nad Labem a vysokoškolské v Praze, je už

více než dvacet let spojen Prahou 8

– a to nejen písničkami, jako je slavný Libeňský plynojem.

Snažím se být pořád zvědavým klukem, který se rád něco nového učí.

Těkání mezi těmi všemi profesemi

mi to umožňuje a pořád objevuji

nové světy. Práce režiséra mě odnaučila psát kraviny do scénářů,

a jako režisér mám pochopení pro

muzikanty, kteří čekají třeba pět

šest hodin na natáčení, než na ně

na Country rádiu „Dostaveníčko

s první republikou“. Mimochodem

poslouchejte, každý poslední pátek

v měsíci od 19:00 do 20:00 hodin.

` Jak se to stane, že kluka ze severu Čech osloví staropražské

písničky natolik, že už je čtvrtstoletí zpívá na koncertech?

` Jak se vám hrálo a zpívalo na

Městských slavnostech, věnovaných připojení Libně ku Praze?

Krásně. Je radost hrát pro tak milé

a pozorné publikum, k tomu šlapající organizace celé akce a perfektní

zázemí, rádi jsme přidávali a moc

rádi se vrátíme. Jak říkám, smekám

svůj pověstný slamák.

` Kdysi jste se vyjádřil, že jste

jako každý správný Pražák čistokrevná náplava. O Praze zpíváte. Jaký vy osobně máte vztah

k Praze, případně k Praze 8?

Velmi osobní. Koncem roku 1993

jsem se zamiloval do jedné půvabné

„libeňské“ obyvatelky, posléze se

k ní do Braunerovy ulice nastěhoval

a v červenci 1994 ji pojal za choť

právě na Libeňském zámečku.

Vzhledem k tomu, že naše manželství vydrželo dodnes, byl to šťastný

krok a na Libeň tak nedám dopustit.

` Jednou z vašich „klasických“

písniček je Libeňský plynojem,

kterou jste zahráli i na vernisáži výstavy věnované plynojemu,

která nyní probíhá v tzv. „Bílém

domě“. Existují ještě další písně,

které lze takto přesně lokalizovat na Prahu 8?

Tři jsou zásadní: Libeňský plynojem, Na Vlachovce a Pod Libeňským mostem. Dvě už hrajeme a tu

třetí chystáme na naše nové CD

v roce 2016.

` Jste zpěvák, kytarista, dramaturg, režisér, scénárista, manažer…

Za co se považujete především?

` Radan Dolejš na nádvoří Libeňského zámku. Foto: Miloš Skácel

dojde řada, protože se třeba řeší

kostýmy, světla či choreografie

hlavních hvězd pořadu.

` Jste v jednom kole. Kde a jak

dobíjíte baterky? Máte nějaké

oblíbené místo v Praze 8?

Baterky dobíjím ponejvíc na pódiu

díky energii, kterou nám posílají diváci. A oblíbené místo v Praze 8?

Jednoznačně vše kolem Rokytky.

Chystáme o tom s naším akordeonistou a kapelníkem Karlem Hozou

veselé scénky do našeho měsíčníku

To se jednou takhle poměrně mladý kluk ocitne na pověstné „Ježkárně“, třídního má Jiřího Suchého,

učí ho Zdeněk Borovec, dramaturgii legendární Otakar Roubínek

a vzhledem k tomu, že ho ten den

přijali také na historii a češtinu na

FF UK, má za profesory Otto Urbana, Josefa Petráně, Roberta Kvačka... Dlouho bych ještě musel vyjmenovávat své skvělé učitele... Ten

den, kdy jsem se dozvěděl, že mě

přijali na obě školy, byl pátek a na

Střeláku byla Divadelní pouť. Slavil

jsem to tam s kamarády až do neděle. A tam mi ty staropražské písničky vklouzly do krve spolu s vínem

a neuvěřitelnou pohodou, která

tam panovala.

` Skupina Patrola-Šlapeto – jak

to vše vlastně začalo?

Jednou jsem šel na zkoušku Šlapeta, a když jsem odcházel ze zkoušky, odcházel jsem i z kapely. Zavolal jsem Karlu Hozovi, jestli by

neměl chuť pokračovat v tom, co

jsem měl pro Šlapeto vymyšleného

do budoucna, a vidíte, jsme spolu

15 let. Šlapeto se v roce 2005 rozpadlo úplně a Oťas Litomiský se

k nám vrátil. Točíme nové desky,

píšeme nové programy, zkoušíme

kabaret pro Country rádio i „Oživlé

obrazy staré Prahy“ pro divadlo Semafor, kam jsme se v roce 2010

zase vrátili a modlíme se, aby nám

to takhle vydrželo co nejdéle.

` Základem repertoáru skupiny

Patrola-Šlapeto jsou písničky Karla Hašlera, v roce 2004 jste se podílel na galavečeru věnovaném

jeho 125. výročí narození. V čem

to je, že jsou „hašlerky“ i dnes

tak populární?

Rané písničky Karla Hašlera jsou

neuvěřitelně zvukomalebné, melodické a poetické, pozdější tvorba je

ještě víc lidová a hitová. Karel Hašler to se svým publikem zkrátka

uměl. Pokud nebudou žádné komplikace, měl by ještě letos spatřit

světlo světa dvousvazkový zpěvník

Karla Hašlera, kde se jeho písničková tvorba představí v celé své kráse.

A měli jsme zase kliku na dobrý

tým: parta kolem vydavatelství

G+W z Chebu, Radim Linhart, Gabriel Goessel, Přemysl Rut, Gustav

Oplustil a moje maličkost. V těchto

dnech dopisuji doslov na téma „Legenda Karel Hašler“. _

Vladimír Slabý

Celý rozhovor na:

` www.praha8.cz