říjen 2015

www.praha8.cz

17

MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8

HISTORIE

LIBEŇSKÝ PLYNOJEM

Stříbrná koule na osmi nohách

je nyní podtlakový zásobník

Libeňský plynojem, tyčící se na kopci nad křižovatkou Palmovka, patří bezesporu mezi výrazné

dominanty okolí nejen pro svou mimořádnou

polohu, ale především díky kulovému tvaru

a výraznému „stříbrnému“ nátěru.

Myšlenka konstrukce kulových ply- mu v Chicagu. Plynojem je zhotonojemů se poprvé objevila ve druhé ven z nýtovaných ocelových plátů

polovině 19. století, ale technolo- o tloušťce 14 mm, má průměr

gicky se podobná zařízení podařilo 20 metrů a jeho vodní objem je

zvládnout až ve dvacátých letech 4 188 m3. Při provozním přetlaku

století následujícího. Základní vý- 0,3 MPa v něm bylo uskladněno

hoda plynojemů tohoto typu spočí- 12 564 m3 svítiplynu. Zásobník plyvala ve skutečnosti, že plyn v nich nu stojí na 8 dvoustěnných plechomohl být uskladňován pod relativ- vých nohách, uložených v betononě vysokým tlakem, což

vedlo k výraznému navýšení

kapacity při malém zastavěném prostoru.

Historie libeňského plynojemu započala před

85 lety, v říjnu roku 1930,

kdy Pražská obecní plynárna vypsala soutěž na dodávku kulového tlakového plynojemu. Dodávka svítiplynu

z plynárny v Michli (vybudována v roce 1927) do průmyslové oblasti Libně a Vysočan

vysokotlakým Foto: archiv Plynárenského muzea

plynovodem byla ve špičkových odběrech nedostatečná a tla- vých základech. Celková hmotnost

kové ztráty značné. Plynojem měl plynojemu je úctyhodných 270 tun.

Tehdejší cena tlakového plynojeproto sloužit pro posílení zásobování této oblasti. Málokdo dnes ví, mu včetně základů byla 1,8 miliože návrh tlakového plynojemu měl nu Kč. Plynojem byl natřen dvojimít dvě alternativy, a to buď jeden tým krycím olejovým nátěrem

plynojem o průměru 20 metrů, a stříkán hliníkem k odrážení slunebo dva plynojemy, každý o prů- nečních paprsků, aby se plyn nezaměru 16 metrů. Soutěž vyhrálo Vít- hříval. Zatímco vlastní plynojem

kovické horní a hutní těžařstvo byl postaven na kopci nad Palmovs návrhem jednoho plynojemu, kte- kou, příslušná kompresorová staniré také pak plynojem fakticky po- ce byla vybudována na severním

stavilo. Strojní zařízení dodala Čes- úpatí kopce.

Obě stavby spojovalo dvojité pokomoravská Kolben – Daněk, a. s.,

a stavební práce a základy proved- trubí pro přivádění, respektive odvádění plynu, a také dlouhé schodila firma Ing. Dr. Keclíka v Praze.

ště pro technickou obsluhu.

Hliníkem proti přehřívání

Plynojem se plnil v noci od 23. hoLibeňský plynojem byl uveden do diny do 5. hodiny ranní. Vyprazdprovozu v červenci 1932, pouhých ňování plynojemu během dne se

pět let po prvním kulovém plynoje- dělo automaticky.

Změna ve využití

Kulový tlakový plynojem sloužil

svému účelu až do konce druhé světové války. V květnu 1945 byl při revolučních bojích prostřelen. Projektil nezpůsobil zamýšlený výbuch,

protože plynojem byl téměř prázdný, jen zapálil zbytky plynu a dehtu.

Plynojem byl sice opraven (dodnes

je na něm na jižní straně vidět ocelová záplata), ale nebyl uveden

znovu do provozu a nikdy již nesloužil svému původnímu účelu.

Plynárna bezplatně libeňskou kouli

převedla na Letecký výzkumný

ústav, který začal budovat

laboratoř aerodynamiky vysokých rychlostí. Výtlak

kompresoru se zaměnil za

sání, vybudovala se hala pro

zkušební tunel, dílny, kanceláře. V roce 1951 laboratoř

zahájila provoz. I dnes je

stříbrná koule součástí Laboratoře aerodynamiky Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu VZLÚ, který

ho provozuje jako podtlakový zásobník pro aerodynamické zkoušky.

Kulturní památka

V roce 2006 byl plynojem Národním památkovým ústavem vyhlášen kulturní památkou pod názvem „Bývalý plynojem Pražské

obecní plynárny v Praze 8 – Libni“.

Každý rok v září, v rámci Dnů evropského kulturního dědictví, je

možné si plynojem i laboratoř aerodynamiky prohlédnout z blízka.

Model plynojemu včetně kompresorové stanice si pak může prohlédnout každý návštěvník Plynárenského

muzea

Pražské

plynárenské, a. s., v areálu bývalé

plynárny v Praze–Michli.

STALO SE

NA OSMIČCE

2. 10. 1873 Byla otevřena

vlaková trať Praha – Lysá nad

Labem přes Karlín.

10. 10. 1909 Položen základní kámen při stavbě Libeňské sokolovny. Další den

začaly výkopové práce.

16. 10. 1850 Vypsána první volba obecního výboru

v Libni.

17. 10. 1959 Od tohoto dne

se oficiálně datuje otevření

bohnické léčebny.

19. 10. 1898 Starobylá ves

Libeň byla povýšena na město.

24. 10. 1907 V Praze se

poprvé uskutečnilo označení

tramvajové linky číslem, soupravy z Karlína na Malostranské nám. Měla od té doby

číslo 5.

26. 10. 1884 V hostinci

„U Deutschů“, který stál v místech dnešního Divadla Pod

Palmovkou, byl založen Sokol

v Libni.

29. 10. 1928 Otevření Libeňského mostu pro veřejnost.

30. 10. 1866 Císař František Josef I. rozhodl, aby Praha

byla prohlášena otevřeným

městem a aby byly zbořeny

městské hradby.

Chcete změnit Váš interiér

a nevíte si rady?

Rádi Vám poradíme a vytvoříme návrh interiéru

včetně 3D vizualizace pro lepší představu.

Více informací včetně cen získáte:

- website: www.sparkdesign.cz

- email: info@sparkdesign.cz

- mobil: 602 363 213

placená inzerce

Oddíl kopané TJ Sokol Troja

hledá nové hráče ve věku 5–12 let

Tréninky středa, pátek

od 17.00 h. v Troji

Informace:

Pavel Špirek – 778 521 171,

tj-sokol-troja@volny.cz

placená inzerce

Jan Žákovec

Další info na:

www.praha8.cz

placená inzerce